způsob vysazování štiky do revírů.

prosím o radu, kde je možno získat bližší informace o způsobu rozsazování (počtu vysazovaných kusů Šr a Š1 na jedno místo) při vysazování štiky do revírů. (Odborné publikace,časopisy, VŠ skripta apod.) Budu vděčný i za rady jež se v praxi osvědčily
Autor diskuse: ozgi - Profil , 12.10.2005 všeobecné - ostatní
42 nových příspěvků od Vaší poslední návštěvy.

NOrion | Čt 20.10.2005 22:52:42

hraji:Že tě ještě pořád baví donekonečna někomu něco vysvětlovat.Vždyt je to zbytečné.
Rybáři už nevěří ani tomu co sami píší a je asi zbytečné vysvětlovat,že veškeré statistiky vycházejí ze záznamů úlovků .

Je docela zajímavé sledovat vývoj soukromého vlastnictví,které se začíná čím dál tím více podepisovat na všech vodách v podobě klesajícího počtu některých druhů ryb zvláště pak u pstruha potočního.

Osobně se soukroníkům,kteří produkují násadu vůbec nedivím.Ono je velice jednoduché a hlavně levné vyprodukovat lovnou násadu kapra a duháka granuláka.Proč by se tedy párali s ostatními druhy,když jsou nákladné.Maximálně dají na trh plůdek a dělejte si s tím co umíte.Proč by si znepříjemnovali život?Cesta k penězům je přece jednoduchá a zbytek je nezajímá.

Ono je hrají nejlepší posadit člověka holým zadkem na rozpálenou plotnu a pak možná změní pohled na veškeré dění a začne hledat chyby tam kde dopravdy jsou.

Osobně bych některým jedincům doporučil vetřít se do samotného dění rybářských svazů.Strávit tam několik let a nenechat se odradit.Odšlapat stovky km z plůdkem na rybochovných potocích a další stovky km s cívkou na zádech při odlovech atd.Možná potom zjistíte ,že z hovna se prostě bič uplést nedá.

Ono Vám to pánové hodně dá příjdete na to, kde dělají chlapci chybu, kde je největší bordel a kde jim třeba utíkají peníze,které platíte.
Pak jim to v pravou chvíli můžete i z podklady vpálit za tepla do obličeje a věřte mi ,že tak překvapené ksichty jste dlouho nezažili.



Nhraji - Profil | Čt 20.10.2005 16:07:01

Pyzda: když nemáš argument, hodí se ti každá pyzdovina, která tě napadne, jsi skoro jako xaxap, ovšem jen skoro, protože jeho útoky mají alespoň rozumový podklad.

Nhraji - Profil | Čt 20.10.2005 16:04:26

Pyzda: škoda slov, tebe z té strany snad museli vyhodit, že je nemáš rád.

Nhraji - Profil | Čt 20.10.2005 16:03:38

medvěd: určitě uznávám, že s lososovitými rybami je to špatné. Nedaří se a nedaří. :-))

NPyzda | Čt 20.10.2005 0:47:25

Hraji: Nevím proč, ale nejsou stránky www.mrsbrno.cz vlajkovou lodí KSČM do příštích voleb? Hraji, není to důvod, proč se mě chce stále zvracet? Pokud usuzuješ ze statistik, tak proč jste se odtrhli? Od 60tých let stoupá -neustále výroba železa, oceli, cementu, skotu, vepřů, pšenice a také demagogie.

NPyzda | Čt 20.10.2005 0:40:06

Hraji: Naše společnost podle podkladů bohatne, nestárne, je lépe zajištěna proti krádežím, proti nemocem, je zajištěn výběr daní a pojištění, zvyšuje se prodej knih, kondomů a volkmenů. Proč řešit na politické úrovni pokles úlovků štiky? To byzme bili úplní edioti, dyž nám ta spolčivost tak kvete?

Nmedvěd - Profil | St 19.10.2005 19:11:20

hraji.musíš uznat,že u lososovitých ryb ten rozdíl je

NMartin M. - Profil | St 19.10.2005 19:02:35

hraji> napr. lipan, potocak, stika, okoun a uhor? A skoda ze tam neni karas obecny :-(

Nhraji - Profil | St 19.10.2005 7:58:59

Pyzda: nevím z jakých podkladů usuzuješ na klesající tendenci úlovků jednotlivých druhů ryb, ale podívej se na www.momrs.cz/brno3 a na www.mrsbrno.cz do statistik, říkají něco jiného

NRobert(původní) - Profil | St 19.10.2005 7:55:56

Takže abych to shrnul - dosazovat štiku je málo platné, může to být jenom doplněk. Tato ryba se může hojně vyskytovat jenom tam, kde se může sama úspěšně vytřít. Co můžu udělat jako rybář a co může udělat MO, aby tomu tak na našich revírech bylo?

