Začínáme s přívlačí I.

- Robur

Přiznám se, že jsem o přívlači nečetl žádnou knihu a budu čerpat z vlastních zkušeností, takže se částečně těším, že se někde budu třeba mýlit a dovím se i něco nového v diskusích a komentářích čtenářů k tomuto článku. K napsání mne vyprovokovaly dvě věci. Nekonečné otázky na internetu typu: Chci koupit vlačák. Poraďte. Kolikrát se pak zadavatel otázky ani neobtěžuje zamyslet nad tím, do jakého dobrodružství jménem přívlač se pouští. Druhým spouštěcím mechanismem byla návštěva soukromého revíru Jestřabice brzy z jara, takže tam bylo poměrně liduprázdno. Za den tehdy lovilo 14 rybářů, z nichž dva byli zjevní začátečníci - otec asi s desetiletým synem. Šlo prakticky o první jarní chytací den na zmíněném revíru a oni si vyrazili na kapry. Protože prakticky den před tím roztál poslední led, tak jediné, co jevilo aktivitu, byli pstruzi.

jedna

Čihátka zmíněné dvojice se hýbala jen díky poryvům větru a oni postupně začali čím dál tím víc pošilhávat po vláčkařích, kteří zdolávali jednoho pstruha za druhým. Po dalších desetiminutovce se za mnou zastavili a ptali se, na co chytám. Ukázal jsem jim nástrahu a manželka rybáře se ihned proměnila v rychlou spojku, která se za chvíli vracela od boudy porybného se zeleným a fialovým twisterem. Načež se otec se synem po zbytek dne začali se svým náčiním masochisticky týrat lovem pstruhů. Týrat proto, že jako cajk měli teleskopy délky cca 150 a 180 cm, na tom menší kaprové navijáky a třicítku vlasec. Takže něco, jako když jdete s tankem na zajíce. Sem tam jsme se v areálu míjeli a vždy se ze mne snažili vypáčit nějakou radu, která by je posunula dál. Dokonce mi říkali mistře. Dost často se pak i stalo, že jakmile jsem jim odpověděl, tak jsem za nimi po minutě zašel, abych svoje myšlenky ještě vhodně doplnil o další detaily. V tom momentu jsem si začal uvědomovat, že rybářské časopisy jsou zahlceny senzačními články o přívlačových soubojích s pěknými rybami, používají se samé odborné termíny a většina pisatelů považuje znalost terminologie za samozřejmost. Každý rok však začíná nová generace lovců, kteří začínají opravdu od píky a pokud nemají zkušenější kamarády, tak je čeká opravdu hodně neprosekaná cesta. A toto bych chtěl svým článkem změnit.

Takže než se rozhodnete opravdu věnovat přívlači, vězte, že je to cesta trnitá, každou chvíli házíte peníze (drahou nástrahu) na dno řeky a nikdy nevíte, zda se vám vrátí zpět. Navíc je přívlač v současné době opravdu fenomén, ale fenomén, kdy se píše hlavně o úspěších, které jsou vykoupeny určitým počtem někdy i dost nezáživných prutohodin. Pokud jste tedy dočetli až sem a neodradil jsem vás, začneme tím nejdůležitějším.

jedna

Prut a naviják

Než se vydáme pro udici do rybářské prodejny, nebo se zeptáme známých či na internetu, tak si musíme položit několik otázek. Ale než si je začněte klást, zkuste si uvědomit, že přívlač se dělí na ultralehkou (UL), lehkou, střední a těžkou, která je určená pro lov kapitálních ryb, většinou trofejních štik a sumců. Rozdělení přívlače se však nedělá podle hmotnosti cílových ryb, ale podle hmotnosti prezentované nástrahy. Ultralehká vláčka pak klade velké nároky na dovednosti práce s udicí, je však podstatně zábavnější. Těžká přívlač zase potřebuje větší počet prutohodin, než se lovící dočká kontaktu s rybou, nemluvě o fyzické náročnosti. Koupě prutu je tak prakticky podobná tomu, jako když si jdete koupit tenisovou raketu či lyže. Ve sportovním obchodě se ale zeptají častěji, zda jste začátečník či pokročilý. V rybařině mám někdy pocit, že zákazník ukáže na udici, a tu mu pak prodavač předvede. Většinou výrobci těsně za rukojeť prutu tisknou malou tabulku, kde jsou základní parametry uvedeny.

