MRK.cz - stále na rybách - ryby a rybaření

MRK - Stále na rybách

UL přívlač

16.10.2004 - Martin Baumruk

Petr Andrýsek a jeho krasavice z Lubí      V tomto příspěvku bych se rád podělil o některé zážitky z lovů se super jemnou výbavou, používanou v královském odvětví rybařiny, v přívlači. Podle mne je přívlač nejaktivnější, nejvíce vzrušující, časově nejméně závislá, ale bohužel také nejvíce nervy zničující forma chytání ryb, muškaři s dovolením prominou tohle množství superlativů. Nejednou se mi stalo, že nádherný bolen, který míjel břehy, až mu vylézal hřbet z vody (nechápat doslovně), se sice ohlédl za mým woblerem, nepravidelně poskakujícím pár čísel pod hladinou, ale nevzal ho, nechtěl se zkrátka namáhat se za ním rozjet, přestože jsem byl perfektně maskovaný. Určitě víte, o čem mluvím. V následujících kapitolkách budu uvádět příhody a úlovky moje vlastní i mých přátel, spolurybářů, především Milana Kubína, jenž se mnou chytal na mini nástrahy mnohokrát a často mnohem úspěšněji než já.

Vybavení
      Ještě předtím, než vám sdělím to málo triků, kterým jsem se naučil za 5 let chytání přívlačí, popíšu a ukážu vám nástrahy, na které chytám.

WOBLERY
      S žádnou nástrahou nemám tak bohaté zkušenosti, ani tak bohaté úlovky, přestože ve vašem měřítku se bude jednat zřejmě o úlovky – prkotiny, ale já počítám každou rybu. Pro mě jsou to nástrahy number one. Většinu lidí odradí již ta cena, ale když si dáte pozor na nahazování do větví nebo se nebojíte si pro woblírka vpochodovat do vody, určitě nebudete ve ztrátě. Můj první wobler stál asi 50 Kč, ale samozřejmě ho už nemám, utrhl jsem ho na Moravě nad Olomoucí. Dnes již mám skromný arzenál nástrah a během několika let nakupování se mi podařilo sehnat si většinu typů a barev, které jsem měl vyhlídnuté. Samotné nástrahy dělím do tří kategorií: hladinové (0,0 m – 1 m), chodící ve sloupci (1 m – 2 m) a samozřejmě hlubinné (2 m až dno Mariánského příkopu). Nejradši chytám na ty hladinové, asi proto, že nástrahu celkem dobře vidím a nemusím se spoléhat jen na cit v ruce. Používám woblery ve velikostech 2 až 7 cm, ale spíše ty menší. Z barev upřednostňuji přírodní – zelený hřbet, světlé břicho, ale když to zkrátka je u vody na houby, sáhnu i po takových vzorech jako je Rapala Shad Rap RS, barva Fire Tiger. No, musí se zkusit všechno. Ještě něco, slyšel jsem, že asi nejmenší woblery na trhu, vyráběné firmou Dorado Magic, pracují také perfektně, ale já je ještě nezkusil, tady můžu přemýšlet jen hypoteticky.

Tady je pár druhů, které mám nejradši:
      Ugly Duckling („ošklivé kachně, káčátko“) – 2,5 cm, plovoucí, 2 trojháčky, očko na lopatce, velice agresivně chodící, do 1 metru, balsa, vzor bílá ryba – světle zelený hřbet, bílé břicho
- tak tohle je podle mých zkušeností extrémně úspěšný kousek, chytil jsem na něj spousty okounů až do 34 cm (přestože můj kamarád Milan chytil okouna 39 cm na tento model v barvě potočáka), vytáhl jsem veliké množství tloušťů a ne zrovna nejmenších, perlína 32 cm, několik ouklejí a dvě štičky 40 a 43 cm
- časem se může stát, že wobler nasákne vodou a přestává s oběma háčky (které jsou mimochodem neuvěřitelně chytlavé) správně fungovat, ale sundáním toho spodního, se vše napraví
- doporučuji navázat wobler speciálním rapala-uzlem buď na obyčejný vlasec nebo na pletený návazec, který chvíli odolá i štice
- cena: 112 Kč, rozhodně doporučuji
- k dostání v pěti velikostech a mnoha barvách

