Zima na říčce

- Milan Tychler

Čím teplejší jsou zimy, tím více rybářů okolo vody potkávám. Nebývalo tomu tak, ale doba se mění. Více rybářů chodí k vodě jen pro zážitek a kapr pro ně není priorita. Zajímají se i o jiné ryby. Nárůst rybářů je samozřejmě znát především na tekoucích vodách, kde mohou kromě plavané a lovu feederem do konce roku ještě vláčet s velmi dobrými vyhlídkami na úspěch.



Někteří rybáři se drží jedné rybolovné techniky a někteří zkoušejí štěstí více způsoby. K těm druhým patřím i já. Střídám lehkou přívlač s těžší a kolikrát se nestačím se divit. V posledních letech i v prosinci pravidelně zasekávám sumce a okouni jsou nejpěknější v roce. Bohužel, posledního prosince je s dravci utrum. Avšak to mě netrápí a je to v pořádku. Ať si dravci odpočinou. Jsou tu další možnosti jak se i po Novém roce dobře zabavit a tekoucí vody mi k tomu dávají spoustu příležitostí…



Od ledna už většinou chytám jen na tekoucích vodách. Z mého pohledu jsou prostě zábavnější než stojaté vody, které také mohou být pod ledem, a je jisté, že malé toky mě táhnou více než ty velké. Ovšem bude to také tím, že já mám tyto vody v dosahu a času málo na to, abych během krátkého dne vyrážel na delší výpravy. Spokojím se s malou říčkou i mlýnským náhonem, protože vím, že i tady si během dvou maximálně tří hodin dobře zachytám. Někteří rybáři těmto vodám moc nevěří. Jejich věc. Jiní sem nechodí proto, že tohle prostě nejsou kaprové vody. Dobře pro nás ostatní!



V zimě vždycky stojím před rozhodnutím, zda sáhnu po prutu se splávkem, nebo použiju spíše krmítko. Nebývá to snadné rozhodnutí. Kdo tíhne více k jedné z těchto technik, je na tom lépe a rozhodnutí mu obvykle nečiní zvláštní potíže. Já to nakonec vždycky vyřeším tak, že se nejprve rozhodnu pro revír, pak místo na něm a teprve potom zvolím nejvhodnější způsob lovu. Samozřejmě jde i o to, jestli si chci zrovna jen tak chvilku posedět u prutu, anebo se spíš trochu projít okolo vody. Při zimním rybaření rozhodují momentální podmínky a nálada rybáře. Jinak vnímáte věci za jasného a slunečného počasí, a jinak, když je pošmourno a třeba k tomu maličko poprchává. Ale ať sáhnete po splávku nebo krmítku, v obou případech je slušná šance na úspěch.



Jsou nízké teploty na překážku? No, pokud moc nemrzne, tak rozhodně ne. V podstatě mi mohou vadit jen zamrzající malá očka feederového prutu. Pro lov na plavanou si beru prut s většími očky, tam to tak kritické není. Pokud se teploty pohybují okolo nuly či lehce pod nulou, je mi to obvykle příjemnější než mokvavé a kluzké bahno na břehu. Teplota vzduchu může hodně kolísat, ovšem teplota vody je stabilní a na braní ryb to nemá žádný vliv. Diskutovat by se dalo o kolísajícím tlaku a o tom, zda je lepší vyrazit na ryby ráno, nebo raději v poledne, kdy je více světla. Mám totiž za to, že právě tlak a světelné podmínky v zimě sehrávají daleko větší roli než teplota.



Jsou rybáři, kteří sází na časný ranní rybolov. Já také, ale ne v zimě. Jen zřídka vyrážím před devátou. Ranní aktivita ryb bývá malá a mnohé vody začínají skutečně ožívat až někdy okolo desáté. Přes den bývají šance hodně vyrovnané, zvláště pokud panuje pošmournější počasí. Je-li slunečno, často to přes poledne za moc nestojí. Nám jsou sice vyšší polední teploty příjemnější, ale záběry přicházejí zhruba až kolem druhé a trvají do setmění. Největší kousky, a zvláště pak kapry, chytám těsně před tím, než se setmí. Na malých vodách nepočítám s žádnými velkými kusy, ale čas od času se i na nich chytí docela slušná ryba. Ovšem lovit i přes poledne určitě není chyba.



