Sokotra - lov barakud
- Patrik Marschal
Sokotra leží v Arabském moři v tropickém pásmu nedaleko afrického pobřeží (poblíž Somálska). Ichtofauna v
okolí Sokotry je typická pro toto pásmo, ovšem vezmeme-li v úvahu staletou izolaci ostrova, absenci civilizace
i průmyslu a šestiměsíční monzuny znemožňující veškerou lodní dopravu (o rybaření nemluvě), máme zde prostředí
ideální pro úkryt i reprodukci obyvatel podmořského světa. Obyvatel, kteří snad teprve čekají na své objevení.
Vědecké výzkumy se na ostrově provádí jen několik málo let a pokud vím, soustřeďují se nejprve na unikátní
flóru i faunu a geologickou historii pevniny. Až dojde na solidní výzkum moře v okolí Sokotry, objeví se možná
endemické druhy původem z doby druhohor i pod mořskou hladinou.
Vzal jsem si s sebou starší pevný prut, silný naviják se silonem č. 45 a několik přívlačových nástrah, které jsem
považoval za vhodné pro mořský rybolov. Třpytky, woblery, želízka a hlavně velké gumové rippery a twistery. Na
moři jsem ryby nikdy nechytal, takže pochopíte mou nedočkavost, kterou krotila jen jemná obava z neznámého
loviště a především z neznalosti zdejších druhů ryb. Třeba mají ostré kostice, koušou, nebo vypouštějí jed?
Přiznám se, že samotnému se mi na otevřené moře moc nechtělo.
Druhý den u snídaně jsem zjistil, že pro náš hotel pracuje místní rybář, který se stará o lodě a dodává ryby do
kuchyně. Jmenuje se Chamís a s jeho lodí jsme druhý den k večeru vyrazili na ryby. Jelikož Sokotřané jsou živi
především z úlovků rybářů, představoval pro mne Chamís ideálního parťáka znalého veškerých mořských kreatur.
První úlovky byly malé ale zajímavé rybky, pestře barevné a tvarované, ovšemže i všelijak pichlavé.
Chamís, dobrák, při sundávání ryb z mého háčku nevěřícně zíral na gumové nástrahy (asi si myslel, že jsem
blázen) a pořád mi nabízel svoje malé rybky s argumenty, že ty moje asi cestu z Čech nepřežily.
Přesvědčení sportovního rybáře mi vydrželo docela dlouho - dokud Chamís nevytáhl dvacátou rybu a já teprve pátou.
Má poslední ryba byla hnědá, kožovitá bestie, co se v nebezpečí nafukuje. Má malinké kotoučovité ploutve a
vůbec vypadá jako mořské prasátko. Podle Chamíse se nehodí ani jako nástraha, tak jsme ji vraceli zpátky do
vody, kde se nejdřív držela na hladině, pak vypustila s hlasitým pšouknutím vzduch a odplavala.
Slunce pomalu klesalo k mořské hladině a Chamís chytil na svůj silon omotaný kolem plastové lahve asi
půlmetrovou štíhlou rybu s dlouhou, špičatou tlamou (jako naše štika) a velkými ostrými zuby.
Popadla mě závist, odhodil jsem zásady, navázal háček (vlastně velký hák) a na něj nastražil malou rybku. Po
prvním náhozu jsem ucítil obrovský záběr, po něm další a po urputném boji, při kterém jsem musel držet prut
oběma rukama, jsem vytáhl stejnou rybu jako naposledy Chamís.
Měl jsem obrovskou radost, ryba bojovala do poslední chvíle a ještě v loďce sebou mrskala jako šílená. Někde
jsem četl o nejdravějších a ze sportovního hlediska velmi zajímavých rybách tropických vod - barakudách
(soltýnech - Sphyraena barracuda).
Ptal jsem se, jestli to není tahle ryba, ale Chamís znal jenom arabský název Samak al Sultán nebo Sokoterský
název qod. Jak se nadále stmívalo, zapluli jsme na místo, kde byla těchto qodů celá hejna. "Qodi" začínali
lovit s čím dál větší intenzitou a jejich torpédovitá těla se vrhala za nástrahou stále rychleji a agresivněji.
