Turňa >> Možná se budeš divit, ale i na toto odpověď (cca 2,5 roku starou) pana inženýra mám. Konzultoval jsem s ním tehdy jiné záležitosti, tak jsem k tomu připojil i pár otázek týkajících se této problematiky. Bylo to jen tak v rychlosti, takže jsem nad jejich zněním nějak moc extra nepřemýšlel (co koukám do mailu, tak jsem to posílal v hluboké noci ...), nicméně myslím, že i tak je z odpovědí postoj ČRS SÚS ÚL k dané problematice jasně patrný ...
PS: Jen je to trošku delší a mimo téma, tak snad mne za to nikdo nezabije ... (případně ať to potom mi-ku zneviditelní).
DOTAZ:
Dobrý den,
… „bla bla bla“ …
Okruh otázek, které se týkají tzv. zimovišť ryb:
Zákon o rybářství č. 99/2004 Sb. v §13 odst. 3 písm. i) říká, že: „V rybářských revírech se zakazuje lov v místech, kde se nahromadily ryby za mimořádně nízkého stavu vody nebo při škodlivém znečištění vody a též ryby shromážděné k přezimování a rozmnožování, lovit rybí plůdky, pokud tato opatření nečiní uživatel rybářského revíru k záchraně ryb nebo k jejich přenesení do jiných vod.“
a) Zajímalo by mne, zda je pro potřeby tohoto zákona a souvisejících předpisů (prováděcí vyhláška č. 197/2004 Sb., Bližší podmínky výkonu rybářského práva) nějakým způsobem definováno tzv. zimoviště ryb?
b) V případě, že definováno není, jakým způsobem se tedy postupuje při posuzování toho, zda se o zimoviště jedná, či nikoliv? Nejde pouze o nějaké plané ustanovení, které je v praxi prakticky nevymahatelné?
c) Nebylo by vhodné taková místa (na základě posouzení viz otázka b)) s upozorněním na omezení lovu jmenovitě uvádět v Soupisu revírů, nebo případně i označit dodatečnými tabulemi přímo dané úseky revírů?
d) V souvislosti s předchozími dotazy by mne zajímalo stanovisko ČRS SÚS Ústí nad Labem k situaci v oblasti tzv. Střekovské pláže v Ústí nad Labem. V této oblasti dochází každoročně v zimních měsících ke koncentraci parmy obecné (Barbus barbus) a jejímu následnému odlovu ze strany rybářů. Je záslužné, že v rámci SÚS Ústí nad Labem je omezen denní úlovek parmy obecné na 2 ks, nicméně nesplňovala by uvedená oblast kritérium zimoviště daného rybího druhu (a možná i dalších) a neměl by tam tudíž být dle ustanovení §13 odst. 3 písm. i) zák. č. 99/2004 Sb. lov ryb zakázán?
e) Pokud by nechtěl SÚS Ústí nad Labem rybáře připravit o atraktivní místo k lovu, neuvažuje v rámci Bližších podmínek o rozšíření doby hájení parmy obecné v rybářském revíru ze stávajícího období 16.3.-15.6. na např. 16.11.-15.6., případně dokonce o celoročním hájení, jako je tomu v JčÚS ČRS?
