1. Články
  2. Všechny články
  3. Článek
  4. Diskuse

Diskuse k článku: Pomáháme pstruhům 3. část

Autor diskuse: potočák 62 - Profil , 27.2.2015
73 nových příspěvků od Vaší poslední návštěvy. (Začít číst od prvního z nich.)

NVítek - Profil | So 13.6.2015 21:01:27

pekeno >> mám dojem, že tzv. "přemnožení" jelců tloušťů je ve skutečnosti normální přirozený stav. měli bychom být rádi, že se jelcům daří a nedívat se pořád jenom "pstružím pohledem".

NStilet - Profil | So 13.6.2015 20:53:49

Vítek >> No moc to na nějaký důkaz nevypadá, ale jinak pěkné čtení.

NVítek - Profil | So 13.6.2015 20:49:52

potočák 62 >> ještě něco ke tvým pochybnostem o jedovatosti močůvky:

NStilet - Profil | Po 9.3.2015 9:39:15

potočák 62 >> Naprostý souhlas. Při slovu je vždy jeden zodpovědný za kontrolu rybek v nádrži (většinou šofér auta), rybka je v pohodě, dokud je ležící na dně nádrže, v okamžiku jak se pohne směrem k hladině začíná ubývat kyslík a je to znamení k okamžité reakci - nejlépe odvoz a vysazení, nebo výměna vody (přidat kyslík už v této chvíli nepomůže). Jak píše Potočák 62, časy jak dlouho vydrží rybka v nádrži se mění teplotou vody, při nějakých 8-10 °C vydrží postupně nalovených cca 300 ks PO2 v 500l vody kolem 3-4 hodin, ale, když je voda 15°C tak sotva 2 hodiny, je to i o zkušenosti a místních podmínkách.
U plůdku je to opatrnější, vyrovnat teploty a naředit vody - jde opravdu o nejdůležitější část chovu a ovplyvní výsledek velmi.

Npotočák 62 - Profil | So 7.3.2015 16:26:39

RAL >> Jak napsal Stilet,většinou se vysazuje poblíž loveného toku a rozdíl není velký.Teplotní šok může nastat,pokud´je například dlouho voda v kádi na autě,nebo na ní svítí slunce a potom se ohřeje o několik stupńů než je voda ve vysazovaném toku.Naopak je lepší, když je studenější voda a to z jednoduchého důvodu,čím je studenější voda,tím lépe váže kyslík.Pokud´je voda nad 15 stupńů,tak při převozu PP na větší vzdálenost nemusí pomoc ani přidávání kyslíku z bomby.U plůdku je potřeba u potoka před vysazením vodu postupně prolévat, aby se vyrovnaly teploty a taky jiné chemické složení vody.Dost často se to podceńuje a jde se hned vysazovat a výsledek vypadá podle toho,přitom vysazování je nejduležitější činností při rybochovu PP.Petrův Zdar

NStilet - Profil | So 7.3.2015 14:09:37

RAL >>Asi máš na mysli PO2 a starší z chovných potoků...? Vodu do nádrže čerpáme na místě odlovu a vysazuje se do hlavního toku blízko konkrétního potoka (pokud to je možné) a to ihned, teploty vody se moc neliší. Do rezervy vozíme láhev kyslíku, kdyby se něco časově protáhlo, ale jinak kyslík používáme až v pozdním jaru a létě při hospodářských zásazích, jak je voda nad 15°C a pak při odlovu generačky, tam je nutný.

NRAL - Profil | So 7.3.2015 7:28:31

Jaké máte zkušenosti z odlovem pstruhu , jedná se hlavně o teplotu vody v chovných potocích.
Mou zkušeností je že teplota vody by měla být větší jak 6 st,c aby nedocházelo k teplotnímu šoku ryb a jejich uhynu.

Nmlíčnák - Profil | Pá 6.3.2015 21:24:31

potočák 62 >> Píšu si na příští rok . To abysme přistavili klubovnu :-)))

Npotočák 62 - Profil | Pá 6.3.2015 20:49:31

mlíčnák >> Zas tak hrozný to není,před dvěma roky jsem jezdil dělat do brna a za necelý čtyři hodiny jsme byly tam a z brna už to není daleko.Petrův Zdar

Nmlíčnák - Profil | Pá 6.3.2015 20:07:43

potočák 62 >> Taků dálku ? Pro příští rok zarezervuju rád . Určitě by se řešilo zajímavější téma jak můčky , MOMRS3 , svazojeepy a jiné bláboly :-)