      River 2 Sea – 3,5 cm, popper, jeden trojháček, očko na tělíčku (lopatku nemá), holografický povrch těla zase se šupinami, opět kuličky v trupu, 3D oči, umělá hmota, vzor okoun
- vynikající popper, který v mnohém překoná své konkurenty od rapaly, tedy především lépe pracuje (dělá větší hluk), má kolem hlavy malé mezery, jimiž protéká voda a vytváří se vzduchem bublinky a také má na trojháčku větší ocas, tedy svázané peří, které ve vodě věrohodně napodobuje rybí ploutev
- je ale mnohem více náchylný k zátěžím a věřte nebo ne potopí ho i bezuzlové vázání, ano, tak lehký je
- u mě má velmi dobrou známku
- v těle má také kuličky, ale asi ne z olova??, výborně na sebe upozorňuje a přestože ho vlastním jen krátce, zabrali mi naň okouni lovící v hloubce skoro dvou metrů
- koupě: 139 Kč
- v několika velikostech, ale asi jen ve třech barvách

      River 2 Sea – 6,5 cm, plovoucí, dva trojháčky, očko na tělíčku, holografický povrch těla s vyrytým vzorem šupinek, kuličky v tělíčku, 3D oči, do 2 metrů, umělá hmota, barevně podobný bílé rybě
- tento wobler perfektně pracuje a dokáže vyprovokovat většinu ryb k záběru, dokonce i vyhřívající se tlouště, díky perfektním pohybům a kuličkám uloženým v těle
- chytil jsem na něj dost tloušťů, převážně na mělčích řekách, ale dokonce dva na pískovně; snad víte, jak dokážou být tyhle mrchy na stojácích apatický, dokáže z dálky vylákat okouny k útoku, i když stojí 6 metrů daleko
- tento wobler je díky olověným kuličkám v těle perfektně vyvážený, a proto ho navazuji na očko, bez karabinky, v případě pletených šňůr přes bezuzlové vázání
- cena: 139 Kč
- prodáván ve 2 velikostech a asi 8 barvách

      Rapala Jointed -7 cm, dvojdílný, plovoucí, dva trojháčky, očko na tělíčku, do 1,2 m, balsa, barva MN, nejvíce se podobá hrouzkovi
- tohle půlené stvoření mám jenom rok, ale hned při prvním ozkoušení na Hracholuské přehradě jsem byl mile překvapen – chytil jsem 4 okouny, všechny nad 25, největší měl 32 cm a samozřejmě jsem se pokusil chytit jednoho z tamějších bolenů, ale ti nechtěli vlnící se rapalku
- obrovský pokrok jsem s touhle nástrahou udělal, když jsem ji začal pouštět po proudu, popíšu to však níže v kapitolce triků
- mohu jen doporučit, na tlouště je to fakt zabiják
- cena: 220 Kč/ kus
- prodáván v pěti velikostech a sedmnácti vzorech, já považuji za nejlepší vzory MN, RT a TR
- tady vás odkazuji na jednu rubriku Mrku, a to je Nádobíčko/Woblery, tam je dost informací o tomhle kousku

      Tohle samozřejmě nejsou všechny woblery, se kterými chytám, vybral jsem pouze mojí „elitu“, dále také používám potápivou verzi Ugly Ducklingu (stejná velikost, vzor potočák), woblery od Stormu (6 cm, okoun, bílá ryba), poppery od rapaly (5 a 7 cm, FT a SB), rapalovskej Original Floater (6 cm, barva B), rapalu countdown, již zmiňovaný shad Rap, některé kusy české výroby, které díky své relativně nízké ceně často putují kolem překážek a rybích úkrytů, mám jednoho od Nils master – perfektně se vlní, ale úlovky zatím nic moc, a další woblery, které už moc nepoužívám.