Tímto odstavcem chci říci, že kdybych měl někomu poradit s čím začít, tak doporučím střední přívlač. K odstřižení začátečníků od UL přívlače mne vede to, že pruty jsou poměrně titěrné, je třeba umět správně zaseknout, rybu zdolat a při nahazování by začátečník mohl prut velmi pravděpodobně i nesprávnou manipulací zlomit údery do okolních větví, vyprošťováním z vázek atd. Toto samozřejmě neplatí vždy, výjimku si lze představit u kolegů, kteří mají po ruce menší říčku s výskytem hlavně menších ryb. Tady bude UL přívlač asi nezbytnost. U těžké přívlače je zase zřejmé, že s ohledem na výskyt trofejních ryb v našich vodách nepůjde o superakční zábavu. Střední přívlač proto nebude klást takové nároky na vaše umění a zároveň vám poskytne dost úlovků na to, aby vás to bavilo. Dále je praktické vědět, že přívlačové pruty jsou většinou vyráběny jako dvojdílné. Nepatrné procento padne na pruty vícedílné, jednodílné a teleskopy. Ale nyní zpět k otázkám, které by měly před koupí zaznít.

jedna

1) Jakou cílovou rybu chci prioritně chytat?
Je jasné, že i některé druhy ryb mají svoje specifika, ale jednodušší bude pro koupi prvního prutu použít předpokládanou délku lovených ryb. Do 40 cm se dá vystačit s UL proutky, do 80 cm střední a nad 80 cm s těžší, samozřejmě +/- nějaký ten centimetr. Nemá to vyznít tak, že na UL prut nechytíte metrovou štiku. Ta klidně zabere na cokoliv. Ale její zdolání pak bude závislé na mnoha dalších faktorech, které budou, či nebudou, stát na vaší straně. Navíc vítězství může mít kaňku v podobě toho, že zdolaná ryba se z uměle protaženého souboje nemusí vzpamatovat.

2) Na jaké chci chytat nástrahy?
Malé, střední, velké? Pozor, existují i malé nástrahy, které díky své funkci a ještě s ohledem na proud musíte tahat na pruty z vyšší váhové kategorie. Například rotačky či woblery s větší lopatkou (nořítkem). U některých nástrah nám pak pomůže i označení dle jejich váhy, tzv. gramáž – užíváno u plandavých třpytek, gumových nástrah či jejich zátěžích – jigových hlav. Pokud bychom pak zašli do dalších detailů, tak se dle typu nástrahy zaměříme i na to, jaká ohebnost či tuhost zvoleného prutu bude. Zda čekám, že bude pracovat jen špička nebo se zátěž na prutu projeví rovnoměrným prohnutím. Vzhledem k tomu, že tento článek věnuji úplným začátečníkům, tak bych se odkázal na to, že napřed musíte něco vyzkoušet, abyste si pak řekli: „Můj úplně první prut měl ty a ty slabiny, další už bude zaměřený na to, aby měl například chvějivou špičku.“ Takže se prozatím netrapte. Pokud vám někdo nevnutí úplnou tyčku k rajčatům, potom byste neměli být zklamáni. Specializace přijde časem.

3) Kde budu chytat?
A to s ohledem na rozlohu vodní plochy (čím větší, tím zpravidla delší prut) a s ohledem na prostor, ze kterého budete chytat. Zarostlé břehy, z lodě, nebo zda budeme brodit. V takových situacích naopak lépe poslouží pruty kratší.

4) Jaké jsou naše fyzické parametry?
Dokážeme s prutem švihat pět hodin v kuse, aniž bychom se museli další den léčit jako po boji? Začínajícímu dítěti a ještě nižšího vzrůstu věnováním prutu 270 cm prokážeme medvědí službu.