NPyzda | Út 18.10.2005 23:27:58

Noe: Dle mě je to stejné jako s houbami. Desetiletí chodíš na tutové fleky a stále nacházíš. A najednou je konec. Nepomůže, ani když ty houby nebudeš sbírat. Řešení je nasadit hlívu nebo žampiony. Ty nezklamou, stejně jako duháci a kapři....

NNoe | Po 17.10.2005 17:44:26

Pyzda - a kam se ty ryby poděly, když někdy byly?

Nosprey - Profil | Po 17.10.2005 9:49:31

Pyzda - máš pravdu, u mě jde o nadšení. Až o něj přijdu, přestanu chytat. Bohužel profesionální přístup jsem ve svém okolí nezaznamenal a pár nadšenců znám. V sobotu jsem vysadil 1 štiku, 20 okounů a cca 30 ks bílé ryby. Přišel jsem na výlov pozdě, ostatní kudly skončly na másle...

NPyzda | So 15.10.2005 21:28:19

Noe : Proto je pro mě nepochopitelné, že zarybňovací plán určený MZ v minulém století je brán jako statusquo a pouze uživatel může, ale proč by to dělal, požádat o změnu zaryb. plánu. Souhlasím s rybomilem, že úlovky stále klesají, vyjma kapra a v revírech s minimálním ryb. tlakem je situace se štikami, okouny a bílou rybou stejná jako kdekoliv jinde. V tom opravdu není čecháčství.

NNoe | So 15.10.2005 13:21:23

rybomil - klesají, klesají, jednoduché vysvětlení. Méně se vysazuje a to co se nevysazuje, už dávno není. Lín, karas obecný, P.O., okoun, štika, candát a jiné, to jsou druhy ryb, které už někde neexistují, nebo jsou na pokraji vyhubení, i když někde jich je stále dostatek, ale právě to někde.

Nrybomil | So 15.10.2005 9:02:18

Holátko, brach, Orion: Svatá pravda. Pamatuji se na ty rozčilené řeči rybářů pár let po otevření Hněvkovic. Hněvkovice se začly naplno napoustět 1989. 1990 - 1992 se intenzivně vysazovalo štika , candát,sumec - prevážně 2-3leté ryby. Částečně taky bolen. Dravci v té době hájeni.1993 se začalo chytat dravce a byly to vyloženě jatka, zejména u štik. Po cca 3 letech jich rapidně ubylo, bo každé jaro pravidelně tak týden po výtěru štik( i metrovky)
sjeli vodu dolů. Rybáři na to nadávali. Pak jsem se dozvěděl, že údajně další jaro po spuštění vody dojeli nějací borci večer na hrázného a rozbili mu ústa. Je fakt, že další roky se již jarní odpouštění nekonalo. Tak nevím , ale možná to bude pravda.
V jednom návesáku 100 x 60m, hloubka do 2m bylo vysazeno 60 mírových štik a asi 35 menších. Když se to za 2 roky lovilo, bylo vyloveno 47 ks 50-75cm. Dalších 22 prokazatelně uloveno udicí. A to tam ještě chodili barevní spoluobčané a chataři pytlačit.Je ale fakt že bílé ryby tam bylo jak nas.....

osprey: Ano, každoročně uhynou tisíce candoších, amuřích. líních ročků jenom proto, že dotyčná MO je prostě líná zorganizovat to vylovení " chovného potoka" a někam je převézt. Tolik málo práce a tak moc na to serou, ikdyž je to skoro zadarmo.Ale běda , kdyby někoho porybný chytil ty rybky čerenovat.

No nevím, možná je čecháček nenežranej, ale soudě podle úlovků mojich, mých kámošů, členů naší maličké MO a info z MO okolních stále počty a váhy vylovených ryb klesají. Za posledních cca 5 let i rapidně. A že by se váhy přesunovaly ve prospěch bílých ryb, to už tedy vůbec ne.

NNoe | So 15.10.2005 6:40:38

hraji - achjo, Belgie několik let dozadu, dnes úspěšné odchovy úhořů, pěstují je jako my tady duháky, v nádržích a nikdy si neviděl, v TV, časopisech, publikacích, kádě plné velkých štik, v podběráku 10ks 1kg atd........ ?

