NHonza7 - Profil | So 19.12.2020 8:12:21
šeptal >> Nejdříve se dělají rozbory bahna, pokud nepřekročí žádné limity, tak se odveze na pole ( v minulosti - bohužel dávné - byli za tyto sedimenty z rybníků zemědělci rádi ). Bohužel v poslední době se stává dost často, že jsou parametry překročeny a tak nic jiného nezbývá, než s tím na skládku.
Jedinou výjimku co jsem někde v minulosti zaregistroval, že šlo o nebesák a sediment byl využit na zpevnění cesty kolem tohoto rybníku.
NPvl - Profil | So 19.12.2020 8:09:57
Co vím tak nikdy bahno nevyváželi "bůh ví kam" ať z důvodu co zde píše šeptal a taky z ekonomických .Ty naklaďáky se musely "točit" a ne jezdit někam na výlet . EDIT : ti co o něj měli po vysušení zájem si jej vozili kam bylo třeba ( v případě že nebyl problém )
Nšeptal - Profil | So 19.12.2020 8:06:06
drvoštěp >> Já tam tu informaci nevidím. Ale může být, máš k tomu asi i jiné informace, než jen krátký článek místního deníku. Ale pořád tvrdím, že bahno z rybníka je nebezpečný odpad spíš vyjímečně, než pravidelně. Fakt jsem těch dokumentací k odbahnění rybníků prošel stovky. Byla to moje práce.
Nšeptal - Profil | So 19.12.2020 7:58:59
Honza7 >> Přeletěl jsem to očima a nikde tam není zmínka o tom, že by to byl nebezpečný odpad a že to nesmí na pole. Nebude to tím, že ten odval je prostě blíž, než stovky hektarů vhodných pozemků? Přece jen, odvozit takové kubíky stojí pěkný ranec a každý kilák je znát. Ale to jsou jen úvahy bez povědomí o konkrétních podmínkách. Ale prostě nikde tam není zmínka o toxicitě toho bahna.
Nšeptal - Profil | So 19.12.2020 7:53:22
starecek >> Víš chlapče, ty čerpáš z Wikipedie, já z osobní zkušenosti. Těch protokolů o rozborech rybničních sedimentů mi za ty roky prošlo rukama stovky. Ty deponie u rybníků bývají dočasné z důvodu odvodnění sedimentu. ono totiž někam odvézt tisíce náklaďáků čerstvě vytěženého bahna dost dobře nejde. A jen tak pro zamyšlení - těch kubíků jsou desítky i stovky tisíc z jednoho rybníka a nemusí to být zrovna Rožmberk. Pořád mám v paměti rybník 16 ha a v něm 248 tis. m3 bahna. S rozborem skončilo na poli. Respektive dalších desítkách hektarů, které musel ten sedlák koupit, protože ŽP obvykle nedovolí víc, jak 20 cm vrstvu. Nepochybuju o tom, že jsou některé rybníky s bahnem, které na pole nemůže, ale těch rozhodně nebude většina. Mám na mysli rybníky a ne nějaké technologické nádrže.
Nstarecek - Profil | So 19.12.2020 6:56:43
šeptal >>
Víš chlapče, opakem pravdy není lež, ale pravda jiná :).
Některé rybníky asi vyhovují, jiné ne. Záleží na povodí a využívání. Pokud má povodí bez osídlení, splachu silnic a není užíván rybáři ( na udici), asi vyhovuje. Já citoval jen WIKI.
Nicméně u většiny rybníků jsou spíše vidět deponie ve formě hrázek či ostrovů.
Ndrvoštěp - Profil | Pá 18.12.2020 21:49:31
Grasel >> Tak hlavní rozvody jsou už většinou minulostí. Ale připojky do starých domů jsou. Teda pokud nechtěli lidi bourat a dávat novou až k hodinám.Teda aspoň u nás.
Nšeptal - Profil | Pá 18.12.2020 21:01:23
starecek >> Kolik rozborů z kolika odbahňovaných rybníků jsi prolistoval? Mimochodem, upravovat dno rybníka sedimentem který jsem z toho dna odtěžil má jaký smysl? A jak to vyhovuje podmínkám nakládání s nebezpečným odpadem? Zákon o odpadech platí. A právě proto, že drtivá většina rybničního bahna mu vyhovuje, může se vyvézt na pole. Nakonec, zkus si spočítat ty kubíky třeba z 10-ti hektarového rybníka, kde je průměrně metr bahna. O administrativní a finanční náročnosti mi vykládat nemusíš, živilo mě to cca 7 let.
