Atraktivita pobřežních zón

1.2.2013 - Johan K.

Když jsem s lovem kaprů před několika lety začínal, bylo jakousi samozřejmostí odvézt či nahodit montáž co nejdále od břehu, protože právě v těch místech bylo možné dosáhnout maximálních úspěchů. Samozřejmě, že i dnes se úspěšně loví na obrovských jezerech za použití nejmodernějšího rybářského zařízení a vybavení ve velkých vzdálenostech. Sebe však řadím mezi obyčejné rybáře, kterému každá ryba kolem deseti kil udělá radost, a tak popisování způsobu lovu kapřích monster na vyvážky do extrémních vzdáleností a pomocí nejmodernějších metod nechám raději některému ze zkušených borců.

Vzhledem k tomu, že čas, který mohu nyní trávit u vody, je omezený, začal jsem se soustředit spíš na to, jak úspěšně lovit v pobřežních zónách. Pobřežní zóna pro mne znamená vzdálenost přibližně do deseti metrů od břehu. Tyto oblasti jsou vždy snadno dosažitelné a rybáři je dost často přehlížejí. Stačí si však uvědomit, že pobřežní zóny bývají dost často zaplavené. Nacházejí se zde většinou první zlomy a lavice, viditelné překážky, rákosová pole a trsy vodních rostlin. Když si pak navíc uvědomíme, že tyto oblasti nejvíc a nejrychleji prohřívá slunce, je jasné, že je rovněž vyhledávají různé druhy hmyzu a měkkýšů (k reprodukčním a potravním účelům). Dostáváme tudíž perfektní místo k lovu kaprů, kteří zde hledají přirozenou potravu a také úkryt. Pobřežní partie se také dají lépe prozkoumat. Lovné místo si můžete doslova prošlapat. Dalšími možnostmi mapování dna jsou olovnička, marker a samozřejmě člun s echolotem.

Výběr lovného místa

Výběr lovného místa je nejdůležitějším faktorem ovlivňujícím úspěch každé výpravy či vycházky k vodě. Když jedeme na místo, které již známe, ušetří nám to spoustu času. Nemá cenu zkoušet lovit „pod břehem“, pokud je zde velký rybářský tlak a ruch kolem vody. Rovněž pokud máte v úmyslu brát s sebou hlučného parťáka, budete na záběr u břehu čekat zřejmě marně. Většinou jezdím na ryby sám, takže se mohu zaměřit na aktivitu kaprů kolem břehu v místech, kde mnoho rybářů neloví. Bivak a většinu věcí umisťuji dál od prutů a jedině pruty s podložkou a podběrákem nechávám na okraji vody, abych byl u vody co nejméně nápadný. Je velmi důležité zachovat na lovném místě naprostý klid. Častým přehazováním a hlukem na břehu vytouženého záběru a následného úlovku nedosáhneme.

Potopené větve a stromy – místo kam rád položím svou montáž s oblíbeným boiliem.

Sledujte vodní ptáky – některé druhy vám napoví, kde by se kapři mohli zdržovat.

Při vyhledávání kaprů se zaměřuji na několik známých metod. Kapři na sebe rádi upozorňují rytím v pobřežních mělkých partiích a s tím spojeným podkalení vody. Musíme však rozeznat pásy bublinek, které po sobě zanechají ryby, od bublin tvořených plyny uvolňujícími se z bahna. Když zachováme naprostý klid, nezřídka se nám rovněž ukáže kapr přímo „pod nohama“ mezi položenými montážemi. O to větší je poté dávka adrenalinu při čekání na to, zda kapr sebere i naši nástrahu. Velmi vhodným místem k lovu jsou potopené keře a stromy okolo břehu, zaplavené louky a rákosová pole, kam ryby velice rády najíždějí za potravou. Neobvyklé pohyby potopených větví, rákosí a vodních rostlin nám dokáží signalizovat, že ryby se nacházejí ve své přírodní jídelně.

Není ani třeba bát se chytat ve velmi malých hloubkách. Mám vyzkoušené, že nejlepší je volit hloubku mezi 0,8–1,0 metru. Především před západem slunce a těšně po rozednění jsou taková místa nejatraktivnější. Velmi úspěšné bývají také první lavice a zlomy do hloubky, které se nachází jen několik metrů od břehu. Především pak na vodách, kde dno klesá od břehu pozvolně, tvoří zde jakousi vanu a žádné jiné nerovnosti tu nenajdeme.