Pyzda - proč štik, okounů, candátů a tkzv. bílých ryb ubývá? No protože je čecháček nenažranej, viz třeba Rozkoš, Nové mlýny, Trotina P, Metuje 4, teď už i Metuje 5, Zdobnice P a mnoho jiných revírů, kde se díky rybářům snížila populace ryb na 10-20% toho co tam plavalo před 15 lety.

ale je to stále to samé, a furt dokola, chvilku to ještě potrvá, než to všichni pochopí, že si za současný stav můžeme my.......... rybáři.

NPyzda | Pá 14.10.2005 21:33:59

Hraji: co nutí uživatele vysazovat "drahé" druhy ryb, mezi které patří i štika? Je to nadšení, povinnost, nebo soucit? Ty razíš povinnost, Osprey nadšení a já soucit. Ve skutečnosti je to jedno, protože se ve všech případech jedná o amatérismus. Velmi rád bych slyšel od odborníků, proč štik, ale i okounů a bílé ryby ubývá. Je mě líto, ale z tohoto důvodu vzpomínám na "totalitu", kdy byl a nevím proč, stav těchto ryb o sta procent lepší a je mě to skutečně líto...

Nosprey - Profil | Pá 14.10.2005 15:01:53

hraji: Problém je, že když někdo má štiky, vysadí si je sám.Ty extrémní "výkony" pocházejí z malých vod, kde je často velká potravní dotace ze suchozemského okolí (obojživelníci,...). Ale když mi dáš káď auto a dovolenou, tak ti jako řadový čapík na výlovech komerčních rybníků seženu na podzim desítky až stovky štik kolem 30 cm, stovky až tisíce okounů - někdy i přes 30 cm a tisíce kusů candátího ročka. Bílou rybu nepočítám. Na těch výlovech bys jako hospodář objevil neskutečný potenciál - tuny drahocenných násadních ryb, které sežerou ptáci, zkrmí místní obyvatelé apod.
Jenže na Orlíku jsi nedávno viděl moji reálnou přepravní kapacitu (a jestli ne, tak jsem tam prostě jako jediný přijel na kole).
Pokud budeme řešit, kolik kdo čeho odchová na půlhektarovém rybníčku, budeme s ohledem na rozdílné podmínky jen bádat, proč to má kdo tak či onak.
Já prostě vidím rezervy, i když je mi jasné, že produkce dravců je nízká a nesnadno ovlivnitelná. A pro soukromníky bude vždy jednodušší vypěstovat navíc metrák kapra než deset půlkilových kudel. Museli by totiž třeba vlézt do rybníka a založit tam několik ostrůvků... Pro těch pár čudlí to dělat nebudou.

Nhraji - Profil | Pá 14.10.2005 10:05:49

strejka: ano, já jen doufám, že soukromníci přestanou chovat jen kapra a vrhnou se i na jiné druhy. S tím úhořem je to docela složité, výsledky letošního pokusu nejsou nic moc, ztráty při odchovu vysoké

Nstrejka - Profil | Pá 14.10.2005 9:44:22

hraji: nezlob se na me, ale myslim, ze to same bys pred par lety psal i o absurdite odchovu a vysazovani vetsich uhoru, hle a vse je (muze byt) razem jinak, chapu ale, ze sehnat vetsi stiku v nejakem rozumnem mnozstvi nebude urcite nejjednodussi...

Nhraji - Profil | Pá 14.10.2005 9:39:24

No vidím, že skutečných odborníků, kteří ví jak na to, se tu našlo dost, škoda, že vaše přesvědčení a nadšení do odchovu větších ročníků štik nesdílejí ti, co se tomu věnují profesionálně jako podnikatelé.
Myslíte si skutečně, že bych nedal přednost vysazování štik o délce nejméně 20 cm, dal, ale kdo mi jich dodá takové množství, abych zarybnil revíry. A druhá věc, je zde taková drobnost, která se jmenuje zarybňovací plán, který mi něco ukládá.
Neberte to prosím osobně, jen jsem napsal co cítím.

Nbrach - Profil | Pá 14.10.2005 8:39:20

Pvl - to je nejpodstatnější věc, event. rákosí.
V 1985 jsme v květnu při tření (to se ještě neodpouštělo) prohlíželi na jedničce v zátoce v rákosí štiky okolo 130-ti cm. Ležely ve vodě jak kusy kmenů. A pytláci ze Skalice na ně chodili v noci s vidlemi.
Později se začalo odpouštět a bylo skutečně po štikách. Řešilo se to vysazováním Šr, ale to už byla doba velkých štik nenávratně pryč. Starej Šklíba měl pár let před odpouštěním dokonce sázku, že za týden chytne aspoň 5 metrovek - stalo se a byl slavnostně hozen do vody (listopad 1984).

