již v 80. letech holandský profesor Wilfred Genee ve své práci "edukace ryb", kterou prováděl pod záštitou výzkumného institutu při univerzitě v Beusichemu dokázal, že kapr během svého života využívá svých dosavadních zkušeností, ze kterých se poučil a příště se buď podobných chyb pokusí vyvarovat, popřípadě příjemné prožitky vyhledávat. Na tuto práci navázali v 90. letech britští vědci, kterým se podařilo prokázat, že některé ryby ( v tomto případě kapři ) mají charakter. Zajímavý experiment probíhal na výzkumné nádrži ve skotském Arbroathu, kdy se jim podařilo pozorovat chování jednotlivých kaprů v určitých situací. Dokázali, že se někteří kapři chovají sobecky, jiní jsou zase přátelští, zvědaví a vstřícní. Dokonce se u jednoho hejna vytvořilo tak silné pouto, že při úmrtí člena hejna pozorovali vědci u některých kaprů omezení příjmu potravy, což označili za jakýsi projev smutku.
Další studie zase tvrdí, že kapr si uvědomuje sám sebe.
Táži se vás tedy, zda si myslíte, že kapr je natolik vyspělým tvorem, že si dokáže vytvořit svůj vlastní názor? Chápu, že většina z vás nemá možnost prakticky tento můj dotaz zmapovat a vyřešit, takže berte tuto diskusi ve spekulativní rovině. Zajímá mne opravdu váš názor. Jistě jste si u některých kaprů něčeho zajímavého všimli. Věřím, že tato debata se bude vést v příjemném duchu bez zbytečných konfliktů a že si o tématice hezky a mile popovídáme.
ty vado,tak to by mě zajimalo jestli se kdy potkali profesor Sazanovič Lyscov a prof. Jelec Jesen Rybakov ? ...a jestli nepracovali na ňákém společném projektu ? ...aspon i teoretický...
Netipa - poslední hrdina MRKu >> Netipa - 27.5.2010 22:21:51 >> Tak se informuj u docenta Kolouška. Mrzí mne tvá absence znalostí o tomto expertovi. Profesor Lyscov byl vášnivý hráč na kontrabass...
Ivo >> Já rozhodně nejsem expert na pana profesora. Vím pouze to, co pan docent Koloušek občas v meziřečí vypustí z úst. Věřím, že se v profesoru Lyscovovi vyznáš mnohem lépe než já, takže k tomu se raději nebudu vyjadřovat
Netipa - poslední hrdina MRKu >> Netipa - 27.5.2010 22:14:22 >> tak to je právě zásadní omyl kolego. Vím, že to není příliš v povědomí, ale to zmíněné lepidlo je prazárodek nynějšího lepidla na červy. A právě v tom je prvenství profesora Sazanoviče Lyscova. Jeho život mám zmapovaný včetně jeho inhalačních pokusů.
Ivo >> Pan profesor Sazanovič Lyscov je znám coby undergroundový vědec, tudíž jeho názory nejsou v mainstreamovém světě příliš známy. Pan docent Koloušek říkal, že profesor Sazanovič Lyscov je natolik velký underground, že po večerech čichá lepidlo (a pravděpodobně jej i konzumuje), tudíž jeho názory nejsou založeny na jeho příčetnosti
Kocháč >> protože mlácení prázdný slámy časem začne nudit. A pokud se nabaluje balast, na kterým si než pár hošanů brousí ostrovtip, je to dost otravný.
Ja si myslim ze sa kapor chova pudovo.Behom svoho zivota nadobuda urcite reflexi.Napr. kapri na chovnom rybniku konaju reflexivne ked im hadzu krmenie na hladinu,ten zvuk im hovori ze tam a tam najdu potravu.Ine reflexi maju vrodene.Takze kolko a ake reflexi behom svojho zivota kapor ziska natolko je skuseny a trebars aj tassie ulovitelny.Takties verim ze ryby maju medzi sebou nejake puto,ties to moze byt nejaky reflex,napr. sa mozu v skupine citit bezpecne.Niekolko krat som ulovil jalca hlavateho(tlouste) a pri zdolavani ho sprevadzal jeho "kamarat" dokonca ked som toho jalca mal zdolaneho a prevali sa na bok tak ten druhy don stuchal papulkou aby zas zacal plavat.
vahaj >> no...je velmi plachá...tento vzácnej kus byl zachycen vysokorychlostním dalekometným foto-robotem právě na Sibiři,za krátkého léta...před pářením...jel jsem tam s nákýma zkoumákama,specialistema na veverky...(ale už dávno jsem ztratil kontakt).