Lovili ve smečkách jako vlci, blýskali se ve světle měsíce a zdálo se, že o nástrahu bojují i mezi sebou. Ke
svému zoufalství jsem v této rybářské představě o ráji po nádherných záběrech a krátkém boji tahal z vody jen
smutné torzo přeštípnutého silonu... Silonu číslo 45! Ocelová lanka, která se uvazují před nástrahu na štiky,
jsem bohužel zapomněl doma. Doma na Žižkově. Zkušenost je zkušenost, druhý den jsem zašel do jediného místního
rybářského obchodu a koupil ocelové lanko.
V hotelu jsem záhy potkal místního znalce a úředníka nadace Spojených národů Gádira a zeptal jsem se ho na
anglický název ryby qod. Podrbal se nejdřív na hlavě, pak za uchem a když se dostal na pupek řekl: "Papadžoda
nebo paradžůka...?" Zatmělo se mi před očima. "Nemyslíš barracuda??!" "To je ono, vždyť říkám baradžůka." A
opravdu. Ověřil jsem překlad ještě na internetu a - při Fénixovi, strážci ostrova - jsem u moře, kde jsou hejna
barakud! Vyhledávaná rybářská trofej! Včera jsem jednu chytil a deset mi jich uteklo!
Umíte si představit, s jak posvátným pocitem jsem ten večer naskakoval do loďky. S pocitem tak posvátným, že mi
při naskakování uklouzla noha (ta co již byla v loďce), otočil jsem se kolem vlastní osy a záhy sprostě obtiskl
svůj obličej i se zbrusu novým knírkem do písku na pláži. Hlupáci se smáli, ale já věděl, že cesta na vrchol
bude trnitá. Písek v očích mi trochu kazil výhled, ale výplach mořskou vodou písek vyplavil a oči už jen nesnesitelně pálily po
soli .
Na první nához jsem opět použil gumovou nástrahu (odborně twistera) a po několika záběrech jsem z hlubiny tahal
něco, co by mohlo být mokrý hadr na podlahu. Nejdříve nad hladinu vyklouzlo chapadlo se zapíchnutým háčkem a
za ním již celá strakatá chobotnice. Chamís se jí ihned ujal a já jsem za okamžik pochopil, jak velké mám
štěstí, že je se mnou. Ve vteřině se chobotnice všemi svými chapadly omotala kolem Chamísovy ruky, načež
následovalo něco, co by se dalo popsat jako sundávání padesáti gumových rukavic. Když se mu podařilo půlku
chobotnice z ruky odtrhnout, vrazil prsty do jejích útrob a vytrhl jí srdce. Poslední úkon spočíval už pouze v
tom, že takto usmrcená chobotnice se musela podržet nad vodou, aby ve smrtelné křeči mohla vypustit obranný
inkoust, který by jinak obarvil dno loďky.
A se setměním to přišlo. Chytili jsme deset barakud, největší měla metr. Zásek za zásekem, souboj za soubojem.
Barakudy dělaly čest své pověsti. Chamís měl radost z úlovků a z poznání, že nejsem takový diletant, za jakého
mě zprvu pokládal. Několikrát jsem zasekl kus, který jsem v rukou téměř neudržel. Špička prutu se dotýkala
hladiny, naviják povoloval rybě dle potřeby a nakonec to dopadlo vždy stejně, utržením silonu. "Jsou tu kusy
velké dva metry i více, ale na tohle je nechytíš," pronesl Chamís zkušeně, načež jsem se podíval na jeho silon,
sevřený v hrubé dlani. Snad mi nechce říct, že on by takový kus vytáhl, copak by se dal v prstech a dlaních
udržet? Odpovědí mi byly následující minuty, kdy Chamísovy ruce se silonem bojovaly s metrovými záškuby. Jeho
tmavé pěsti vypadaly jako dřevěné palice řízené přesným strojem, kdy žádný pohyb nebyl náhodný ani
neočekávaný. Ryba zřejmě neměla šanci, žádné povolování nebo naše známé taktiky boje. Nakonec se nad bokem lodi
vynořila tlama zvíci malého krokodýla, kterého Chamís hbitě přesmýkl na dno a bosou nohou přišlápl za žábrami.