Npotočák 62 - Profil | Pá 6.3.2015 20:00:10

mlíčnák >> Škoda, že jsem to nevěděl dřív,přijel bych na návštěvu.Petrův Zdar

Nmlíčnák - Profil | Pá 6.3.2015 19:34:50 - SKVĚLÝ ZÁPIS!

potočák 62 - >> Moc děkuji za nejen "čtivý" článek . Zitra s Tvým dovolením zkusim dát sem na totok odkaz u nás . Vážení přátelé, rybáři,



v příloze v pdf souboru je pozvánka na V. muškařský seminář, který se bude konat ve dnech 7. a 8. března 2015 v Uherském Hradišti na
zařízení MRS, o.s., MO Uh. Hradiště na Mařackém – „U Moravy 852“.



Začátek akce resp. prezentace účastníků začíná v sobotu 7. března od 9:30 - viz příloha.



Oproti minulým ročníkům bude podstatná změna. Mám přislíbeno celkem 9 přednášejících - viz příloha.



Svou účast spojenou s přednáškou přislíbil i předseda Moravského rybářského svazu, o. s. Ing. Rudolf Milerski CSc.



Mimo jiné tento seminář bude mít za cíl účastníkům přiblížit i práci ohledně produkce Po v takové organizaci, jako je ta naše v Uh. Hradišti. Prostě nejenom pstruhy chytat, ale i produkovat a vytvářet jim takové prostředí, aby přežili do budoucna pro další pokolení.
Na Mrknata se vykašli je to teoretik nebo......:-)))
Ještě jednou dík .

Nfais - Profil | St 4.3.2015 22:09:38 - SKVĚLÝ ZÁPIS!

potočák 62 >> Velice děkuji za prohloubení informací, čtivý článek. Nutno podotknout, a zajisté Vás potěším, jedeme podle stejného scénáře. Raději odlovit násady odchované z potomstva místních populací generačních ryb, než podporovat, z hlediska přirozených populací, vysazování geograficky a geneticky nepůvodních jedinců a ryb odchovaných v podmínkách umělých chovů. Tento aspekt se samozřejmě odrazí v souborech projevů etologie ryb, jak ve stereotypní složce ( taxe, reflexy, instinkty), tak v adaptivní, která je doplňována a modifikována v průběhu ontogenetického vývoje jedince. S přáním mnoha sil a úspěchů, s díkem osvěty Petrův Zdar!

NMrknato - Profil | St 4.3.2015 20:00:41

potočák 62 >> Tak na tu IV. část se těším obvzláště....)))) Protože ta musí popírat vše, co jsi tu dosud napsal.

Výměna zkušeností ve mě evokuje doby, kdy se pro "zkušenosti" jak hospodařit jezdilo do SSSR.
Zkušenosti sovětského zemedělce o jeho nepřátelích jsou tyto:
jaro,
léto,
podzim,
zima a
imperialismus....

Zkušenosti svazového hospodáře o jeho nepřátelích při chovu PO jsou tyto:
jaro - velká voda,
léto - málo vody
podzim - kormorán, volavka, vydra
zima - velká voda, holomráz
a soukromý rybochovatel

Npotočák 62 - Profil | St 4.3.2015 19:28:04

pfly >> Proto jsem začal články psát.Přiznejme si, že právě výměna zkušeností je to, co v současné době dost chybý.A právě výměna zkušeností mezi pro někoho hochů od bobří řeky, by podle mého názoru mohla dost pomoci.Ve čtvrté a zároveń závěrečné části bude chov Po v rybnících a že jde odchovat přírodního Po na vysazení ve velikosti 30-35cm ,problematika kolem generačních pstruhů,organizace hospodaření-ve třech-čtyřech lidech lze obhospodařovat a slovovat bez problémů i rozsáhlé povodí a pod.Sice už to mám zhruba napsané, ale problém je,dát to do podoby,aby to mohl číst každý.Je dost velký rozdíl napsat v diskuzi pár vět nebo napsat článek, který pochopí většina čtenářů.Například trojka trvala tak dlouho,protože jsem ji pořád přepisoval a byla to už sedmá předělávka.Snad i čtyřka někomu pomůže k pochopení problematiky.Petrův Zdar

Npotočák 62 - Profil | St 4.3.2015 18:55:24

Děkuji těm,kteří pochopily o co se v článku jedná a nenašli si jako někteří jednu,dvě věty k tomu, aby mohly odsuzovat bez znalostí problematiky.Petrův Zdar

Npekeno - Profil | St 4.3.2015 18:43:18

Stilet >> Nevím jak jsi na takovou hloupost přišel že jsem něco překročil? Vždyť tlouště správně podle RŘ do P revíru nevrací kdo tak činí dělá v rozporu s RŘ a měl by mu být odebrán rybářský lístek!

