Rybí obsádka zarostlých stojatých vod nebývá příliš pestrá. Z několika málo našich původních ryb, které toto prostředí vyhledávají, bychom sotva našli typičtější druh než je lín obecný. Jeho existence je s bohatými porosty vodního rostlinstva nerozlučně spjata a ačkoli ho díky vysazování najdeme v různých typech vod, dá se říci, že mimo mělké prohřáté a zarostlé vody spíše jen přežívá.
Jako všechny kaprovité ryby má lín sedm v jeho případě zaoblených ploutví, požerákové zuby a co se potravy týče, dal by se označit za všežravce se sklonem upřednostňovat drobnou živočišnou potavu. Kolem úst bychom našli jeden pár vousků. S poznáním lína většinou nemá problém ani nerybář, protože kombinace zeleného zbarvení boků, jemných hluboko vrostlých šupin a smutných načervenalých očí prakticky neumožňuje záměnu s jiným druhem.
U sportovních rybářů je lín oblíben pro svou krásu, osobité kouzlo a také pro jeho maso, které je považováno za velmi chutné. Pouze fakt, že nedorůstá výraznějších rozměrů, snižuje hodnotu lína v očích těch rybářů, kteří se za každou cenu musí chlubit velkými úlovky.
Základní údaje
Rozměry
Délka
průměrná: 20 až 35 cm
obvyklé maximum: do 50 cm
rekordní hodnoty: přes 60 cm (v cizině až kolem 80 cm)
Hmotnost
průměrná: 0,2 až 0,8 kg
obvyklé maximum: do 3 kg
rekordní hodnoty: kolem 4 kg (v cizině až kolem 8 kg)
Typické znaky
zelené zbarvení boků
velmi drobné šupiny
načervenalá duhovka oka
kulaté ploutve
Výskyt v ČR
Vyskytuje se ve stojatých a mírně tekoucích vodách na celém našem území, zejména v nížinách. Upřednostňuje zarostlé mělké vody a je nenáročný na množství kyslíku. Je chován v rybnících, obývá mělké údolní nádrže a v hlubokých se stahuje alespoň do prohřátých zátok s výskytem vodních porostů. Vysazuje se také do tekoucích vod, často i takových, kde ani nemusí najít vhodné podmínky. V současnosti u nás není mnoho míst, kde by byl skutečně hojný, ale relativně početný je zatím v Polabí a na jižní Moravě. Rekordní líni pocházeli např. z ÚN Rozkoš nebo z nádrží pod Pálavou. Díky vysazování nebo úniku z rybníků při povodni může být krátkodobě hojný kdekoli.
Biologie druhu
Lín obecný je druhem, který je extrémně přizpůsoben k životu v mělkých zarostlých vodách. S tím souvisí jeho odolnost vůči nedostatku kyslíku, schopnost přežívat zimu pod tlustým ledovým krunýřem zahrabaný v bahně nejhlubší části tůně a podobné chování za letních veder, kdy upadá do stavu jakési netečnosti nebo se rovněž zahrabe.
Jedná se o stálou stanovištní rybu žijící v blízkosti dna a maskující se jak zbarvením, tak svým pomalým plynulým pohybem. Jeho hlavním predátorem bývá štika, která na rozdíl od většiny ostatních dravců v zarostlých mělkých vodách výborně prosperuje. A právě v hustých porostech dokáže být lín natolik nenápadný, že pozornosti dravců do značné míry uniká.
Líni žijí většinou samotářsky nebo v malých skupinkách. Ačkoli vytvářejí stabilní populace, jen málokde jsou skutečně početní a většinou pak velmi pomalu rostou. Pohybují se nade dnem nebo mezi rostlinami a hledají larvy pakomárů, vodní plže a další bezobratlé. Na místech, kde je ho dostatek, je důležitou složkou potravy línů i hrubší plankton – perloočky a buchanky. Větší jedinci si doplňují jídelníček i rostlinnou potravou, zejména pak, je-li snadno dostupná – například při přikrmování ryb v rybnících nebo při zakrmování ze strany sportovních rybářů.
Na řekách jsou za zvýšené vody oblíbenou potravou línů žížaly, které jsou i úspěšnou nástrahou při lovu tohoto druhu na udici.
Pohlaví línů lze snadno rozeznat. Ve věku asi 15 měsíců zesílí a zároveň se zakřiví první paprsek břišních ploutví u samců. Jejich délka dosahuje až k řitnímu otvoru nebo za něj. Břišní ploutve samic jsou subtilnější a kratší.
Pohlavní dospělosti dosahují obě pohlaví někdy už ve třetím, ale častěji ve čtvrtém roce života. Výtěr probíhá v závislosti na teplotě vody, která musí překročit 18°C. Výtěr je dávkový a probíhá ve dvou až třech vlnách. Může k němu dojít už v květnu, ale často daleko později a v nepříznivých letech se může protáhnout až do srpna.
