Zarybnovani nasich reviru

Souhlasite se soucasnym stavem zarybnovani reviru?
Vadi vam pomer druhu ryb ? Jaky pomer by byl pro vas idealni?

Zajimalo by me taky, co rikate na styl vysazovani? Je to pro vas zanedbatelna cast z cele rady uspesneho zarybneni, nebo by se melo zakladat na jasnych pravidlech a hlavne je dodrzovat?

Co rikate na velikost vysazovanych ryb? Jak dravci,tak bila ryba a dalsi uslechtile ryby?

Vyhovuje vam pomer ryb vs velikost ryb?

Co by jste zmenili?Diky za nazory
Autor diskuse: mannice - Profil , 9.1.2013 všeobecné - RŘ, MO, svazy

Nmannice - Profil | Čt 10.1.2013 16:35:41

nofish >> Jestli je pomoc, dat rychleny sticky treba v poctu 10 000, mezi podlomenou populaci bily ryby. Tak uz sem asi opravdu unavenej z prace.

On ten potravni retezec musi z neceho tezit. A uz na druhym stupni je neceho nedostatek, asi nikdo nemuze cekat optimalni zarybneni na ktery ma revir dejme tomu potencial.

Ale ve zdrave vode asi neni problem prisazovat rychlenou sticku v rozumny mire.

To je muj nazor. Nic vic,nic min. :)

Nnofish - Profil | Čt 10.1.2013 16:24:55

mannice >> nedotenou ne, ale my se ji snažíme pomoct, ne úplně předělat.

Nmannice - Profil | Čt 10.1.2013 16:24:00

nofish >> Asi mate tam u vas hold nedotcenou prirodu. Docela vam to i zavidim ;)

Nmannice - Profil | Čt 10.1.2013 16:23:18

hraji >> Kde beru tu jistotu ze moje hledisko je spravne? Jednoduse, beru ho tam kde travim nejvic casu v pbehu let u vody. Mas pravdu, to co popisujes je prirozenej kolobeh ve vodnim ekosystemu.
Ale ja se nebavim o voda,ktera je bez problemu. Nerikam ani ze by to melo byt vseobecny pravidlo. Ale na mistech,kde je treba ochranit prirozenou reprodukci kaprovity ryby je to podle me velkej problem.

A co si budem povidat. Hlavne v rekach je bila ryba pomalu nedostatkova. At uz je to z duvodu kormorana a dalsich vodnich predatoru, nebo pomoci lidskeho faktoru.

Tam je tenhle klasickej styl vysazovani podle me katastrofa.

Nejde mi o stiku jako zdroj masa, jde mi o stiku jako o rozumnej zdroj regulace kapr. ryby a kdyz uz je ten trend tak nastavenej, tak i jako vykazanou rybu.

Dit je to az smesny, jak se na zacatku roku poradaj clensky schuze a tam se velkou slavou hlasi, kolik se nevysadilo stiky atd.. Ale to v jaky velikosti, nikdo nerekne.

Znovu opakuju,ze mi nejde o maso.



Nnofish - Profil | Čt 10.1.2013 16:19:42

mannice >> to co se ti nelíbí, na tom ročkovi štiky, tomu se říká příroda. Proto se ti dravci třou jako prrvní. Aby žraly ostatní ryby...
To jen tak mimochodem... :-)

Nkakr - Profil | Čt 10.1.2013 16:17:32

Mrknato >>
Už sedíš v Praze Na Olšinách?

NMrknato - Profil | Čt 10.1.2013 16:13:02

hraji >> Zaráží mě, že ty, předseda MO nevíš, jaké má MO a její orgány kompetence. Způsob zarybňování není věcí MO, ale uživatele. Ten maglajz co jste svazovyrobili v MRS je váš maglajz, ale MO u nás (mimo Stč.) a ani u Vás ho měnit a řešit nemohou. No a jestli ho měníte, pak "vaše revíry" nemusí být už dlouho Vaše, ani jejich, kterým dnes přináleží. To, co tady předvádíš je recept na jejich odebrání.