NStilet - Profil | St 4.3.2015 11:08:25

Mrknato >> Popasovat?...s hovadem u vody? ...něco bych vymyslel :-). Enter.

NMrknato - Profil | St 4.3.2015 9:33:06

Stilet >> A jak by jsi se popasoval s §17 odst.2 vyhlášky 197/2004Sb. ? Štiky, okouny, tlouště ... a.j. zapisuješ? Je to ponechaná ryba? Tyto ryby se do revíru nevrací.... byť by jich bylo 100kg.

NStilet - Profil | St 4.3.2015 8:27:33

pekeno >> Vy vydry nemáte, vy máte krajského hospodáře, že by na jeho domácích revírech byl takový nepořádek s tlouštěm na P vodě?
PS.... víš, že tvůj osobní rekord tlouště je třikrát překročením denního zákonného limitu váhy úlovku,
Který den to bylo a na kterém revíru?

NMrknato - Profil | St 4.3.2015 6:50:57

houskomys >> Snížení lovných měr, tam, kde ryby ohrožují predátoři by bylo rozumným krokem.
Co to ale vylučuje, jsou dva faktory:
1) BP, které jsou alibi pro uživatele, že pro zachování a podporu původních druhů dělá vše.
2) Sebral by jsi "generační materiál" dobrodruhům s agregátem, kteří luxují revíry v "zájmu PO a Li"... a v zájmu svém.

Co tady hoši od "Bobří řeky", tedy ti, co pracují a zachraňují PO a Li zadarmo neřekli, je to, proč v potocích (nerevírech) po celé republice, které mají po celý rok dostatek vody, chybí ryby? Všude, kde mluvím s pamětníky, tak říkají, že v těchto potocích bylo plno ryb a dnes nejsou téměř žádné. Nemají tyto popůčky nějakou podobnost s P revíry?

NMrknato - Profil | St 4.3.2015 6:26:09

potočák 62 >> S tím co píšeš, se dá do jisté míry i souhlasit, podporuje to i tvoje kvantifikace úlovků a násad. Stav PO a Li v letech 49-66, kdy se vysazovalo minimum, ale ryby byly, pak z nějakého důvodu a tím nebylo vysazování a hospodaření, úspěšná léta 70tá a pak současnost, kdy se vysazují statisíce a voda je takřka prázdná....... To samé platí o lipanech, jak sám přiznáváš.
Proto si myslím, že na stav populace původních druhů mají zásadnější vliv jiné faktory, než hospodaření uživatelů na revírech. Každá pomoc je důležitá, když má smysl. Pomáhat donekonečna bez výsledků (lipan a někde i PO) smysl nedává. Jsou věci, které může uživatel ovlivnit, počty povolenek, rybolovné způsoby, nástrahy, ale to ke změně nestačí. Způsob hospodaření? To co jsi zde uvedl jasně svědčí pro to, že to také nemá zásadní vliv na počty ryb v revírech. Mě se zdá být nepezpečná myšlenka, že činnosti, které zde popisuješ a děláš asi zadara, by měly být vzorem pro všechny P vody. To už by zadara nebylo a nebylo by ani na sanaci rybolovu průmyslovou rybou, která jediná může přinést život do P vod, jako přinesl průmyslový kapř, místo sazana do MP vod. Bohužel lidí, co chtějí chránit a pomáhat (K70, lov24) je stále víc a víc a jejich důvody pomoci a ochrany jsou zcela jiné.....

Nmildas - Quinn - Profil | Út 3.3.2015 23:18:55

potočák 62 - >> moc dobré čtení. Znalosti a zkušenosti ti dozajista nechybí. Klobou dolů.