Děkuji a jsem s pozdravem
Bc. Bedřich Günther
člen MO ČRS Teplice
ODPOVĚĎ:
Dobrý den,
…
2. K okruhu otázek:
ad a) Žádný předpis dále nedefinuje pojem „zimoviště“ pro účel zákona o rybářství; ad b) Ustanovení o zimovišti v praxi vymahatelné je, ale určitě velmi obtížně. Základním problémem je vykládání pojmu zimoviště, které je v rybářské veřejnosti obvykle nesprávně chápáno. Termín přezimování ryb je spojen s přechováním ryb ve vhodných podmínkách komorových rybníků. Obdobně mohou ryby přezimovat i v jiných typech vod, ale rozhodně to není typické pro říční systémy, vyjma odstavných ramen či některých tůní apod. V řekách jsou ryby obvykle alespsň částečně aktivní i v zimních měsících, obzvláště při tak mírných zimách jaké jsou poslední dva roky. V řece jako je dolní Labe (úsek od Střekova po Hřensko) se obvykle nesnižuje ani v zimním období teplota vody na takovou úroveň, aby ryby přestaly přijímat potravu a některé druhy ji dokonce přijímají velmi aktivně. Za potravou navíc také aktivně migrují. Úsek řeky Labe tzv.Střekovská pláž", který je mimořádně oblíbený pro lov ryb v prvních měsících roku, nelze považovat za zimoviště. To vyplývá jak z výše uvedené skutečnosti, že prostředí, kde ryby přezimují má zcela odlišný charakter, tak i z toho, že přezimující ryba s ohledem na její biologii nevykazuje potravní aktivitu, která je základním předpokladem úspěšnosti lovu. Soustředění lovců do tohoto místa je způsobeno snadným příjezdem a odstavením vozidla v blízkosti místa lovu, snadným přístupem k vodě v terénu a přehledným prostorem, i nekomplikovaným prostředím lovu. Vzhledem k reliéfu břehu, morfologii dna řeky a k proudění vody je navíc místo výhodné z důvodu migrace ryb za potravou a proto jsou rybáři v tomto úseku navíc i značně úspěšní. Nicméně stejně nebo obdobně početné jsou ryby těchto lovených a jiných druhů i v dalších úsecích řeky, což bylo prokázáno také řadou provedených ichtyologických sledování a vyhodnocením řady standardních ichtyologických parametrů. Význam předmětného ustanovení chránící ryby v místech jejich nashromáždění pro přezimování proto spatřuji tam, kde tomu prostředí oodpovídá (zejména rybníky), a kde by mohlo docházet k jejich rušení a lovu způsoby jako je tzv. podsekávání apod.; ad c) Z výše uvedených důvodů a z důvodu uvažované nadbytečnosti neuvažujeme o označování míst s přezimujícícmi rybami, protože skutečné porušování tohoto zákazu je naprosto výjimečným jevem; ad d) Nedávno přijaté opatření v omezení úlovku parmy považujeme prozatím za dostatečné, protože z častých ichtyologických průzkumů na řece je patrné, že k ohrožení její populace nedochází. Případné restriktivní opatření pro daný úsek řeky přichází v úvahu až jako krajní řešení, kterým by neměli být postiženi převažující slušní rybáři navštěvující toto místo v době, kdy na většině jiných revírů lovit ryby z klimatických důvodů ještě zpravidla nelze; ad e) V podmínkách dolního Labe, kde si řeka zachovává typický říční charakter s minimálním narušením žijí parmy, stejně jako další typicky říční (rheofilní) druhy ve stabilních populacích a vysoké početnosti, pročež opatření ve smyslu delšího druhového hájení nebo dokonce celoročního hájení je zbytečné. Je třeba si uvědomit, že ichtyofauna jednotlivých řek je velmi výrazně odlišná a to dokonce v rámci jednoho povodí natož v geograficky značně odlišných oblastech s různou mírou změn prostředí, ať už způsobených lidskými aktivitami, nebo přirozeným vývojem. Labe od Střekova po Hřensko je určitě výjimečnou řekou v této zemi z mnoha hledisek, včetně toho rybářského. Těžko najdete jinde takovou druhovou rozmanitost, početnost a biomasu ryb. Opatření přijatá v jižních čechách mají možná svá oprávnění, leč někdy o nich lze vážně pochybovat (viz lovná míra pstruha obecného 45 cm na některých pstruhových revírech), ale především jsou naše podmínky výrazně odlišné.
Za podněty k řešení děkujeme a jsme s rybářským pozdravem „Petrův zdar“.
Ing.Kava Tomáš
rybářský hospodář ČRS SÚS Ústí n.L.
Střekovské nábřeží 51, 400 03 Ústí nad Labem
tel.: 602 421 675, 475 531 004
e-mail: kava@crsusti.cz;
www.crsusti.cz 
načítám...
www.chytil.cz