NOrion | Čt 13.10.2005 20:33:04

brach,Holátko:Stejný problém je několik let na Sl.Hartě.

NPvl - Profil | Čt 13.10.2005 20:23:36

brach : ještě jedna dobrá věc . Tráva v příbřežních partiích . Taky dost podstatná okolnost !

Nbrach - Profil | Čt 13.10.2005 19:28:37

Holátko - udeřils hřebíček na hlavičku. Kdysi bylo na Rozkoši štik, snad až moc. Ale tahaly se.
Když nějaký rozumbrada vymyslel, že je třeba od května ÚN odpouštět, bylo po štikách přesně z toho důvodu, který uvádíš.

NMartin M. - Profil | Čt 13.10.2005 18:20:04

hraji> opet nas obvykly spor :-) Kolik tech 4cm sticek tak nasazujete na kila? Pokud bys nasadil hmotnostne rekneme i 10x tolik takto malych kapriku, myslis ze by to pokrylo poptavku? Tyhle male ryby jsou uplne k nicemu. Mozna tak jeste na cerstve napusteny rybnik, ale ne do reviru plneho malych bolenu, okounu apod. A navic kdyz rocni nasadu dravcu prinese k vode jeden clovek v "pytlicku od mleka", ale s kapry prijede nekolik nakladaku :-(

Nosprey - Profil | Čt 13.10.2005 17:03:56

U nás jsme z rybníku 30 x 40 m dostali v jedné sezóně asi 130 štik kolem 40 cm. Potravou byli žabí pulci, kterých tam ten rok bylo přímo neskutečně (nakonec už ne...). To je ale extrém asi jako ten brachův případ.
rybomil:Vysazovat starší štiku je možné - v rybnících s chovnými kapry se nějaké padesátky až šedesátky odchovat dají. Jenže jich není nijak moc a po vysazení jdou velmi ale opravdu velmi rychle z vody. Než se sberou ze změny podmínek a naučí se, jak to v řece chodí, skončí na háčku a vzhledem ke své velikosti skončí i celkově. Prostě to nemůže být základ vysazování štiky na dnešních sportovních revírech. To by bylo jako s duhákem.
hraji: Proč desetitisíce? Z celého JČ kraje se ročně odnese 20 000 štik. Pokud patřičná MO dokáže vysadit štiku kolem 30 - 40 cm v počtu stovek kusů, je to skvělý a přitom dosažitelný výsledek. A jde to mnoha způsoby. To, co vždycky chybí, jsou lidi a chuť do práce nebo peníze, za něž lze koupit oboje předchozí.

NHolátko Josef | Čt 13.10.2005 17:01:56

Myslím si, že by na některých údolních nádržích štikám pomohlo, kdyby po jarním tání nespouštěli tak brzy vodu na letní maxima. Štičí plůdek, který je sotva vykulen a ještě nalepen na travínách by tak měl šanci se s později spouštěnou vodou dostat dolů, tak jich prostě spousta poschne, ne-li všechny ...

NNoe | Čt 13.10.2005 16:36:04

hraji - ještě si neviděl z jarního výtěru štičky 40-50 cm slovované v říjnu? a věř, že to jde i rychleji a do větších rozměrů. Viděl jsem 3 leté štiky 70-80 cm.............

Nhraji - Profil | Čt 13.10.2005 14:07:55

brach: aby bylo jasno, nepochybuji o tom, co jsi napsal, ale něco ty mršky žrát musely, jinak by nenarostly na 23 cm a jenom sebe navzájem určitě ne. Považuji za pravděpodobné, že jste nějaký vydatný zdroj potravy přehlédli. Jinak nejsme v rozporu v tom, že na dostatečné ploše s úkryty se štiky nepožerou, ale jakou plochu by musel mít rybník, kdy by chtěl chovatel odchovat desetitisíce štik, když ty malé se navíc drží jen v pobřežní zóně.
Nám takhle jedem rok narostli candáti, ovšem rybník byl přecpán pseudorasborou

Nbrach - Profil | Čt 13.10.2005 13:35:05

Otázka očekavaná. Musel by ses zeptat těch štik. A to myslím vážně, protože všichni rybáři, včetně hospodáře valili oči.
Přítok (nijak moc silný) je dlouhým údolím, takže jím moc potravy nepřiplulo. Okolo rybníčka je několik křovin - spad potravy opět malý.
Zkrátka záhada (a proto taky ta vlaštovička).

