Ostrovy Aland, kemp Nordqvist

7.11.2007 - Petr Pařízek

     Rád bych podal zprávu všem, kteří se chystají navštívit krásné místo na ostrovech Aland. Nechci být rádcem ani se tvářit jako specialista, ale pouze se pokusím popsat naši cestu a pobyt v kempu Nordqvist na ostrově Bergo, který se uskutečnil v termínu 2. – 7. 10. 2005.

     Na úvod bych rád poreferoval o přípravě. Nejdříve jsem několik dní zkoumal internet (mohutný to nástroj), porovnával nabídky jednotlivých CK a světe div se – česká cestovka to nevyhrála. Nebudu tady popisovat důvody – cena je cena. Vyhrála to (alespoň u mne) finská Eckero linjen, tedy cestovka, která jednak pronajímá mnoho kempů na ostrovech, ale též provozuje trajektové spojení s ostrovy. Po několika mailech jsem v ruce třímal vouchery, trajektové lístky a podrobný popis cesty až do kempu. Nutno podotknout, že platba proběhla také přes internet a rychlost, s jakou mi potřebné materiály byly doručeny, nelze v našich podmínkách s ničím porovnávat. Cena našeho zájezdu činila 595 euro a za tyto peníze lze obdržet: pobyt v chatě pro čtyři osoby na týden, čtyři rybářské licence, dva čluny s motory, trajektové spojení Grissslehamn – Eckero a zpět, storno poplatek a poplatek za rezervaci.

     Přidal bych také pár postřehů k samotné cestě. Vše začalo tak jak asi má - dlouhá, nekonečná jízda přes Německo, kde se na dálnici s neomezenou rychlostí většinou stojí v koloně či popojíždí (když cestovat, tak ne v pátek ani v neděli ). Trajekt Sassnitz – Trelleborg byl téměř klasickou záležitostí – člověk se sice nevyspí, ale dopřeje si odpočinek, protáhne se a projde - pro řidiče super. Cesta po švédských dálnicích jest pro „čecháčka“ téměř neuvěřitelná, žádné kolony aut, krásné dálnice, pohodová jízda. Dokonce i skrz hlavní město lze projet bez problémů. Trajekt firmy Eckero linjen z města Grissslehamn do Eckero - paráda na dvě hodiny, odpočinek v hezkém prostředí. Posledních 30 km nádherné, čisté přírody bylo balzámem i na mé těžce unavené oči po 1500 km za volantem.

     Do kempu jsme se dostali podle přesného návodu velmi lehce, leč vzhledem ke zpoždění nás zde nikdo nečekal. Našli jsme chatu číslo dvě a zůstali stát jako opaření: na dveřích byla cedulka s mým jménem a klíče v zámku. Co nás čekalo uvnitř, bylo taktéž překvapením. Přestože byla příprava téměř dokonalá, takový prostor asi nikdo z nás nečekal. Dokonale vybavená chata se dvěma ložnicemi, sprchou, záchodem a saunou byla pro nás dostatečným luxusem pro následující týden našeho pobytu. Paní správcová se dostavila po urgenci kamaráda do několika málo okamžiků, odevzdala nám rybářské licence, vyinkasovala poplatek za benzín do našich lodí (30 euro za loď), které nám posléze ukázala. Po celou délku našeho pobytu se o ně staral pan správce, jehož úkolem bylo každý večer kontrolovat stav nádrží a dolévat benzín.

     A pomaloučku polehoučku se dostávám k tomu, co asi zajímá nejvíc lidiček – ryby. No nějaké tam byly a jistě jsou i dodnes. Rybaření probíhající sice v krásném prostředí, ale v neznámém terénu je vždy velmi těžké a zrádné, zvyklosti a znalosti z domácích revírů není možné vždy účinně aplikovat na místní poměry, avšak to není nic nového pro mnoho našich cestovatelů. Lovili jsme především při břehu v rákosí, na větších zlomech, které odhalil echolot a při skalách, které padaly do hluboké vody. Nutno podotknout, že naším cílem se nestali okouni, jak je zřejmě zdejším zvykem, ale štičky, kterých je zde opravdu hodně a ochotně berou téměř na vše. Nejúspěšnější návnadou se však stal riper modré barvy od firmy Relax, rovněž woblery pana Kácela zaznamenaly celkem slušnou úspěšnost. Použití twistera znamenalo téměř pokaždé úlovek okouna, kterých jsou zde opravdu hejna a zdržují se především poblíž vegetace a na místech s plochým dnem, kde je místní loví ve velkém.

     Na ryby jsme vyráželi vždy ráno po snídani (kolem deváté) a chytali asi do jedné hodiny, pak následoval oběd a znovu na ryby od tří do pěti či šesti. Největší aktivita ryb byla pozorována od desíti do jedné až druhé hodiny. Touto dobou braly ryby téměř vše a velmi ochotně, největší ryba byla ulovena ve čtyři hodiny. Vzhledem k zákazu trollingu za lodí se zde pouze vláčí a kvůli dost velkému větru jsem si musel odpustit muškaření, ale příště vytrvám – to jim mohu slíbit.

     Použité náčiní není určitě ničím neobvyklé: vláčecí pruty s gramáží 10-30 g, vlasce firmy Mitchell 0,20 a lanka. Woblery většinou plovoucí v naší nejoblíbenější barvě - modré. Lodě jsou vybavené dostatečně silným motorem pro plavbu i ve větších vlnách, která ale není nic snadného vzhledem k nízkému trupu lodí. Jestli mohu, doporučil bych pouze dva rybáře do jedné loďky, za to pohodlí to opravdu stojí. Ke standardnímu vybavení patří samozřejmě i místo ke kuchání a čištění ryb s tekoucí vodou, nerez umyvadlem a nádobou na vnitřnosti. Každá loďka má kotvu, ovšem zastavit s ní loď ve vlnách dost dobře nejde, ale je tam a na klidné hladině stačí.

     Co se týče velikosti námi ulovených ryb, rozhodně se nejednalo o zklamání. Ve velikosti od 50 do 60 cm jsme ulovili určitě přes dvacet dokázaných, tedy těch, které bylo nutno vyprostit z háčků ručně. Celkový počet námi ulovených štik se vyšplhal až na velmi hezký počet 78 ks – na tři aktivní rybáře, kteří lovili v průměru šest hodin denně, je to celkem slušné. Okounů se více méně náhodou ulovilo asi dvacet kousků, leč žádný nestál za změření. Největší úlovky naší výpravy měřily 72, 73, 75, 81, 83 a 91 cm. Celkem se snědly a byly zabity dvě štiky a asi deset okounů. Bohužel toliko žádaný metr nedosahovala ani jedna z nich, snad někdy příště – a na to vezměte jed, že nějaké příště určitě bude. Počasí zasluhuje pochvalu – po celou dobu pobytu jen slunce, obloha téměř bez mráčku, teploty okolo 15 stupňů – víc si snad člověk ani přát nemohl.

     No a na závěr bych chtěl dodat: nejsem spisovatel, takže buďte v hodnocení shovívaví, nejsem profesionální rybář, pouze blázen, kterého ryby baví, nejsem specialista na Alandy, proč to tedy píšu? Rád bych upozornil na možnosti, které skrývá internet pro cestování po světě a ušetřil námahu a peníze dalším zájemcům o rybaření na těchto krásných ostrovech. Informace poskytuji zdarma a rád.

     Mé poděkování patří Ondrovi, který poskytl mnohé rady a informace.