Nairfish - Profil | Út 3.3.2015 22:50:42

pekeno >> V padesátých letech tady u nás převládala parma, tloušť, kapr ( pstruhovka ) V sedmdesátých letech jsem našel asi šest tloušťů přes padesát, ale neuměl jsem je chytit. Potom úplně zmizeli. Posledních deset let se tu pár hejnek objevilo. A tak je trochu trápím s muškou bez háčku:)

Npekeno - Profil | Út 3.3.2015 22:35:09

airfish >> o Lubině nemluvím, tam jdu tak jednou do roka. Těch revíru kde je hodně tlouště je bohužel spousta... ale co ja vím třeba budeme za pár let rádi i za toho tlouště :(

Nairfish - Profil | Út 3.3.2015 22:29:52

pekeno >> Předpokládám, že mluvíš o Lubině. Tam jsem nikdy nechytal, ale byl jsem několikrát na Olši a tolik tloušťů po hromadě jsem nikdy neviděl.

Npekeno - Profil | Út 3.3.2015 21:53:54

houskomys >> My tady vydry nemáme a když tak se o ní někdo postará většinou majitel nějakého soukromáku nebo jiný milovník te bestie. Tady je větší problém a to tloušť je tady přemnožený a pořád jich přibývá, a tak pstruhy vytlačuje, větší kusy likvidujou malé pstruhy jak by mohlo pstruha přibývat? Osobně tlouště nemilosrdně likviduju a dávám kachnám aspoň jim chutná.. Bohužel většina rybářů ho pouští můj osobní rekord tlouště za den bylo 20kg, kdyby se takhle choval každý tak máme krasné pstruhové revíry bez ŠKODNÉ s větším množstvím pstruha.

Nairfish - Profil | Út 3.3.2015 21:17:17 - SKVĚLÝ ZÁPIS!

Vítek >> Máš pravdu. Své předchůdce si pamatuji velmi dobře a jsem rád, že mě něco naučili.

Nhouskomys - Profil | Út 3.3.2015 19:43:20

pekeno >> Možná je příliš slabý rybářský tlak, rybáři pstruha lipana z revíru neberou a vykrmují si tím vydru. V článku je jasně napsané že pstruhům se daří když se naředí.. aby vydra nic neulovila a byla nucena popojít o kus dál. Snížit lovnou míru na 15-20cm u pstruha a 25cm lipan?
Pokud rybáři pstuhy neloví a neberou, tak logicky na vydru zbude více potravy. Navíc se lehce vykrmí na rybníku přes zimu, pokud má možnost někde se přiživit na kaprech. škoda ale že jsou od vyder a volavek vybrané i chovné potoky, pak není co nasadit.. a s tím lovem na proředěném stavu pstruhů to pak taky není moc veselé, o mírovou rybu je problém škrtnout háčkem.

NVítek - Profil | Út 3.3.2015 11:32:36

Stilet >> Pěkný doklad! Naopak, ve mně to vyvolává nelíčenou úctu k našim předchůdcům a jejich dílu. Petrův zdar!

Npfly - Profil | Út 3.3.2015 9:40:48

Výborná série článků.
Věřím,že pomůže mnoha lidem co se kolem chovu PP motají.Zkušenosti jsou vždycky k nezaplacení...

NStilet - Profil | Út 3.3.2015 9:31:53

Vítek >>
Pane kolego, Váš úžas je nelíčený, za odměnu Vám posílám něco k pobavení - snad nevadí, že je to staré víc než 80 let. Sice to není o močůvce, ale o otravě se tam dočtete. Petrův zdar.

Nkakr - Profil | Út 3.3.2015 9:28:43

Vítek - 3.3.2015 9:09:53 >>
Když mi koukneš do karty, tak uznáš, že se za pamětníka mohu pokládat.
Něco málo vím i o P odchovných potocích, neb jsme dva provozovali. Něco víc vím o úlovcích neb jsem nejen ryby na P vodě lovil, ale i dlouhodobě se statistikou úlovků zabývám.
Nic není černobílé, k otravám docházelo, dochází a docházet bude. Koncentrovaná močůvka, kejda a jiné produkty živočišné výroby jistě nezlepší úživnost vody.
Když to hodně zobecním, takové "přepady" ze septiků zaústěné do vody v dobách, kdy byly saponáty v plenkách a o hormonální antikoncepci nemluvě úživnosti vody dost prospívalo. Je krásné mít křišťálově čistou vodu vyfiltrovanou čističkou, ale jedná se o "mrtvou" vodu, bez planktonu, tedy bez života.