Nhraji - Profil | Čt 13.10.2005 12:03:10

brach: a co ty štičky žraly? Plankton? Nebo jste jim vozili granule?

Nbrach - Profil | Čt 13.10.2005 12:00:16

Hraji - do rybníčku tak 20 x 30 m o nejhloubce 80 cm jsme na jaře vysadili 100 ks Š1.
Na podzim bylo vyloveno 73 ks štik o průměrné délce okolo 23+- cm. V rybníčku před vysazením nebyly rybičky.
Závěr: Všeobecný názor o kanibalismu štik tak trochu dostal za své..... (Samozřejmě -jedna vlaštovička jaro nedělá).

Nhraji - Profil | Čt 13.10.2005 8:52:40

rybomil: ale když tu Š2 má dělat soukromý chovatel, tak by ji musel vyvažovat zlatem, aby na tom vydělal. To prostě ekonomicky nejde a ekonomika je u soukromníka alfou a omegou chovu.
Co se týče úhoře, žádná dotace z EU není, vše dotuje MZe a ČRS s MRS. My letos zkusili odchovávat monté do větší velikosti na bazénech u soukromníka, te´d se to vyhodnocuje.

Nrybomil | Čt 13.10.2005 8:23:53

Hraji: Však já vím, už se to tu probíralo, že zubatka není kapr atd,atd, je s ní mnoho problémů. Samo jiné je vysazení Šr do Lipna a jiné do revírů do 5 ha. Proboha -nekoukat jenom ale na to co se vyplatí.Vyplatí se to drahé monté, když XX % rozsekají turbíny atd. ? Dotace ( i z EU ) skoro vyhozené ? V tom bude diskus nekonečná. A Š2 vyjde lépe než ten úhoř.

Nhraji - Profil | Čt 13.10.2005 8:06:37

rybomil: tedy a co takhle vysazovat přímo trofejní kusy. Promiň, vážím si tě, ale v tomto případě jsi napsal velmi nešikovnou větu. Štika se do vyšších ročníků vůbec nevyplatí chovat, protože by musela být na obrovské ploše plné překážek, jinak se požerou. Proto se vysazuje jako rychlený plůdek ve velikosti kolem 4 cm a už v tomto stádiu se naprosto nemilosrdně navzájem žerou.

Nrybomil | Čt 13.10.2005 7:53:17

Můj názor . Šr a Š1 do REVÍRU ( kde se chytá ) vůbec nevysazovat. Min. Š2 , spíš Š3. Ale málo MO na to má podmínky.

NOrion | St 12.10.2005 20:27:43

S vysazováním plůdku štiky je třeba si pořádně pohrát jak už zde bylo naznačeno.Je třeba je vysazovat po co jak možno nejmenším množství, klidně i po kusech.Důležité je najít místa kde se mohou schovat:traviny a různé překážky v mělkých partiích.Je třeba mít na paměti , že štičí plůdek je banda kanibalů, žerou se mezi sebou.Proto platí malé množství na delším úseku.
Jinak je dobré je sadit v době kdy se ve vodě probudí život a kdy mají co žrát.To znamená na jaře.Nejlepší je doba kdy je vytřená bílá ryba a voda je plná potěru a planktonu.Ted na podzim neexistuje, nic by z toho nebylo.
Před samotnou výsadbou je třeba temperovat vodu ve které jsi je přivezl na rybník.Při převozu totíž stoupne teplota a pokud by si je přímo sadil tak dostanou šok a je po nich.
Stačí když plůdek přeliješ do kýble a pomali přidáš vodu z rybníka asi ve třech dávkách at se malé zubaté trochu přizpůsobí teplotě místní vody.
To je vše přeji hodně zdaru. S množstvím plůdku na plochu rybníku si hlavu nelam.Je totíž známo, že víc jak 90% nepřežije tak , že to nikdy nepřeženeš.

NŠuli - Profil | St 12.10.2005 10:24:18

U nás choděj s kyblíkem,v něm jsou štičky kolem 2cm a naběračkou je rozlejvaj.

Nosprey - Profil | St 12.10.2005 10:01:08

Záleží na tom, jak ten revír vypadá. Já to dělal tak, že dva lidi nesli vanu se štikami kolem vody a každou chvíli tam nějakou šoupnul. Ten co to dělá po mě je vysype na jedno místo.
Hrozně záleží na typu vody, velikosti ryb, počtu, který je k dispozici. Nejsou na to tabulky, ber to podle citu, abys měl pocit, že je to dobře.

Nsimon01 - Profil | St 12.10.2005 10:00:07

Ve Vodnanech platila taková poučka 1ks Š rychlené na m břehu.