Ktoré ryby sa u nás rozmnožujú bez pričinenia človeka.

Zaujímalo by ma ktoré druhy rýb sa v našich podmienkach dokážu bez zásahu človeka rozmnožovať.
Autor diskuse: Vlado - , 30.10.2003 všeobecné - druhy ryb, rekordy

brach - Profil | Po 10.11.2003 6:03:59

Na Rozkoši se v osmdesátých letech běžně vytíraly štiky (květen). Asi v 90-tých letech začali vždy v květnu odpouštět - a bylo po štikách. Dnes se vysazují i rychlené.

fanik - Profil | So 8.11.2003 20:02:13

MM> bod jedna v podstate souhlas a k bodu dve reknu toto: Netykalo se amura, vyjmenovaval jsem jine druhy ryb ktere taktez museji byt umele vytirany a v hrube kostce jsem uvedl proc museji byt umele vytirany - jezy regulace atd.

Martin M. - Profil | So 8.11.2003 19:53:47

fanik> jasne, nevhodne podminky, ale pokud se amur vytira u hladiny a jikry nedopadnou na dno (plavou ve vodnim sloupci +/- 1-2 dny), tak to nejspise okolnima podminkama (dno, kolisani hladiny) nebude, myslim. Jezy, regulace a vodni prechody navic na stojate vode zadnou roli nehraji.

mirmen - Profil | So 8.11.2003 8:19:25

právě proto se ČR dlouho brání přijetí Aarhuské úmluvy. Zanedlouho už nebude tak snadné vyřadit z připomínkování akcí zasahujících do příropdy ani zájmové skupiny, spolky a další zaangažované subjekty.

fanik - Profil | So 8.11.2003 2:25:50

...zjistil jsem ze tam kde jsem jeste letos chytal krasny velky ostroretky a cejny, odklonili tok a do koryta zase a opet sypou tuny kameni, jen proto aby nejaka bezvyznamna prtava elektrarna mohla jet na plnej vykon

mirmen - Profil | So 8.11.2003 1:28:55

V posledních letech se negativně projevuje kolísání hladin až o 30 cm (i několikrát denně) nad některými malými vodními elektrárnami, při čištění česel atd. Ovlivňuje to fytofilní druhy ryb, hynou jikry či kulící se plůdek v příbřežní zóně.

Je škoda, že na mnoha tocích srovnaných do latě v duchu ideologie poručíme větru dešti, chybí podmínky pro vodní vegetaci, na kterou se celá řada druhů ryb vytírá.A je zarážející, jak betonářské molochy stále vyhlížejí toky a místa, kam by bylo možné nahnat těžkou mechanizaci a nalít beton ( zplavnění Morava-Dunaj, zdymadla na Labi), jen aby byly prachy za "práci", daňový poplatníku cvakej "celospolečenský zájem".

Vše se obalí rouškou EKOLOGICKÁ DOPRAVA.



fanik - Profil | So 8.11.2003 0:43:34

MM> aha... velmi vtipne. Nevsiml jsem si ze by zde nekdo neco podobneho tvrdil. Spor se vedl o to zda se amur vytira ci nikoliv. Ani jednou jsem nepoprel vysokou mortalitu pludku amura (zrejme vyssi nez u jinych ryb).
Tohle nikdy nebude konstruktivni a objektivni, uz jen z duvodu zucastnenych oponentu... ztraceny cas.

Mezi umele vytirane ryby a hojne vysazovane patri rovnez parma, lipan, ostroretka a dalsi a nikdo nezpochybnuje jejich schopnost prirozeneho vyteru. Bohuzel podminky pro ryby byly a jeste stale jsou mizerne, pricemz nemalou roli sehrali zejmena vodohospodari - regulace, jezy (nepruchodne), spatne postavene rybi prechody (ryba pres ne nechce a nechce prechazet) apd..

Hod me vazne na ten blacklist kterym mi bylo tak casto vyhrozovano a bude klid

Martin M. - Profil | Čt 6.11.2003 20:20:08

shrnuto podtrzeno: amur se u nas vytira dokonce lepe nez kapr!

fanik - Profil | St 5.11.2003 16:47:51

MM> no kaprovi to pri stejne teplote (25st.) trva 3-5 dnu, jenze ta doba je stejna i pri nizssich teplotach.

Royale with Cheese - Profil | Út 4.11.2003 21:27:03

Kromě totálních uniknuvších exotů jako tilapie a piraňi všechny. A to včetně lososa, duháka, sivena, tolstolobika, tolstolobce a amura.