GUGU >> Kolego, nejsem si zcela jist. U této veverky je patrná jiná anomálie. Potřeboval bych k porovnání detail hřbetu a ne genitálií. I když vzhledem k jejich tvaru a velikosti snad ano.
vahaj >> Jéžiš,TO,TO... : "...kde se studiu věnoval, roste této veverce na hřbetě pruh srsti obráceně"...aj místo posledního pobytu je dobrý....a vůbec :-)))))))) ...--je to ta veverka ?
nevím, ale již jsem se několikrát setkal, že jsem po ulovení pustil solidnějšího kapra a on se za půl či hoďku svezl znovu na břeh :o) Takže takýto patří buď do kategorie trouba nebo jsem mu způsobil příjemný prožitek* :o))
Dalším bádáním se mi podařilo poodhalit další kapitolu ze života Prof. Jelce Jesena Rybakova a jeho asistentky Běluhy Delfinovny, která zemřela krátce po zahájení pokusů, při kterých chtěl Prof. Jelec Jesenovič Rybakov ověřit, zda jsou kapři jsou schopni jistých sexuálních projevů i v nepříznivých klimatických podmínkách Sibiře. Na úvod si chtěl pokusy ověřit, zda rybí pohlavní orgány reagují na chladnou vodu stejně jako lidské. Jedinou možností jak to prokázat bylo přímé pozorování. K tomuto se nabídla jeho asistentka Běluha Delfinovna, která však v chladné vodě prostydla, onemocněla zápalem plic a v létě roku 1928 zemřela. O překlad této pasáže jsem požádal svého přítele, soudního tlumočníka z evenkštiny z tunguzo-mandžuské skupiny altajské jazykové rodiny (vzdáleně příbuzné mongolštině). Na základě přesného překladu této pasáže se potvrdila moje chyba v překladu, kterou jsem již výše zmiňoval, ale současně je tím potvrzeno úmrtí jmenované v létě roku 1928. I po smrti své asistentky působil Prof. Jelec Jesen Rybakov na Novosibirské státní univerziě a věnoval se studiu vlivů Transsibiřské magistrály na sibiřskou faunu. Věnoval se studiu Veverky sibiřské latinsky Sciurus vulgaris. O tomto výzkumu jsem se rovněž okrajově zmínil. Během studia vlivů Transsibiřské magistrály na sibiřskou faunu Prof. Jelec Jesen Rybakov zjistil, že u Veverky sibiřské, která žije v okolí Novosibirska, kde se studiu věnoval, roste této veverce na hřbetě pruh srsti obráceně tzv. Ridge, obdobně jako u plemene psa Rhodeský ridgeback . Srst Veverky sibiřské se mimo jiné používá k výrobě štětců ( Typické použití: štětec pro široké použití. Určení: pro vodové barvy,akvarelové barvy atd. Typ vlasu: Sibiřská veverka). Neprodleně seznámil s poznatky ze své studie ředitele blízké továrny na výrobu štětců a upozornil ho na možný dopad této anomálie na kvalitu výrobků. Ředitel továrny výsledky jeho studie odmítl a výrobu nepřerušil. Prof. Jelec Jesen Rybakov tedy alespoň upozornil své přátele, kterými byli Pablo Picasso (1861 – 1973) a Salvador Domingo Felipe Jacinto Dalí (1904 – 1989) na neserioznost jejich dodavatele štětců. Dodnes se spekuluje o tom, zda tímto činem nezachránil malířskou kariéru obou světově uznávaných umělců.
Foto : Poslední známé místo pobytu Prof. Jelce Jesena Rybakova.
načítám...