Nhraji - Profil | Čt 10.1.2013 16:04:51

mannice >> kde bereš jistotu, že to tvoje hledisko je jediné správné? Co dělá plůdek štiky ve vodě bez zásahu člověka? Vykulí se v době, kdy ve vodě není žádný plůdek jiných ryb, protože kaprovité ryby se třou o dost později než štika, takže se živí zooplanktonem a roste, pak se objeví plůdek dalších ryb a štičky rostou, a vesele se žerou i mezi sebou a rostou.
Co vyřeší, že se nasadí odrostlá štika? Zeptej se MO co hospodaří na Brněnské přehradě, jak se projevilo příznivě vysazení skoro mírových štik. Zvedl se počet vykázaných ulovených štíhlat, většina z nich šla z vody dřív, než dorostla 50 cm. Ale kdyby tam byly od plůdku, tak by měly šanci dva roky omezovat plůdek bílé ryby a o to jde, v přírodě je to tak nastavené.
Jenže v ymáte představu, že bude mírová štika za každým kamenem v záhozu břehu a to je nesmysl.

Nmannice - Profil | Čt 10.1.2013 15:57:45

hraji >> No jo,ale co takovej rocek stiky? Ten je z myho hlediska uplne zbytecnej a kazova ryba. Nerikam podporit mnozstvi , v pripadech kdy to neublizi.

Ale v dnesni dobe se nasype 100 000 sticek, ktery akorat sezobou poter z prirozenyho vyteru - Neskutecna skoda pro vodu. A pote pro nedostatek potravy se pozerou mezi sebou. Kdyz jim je dano dorostou do rozmeru,kdy je nesezere jinej predator a chyti ji rybar.

Jenze zrovna u stiky,ktera mezitim stihla totalne podlomit celej prirozenej vyter a pote sezrat dosazeny rybky je to podle me neskutecna skoda. Stika,okoun, nejspis i candat by se mel vysazovat v prijatelny velikosti. Stika minimalne rocni.

Mozna vypadam jako zaujatec,ale sem presvedcenej ze to je pravda.

Mozna ze uz tu bylo neco podobneho napsano. Bohuzel nestihl sem zatim ani nakouknout. :)) Az ted.

Nagig - Profil | Čt 10.1.2013 15:16:04

hraji >> A tímto způsobem by nastal masařský ráj ;-) splněný sen 90% všech rybářů ovšem já jsem těch 10% co by seděl u vody a čekal na toho svího vysněnýho kapříka abych ho mohl zase pustit at si žije at potěší taky jiný ;-) a za tím si stojím ;-)

Npiskothonza - Profil | Čt 10.1.2013 15:14:09

hraji >> to už jsem tu navrhoval s tím,že by se mohli ryby rovnou rozvážet po domech a předávat manželkám,aby masaři mohli v klidu sedět dál v hospodě a nemuseli mrznout u vody...)))) ušetřili by na cajku, žížalách a benzínu...nač se srát s vysazováním...

NJarda Š. - Profil | Čt 10.1.2013 15:10:47

Darcy >> S tím lze jen souhlasit.

Nhraji - Profil | Čt 10.1.2013 15:06:28

Pomalu nám tu krystalizuje pro všechny přijatelný model vysazování ryb do našich revírů.
1. část - vysazování mírových ryb - tu by bylo vhodné zjednodušit a zkátit trápení ryb v revíru na minimum. Navrhuji ryby z trambusu rozdávat proti jmennému seznamu přímo na břehu revíru do igelitek s logem svazu na jedné straně a s heslem Co nechytíš ani nepustíš.
Tím by se předešlo trapným a nekulturním tlačenícím na břehu řek v místech, kdy byly ryby vypuštěny do vody. Navíc by se splnil sen mnohých rybářů, rozložení ponechaných ryb mezi členskou základnou by bylo zcela spravedlivé. Tento způsob bych doporučoval především pro kapra, pstruha duhového a sivena amerického.
2. část - ostatní druhy ryb by se vysazovaly ve velikosti rozkrmeného plůdku, ročka maximálně dvojročka. Tím by se zcela dostaly z hledáčku lovců násaďáků, protože naplnit smysluplně igelitku ročkem lína není úplně snadné. A ryby by měly pokoj. Odlov by se konal dle obecně známých pravidel.