NStilet - Profil | Út 3.3.2015 9:16:11

pekeno >>
Cituji Vás pane kolego:
"Připadám mi že si tady někteří diskutéři myslí že ta močůvka těm rybám snad prospívá nebo co??? "
....a po pravdě, hnojivo a močůvka tedy také, nyní v tocích chybí a to velmi. Ještě znám pár potoků, kde vedle někdo chová ovce, koně nebo dnes i lamy, jelení zvěř či pštrosy. Jsou na pastvinách ve výběhu, a nechodí na WC na jedno místo :-). Potoky kolem prospívají, jsou plné bentosu a rybek. Nepište o věcech, o kterých nic nevíte...

NVítek - Profil | Út 3.3.2015 9:09:53

Konečně jsem se ocitl mezi skutečnými odborníky-pamětníky na otravy vod se znalostí komplexních úlovků za uplynulých 60 let!!!! Člověk žasne, lid se baví!!!

NStilet - Profil | Út 3.3.2015 9:05:06

Vítek >>
Cituji Vás pane kolego:

"čtivé, jen připadá nepravdivá ta pasáž o letech před 2000 - tehdy bylo tolik úniků močůvky v zemědělství a fenolů, že byl div najít v některých oblastech v potoce rybu. nemluvím o racích, natož mihulích a střevlích. "

"Venkovští" si pamatují velkochovy v JZD. Občasné "výplachy" jímek , či jen "nešťastné" události v průtržích prováděly "rychloodlov :-(" v tocích, ale rehabilitace těchto toků byla až neuvěřitelně rychlá. A navíc rybáři znali své "papenheimské" a zařídili se dle nich. Ano, občasný úhyn v tocích díky velkochovům dobytka byl, ale Vaše tvrzení výše je velmi, velmi přehnané a ničím nepodložené, proto se nedivte odmítavé reakci.
To máte stejné, jako bych dnes mohl napsat, že potoky jsou bez PO, protože v každé vesnici je asi 3-10 bazénů, kde se voda udržuje chemií, a takto "ošetřena" nakonec vypouští do potoků.
Zajisté máte zkušenosti z mnoha otrav a úhynů v tocích. Místo nekompromisního hájení nepodloženého názoru předložte nějaký protokol, nebo relevantní informaci.

Nhraji - Profil | Út 3.3.2015 7:32:40

Vítek >> je hezké, když píšete o močůvce a najednou je z ní fenol a nebo kejda. Neidealizuji si nic. Jen jsem v té době žil a paměť mi ještě slouží.
A odmítám paušalizované odsuzování na základě zjevně nepravdivých závěrů.

Npotočák 62 - Profil | Po 2.3.2015 23:29:23

pekeno >> V malém množství prospívá,při velkém množství pochopitelně škodí jako všechno ale přírodní látky se ve vodě snadněji odbourávají než chemikalie.Doma každý kytky hnojí,zahrátku taky a nepovažuje to za nic špatného.Proč mizí Po-1.ano 2.ano 3.na velkých tocích někde ano ale na většině menších toků ne a 4.souvisí s jedničkou,v regulovaných tocích se více otepluje voda kvůli nízkému vodnímu sloupci.A pokud´použiju otravy z posledních let.Koupaliště chvaleč-dezinfikovaly ale vodu nenaředily a pustily do potoka-3 km včetně mikroorganizmů kapůt.Most v prkeném dole a betonování koryta potoka 2km kompletně mrtvých.Úpravna vody na sněžném potoce-použily novou dezinfekci na filtry a zapoměly si přečíst návod-4km komplet.A td.Petrův Zdar

NVítek - Profil | Po 2.3.2015 23:22:16

potočák 62 - 2.3.2015 21:36:06 >> jo a ještě něco: člověk se musí divit důvěře, s jakou přijímáš hausnumera z ČRS "v epoše rozvinutého socialismu" a oháníš se s nimi v diskusi. dovol, abych se zasmál.

NVítek - Profil | Po 2.3.2015 22:48:37

hraji >> milý o tři roky starší kolego, nebudete tomu věřit, ale chytal jsem pstruhy dříve než vy již od roku 1969. jednoho dne vytekl do řeky Svratky fenol z fabriky Mars a bylo po pstruzích. zas v jiný den do Pitkovického potoka spláchl déšt kejdu z luk a pstruzi plavali břichem vzhůru.mám spíš dojem, že si Vy s věkem dobu dávno minulou idealizujete.housky byly křupavější a maliny sladší, že?

NVítek - Profil | Po 2.3.2015 22:43:23

potočák 62 >> ale já se na tebe nezlobím, ani ti nemám co promíjet, když pro tebe jsou diskuse ztrátou času....

