Fleky na řekách II
- Martin Maťák
(Pozn.: Určitě najdete na svých řekách podobná místa, jako v tomto seriálu, kde zde popisovaná fakta nebudou platit. Ale třeba aspoň na těchto příkladech pochopíte, proč tomu tak je. Doufám, že vám to pomůže naučit se sami o tom přemýšlet a najít ryby jinde - jde o to zkusit pochopit, proč tam ty ryby jsou zrovna teď, co se jim zde líbí, odkud připlouvají atd. atd.)
|
Jestliže se na řece utrhne kus břehu, může zde vzniknout ideální místo se zpětným proudem. Většinou jsou tato místa tam, kde jsou kolem řeky vzrostlé stromy. Jejich kořeny sice zabraňují erozi břehů, avšak mezi nimi není půda chráněna a řeka ji zde proto postupně ukusuje. Po nějakém čase budou stromy na jakýchsi malých poloostrůvcích, za kterými budou parádní místa pro rybolov.
Na těchto místech je dobré, že zde lze chytat téměř při jakémkoliv stavu vody. Je zde vždy relativně tichá voda a ryby se zde budou rády zdržovat - zejména, pokud pro ně bude proud ve středu řeky příliš silný. Z hlediska techniky lovu je to zde velmi snadná pozice. Lze chytat na krátkou vzdálenost (pod špičkou prutu) v dostatečné hloubce a proud nedělá problémy. Směr proudění je zde většinou protisměrný vzhledem k toku řeky - tzv. "vracák".
Nárazy proudu zde mohou vyvolávat "pulzaci" vody, kdy se pak často mění její rychlost a někdy i směr. Čím hlubší a proudnější je řeka, tím bude tento jev markantnější - na nejhlubších typech těchto míst může být dokonce v různých vrstvách sloupce vody rozdílný směr a síla proudění. Pak lze jen těžko na první pohled odhadovat, jak se při lovu na plavanou chová naše nástraha u dna a je potřeba používat těžší sestavy.
Dávejte si zde také pozor na kořeny, které se při odplavování hlíny pravidelně obnažují a můžete o ně často trhat háčky. Hlavně po větší jarní vodě kořeny doslova "vylezou" a často se zde trhá. Později většina z nich uhnije nebo je pokryje vrstva bahna a už se jich nemusíte bát. Je ale vždy lepší držet si odstup od samotného kraje řeky (do 1m od břehu), zejména při zdolávání úlovku.
Na tomto místě bývá o něco menší hloubka, než jaká je v hlavním toku řeky. Domyslíte-li si, kudy původně vedla hranice břehu, dozvíte se, kde zhruba by měla začínat větší hloubka. Tento přechod bývá nezřídka velice prudký, často je zde téměř kolmá hrana nebo alespoň velmi strmý svah. Tam ještě nebývá při normálním stavu hladiny hlavní, nejsilnější proud a je možné zde pohodlně chytat (na přechodu mělčí a hlubší vody). Ryby často proplouvají řekou podél této hrany a můžete je zde zadržet návnadou. Často ale bývá výhodnější zakrmit těsně před ní, na mělčí vodě - ryby stojí za hranou v hloubce a vyjíždějí po chvílích k návnadě. Kdykoliv mají podezření, že není něco v pořádku (např. když zdoláváte rybu nebo zakrmujete), sjedou do hloubky a čekají, než bude opět klid. Dáváte tedy rybám prostor, kam se mohou schovat, aniž byste je zaplašili natrvalo. Že tomu tak skutečně je, si můžete ověřit na zaseknuté rybě, která bude hned mířit právě do tohoto hlubšího místa (pryč z nebezpečné oblasti) a pak teprve pojede např. po proudu. Také si to potvrdíte tak, že jakmile vám ustanou záběry, nahodíte do hlubší oblasti a tam ještě pár záběrů dostanete.