Nstarecek - Profil | Pá 18.12.2020 20:55:54
šeptal >> A to víš jistě? Zkus hledat na googlu. Např.:
Viz výsek z Wikipedie o odbahňování : Přebytečné bahno se ukládá na březích, odváží na deponii, nebo se s ním vyrovnává a upravuje dno vlastního rybníka. Využití takto vytěženého bahna např. v rostlinné výrobě brání v ČR zákon o odpadech, který chápe tento materiál jako odpad. Proto je účelné využití administrativně a finančně velmi náročné.
Nlištička 33 - Profil | Pá 18.12.2020 20:46:17
starecek >> Dík za tu mapu. Překvapilo mě jak to zamoření těžkými kovy kopíruje hory na západě a severu a zasahuje i do zdravého Českého středohoří.
NHonza7 - Profil | Pá 18.12.2020 20:30:01
mascha >> To co tady kolego píšeš k olovu jsou polopravdy a chemie asi nebyla oborem, který by tě nějak moc oslovil.
Nšeptal - Profil | Pá 18.12.2020 20:13:46
starecek >> Tak že by bahno z každého rybníka bylo nutné likvidovat jako nebezpečný odpad, to je dost přehnané tvrzení. Právě naopak - drtivá většina rybničního sedimentu končí na poli. Jsou bezpochyby nádrže, jejichž sediment je toxický, ale určitě to není kdejaký rybník, ale spíš nějaká odkalovačka u fabriky.
Nstarecek - Profil | Pá 18.12.2020 19:12:03
mascha >> Typický úkrok stranou.
Rozemletý brok v žaludku kachny pochopitelně nenajdete je rozemletý, částečně je ve tkáni(přes žaludeční kyselinu), částečně vyloučený. Pokud je střelený ve svalovině a kachna přežije tak brok ohrozí spíše vaše zuby.
Kam myslíte, že se zátěže v bahně ztratí? Když člověk jde po břehu vypouštěné nádrže- to je ale utrhaných zátěží, zatím nejsou rozpuštěné ale za stovky let na poli?
Podívejte se někdy na situaci kolem kovohutí Příbram, kam foukal prach z pece několik století.
NRAJA - Profil | Pá 18.12.2020 18:48:49
Grasel >> Nechcem ti brat iluzie, ale pozri, kedy to radeknom pisal. On ti asi uz neodpovie.
Nmascha - Profil | Pá 18.12.2020 18:41:48
starecek >> No, pár kachen už jsem kuchal a broky v sobě měly, ale nikdy nadrcené. Brok vejde a za nějakou dobu zase vyjde, stejně jako ty kamínky. Už jsem měl i kachnu, kde brok byl vstřelený do svaloviny a zapouzdřený.
Kdysi dávno vznikla v británii studie, která hodnotila množství olova v tělech vodních ptáků. Byly to alarmující hodnoty, které se od té doby nesou a kopírují podobně jako nesmysl o neuvěřitelném množství zdravého železa ve špenátu. Háček to má v tom, že studie vznikla v době olovnatých benzínů a sledovaná oblast byla blízko silné dopravní tepny.
K těžkým kovům v bahně - jsou přítomny. Kadmium a další dobroty. Olovo z éry olovnatých benzínů. S kovovým olovem myslivců a rybářů to nemá nic společného. Za běžných podmínek se olovo nerozpouští, protože v bahně není přítomná kyselina dusičná, která je hlavním rozpouštěčem (mnohem běžnější kyselina sírová olovo naopak pasivuje). Kovové olovo se miliony let vyskytuje v přírodě, ať už v čisté kovové podobě, nebo jako nerost galenit (PbS).
Narnošt - Profil | Pá 18.12.2020 18:27:28
Já bročky koušu taky a dodnes jsem ještě neuhynul.Olova bych se nebál,není to rtuť ani cyankáli.
Co vím,tak jedovatost olova nabývá na síle pouze se vzrůstající rychlostí,například je-li vypáleno z brokovnice...
načítám...
Rybářské centrum Olomouc