Před výtěrem tvoří líni hejna, z nichž se vydělují menší skupinky 2 – 3 ryb, které se společně vytírají na vodní rostlinstvo. Počet jiker od jedné samice se jako u většiny kaprovitých ryb pohybuje v řádech desetitisíců až statisíců. U samice o hmotnosti 1,83 kg pocházející z ÚN Lipno byl odhadnut počet jiker na 607 000 jiker.
Ačkoli je lín velmi odolnou rybou, nedá se říci, že by vytvářel početné populace a v našich vodách výborně prosperoval. Možná jeho stavy klesají v důsledku masového vysazování kapra, možná se při stávajícím rybářském tlaku nestačí populace línů obnovovat. Každopádně se jedná o druh, kterému by měla být věnována vyšší pozornost než dosud.
Rozměry a růst
Lín by se dal označit za středněvěkou rybu, která málokdy dosahuje stáří 10 let. Rychlost růstu velmi závisí na podmínkách a je celkem jasné, že lín nejlépe prospívá v místech s dostatkem potravy jako jsou chovné rybníky a některé údolní nádrže, zatímco v malých hladových tůňkách nebo i v některých proudnějších řekách jsou přírůstky nepatrné. V zahraničí (zejména v západní Evropě) jsou známy i větší úlovky lína než z našeho území. Souvisí to zřejmě s vyrovnanějším oceánským klimatem, v němž mohou být líni aktivní po větší část roku.
Některé úlovky lína z našeho území
| Délka | Hmotnost | Revír | Datum ulovení | Nástraha |
| 68 cm | 4,70 kg | Kyjovka 2 | září 1981 | ? |
| 59 cm | 3,70 kg | Vltava 2 | rok 1985 | ? |
| 57 cm | 3,38 kg | ÚN Rozkoš | rok 1978 | ? |
Růst lína na vybraných lokalitách
(délka těla měřená od rypce ke kořeni ocasní ploutve používaná v ichtyologických pracích byla pro větší názornost přepočtena na celkovou délku, což může být příčinou drobného zkreslení)
Lipno - rok 1969 (275 exemplářů)
| Věk (roky) | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 |
| Celková délka (mm) | 77 | 143 | 200 | 256 | 306 | 348 | 380 | 400 |
Rybník Kuchyňka – rok 1966 (108 exemplářů)
| Věk (roky) | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 |
| Celková délka (mm) | 60 | 91 | 115 | 137 | 154 | 168 | 205 | - |
Tabulky nabízejí srovnání dvou rozdílně rostoucích populací, přičemž růst na nádrži Lipno, která se nachází v poměrně velké nadmořské výšce, určitě nebude patřit mezi nejrychlejší. V teplých oblastech státu – zejména na j. Moravě se dá očekávat ještě vyšší tempo růstu.
Sportovní rybolov
Lín má mezi našimi rybami zvláštní postavení. Mnozí rybáři ho milují, pro jiné je příliš malou a neatraktivní rybou a navíc se jedná o druh, který má jen okrajový význam při soutěžním rybolovu libovolnou technikou. Přesto je posezení v zátoce zarostlé stulíky a obklopené rákosím v očekávání nimravých záběrů línů neopakovatelným rybářským zážitkem. Klasickým způsobem lovu lína vždy bude plavaná, ale stejně dobře ho lze lovit i na položenou. Ojedinělé záběry při použití dalších technik (včetně přívlače) jsou příliš vzácné na to, abychom se o úlovek lína těmito způsoby pokoušeli.
Jistým problémem při výběru náčiní pro lov lína je skutečnost, že přes všechnu snahu často zabírá víc kaprů než línů a je třeba to zohlednit. Sám o sobě lov lína žádné speciální náčiní nevyžaduje.
Možný výběr náčiní pro lov lína
Plavaná: Matchový prut nebo jakýkoli delší lehčí prut, na velmi zarostlých místech s nutností silového zdolávání i lehčí kaprový prut.
Koncový návazec v rozmezí 0,12 - 0,22 mm.
Nástraha – všechny druhy žížal, bílí červi, houska, různá těsta.
Položená: Prut s ohledem na podmínky lovu – příliš na něm nezáleží, feeder kategorie „light“, v hustých porostech a v místech výskytu kaprů i silnější.
Monofilní vlasce v rozmezí 0,14 - 0,25 mm. Silnější průměry hlavně kvůli možnosti záběru kapra.
Nástraha – všechny druhy žížal, bílí červi, houska, různá těsta, kukuřice, těstoviny, měkčí drobnější boilies.
www.chytil.cz