Npekeno - Profil | Po 2.3.2015 22:03:51

Myslím že PO mizí hlavně s těchto důvodů.
1) přílišná regulace řek (protipovodňové opatření které je často nesmyslné děje se i tam kde nikdy povodně nebyly)
2) příliš predátoru (hlavně kormorán a vydra)
3) větší rybářský tlak
4) oteplování vody

Npekeno - Profil | Po 2.3.2015 21:58:49

Připadám mi že si tady někteří diskutéři myslí že ta močůvka těm rybám snad prospívá nebo co???

Nhraji - Profil | Po 2.3.2015 21:50:59 - SKVĚLÝ ZÁPIS!

Vítek >> milý mladý kolego, pstruhy jsem začal chytat v roce 1973. Na polích se hnojilo hnojem a močůvkou, do toků běžně ústily odpady z domů kolem potoka. Industrializace zemědělství a používání strojených hnojiv byla na vysoké úrovni, v městečku, kde jsem žil vytékala voda z místní prádelny přímo do pstruhového potoka a tak jsme mívali vodu bílou, modrou i červenou, podle toho, co se zrovna pralo, a světe div se, v potoce byly vranky, mihule, blešivci, chrostíci a co víc, i nespočet pstruhů obecných formy potoční a sem tam, když se vysadili, i pstruzi duhoví, tehdy nazývaní američtí. A lipanů bývalo v řece tolik, že stačilo si vybrat jen ty nad 40 cm.
Dnes je voda křišťálově čistá, žádná plovoucí hovna, žádná močůvka a hnůj na loukách kolem potoka, žádná barva z čistírny a prádelny, ve vodě jsou vranky, jsou tam i mihule, i ten blešivec s chrostíkem se najdou, jen těch pstruhů obecných formy potoční je pomálu. Opravdu za to může močůvka?

Npotočák 62 - Profil | Po 2.3.2015 21:36:06

Vítek >> Promiń, ale diskuze ve stylu-pro své tvrzení nemám žádné podklady ale mám pravdu, jsou pro mě stráta času.Pokud´máš chut´ se s někým hádat,tak si vyber někoho jiného.Petrův Zdar

NVítek - Profil | Po 2.3.2015 21:25:54

potočák 62 >> tak to nevím, kde jsou. mohl bys to vědět ale ty se svou dlouholetou praxí!!!!!

Npotočák 62 - Profil | Po 2.3.2015 21:23:22

Vítek >> Jen připadá nepravdivá pasáž o letech před 2000. V roce 1948 uloveno-6000 lipanů a 90 000 potočáků.U lipanů se úlovky v této výši pohybovaly do roku 1966.potom začalo docházet k zvyšování-od roku 1979 přes 80 000. U potočáků docházelo k zvyšování a od roku 1975 se pohybovaly na úrovni 300 000.I když u obou druhů došlo po roce 1990 k určitému poklesu,nejednalo se o nic hrozného.Ke zlomu došlo v roce 2001,od té doby dochází k úbytku obou druhů a i když v součastnosti většina rybářů oba druhy pouští,pořád vychází, že jsme na tom daleko hůře než v roce 1948.Například lipana se v té době vysazovalo pár,v součastnosti se ho ročně vysazuje několik stovek tisíc ročních a dvouletých-Kde jsou????????????Petrův Zdar

NVítek - Profil | Po 2.3.2015 21:12:48

potočák 62 >> lituji, ale mě tvoje pochybnosti zavánějí neznalostí močůvky a jejích účinků na ichtyofaunu, konkrétně druh Trutta trutta morpha fario.

Npotočák 62 - Profil | Po 2.3.2015 21:00:25

Vítek >> Myslím, že debata o močuvce by spíše patřila do diskuze Ekologie-Neekologie.Pokud´máš své tvrzení, že močuvka otravuje vždy, podloženou at´odbornou zprávou nebo vlastní zkušeností,prosím o poskytnutí podkladů,mé dlouholeté praktické zkušenosti i údaje z odborných prací svědčí o jiném. Přirozená hnojiva jsou: mrva chlévská, močůvka, hnojůvka, kejda, záchodové hnojivo či fekálie,zelené hnojení, komposty. Zdroj-naučný slovník všech oborů československého rybářství.Rok vydání-1948 Při zpracování použité spisy-roky vydání-1871 až 1947.Petrův Zdar

Nšumava - Profil | Po 2.3.2015 12:49:18

máme velmi, velmi podobné zkušenosti. Nejklíčovější pro stav na našich vodách je stále pamatovat na sdělení v samém závěru článku.