TŘPYTKY
      S třpytkami jsem dělal první přívlačové „krůčky“ po březích vod. Jsou to velice spolehlivé nástrahy a za jistých podmínek bývají mnohem úspěšnější než cokoliv jiného. Radši chytám na rotačky, ale asi jen proto, že na plandavky jsem neměl větších úspěchů. Výhodou rotaček (kvalitních) je, že je můžete vést téměř jakoukoli rychlostí a pořád pracují skvěle. To se mi u plandavek moc nedaří. Používám velikosti 00 – 2 a všechny druhy křidélek, někdy používám vyloženě říční třpytky, jako je Mepps long aglia 0, stříbrný list, na stojácích a nemůžu říct, že by to s nimi nešlo. Právě naopak, při studených podzimních dnech, mě někdy až překvapí jejich účinnost. Přesto s těmito nástrahami nemám tolik zkušeností, jako s woblery. Pokud máte nějaké triky s třpytkami nebo nějaké oblíbené druhy, napište mi prosím pár rad na můj mail, díky moc.

A tohle být můj oblíbenci:
      Mepps black fury comet – velikost 1, výborný chod, velice lehká – menší odhod, matná
- jedna z mých prvních třpytek, proto je v takovém stavu, ale pořád perfektně funguje
- velice dobrá při pařícím slunci, když je horko k padnutí, list se dobře otáčí i při velmi pomalém vedení
- dost lehká, což má za následek malou vzdálenost hodu
- cena: 60 Kč
- dost variant, spoustu velikostí a 4 barvy, pokud požádáte dovozce, jsem si jistý, že vám zašle skvělou brožurku „Mepps, průvodce přívlačí“, ale hlavně žádné násilí…

      Spinnex Cateye – vel. 0, vynikající chod, lehká, lesklá, se zelenou nálepkou na křidýlku, zářivá bužírka na trojháčku
- málokterá třpytka, která se mi dostala do pařátů, chodila tak skvěle jako tahle
- nemám to rád, ale na tuhle třpytku udělám reklamu jaksepatří – perfektně pracuje i když ji táhnete s proudem, proti proudu je to zkrátka lodní šroub, vynikající na stojácích na okouny, ale i na bílé ryby, štičky
- na řekách jsem s ní vždy párkrát objel převislé větve nebo podemletý břeh, a hned tu byl tloušťák
- rozhodně doporučuji, ale možná máte doma lepší vzory, opět vás žádám o radu, názor
- cena: 40 Kč

TWISTERY & RIPPERY
      Další nástrahy, které často používám, twistery spíše na řekách a rippery na stojácích. Ne, že by nebyly úspěšný v opačném použití, ale já to prostě praktikuji takhle. Nejradši je dávám na udici na podzim, v zimě, zkrátka když je chladno. Ze všech nástrah se totiž dostanou nejsnáze ke dnu a v zimě většina ryb čeká tam. Moje nejoblíbenější jsou bezesporu bílý nebo béžový twister, tak 4 – 8 cm, popřípadě bílý ripper s červeným hřbetem a červenou hlavičkou (5 cm). Vodím je delšími poskoky, ale o tom budu psát níže. Nejradši mám gumy od firmy Mister Twister, zdají se mi stejně dobré jako Berkley, stejně ohebné, ale mají úplně jiné aroma, takže je asi nejlepší mít oba druhy.