Zkoušejte zde také chytat tak, že necháte splávek proplavávat "kolečko" přes celý vracák. Nástraha by se sama měla pohybovat tak, jak se pohubuje přirozená potrava unášená vodou. Pokud je proud malý, zanese nám nástrahu přesně do místa, kde se potrava ukládá, a ta tam zůstane ležet. Ve větším proudu chytám tak, že nástrahu kotvím u dna a nepohybuji s ní. Pak je lepší, aby byl proud konstantní (voda příliš nepulzuje).
|
Jestliže průměrné ryby můžete chytat téměř všude tam, kde je přiměřená hloubka a nějaká potrava, velké ryby jsou zapřísáhlí milovníci terénních nerovností - monotónní ploché dno pro ně není zajímavé. Zejména na mělčích a rovných řekách se proto snažím najít místa, kde jsou na dně hluboké brázdy, v kterých se ryby drží a kterými proplouvají. Tyto rýhy mohou být vymlety proudem nebo vytvořeny člověkem při bagrování řeky, např. kvůli lodní dopravě nebo, častěji, pro vyčistění a prohloubení koryta jako ochrany před povodněmi. Tak či tak je dobré tato místa znát a chopit se zde své šance.
Přirozené rýhy vznikají např. na místech, kde za nízkého stavu vody teče největší proud. Ten se doslova zařezává do měkkého podkladu a vznikne podélná prohlubeň. Nebo naopak třeba při povodních, když je proud tak silný, že odnáší i hrubší štěrk a zůstane pak jen tvrdý podklad. A nebo se také mohou zanášet příbřežní úseky toku s menším prouděním a hloubka zůstane jen v proudnější části při středu říčního koryta. Tyto změny mohou nastávat znovu a znovu, zejména při extrémních stavech hladiny (min. i max.).
U prohlubní vytvořených člověkem lze většinou říci, že jsou téměř "na furt". Tedy vznikají tam, kde dlouho vydrží (v tvrdém podkladu) a nebo se alespoň pravidelně obnovují, zanesou-li se naplaveninou. Tato místa jsou většinou snadno k nalezení, neboť se prohlubují nejčastěji mělké úseky. Za nízkého stavu vody je lze spatřit pouhým okem jako tmavé rovné pásy. V těchto místech je většinou ten největší proud, jak zde člověk soustředil větší část toku řeky, zejména při nízkém stavu hladiny.
Tato místa jsou nejlepší právě tam, kde je řeka jinak velmi mělká a je vidět prakticky kdekoliv přes celou její šířku až na dno, pouze v rýze ne. I když se vám zdá, že i tam je hloubka příliš malá a prosvítá dno, ryby tam mohou být. Častokrát jsem nahazoval do míst, kde jsem si viděl až na nástrahu těsně u dna, a měl jsem záběry (a chytl jsem) aniž bych přitom viděl samotnou rybu! Na mělké úseky kolem hlubší brázdy se ryby vydávají hlavně v noci, nebo jen když zde mají absolutní klid. Zde je více potravy (hmyz) než v hloubce, ale není zde příliš bezpečno. Chytání v proudící vodě na hloubce pod 30cm je však značně obtížné (snad kromě muškaření, ale tím se nezabývám).
Rýhy na dně hlubokých řek jsou také dobrý záchytný bod pro váš výběr místa, ale ryby se zde již mohou pohybovat po celé šířce řeky. V poměru s celkovou hloubkou zde většinou nejde o tak dramatické výškové rozdíly jako na mělkých řekách. Také šířka rýhy (resp. hlavního "koryta") může být tak velká, že ji nemůžete celou obsáhnout, natož pak efektivně přehradit rybám cestu návnadou. Proto se výhoda těchto míst zmenšuje, i když jde pořád o lepší pozici, než na místě s rovným dnem. Většinou se v těchto místech omezíte na prolovování jen jednoho ze dvou svahů brázdy, kolem kterých jistě proplouvají ryby.
Rybaření v hlubokých brázdách je výhodné zejména tam, kde vedou okolo břehu, a pak je vhodné chytat na plavanou. Ve vzdálenějších rýhách, zejména na celkově proudnějších revírech, vyzkoušejte především feederovou metodu. Ryby rýhou určitě proplouvají a musí chtě-nechtě na vaše místo jednou dorazit. Zakrmíte-li zde těžkou návnadou na dno, je to pak jen otázka času. Chytal bych zejména v místech, kde se hloubka začíná směrem ke mně zmenšovat, tedy již na svahu. Tuto oblast bych buď proplavával (parmy, ostroretky, plotice, cejnci, tloušti, jeseni) nebo zde nástrahu fixoval u dna a čekal na větší rybu (cejn, kapr, karas). Největší ryby budou až několik metrů pod oblastí, kde máte položenu návnadu a kde zřejmě máte i nejvíce záběrů od běžných ryb. Buďte připraveni na to, že zaseknutá ryba pojede brázdou kolem dna po proudu, takže se přesvědčete, jestli ji tam můžete pustit.