Nkolib - Profil | Po 2.3.2015 9:50:36

potočák 62 >> opět krása :-)

NVítek - Profil | Ne 1.3.2015 19:28:24

Jarda Š. >> močuvka otravuje vždycky, ne "někdy"; pro pstruhy znamenala industrializace v zemědělství pohromu, k tomu lze ještě připočíst splachy půdy, zabahňování kapilár...

NJarda Š. - Profil | Ne 1.3.2015 18:14:32

Vítek >> Močůvka někdy značný kus potoka otrávila, ale z takové otravy se voda poměrně rychle vzpamatovala, pokud nešlo o otravy ve stejném úseku opakované. Fenoly a ropné látky, kterých bylo ve vodě také víc, sice i někdy vedly přímo k otravě a masovému úhynu ryb, ale častěji způsobovaly, že ryby sice přežily, ale byly nepoživatelné.

N-F.T.L- - Profil | Ne 1.3.2015 16:56:48

Kazo >> Mam ten samý názor , na vysazování. V minulosti , se nakoupily ryby, ale už nikdo nezkoumal jaký genofond daná vysazená ryba nese.Situace je už natolik vážná, že by se měla vysazovat, jen geneticky ověřená původní forma ,Pstruha obecného a Lipana.

NVítek - Profil | Ne 1.3.2015 15:05:01

čtivé, jen připadá nepravdivá ta pasáž o letech před 2000 - tehdy bylo tolik úniků močůvky v zemědělství a fenolů, že byl div najít v některých oblastech v potoce rybu. nemluvím o racích, natož mihulích a střevlích.

NKazo - Profil | So 28.2.2015 20:09:00

Akceptujem to, vďaka za vysvetlenie, u nás /Orava+prítoky/ sa sem tam nejaká 35+ ikernačka, alebo aj mliečniak do horných partií zatúlajú, ako som už písal, všetky tri časti článku mi dali veľmi veľa, ja skôr vidím problém v genetickom materiále a v podstate nemožnosti zistenia genofondu, to či pri Ppotočnom alebo lipňoch, pretože sa vysádza nepôvodná ryba - talian, kolowrat, prípadne ich premiešané potomstvo a to aj s pôvodnou formou, napríklad u lipňov bol skúmaný genofond a bolo zistené, že na Slovensku 80% je premiešaná labská populácia, proste pôvodný lipeň už nie je! Predpokladám, že to isté je aj u potočáka, myslím, že každá voda mala svoju populáciu, ktorá zanikla nezmyselným dorybňovaním nepôvodnými formami, čo tiež myslím, má za následok pokles populácií potočáka. Ohľadom kaprov sa mi nechce diskutovať, to fakt nemá zmysel, bolo by to na dlho, ako aj riešenie problému nasádzania sivoňa a duháka do lovných vôd, u mňa osobne názor, že nakoľko sa jedná o nárazníkovú rybu, neobstojí... Toto sa článku však netýka.

Npotočák 62 - Profil | So 28.2.2015 14:25:25

Kazo >> Jak napsal Jarda Š. psal jsem o mlíčácích na menších tocích a tam vzhledem k nižší úživnosti,tak aby dosáhl této velikosti musí přejít na hrubší potravu,to znamená především kanibalizmus,protože malých toků, kde se vyskytuje střevle ve vysokém počtu je málo a ulovení vranky ho může stát život.U malých toků stojí takový jedinec na vrcholu věkové pyramidy a nízká kvalita mlíčí je kvůli věku a ne velikosti ale pro lepší pochopení jsem to popsal takto.Jinak ten mlíčák na druhé fotce pochází z plůdku přírodního potočáka z jara 2003 a této velikosti dosáhl při dostatku potravy na podzim 2006 a mlíčí měl velice kvalitní.Odchovat dostatek přírodních potočáků na vysazení ve velikosti 30-35cm a věku 3roky by nebyl problém, kdyby neexistovala kapromanie.Pokud´si na Google dáš pstruh potoční chov,tak hned první článek je Pstruh potoční-ryba, které stojí za to pomáhat a tam jsou některé údaje o růstu potočáků při dostatku potravy a i když byl vydán v květnu 2009,tak jsem napsal, že pokles počtu potočáků bude pokračovat a proč a taky k tomu došlo.Petrův Zdar