      Mister Twister – 7 cm, bílý, až trošku nažloutlý, perfektní práce ocásku, napuštěný v aromatu, jemný materiál
- můj nejoblíbenější, twister se kterým mám své dva největší okouny (35 a 36 cm), nic moc, co? 
- krom toho jsem na něj chytl tlouště 42 cm a candáta 51 cm, dvě štiky
- osobně přidávám nebarvenou olověnou hlavičku a na háček dávám gumové kuličky, které používají bratři bobkaři na kaprové návazce, twister potom nesklouzne dolů
- cena: 99 Kč/ 5 kusů, ve vzduchotěsném sáčku
- 3 velikosti, dost barev – vyberete si

      Mister Twister – 5 cm, bílý s červeným hřbetem, zářezy na boku, dvojitý ocas, perfektně pohyblivý, bez aromatu, jemný materiál
- mnohokrát vykoupaný kousek, dost dobře pracuje a rybám se zamlouvá
- chytil jsem na něj štiku, několik větších okounů (30 – 34 cm), tlouště, dva malé candošky
- dobře vyvážený výborně, obeplouvá překážky
- zářezy na těle způsobují maximální práci ocásku i při padání ve vodě
- cena cca 20 Kč/ kus
- 2 velikosti, hodně barev

Moje lovy
      Pokud jdu vláčet, vybírám si spíše nenápadné oblečení, ne že by mi to pomáhalo, stejně se vždycky propadnu podemletým břehem, spadnu do vody nebo si rozmlátím obličej, takže všechno spolehlivě poplaším. Ne, je to lepší, když vás ty ryby nevidí a je mi upřímně jedno, jestli si nějací vláčkaři na druhý straně řeky klepou na čelo, proč se u vody plazím. Vlastním samozřejmě polarizační brýle a neumím si bez nich představit chytání. Nejčastěji lovím na vodách, které důvěrně znám, ale i na takových si aspoň chvilku prohlížím vodu, jestli něco neloví. na úplně cizích vodách je to mnohem těžší, neznáte hloubku, překážky, obvyklá stanoviště dravčíků… atd. Vláčím s navijáky Dallas Robinson SR 35, na který jsem letos namotal pletenku 0, 08mm, a Zebco TP 440 s monofilem 0,18 mm, dále používám vláčecí prut Balzer royal edition IM10, 2,4 m s odhozovou zátěží 10 –40 g a na gumičky používám feeder Byron JY 320, light – medium, 3,2 m dlouhý. Používám starý muškařský podběrák, a další povinný i nepovinný věcičky, které se mi ostatně pohodlně vejdou do rybářské vesty. Lanka zásadně nepoužívám, protože mám pocit, že odvážně bojující štika má mít šanci vyhrát. Rád bych viděl, jaké šance má taková štika na 0,25mm pletence a 30cm lanku. Podle mě žádné. Pokaždé, když chytám, vedu si zápisky do sešitu, kde si poznamenávám stav počasí, čistotu a teplotu vody (k této činnosti jsme si opatřil kaprařský termometr), datum a čas ulovení ryby, nástrahu – velikost, barvu, styl vedení, zátěž, a odhaduji taky hloubku záběru. Tohle všechno mi dává mylný pocit, že se u vody snažím .
      Samotný lov většinou začínám v blízkosti břehu a vybírám si spíše mělčí místa, kde si můžu zkontrolovat chod nástrahy. Začínám jak jinak než woblery, menšími, nenápadnými, ale dobře se hýbajícími. Neházím v kruhu, ale spíš náhodně doleva, doprava, do stromu… Pokud mám štěstí a něco zabere, nespokojím se s jedním úlovkem, často bývá na jednom místě víc ryb – okouni v hejnech, 2 štičky v dobrém úkrytu, znáte to. Pokud mě zklamou všechny dobré nástrahy, začínám se cukat a sahám po výtvorech, který spíš vypadají jako výplody nejdivočejších snů, teda myslím tím hodně zářivé woblery, fluorescenční twistříky a třeba i systémek cyankali. Když se dostanu k vodě, kde je zaručeně hloubka, chytám skoro výhradně na gumičky, s těžkou hlavičkou. Naopak na mělčinách to zkouším s rotačkama. Vynikající místa na dravce jsou kolem mol, a pokud jsou u nich zakotvený lodě, je to ještě lepší, protože okouni se vždy schovají do stínu pod lodí, a pokud je ulovíte, vytažený z „temna“ je uvidíte v plné kráse. Štičky mi zabírají spíše v hloubce pod moly, u kůlů zaražených do země. Na revírech, kde není dostatek úkrytů, hledám nejradši pláže – takhle já říkám písečným mělčinám bez větších překážek, protože dravci, kteří nemají skrýš, odkud by mohli vyrážet na malé rybky, projíždějí větší úseky a často vyhledávají „pláže“, kde se hromadí všechny bílé ryby do hejn. Naopak potopené stromy a větve, všude popisované jako nejžhavější místa, mi zatím příliš úspěchů nepřinesly a spíš jsem si díky nim vyprázdnil krabičku s nástrahami. Naopak mezi nejlepší místa řadím určitě souvislé pásy rostlin, tam jsem narazil už na několik štik Velice se tu hodí povrchové nástrahy – poppery.