Martin M. - Profil | Út 4.11.2003 19:05:02

fanik> no jo, ale za jak dlouho se lihne pri te teplote treba kapr? At to mame s cim srovnavat.

fanik - Profil | Út 4.11.2003 18:41:16

ad amur> dostal jsem nejake nove maily, tak vybiram toto: pludek se lihne za 1,5 dne(!!!) pri teplote 25 stupnu, cim nizzsi teplotu tim delsi doba do vylihnuti a vetsi riziko uhynu, z tohoto duvodu se umely vyter provadi pri 25 stupnich

fanik - Profil | Po 3.11.2003 13:06:39

jenclovek> mozna nutnost a prvek chovani ziskany na mageu (mamediich) ...do ted jsem mirne nechapal, ale ted uz je mi jasne odkud vitr fouka :)

IgorŠ - Profil | Po 3.11.2003 11:16:54

boyscout: stála 119Sk za kus teda 2x119Sk. Bola vo výpredaji, pretože v súčasnosti letia iba sladké romány, 100 najväčších divov sveta a podobné drísty. Našiel som ju kdesi v kúte, výrazne zlacnenú. Veď uznaj, kto by dnes čítal o tom, koľko a aké ma kapor kosti resp. aké druhy šupín ma karas ... :-)

G. Moolis - Profil | Po 3.11.2003 10:54:11

boyscout: Mihulovci a ryby, autor Oliva a Baruš.
Igor S:Zaruka kvality je hlavne to, ze ji psal Ota Oliva.
Je to delsi dobu, co vyšla. Ale par kusů jsem videl v prodejne Academie na Václaváku.

boyscout - Profil | Po 3.11.2003 10:44:32

IgorŠ>kolik stála ta encyklopedie a kde se dá sehnat?

brach - Profil | Po 3.11.2003 6:42:30

Amur bílý, Ctenopharyngodon Idella, Grass Carp, Carpe Chinoise, Grass Karpfen, Belyj Amur.
Pochází z Číny, k nám byl dovezen 1961.
Rekordní úlovek v ČR - 1999 ÚN Vranov 110 cm, 21,30 kg.
Nejv. doložený věk - 15 let
Nejv. uváděná velikost - 150 cm, 50 kg.
Další zajímavý údaj - kříží se s tolstolobcem pestrým - ty bóďo!

jenclovek | Ne 2.11.2003 20:59:16

fanik> Musíš si sebou být opravdu velice jistý, ale některé tvé názory jsou velmi radikální a mnohdy jen těžko přijatelné (výtěr amurů u nás, výhoda hlinikových antének na splávky, pytláctví neexistujících osob aj.) Nedivím se některým, co se do tebe tak rádi strefují.

Martin M. - Profil | Ne 2.11.2003 20:32:03

igorS> vzdyt ja s tebou ve vsem souhlasim :-)

fanik - Profil | Ne 2.11.2003 16:24:44

Igor> :) vybiral jsem si zamerne jen stranky hydrobiologickych (vedeckych a vyzkumnych) institutu.
Pro me je otazkou kdy ta kniha byla napsana a jak moc sam a osobne zivot a rozmnozovani kazde te ryby zkoumal nebo jestli jen prevzal nejake informace.

IgorŠ - Profil | So 1.11.2003 23:24:53

fanik & MM> Samozrejme, odkazov na I-nete, najmä ak použijeme trebárs Google najdeme kopu. Otázkou je ich spoľahlivosť, ktorú my, ako laici ťažko dokážeme posúdiť.
Ja som v jednej akcii kúpil dvojzväzkovú publikáciu "Mihulovci a ryby", ktorá je písaná ichtyológmi, nie z pohľadu zbožných prianí nás rybárov. Zárukou kvality pre mňa je, že vedeckým redaktorom publikácie je prof. MVDr Václav Dyk, DrSc, publikácia vyšla v nakladateľstve Akádemie věd ČR a trebárs len zoznam použitej literatúry je na 150(!!!)-tich stranách. Nič v zlom, ale proti tomu sú kdejake bombastické odkazy z internetu niečo podobné tomu, čo čítavam deťom pred spaním ...

fanik - Profil | So 1.11.2003 21:45:52

MM> myslim ze vytiraji, ale jikry a pludek ve vetsi mire skutecne preziva asi jen tam kde nejsou jine ryby - kapr a karas, ti zerou sve vlastni jikry natoz jinych druhu :)

Martin M. - Profil | So 1.11.2003 18:29:28

Ja to tak nestudoval, ale ono je asi jedno, jestli se vytre pri 15 nebo 25, protoze oboje je u nas mozne - presto doufam, ze se tu ty bestie nevytiraji!