5) Kolik do toho chceme investovat?
Cena prutu záběry nezaručí a vyšší cena není u prutů přímo úměrná uživatelskému komfortu. Nemůžeme prostě říci, že prut za 2000 Kč je dvakrát lepší než prut za 1000 Kč. Nebojte, časem určitě zjistíte, že potřebujete něco lepšího. Než na to ale přijdete, bude myslím lepší začít s něčím univerzálnějším, co vaše peněženka nemusí zrovna oplakat. V dnešní době se použitelný přívlačový prut dá pořídit už okolo té zmíněné tisícovky.

6) Osobní pocit.
Není zkrátka nad to, když prut v ruce pěkně sedí. Proto další doporučení je následující. Prut kupujte či zkoušejte s navijákem, který k němu budete používat. Pokud už naviják máte doma, nebojte se ho vzít při koupi prutu do obchodu. Hovoří se o tzv. vyváženosti sestavy. Není to o nějaké fyzikální poučce, je to skutečně jen o pocitu. Někdy vám bude nepříjemné sedlo navijáku, jindy to, že se prut v ruce bude převažovat. Dejte jen na sebe. Musí se vám to dobře držet. Výše napsaným nezpochybňuji, že když budu někde bobkařit a pod nohami mi zaloví štika, že nebude fungovat, když na třímetrový teleskop navážu třpytku. Chytat to určitě bude, ale hovořme o uživatelském komfortu a pocitu ze souboje s rybou.

jedna

Při samotné koupi si ještě prověřte, zda nejsou křivá očka. Popřípadě se informujte, z jakého materiálu jsou výplně oček. U levnějších prutů bude málokdy slyšet odpověď, že očka mají SiC prstence. Pokud ale tohle uslyšíte, vězte, že očka budou téměř nezničitelná. Někteří kolegové také rádi tvrdí, že stejně dobře vláčí i feederovým prutem. Ano, jde to, ale malá průchozí očka ráda způsobují zaseknutí vlasce a z toho pramenící další problémy. A dopřejte si komfort korkové rukojeti, ze které odstraníte igelitový obal. Na březích jsou někdy vidět spořiví kolegové, kteří si chtějí korek uchovat na věčné časy, ale tím přicházejí o příjemnost úchopu a veškeré výhody, které korek rybáři nabízí. Zamyslete se i nad délkou rukojeti. Extrémně krátké jsou určeny na lov z lodě. Velmi dlouhé naopak pro daleké hody, při kterých je třeba vyvinout dostatečnou páku.

jedna

Nyní vyjádřím názor, se kterým může mnoho rybářů nesouhlasit a vyvolá spoustu polemik. Univerzální prut pro začátečníka bych viděl někde mezi 10 – 30 g s ohledem na odchylku, že každý výrobce může mít různé měřítko pro stanovení gramáže svého výrobku. Délka by se, dle shody různých debat, pohybuje mezi 240 až 270 cm délky. Pozor ale na to, že s délkou prutu rostou nároky na kvalitní konstrukci prutu. Když si prohlédnete nabídku obchodů, tak zjistíte, že spoustu modelů v délce 240 cm se chová v ruce naprosto perfektně, ale jakmile přidáte dalších 30 cm, tak se z lehkého proutku stane bidlo. Takže 270ku bych pro začátek radil koupit hlavně těm, co ví, že budou muset házet daleko a zároveň si uvědomují, že delší prut bude stát o trochu více peněz. Není to pak ale jen o otázce náhozu, ale i o tom, že nástrahu v dálce na delším prutu lépe cítíte a dokážete i lépe zaseknout. Naopak s delším prutem získáte horší skladovací schopnosti. Ale znovu opakuji, řiďte se jen svými pocity. Vybíráte prut pro sebe, nikdo jiný s ním lovit nebude.

text: Robur
foto: Mr.Stick
Autor: Robur - ®

Diskuse k článku (88 reakcí)

Přečteno: 28 372x
Průměrná známka: 1.24