Naše bárka zlověstě skřípala pod údery zmítajícího se těla obrovské barakudy v posledním zápase o život. Toto
divadlo jsem sledoval se zatajeným dechem i značnými obavami už podle toho, že jsem se odvážně "zdekoval" na
konec lodi. Baracuda měřila 1,5 metru a já jsem od té chvíle přestal pochybovat o schopnostech zdejších rybářů.
Poslední trofejí toho večera byla fosforeskující oliheň, kterou nám asi poslalo moře, aby osvětlovala dno lodi
a my jsme se mohli dosyta kochat svými úlovky.
Na ryby jsme vyplouvali každé odpoledne po celý týden našeho pobytu. Sokotra nám dokázala, že její přírodní
bohatství dokáže stále překvapovat novými úkazy. Ať jste nadšeným botanikem, vášnivým biologem, rybářem či
potápěčem, Sokotra vám odkryje část svého pravěkého bohatství, které byste jinde na světě v takové hojnosti a
kombinaci marně hledali.
Autor: Patrik Marschal
Diskuse k článku (6 reakcí)
Průměrná známka: 1.38
NRybaření v Tunisku
Tunisko je z turistického hlediska atraktivní země, která se už dlouho těší velkému zájmu českých turistů.
NKrálovská prívlač na Cape Code
Plážová rybačka a jej úspešnosť tiež závisí od momentálneho stavu prílivu, problémom však je, že sa nedá určiť, aký stav je ideálny.
NRybaření v Austrálii
Když chytnete kapra, musíte jej vyhodit z vody a zakopat, tak zni prý jakási vyhláška.
NNové rybářské světy
Především díky jejich cestovním kancelářím máme zprávy o sumcích z povodí La Platy a bolivijských nížin.
Kde to žije - dravci
5:05NLipno, candát. Co bude dál... (Bleskovka) 67
5:01NÚhoří sezona 2012 9592
PáNTěžší přívlač výbava (prut, naviják, šňůra) 51
PáNBurza na přívlačové nástrahy 31491
PáNNa Lipně vymírají candáti i kapři, vědci nevědí proč. Jednoho podezřelého mají. (Bleskovka) 175
PáNPrivlac s multiplikatorom 30457
PáNPruty Hearty Rise 290
PáNKayakfishing a kajakorybaření 20481
ČtNFotky ryb pouze na přívlač 105134
ČtNVýroba woblerů 30085
StNMůžu chytat menší sumce na 30cm karase? 18
StNkde koupit nebo kdo by to umel vyrobit 15
StNPřívlač v Chorvatsku 76
StNTeleskop na přívlač 88
ÚtNČeřen (starý) průměr kulatiny ? 34
Co je nového - dravci + obecné
PáNBleskovka: V západočeském územním svazu otevřeli nové revíry pro rybáře.
PoNBleskovka: Stanovisko ČRS k hlubinné přívlači
. . . NBleskovka: Má smysl zachraňovat i krase stříbřité?
. . . NČlánek: Rybář Jarmil Koloušek a MRK.cz - ukázka z knihy Netipy + soutěž
. . . NČlánek: Polední ryby nejsou náhoda
. . . NRecenze: Nabíjecí čelovka Fenix HM65R
. . . NMiničlánek: Karas obecný - pomozte najít lokality
. . . NVideo: Měření hloubky ze břehu
. . . NMiničlánek: Staré zapomenuté tůně, rybaření a život v nich
Oznámení - dravci
Na toto místo můžete sami vložit své oznámení ostatním čtenářům MRKu.
Doporučujeme e-shop
PÁRYSŮV RYBÁŘSKÝ RÁJ
Rybářské potřeby pro všechny, kteří propadli kouzlu rybařiny. Díky unikátnímu věrnostnímu systému nakupujete neustále se...