fanik - Profil | So 1.11.2003 17:01:16

MM> bezva google, sli jsme na to stejne, takze jsi tam jiste i nasel ty pripady kdy se amur v nekterych americkych vodach vytrel prokazatelne jen pri 15 stupnich. Mam dojem ze amici jsou momentalne jedini, kdo tomu venuje skutecne bedlivou pozornost, nechteji dalsi nove ryby ktere budou ohrozovat puvodni druhy. Nechteji druheho kapra :)

Martin M. - Profil | So 1.11.2003 15:23:02

PS: cejn se zacina trit pri 12st., kapr pri 17 (vlastni pozorovani)

Martin M. - Profil | So 1.11.2003 15:21:18

fanik> IgorS "ma jiste na mysli" pouze to, ze to pisou v ceske knize o ceskem amurovi bilem ;-)
Z webu:
- umele lihnuti jiker probiha 24 hodin pri 23st. (http://www.luresext.edu/aquaculture/grass_carp_propagation.htm - kompletni popis umeleho vyteru!)
- vody teplota pri prirozenem treni 20st, jikry pluji 30 hodin proudem bez ochrany! (http://www.dto.com/fwfishing/species/generalprofile.jsp?speciesid=311)
- dalsi naleznete na www.google.com po zadani klicovych slov "amur spawn temperature"

fanik - Profil | So 1.11.2003 8:45:08

IgorS> jiste mas na mysli tzv. malajsky druh, muzu te zahltit nekolika stovkami netovych adres ktere o tomto pojednavaji.Tak tento amur u nas neni zcela jiste vysazovan, neprezil by zimu.
Jiste chytra kniha rika ze ano...

Vysazovan je ten usurijsky poddruh ze sovetskeho svazu. Temer vsechny nasady amura, ktere se v 60letech zacali vysazovat pochazi ze sovetskeho svazu, ze sibirske oblasti. Nikoliv z ciny.

Amur bily ma tusim nejmene 10 poddruhu a dale pak existuje snad dalsich 10 druhu amura, napr amur cerny a dalsi.

IgorŠ - Profil | So 1.11.2003 8:08:23

Bez komentára:

Mihulovci a ryby 2.(1995)

Amur bíly

"... Původní oblastí rozšírení tohto druhu(amura) je Čína, např. Ningpo, Shanghai, jezero Tungling, Hunan, na jih zasahuje až ke Kantonu. V bývalem SSSR žije v povodí Amuru(po Kumary u Blagověščenska), Sunagri, Ussuri, jezero Chanka a byl vysazen na Tchaj-wanu. ..."

"... K přirozenému rozmnožování v řekách dochází ve vodním sloupci, v závislosti na vývojí počasí, při teplotě 20-25 °C, zpravidla od poloviny května do druhé dekády června. U jedinců, kteří se v této době nevytřeli, dochází v krátké době k resorpci jiker. Přirozrný výteř amura bíleho v ČR a SR nebyl dosud zjišten."

fanik - Profil | Pá 31.10.2003 21:28:24

Boy> nemylim se a verim ze jsi to nasel na netu, ale rikam ze tento uryvek: U nás je amur nepůvodní druh. Jeho původní vlastí je povodí řeky Amuru v Rusku. Do našich vod byl pokusně vysazen v šedesátých letech a měl pomoci odstranit v rybnících a nádržích vodní rostliny a řasy. Jeho dobrá pověst v tomto směru se potvrdila a v našich vodách skutečně pomohl odstranit přebujelou vegetaci. Amur má protáhlé tělo podobající se trochu tělu našeho tlouště. Ústa jsou koncová až polospodní, nízko položená. Oči jsou umístěny také poměrně nízko. Šupiny má velké, černě orámované, břišní výstelka je černá. Amur žije v hejnech.U nás dosahuje dospělosti v 5 až 7 letech. Jeho výskyt u nás závisí na umělém odchovu. protože se díky teplotě vody nevytírá. Přesto je u nás tato ryba poměrně dosti rozšířena a díky různým povodním se dostává i do řek, kam se uměle nevysazuje. Amur roste rychle a u dvou až tříletých ryb je přírůstek za rok 2 až 3 kg.
- ikdyz si jej nasel na netu je z nejake knihy kterou vlastnim.

Odbornikem je pro me clovek, ktery nemusi byt ani rybar, napr. badatel - vedec z hydrobiologickeho ustavu (nejen z CR), clovek ktery leta sleduje a zkouma chovani ryb pro vedecke ucely, nejlepe nerybar :) - neovlivneny zkostnatelymi nazory.

Tu skrytou nepratelskou narazku prejdu...