TRIKY
      Všechny způsoby lovu, které tu budu popisovat, jsou všeobecně už dlouho známé, ale já je chtěl jen shrnout a pokud existuje někdo, kdo je nezná, podělit se s ním o ně. Proto pokud vám to neříká nic nového, klidně to přeskočte.

1. Wobler jako hmyz
      Nížinné řeky jsou často lemované převislými stromy – vrbami, lískami, olšemi. Jednou při vláčce na moravské řece Hanácké Bystřici jsem chytal, po kolena zabroděný v proudu, kolem takových stromů a při jednom z „nepodařených“ náhozů přistál můj wobler přímo pod větvemi vrbičky, která dalece přesahovala nad vodu. Okamžitě vzal nástrahu 30cm tloušť, protože si myslel, že jde o hmyz, který spadl z větví stromu. Od té doby se nahazování malých woblerů, jako jsou U. Duckling nebo mnou neozkoušených Dorado Magic (jeden vzor má docela barvu jako chroust a křidýlka z peří) stalo běžnou praxí, jak se dostat k velkým tloušťům, kteří jsou sice nesmírně opatrní, ale instinktivně lapají po všem, co trochu připomíná spadlý hmyz. Úplně stejně se dá chytat, když je břeh obrostlý rákosím nebo, pokud vidíte tlouště stát u mostních pilířů či jiných překážek, čekající na kořist. Snad nemusím zdůrazňovat, že.je třeba být skrytý nebo aspoň nahazovat z dostatečné vzdálenosti, nejlépe nad ocas stojící ryby.

2. Umírající rybka
      Mnou nejpoužívanější způsob, jak přelstít dravčíky při horkém počasí nebo když se vyhřívají. Nejlépe se k tomu hodí dělené nástrahy, dvojdílné (rapalky) nebo trojdíné (River 2 Sea) woblery, opomíjím třpytky, protože je potřeba vést nástrahu pomalu a pod haldinou, ale jsem si jist, že twistery s plovoucí hlavičkou, vyvážené tak, aby se extrémně pomalu potápěly, by tuhle práci zvládli stejně dobře, ale zatím jsem to s nimi nezkusil. Tak to zkuste vy! Celý trik spočívá v tom, že nahodím nástrahu na hladinu a nechám ji chvíli ležet, na řekách chvíli plave po proudu, ale to je jen dobře. poté s ní mírně škubnu a opět nechám vyplavat, poté ji trošku potáhnu, aby urazila půl metru pod vodou a nechám znovu vyplavat, takhle nepravidelně s ní můžu potrhávat, dokud si ji nestáhnu až k nohám, nebo dokud ji nezačnu táhnout proti proudu, tím totiž ztrácí přirozenost. Pokud se přiblíží nějaká zvědavá ryba, potrhnu krátce nástrahou, to často vyprovokuje dravce k záběru. Majitel jednoho rybářského obchodu v Olomouci, vášnivý rybář a člověk, od něhož se hodně učím a kterého radši nebudu jmenovat, mi vyprávěl příhodu ze Slapů, kde tímhle způsobem ulovil sedmdesáti centimetrové bolena. Já takhle bolínka ještě nechytl, ale den ještě neskončil 