Atraktivitu pobřežních partií rovněž podstatně ovlivňují povětrnostní podmínky. Vlnami zvířené a zakalené pobřeží je pro kapry signálem ke hledání potravy v takové oblasti. Je také možné sledovat vodní ptáky, především potápivé kachny, které se nezřídka zdržují nad místy, kde se krmí i kapři. Pozor však na krmení v přítomnosti kachen – ty dokáží z našeho místa velmi pečlivě vyluxovat všechno předkládané krmení!

Volba krmení a nástrah

Z hlediska úspěšnosti lovu je určitě výhodou snadná dostupnost lokality, kde budeme lovit, a to z důvodu předkrmení lovných míst. Jako základ na přípravu místa k lovu – na známých i neznámých vodách – používám směs Method mixu, pelet, drceného boilie, případně partiklu (hlavně kukuřice, konopného semínka a řepky). Tvořím krmné koule o velikosti mezi golfovým míčkem a tenisákem. Celou směs poté ještě zatraktivním boosterem (osvědčil se mi booster scopex-oliheň).

Takto vytvarované krmení lze snadno dopravit na lovná místa vzdálená jen několik metrů od břehu. Můžeme je na místo naházet rukou či prakem. Po prvním záběru dokrmuji už jen peletami (CSL nebo halibut) a boiliem. Dalším přikrmováním partiklem a Method mixem bychom na své lovné místo přilákali nechtěné ryby. Při volbě nástrahy záleží především na tom, jakou velikost kaprů chceme lovit. Velmi oblíbené jsou dnes pelety, méně či více rozpustné, nebo tzv. dumbels, které v kombinaci s reflexní plovoucí kuličkou tvoří nástrahu na rychlé úlovky díky své rozpustnosti a uvolňování atraktivních látek do okolí. Úlovky na tyto nástrahy budou časté, jejich velikost však nebude příliš nadstandardní. Samozřejmostí je, pokud se snažíme o kapitální úlovek, nastražení boilie. Výběr druhu a značky boilie je na každém z nás. Na každé vodě funguje něco jiného a je třeba vyzkoušet, jaký druh a značku budou kapři upřednostňovat, nebo spoléhat na svou důvěru v určitý druh. Boilie je navíc lepší zatraktivnit, ať už dipem, těstem, pastou, nebo jak jsem už uvedl, kombinovat s reflexní a atraktivní plovoucí kuličkou nebo umělou imitací kukuřice. O způsobech zatraktivnění boilie se vedou různé diskuze a bylo toho už napsáno tolik, že nemá cenu to dál rozebírat.

Použité montáže

Při výše uvedeném lovu není třeba nijak experimentovat. Každý rybář má určitě svou oblíbenou montáž, kterou lze použít i při tomto lovu. Osobně používám v brzkých jarních měsících (březen, duben) a poté na konci podzimu (v listopadu) jemné návazcové šňůrky o nosnosti 15 lb a háčky velikosti 6 a 8 s dlouhým i krátkým ramínkem bez rovnátek. Rád také kombinuji návazec s fluorokarbonem, tzv. combi stiff link. Během hlavní sezony pak volím háčky velikosti 2 a šňůrky o nosnosti 25 lb. Délku návazce volím mezi 20 cm a 25 cm, na jaře a na podzim je ideální návazec zkrátit. Značku návazcových šňůrek a háčků ať si každý vybere podle libosti. Ve většině případů nacvaknu na návazec malý olověný broček. Takto zatížený návazec bude lépe kopírovat dno a nebude tvořit kaprům při hledání potravy překážku, která by je mohla vyplašit. Závěsky na olova používám většinou bezpečnostní, tzn. jistotu vypnutí olova při záběru a bezpečnost pro kapra. Dále pak používám průběžnou montáž, která je podle mých zkušeností citlivější. Zbytek montáže je možné kombinovat s olověnkou nebo fluorokarbonem. Velmi důležitou pomůckou je pro mne zadní olovo, tzv. backlead, které spouštím před špičku prutu tak, abych dostal silony co nejvíce ke dnu a své montáže maskoval a nevylekal projíždějící kapry.

Závěr

Svým článkem jsem chtěl pouze přiblížit začínajícím rybářům určitý způsob lovu, se kterým jsem byl v poslední době úspěšný. Je to ale způsob, jaký vyžaduje zachování určitých pravidel, které dnes u většiny rybářů postrádám. Mám na mysli zachování klidu na břehu a lovném místě a s tím je spojený určitý respekt k přírodě. Každý z nás si musí uvědomit, jakým způsobem bude k rybaření přistupovat.