Rád bych se s vámi podělil o své zkušenosti s lovem tloušťů na řece Svratce. Velká většina mých letošních vláčkařských vycházek směřovala právě na Svratku nad brněnskou přehradou, kde jsem se snažil uvláčet především nějaké potočáky či duháky, kterými to zde mělo být velmi dobře zarybněno. Postupem času jsem zjistil, že jsem měl špatné informace a potočáků a duháků je zde opravdu minimum. Zato jelců tloušťů je zde požehnaně, a tak jsem se přes jaro a léto soustředil právě na ně.
Poučen různými články z časopisů, internetu a knih jsem měl tlouště zafixovaného jako nejostražitější rybu, která se nenechá jen tak něčím obelstít, a podle toho jsem přistupoval i k samotnému lovu. Moje obezřetnost se vyplatila a tak jsem byl prakticky při každé vycházce odměněn úlovkem několika kusů. Nejednalo se o nějaké trofejní exempláře, lovil jsem ryby kolem 25 – 40cm.
Ideální místa pro lov tloušťů. U břehů si všimněte převislé trávy a stromů. Tady jsem tlouště často nacházel.
Stanoviště
Tlouště jsem nacházel většinou v tišinách či tůních u břehu, chráněné pokud možno větvemi stromů, anebo vysokou trávou, kde ryby měli relativně klid a cítily se bezpečně. Pod větvemi stromů stáli tloušti zvlášť s velkou oblibou, dobroty jim tam přinášel jednak proud a sem tam jim spadlo něco k snědku ze stromu přímo do tlamky. To potom při sbírání hmyzu o sobě dávali vědět malým šplouchnutím. Občas jsem viděl, jak tloušť ve snaze sežrat co se dá, zkoušel sebrat malou šištičku z topolu a teprve až se na vlastní tlamku přesvědčil, že to není nic k jídlu, nechal ji být. Dalším oblíbeným tloušťovým stanovištěm byla nadjezí, kde se řeka zklidnila, nečeřila se a nabírala větší hloubku. Mezi zajímavá místa patřila také rozhraní mezi proudem a tišinou. Na takových stanovištích jsem během dne tlouště nejčastěji nacházel.
Plížením vpřed
Úspěch samotného lovu tloušťů může značně ovlivnit i to, jakým způsobem k vodě dojdeme. Dusotem těžkých holinek a praskáním větví pod nohama si tlouště na svoji stranu jistě nezískáme, stejně tak vrhání stínů na vodní hladinu nemají moc v oblibě. V takovém případě se po nich alespoň na 30 minut slehne zem.
Pokud jsem šel na tlouště, tak jsem se snažil vždy zlehka našlapovat a navíc se maskovat příbřežní vegetací. Nikdy jsem nešel přímo kolem vody, ale vždy si udržoval patřičný odstup, abych nebyl viděn. Když už jsem si nějaké místo vyhlédnul, tak veškeré pohyby byly co nejpomalejší, abych ryby nevyplašil. Velice dobrou pomůckou jsou polarizační brýle, dík kterým vidíte daleko lépe do vody a snáze odhalíte stanoviště ryb.
Vzpomínám si na jednu takovou plížící příhodu: Ve vodě byl čerstvě spadlý statný strom, který vytvořil u mého břehu pěknou tišinu, ve které stálo asi 5 tloušťů. Aspoň jednoho jsem chtěl dostat a vyzkoušet, jestli zvládnu přelstít tlouště prakticky pod nohama. Maskoval jsem se za stromy tak, že jediné co tloušti mohli vidět byla špička prutu. Výhled jsem měl hodně omezený, takže nához woblera byl dost neohrabaný, ale nakonec dopadl, tam kam jsem chtěl. Malý žbluňkanec nahazované nástrahy vyprovokoval jednoho tlouště k okamžitému útoku a za chvíli jsem měl na břehu rybu kolem 30cm.
Takový úlovek mě vždycky potěšil. Tento tloušť sebral Rapalku velice opatrně, jen ji tak oťukával.
Nahazujeme
Náhozy by měly být co nejpřesnější, opakované nepovedené náhozy ryby zbytečně plaší. Ryby většinou vidíme stát kousek pod hladinou, jak čekají na lahodné sousto, v takovém případě je ideální nához kousek za tlouště (za jeho ocas). Jelec tloušť jakkoliv je opatrný, tak je také nenažraný a snaží se vše co do vody spadne sebrat dřív, než jeho stejně nenažraný kolega. Proto se za žblunknutím určitě ze zvědavosti otočí a nejspíš i rozjede. Do vody musí žbluňknout samozřejmě adekvátní velikost nástrahy, za šutrem hozeným do vody se otáčet nebude, naopak bude rychle upalovat do úkrytu.
Jiná je situace kdy ryby nejsou vidět u hladiny, to je pak nejlepší naslepo prolovovat slibné úseky různou technikou vedení nástrahy (jednou vést monotónně, podruhé cukavě, potřetí s přestávkami, u hladiny, u dna, prostě chce zkoušet, co je v danou dobu zrovna vydráždí. Já měl většinou úspěch s cukavějším pohybem nástrahy). Pokud jsem ryby neviděl u mého břehu, tak jsem se vždy snažil nahazovat co nejblíže k tomu protilehlému. Jednak jsem tam tušil tlouště a pak jsem tak prolovil celou šířku řeky.
Vlastní záběr měl většinou 2 podoby. Buďto se jednalo o poměrně agresivní výpad a zakousnutí do nástrahy, anebo šlo jen o zvědavé ťuknutí a jemné sevření nástrahy v tloušťově tlamce. První případ většinou nastával při rychlejším tažení nástrahy v nadjezí, nebo přes proudnější úsek řeky, anebo tehdy když byl tloušť vyprovokován dopadnuvší nástrahou na hladinu. Druhý případ nastával, pokud byla nástraha tažena pomalu kolem ryby, případně k ní splavávala po proudu.
Jakmile ryba po nástraze vyjela a uchopila ji, tak pak už vlastní zdolání nebyl problém. Mrzuté ovšem bylo, že ač jsem se snažil ryby zdolávat co nejemněji, tak jejich nepřirozený pohyb vylekal vždy celé hejno a já pak musel změnit místo a hledat nové tlouště.
Nástrahy
Na tlouště jsem používal především woblery a menší rotačky. Rotačky stříbrné či perleťové, tvaru vrbový list o velikostech 0 a 1. Woblery jsem používal převážně plovoucí ve velikostech 3 – 10cm. Jako velice úspěšná se ukázala RapalaJointed, 7cm dělený wobler, s modrým hřbetem a bílým bříškem, na který jsem nachytal velkou většinu ulovených tloušťů. Samozřejmě podobné woblery budou vyrábět i jiní výrobci jako jsou Salmo, Storm, či Ugly Ducking. Ja svoji zkušenost udělal s Rapalou a tím pádem ji zde uvádím.
Lov tloušťů přívlačí je velice zajímavá a zábavná technika a určitě vás potěší každá přelstěná ryba. Samozřejmě přívlač je jen jedna z metod lovu, tlouště lze lovit výborně na mouchu či na plavanou. Při přívlači ale člověk většinou kromě pěkné chytačky, zažije i příjemnou procházku okolo vody a pozná tak na řece nová místa. Vyzkoušejte to i vy.
www.chytil.cz