Npotočák 62 - Profil | So 28.2.2015 13:47:43

RAL >> Omouvám se, že jsem se dřív neozval,dostal jsem k proštudování zákony o ochraně přírody a krajiny pro přihlášení spolku do vodoprávních řízení a navíc jsem dostal k posouzení a doplnění návrh internetových stránek spolku,moc se mě líběj,povedli se.Protipredátorový chov je popsán v druhém díle,tak ve zkratce.Při normálním rozložení populace jsou pstruzi v úkrytech jak pro vydru snadno dostupných,tak hůře přístupných až nedostupných.Tím, že má dostatek potravy v úkrytech dostupných,je schopna postupně překvapit a ulovit pstruhy i v úkrytech hůře přístupných a tím potok vyrybnit.Naředěním se dosáhne,že nemá dostatek potravy na přístupných místech a pro nedostatek potravy se nemůže na potoku zdržovat.Tím se dosáhne přirozeného stavu, že si musí obhajovat velké teritorium kam ostatní nepustí.Petrův Zdar

Nerytro - Profil | So 28.2.2015 13:16:54

Mne sa veľmi ráta že do toho zapájate aj deti. Len tak ďalej. Krásny a poučný článok, ďakujem.

NJarda Š. - Profil | So 28.2.2015 11:11:16

Kazo >> Potočák píše o pstruzích z malých potoků, kde mlíčák 40+ je přestárlá ryba, z hlediska reprodukčních schopností za zenitem. Ve větších úživných vodách ale bývá takový pstruh ješté na vrcholu.

NKazo - Profil | So 28.2.2015 9:12:25

potočák 62, vidno, že vieš, o čom píšeš, aj keď je diskutabilné tvrdenie o mlieči 40cm potočáka, to je na diskusiu, mám iné poznatky, tiež nie som stotožnený s tými PVC rúrkami, inak samozrejme za 1, dovolil som si to zdieľať na FB, ako príklad hospodárenia...

N-F.T.L- - Profil | So 28.2.2015 9:06:52

Musím jen souhlasit z kolegy přede mnou,velmi povedené.Ale dal bych to ,jako povinnou četbu taky,Odbor životního prostředí na krajských úřadech a všem Povodím a správcům toků.

NMarioTo - Profil | So 28.2.2015 0:38:27

super článek , zavedl bych toto dílo jako povinnou četbu pro činovníky MO spravujících pstruhové revíry Trutnovem počínaje.... díky potočáku..

NJarda Š. - Profil | Pá 27.2.2015 22:34:04

potočák 62 - >> Super! Tenhle článek považuji za opravdu objevný. Kdyby si tě některý doktorand vzal za konzultanta z praxe, tak z toho bez velké námahy může udělat doktorskou práci z biologie Po v nejvyšší kvalitě.

Nwoodpecker - Profil | Pá 27.2.2015 21:47:45

Moc hezky se to cetlo, poucny, skvely clanek. Dik

NStilet - Profil | Pá 27.2.2015 19:22:08

Velmi dobře napsáno - díky. Petrův zdar.

NStilet - Profil | Pá 27.2.2015 19:21:14

RAL >> V 2. části máš docela slušný popis jakým způsobem odrazuje predátory od návštěvy potoků. Ale jinak jsou asi nejlepší úkryty, kam se hlavně vydra za rybkou nedostane.

NRAL - Profil | Pá 27.2.2015 17:46:35

Super čtení,rád bych věděl jak se provádí Chov protipredátorový.

NLadineeek - Profil | Pá 27.2.2015 17:19:42

Perfektní článek!

NUnkas - Profil | Pá 27.2.2015 16:26:46

Za článek děkuji.

NBušák - Profil | Pá 27.2.2015 15:37:55

potočák 62 - >> velká pochvala škoda že vás není takových víc,tečky by si to určitě zasloužily

NSlavnýLovecPampalini - Profil | Pá 27.2.2015 13:51:29

hezky se to čte, jsou to krásný ryby, je dobře že jsou ještě lidi kteří jim pomáhají

Nsmike - Profil | Pá 27.2.2015 13:44:25

Diky za clanek. Velmi zajimave!

Poradny

Nejoblíbenější diskuse

Náhodný článek

Vybraná videa

Můj lov - nejlepší fotky

Bazar

Nejlepší fotky z diskusí

Naši partneři z rybaření

Další partneři: Kempy a tábořiště ČR a SR, Počasí, Fitness.cz, Pavel Babáček grafický designer, KOMINICTVÍ 24, suchejezy.cz, Svatby na klíč, Zachraňme lipana a pstruha potočního