3. Nepravidelné přitahování
       Tato technika trochu vychází z té předchozí, přesto se v něčem liší. Mini nástrahy bývají většinou zkonstruované, tak, aby jim jejich nízká hmotnost umožňovala dobrý chod i při pomalém vedení. Myslím, že i pravidelné neměnící se přitahování nástrah je dost účinné, ale podle mě je lepší dát nástraze trochu nerozhodnosti, jako že neví, jestli má plavat doleva nebo doprava, popřípadě se zastavit. proto mám v oblibě plovoucí a vznášející se (suspending) woblery, které můžu nechat stát ve vodě, potom pomalu přitáhnout, měnit směr, a oni stále perfektně pracují. Skoro stejné je to s gumami, ale ty nemůžu nechat vznášet se, protože je olověná hlavička hned potáhne ke dnu, ta plovoucí jim zase nedovolí potopit se. O třpytkách ani nemluvím. Myslím, že není nic lákavějšího pro dravce, než pohled na z posledních sil meloucí rybku, zbytečně se snažící uniknout před Zubatou (tlamou). S mým kamarádem Milanem jsme jednou vyrazili na jednu z mnoha pískoven v okolí Olomouce, bylo to někdy v polovině července a mlha ještě plavala po hladině. Do svítání zbývala dobrá půlhodinka a zatímco jsem se snažil navázat svůj prut, Milan si vzal podběráček, polárky a vyrazil s malým plovoucím woblerem na obhlídku. S tak lehkou nástrahou a bez karabinky nemohl nahodit daleko, ale protože kolem nás byla všude jen mělčina tak do 1,5 m hloubky, ani mu to nevadilo. Za chvíli si totiž v podběráku nesl okouna bezmála čtyřiceti centimetrového. Během chvilky jsem zapomněl na navazování a jen hleděl, jak mi kámoš natrhnul triko. Pořád pobíhal kolem mě na vzdálenost maximálně 30 m a pořád nosil další a další úlovky, a všechno to chytil na nepravidelně taženého woblera asi 5 m od břehu, v hloubce tak půl metru.

4. Poppery do zarostlých oblastí
      Představte si horké letní dopoledne, tak kolem deváté, desáté hodiny ranní. Úmorný vedro vám vypaluje na obličeji obrysy polárek a nevíte, kterou část oblečení byste si mohli ještě sundat, abyste nebyli úplně nazí. Celý den nic nezabralo a vypadá to, že ryby mají pauzu. Tak v takových časech vždy zkouším poppery. Nejprve si najdu nějakou mělčinu tak do 2 metrů, nejlépe nějakou rostlinami kompletně zarostlou oblast, a navážu popper. Nahodím, nechám chvilku „stát“ na vodě, potom krátce, ale razantně škubnu skloněnou špičkou prutu. Pokud vytvoří popper bublinky a ozve se hlasité puknutí, potrháváte správně, pokud ne, děláte to málo razantně. Nejradši si vybírám místa, kde je podvodní flora tak hustá, že zbývá mezi ní a hladinou jen pár čísel volné vody. Když se podíváte pod vodu pořádně, můžete v rostlinách najít větší či menší díry, kam se s obrovskou oblibou schovávají štiky. Pokud tam díry nejsou, nezoufejte, protože štika se umí perfektně maskovat a nemusíte si jí v „trávě“ vůbec všimnout. Doporučuji mít seřízenou brzdu, protože útok na nástrahu přichází jako blesk z čistého nebe a pořádně vás vyleká. Když se mi poprvé stalo, že se voda rozstříkla na všechny strany, zpanikařil jsme a sekl jsem, samozřejmě do prázdna. Doporučuji zachovat pevné nervy a počkat, dokud se ryba s popperem nepotopí. Stejně tak jako poppery, vyrábí stejná firma i výrobky s názvem propy, které vypadají dost jako americké jerkbaity, ale mají na ocase vrtulku, která vytváří pás bublin. Zkrátka, vypadá to jako wobler bez lopatky, ale s turbínou. Zatím jsem žádného propa nekoupil, ani nevyzkoušel, takže nic konkrétnějšího vám neřeknu, pouze to, že se prodává v 7cm velikosti a šesti barvách.