Pokud chytám na plavanou, nejčastějším úlovkem na mnohých vodách je tloušť. Není to tím, že by v revírech převládal, ale tím, jak lovím. Obvykle totiž chytám na kousky pečiva, které nechávám splavávat po proudu na vhodných místech okolo břehů, což jsou typická stanoviště tloušťů. A protože je tloušť věčně hladová a shánčlivá ryba i v zimě, objevuje se v mém podběráku nejčastěji. Obyčejně jsou to ryby okolo třiceti centimetrů, ale najdou se i pěknější kousky.



Ovšem při „splavané“ se chytí i jiné ryby. Často narazím na docela pěkné perlíny a je zvláštní, že v létě je tam třeba vůbec nechytám. Perlíni mají v oblibě poněkud hlubší partie než tloušti. Berou dost razantně, a přestože mají oproti tloušťům nepoměrně menší tlamky, často si troufnou i na docela velká sousta. Když se mi párkrát potopí splávek a zaseknutí se nezdaří, je dobré zmenšit sousto. Brzy se pak přesvědčíte, kdo za rychlými záběry stojí.



Podobné záběry jako perlín dělá v zimě i cejnek malý. Je to další z celoročně aktivních ryb, která je ochotná sebrat kousek pečiva splývající po proudu lehce nade dnem. Zatímco cejn velký rád zabírá na nástrahy, které se pomalu vlečou po dně a nebo na dně klidně leží, cejnek malý si vezme i nástrahu v pohybu a takovou, jaká se pohybuje nade dnem.



Kdysi pro mě byli překvapením karasové a nenadál jsem se toho, že karasy budu někdy chytat i v zimě. Bohužel jsou to jen ti stříbřití. Ale i tak je fajn, že v zimě berou. Větší karasi jsou celkem bojovné ryby a na jemném náčiní se s nimi člověk pobaví. Ze všech už zmíněných ryb zabírají na nejmenší sousta. Seberou kousek pečiva vlečený po dně nebo i kousek nad ním.



Rozhodnu-li se pro feeder, pak lovím kromě těchto ryb i další, zabírající většinou na masné červy, případně kousky žížal či hnojáčky. Vděčnou zimní rybou je podoustev. Na vodách, kde v zimě chytám, nejsou velké a ulovit kousek přes třicet centimetrů už je docela klika. Podoustve mám rád hlavně pro jejich bojovnost. Dobře reagují na krmení pro cejny, a tak na ně nic speciálního ani v zimě nevymýšlím. Trochu krmení, na háček dva až tři masné červy a hotovo.



Mou oblíbenou zimní rybou je ostroretka. V zimě často vyjíždí do menších přítoků a já je tam rád chytám s jemným pickerem. Mají rády slanou směs v krmítku, ale nepohrdnou ani sladkou variantou s kořením. Na barvě nezáleží. Klidně může být světlá. Ostroretkám to nevadí. Trochu háklivé bývají na sílu návazce. Čím jemněji dokážete chytat, tím většího počtu záběrů se dočkáte. Dva masní červi na háčku jsou ta pravá ostroretková nástraha.



Asi nejzajímavější rybou z hlediska opravdového soupeře je parma. I v zimě brávají na feeder dobře a úplně nejlépe, pokud se vám poštěstí být u vody ve chvíli, kdy se alespoň trošku přikalí. Ovšem někde se dají nachytat i v naprosto křišťálové vodě. V zimě brávají obyčejně menší kousky, ale kdo parmu zná, ten dobře ví, že taková padesátka dovede pořádně ohnout jemný proutek a hezky dlouho vzdorovat.

Únor je poslední zimní měsíc, a pokud to jen trochu jde, jsem u vody. Naše řeky a říčky mají skutečně co nabídnout. A víte, co se mi v zimě na rybách líbí nejvíc? Ten klid. Dokonce i dny, kdy se rybám příliš nechce, beru jako ty nejlepší v roce. Zimní rybaření, to je výzva, ve které neuspěje každý a vždy. O to víc si cením každé ryby. Na ty větší si vzpomenete i po letech.

Autor: Milan Tychler - ®

Diskuse k článku (4 reakce)

Přečteno: 5 392x
Průměrná známka: 1.32