Nagig - Profil | Čt 10.1.2013 14:53:46

mannice - >> Ahoj mne by potěšilo kdyby se dávalo stovky kaprů nad 15 kg a všech ostatních ryb tisíce a stejně to bude málo hladovej čech to je horší jak zimnice ;-) ;-);-);-);-) a jelikož se to nikdy nestane můžeme o tom jen snít ;-);-);-)

Nxxlrybář - Profil | Čt 10.1.2013 14:43:51

Podle mě je zbytečný všude házet kapry v řádech tun, nikde neni nci než kapr násaďák

NJovánek - Profil | Čt 10.1.2013 14:15:39

Woohooo >> Ano, vše je o lidech. Ti dělají bordel u vody.

NDarcy - Profil | Čt 10.1.2013 14:10:23

mannice - >> Nepřihlíží se ke skutečnosti, že každá voda je svým způsobem jiná, případně ke skutečnosti, že se na údolních nádržích postupně mění podmínky-voda se stává méně úživnou. Nemohu např. do vody, která postrádá potřebné úkryty vysadit lína, protože tím nakrmím štiky. Velkým problémem je nedostatečné vysazování štiky a candáta. Tyto ryby jsou drahé a chov je náročnější.Zarybňovací plány se u těchto ryb mnohdy neplní. Mnoho těchto ryb padne díky nevhodným nástrahám. Stanovil bych nejmenší velikost nástrah. Určil velikost háčků a zakázal trojháky. Zarybňovací plány se považují za dogma. Přestože se podmínky mění, plány ne! K velikosti násad: pokud nasazuji plůdek pstruha do vlásečnic zbavených škůdců, je to produktivní. Kontraproduktivní je ale násada K 1 do přehrady, kde nakrmím velké štiky a sumce, nehledě na další ztráty. Proto se vysazují větší kapři, aby návratnost byla vysoká. Největším problémem je, že si každý funkcionář, aby se udržel, řekne:"Hlas lidu, hlas boží" a raději nasadí velkého kapra a druhová pestrost a zarybňovací plány jsou jaksi v pozadí. K zarybňování pstruhových vod granuláky se raději nebudu vyjadřovat. Myslím, že vůči pstruhovým vodám máme největší dluh. Pořád ale nechápu, že v dobách minulých, v době obrovského znečišťování životního prostředí, nadměrného hnojení chemickými hnojivy, bylo plno pstruhů v každém potůčku. Záhada.

NWoohooo - Profil | Čt 10.1.2013 13:58:49

Jovánek >> Porad platis rocne prispevek MO ... platis brigady neboi jako ja jdes uklizet a kdyz pak vidis ze stejne tam nedaj ani pytle na odpadky a je tam bordel ... nikdo tam nehlida rybare a necha je tam hazet a nehcavat po sobe smeti ... ja radsi pujdu delat brigady a platit nekam kde to ma smysl ... jinak mas pravdu klid u vody to neresi a ano budu chodit na stejna mista ... ta druha MO ma par svojich reviru kam jine pousti jen za penize a vysledek je takovy ze tam moc prespolnich nechodi a jejich reviry jsou ciste a pekne zarybnene ... a hlavne ten poradek ... to same bych uvital u nas ...

Ntonybal - Profil | Čt 10.1.2013 13:57:18

Jovánek >> U nás taky dávají.

NJovánek - Profil | Čt 10.1.2013 13:45:49

PankyCV >> Jestli u vás ne, někde je chyba. U nás minulý rok 1400 línů 25-35 cm a 5000 candátů od 13 do 45 cm.