5. Delší poskoky s gumami
      Nebudu to ani nazývat trikem, spíše mojí technikou lovu na twistery a rippery. Používám spíše těžší hlavičky, protože, jak už jsme se zmínil, na „gumky“ chytám hlavně na hlubokých vodách. Po nahození nechám vždy nástrahu dopadnout až na dno, chvíli s ní nehýbu a potom ji zvolna povytáhnu asi o půl metru. Nechám opět klesnout na zem, znovu povytáhnu nahoru, tentokrát trochu rychleji, ale ne zase příliš. Tímto způsobem, nepravidelnými skoky po dně, si přitáhnu nástrahu až k nohám a zase opakuji. Během lovu držím prut tak, aby svíral s hladinou úhel 60 – 80 stupňů, protože je pro mě lepší, když vidím i špičku prutu a její reakce na záběr. Proto používám lehký feeder, který mi spolehlivě prozradí, co se pod vodou děje. Při tomto způsobu rybaření se podle mých zkušeností vyplatí chovat se co možno nejtišeji a nahazovat třeba z dřepu. Loni na podzim jsem takhle vytáhl 5 slušných okounů na malého rippera a všichni zabrali asi 2 m od břehu, protože, jak jsem později zjistil, číhali na rybky u okouního pahorku. Kdybych tam byl jen tak nakráčel vestoje, pochybuji, že by mi byli tak ochotně brali nástrahu.

      Doufám, že jste v tomto článku objevili něco šikovného, poučného a využitelného. Ještě jednou se budu opakovat – pokud máte někdo zkušenosti s tímto druhem přívlače, a věřím, že vás bude celá řada, napište mi prosím na můj email, děkuji.

Autor: Martin Baumruk

Diskuse k článku (34 reakcí)

Přečteno: 25 463x
Průměrná známka: 1.4

Související články

Přívlač na malých pstruhových vodách

Jakékoliv vyprošťování nástrah z potoka anebo okolního porostu ryby plaší.

Já a přívlač

Ulovit okouna na pískovně není zase nic tak obtížného, jemný prut a vlasec, malá rotačka, wobler nebo twister.

Oznámení - dravci
Vložit oznámení

Na toto místo můžete sami vložit své oznámení ostatním čtenářům MRKu.

Kalendář akcí - dravci
Seznam závodů
Výsledky závodů
Všechny výsledky
Akční nabídky
Všechny slevy a akce
akce, rybareniIceman A50ML + naviják Nordic 110FD + Vlasec

Za 399 Kč s DPH.
Užijte si zimní ledovou zábavu na 100% s perfektním a osvědčeným setem pro lov na dírkách!


akce, rybareniGril jenž nepotřebuje žádné napájení!

Již se nemusíte starat o to, aby maso bylo grilováno rovnoměrně. Otočný turbo gril se Vám postará o křupavou kůrčičku sám. Otočný Turbogril CHICK nerez je velkým hitem jak v ČR tak v celé Evropě.


Doporučujeme prodejnu
Adresář prodejen
Gammarus -Žďár nad Sázavou Gammarus -Žďár nad Sázavou

Žďár nad Sázavou, Nádražní 464