Pokud najdete místo, kde rýha ve dně prudce začíná nebo končí, bude to zde zřejmě to nejlepší místo, i když technicky poněkud obtížné.
|
Splavy a jezy přitahují všechny říční ryby. Je zde prokysličená voda a především jde o překážku, která jim brání (třeba i jen částečně) plout dál proti proudu a kde se proto ryby alespoň v některých obdobích hromadí. Tak tomu je především na jaře před výtěrem a pak třeba při vyšších nebo naopak nízkých stavech vody v řece. Ať již je to ale jakkoliv, pokud bych uviděl vhodný jez nebo splav, pod kterým by byla dostatečná hloubka a odpovídající proud, určitě bych to zde zkusil a to kdykoliv. Splavy, pod kterými je hned mělčina a proud, nejsou příliš zajímavé a ryby se zde budou shlukovat jen v určitých obdobích (vysoká voda). Pokud vidíte všude až na dno (a nevidíte ryby), zřejmě nemá cenu to zde zkoušet.
Nejlepší vodní přepady jsou takové, z kterých voda padá z výšky kolmo dolů a v tomto místě vymílá prohlubeň. Ta může být až několik metrů hluboká a to i tehdy, když se jedná o malou říčku s malým průtokem. Často zde bývá jediné hluboké místo v okolí a už jen proto zde ryby budou.
Voda se zde točí a u hladiny se vrací zpět proti proudu, na některých místech může úplně stát. Většinou voda přes jez nepřepadává na všech místech stejnoměrně (např. kolem krajů přetéká více vody než uprostřed nebo naopak), a proto můžete zkoušet hledat ryby v různých podmínkách - hloubka, proud, protiproud. Asi bych se soustředil na místa v těsné blízkosti padající vody, kde bude největší hloubka a snad i největší koncentrace ryb. Přímo ve "vývařišti" lze velmi dobře chytat na feeder a většina záběrů bude neuvěřitelně agresivní. Nevýhoda je ta, že v hukotu šumící vody neslyšíte a často ani nevidíte, kam vám koncová udice dopadla. Často jsem proto do těchto míst nahazoval tak, že jsem prostě zamířil přímo kolmo na jez, nahodil a olůvko (krmítko) se zastavilo až o svislou stěnu za padající vodou, která jej okamžitě strhla dolů. Měl jsem pak nahozeno naprosto přesně do vývařiště.
Pokud máte možnost chytat přímo z vody nad jezem (a neodporuje to jak RŘ, tak vašemu pudu sebezáchovy), pak je to perfektní pozice na plavačku, protože udržíte splávek v těsné blízkosti padající vody. Také můžete prolovit větší oblast. Každopádně to bude chtít poměrně těžkou sestavu, aby vám s ní proud příliš nemával.
(Příště zákruty, přítoky, porosty.)
Autor: Martin Maťák - ®
Průměrná známka: 1.33
NFleky na řekách 3
Na menších řekách se dá chytat i tak, že budu nahazovat až pod protější břeh, těsně nad keř.
NFleky na řekách I
Sám mám několik oblíbených typů míst, která hledám na nových, neznámých lokalitách jako první.
Kde to žije - všechna témata
10:37NV západočeském územním svazu otevřeli nové revíry pro rybáře. (Bleskovka) 6
10:00NSatira pro všechny 54
8:32NPonechani kapru, ale nezapsani!!!!! 17
8:22NChorvatsko - jezero Tribalj 10
8:20NPoužívání olov Olpra 81
7:19NCo říkáte na projekt FISHING LEAGUE & CUP? 77
7:05NMethod feeder krmítko 90g XXL? 11
5:47NPoradna: Muškaření 3826
5:05NLipno, candát. Co bude dál... (Bleskovka) 67
PáNMá smysl zachraňovat i krase stříbřité? (Bleskovka) 19
PáNAntares Fan Club 259
PáNTěžší přívlač výbava (prut, naviják, šňůra) 51
PáNNa Lipně vymírají candáti i kapři, vědci nevědí proč. Jednoho podezřelého mají. (Bleskovka) 175
PáNRychlý biwak pro jednoho 25
PáNPetice pro zrušení muskařských závodu! 64
Co je nového - všeobecné
PáNBleskovka: V západočeském územním svazu otevřeli nové revíry pro rybáře.
ČtNBleskovka: Mistrovství světa klubů LRU Feeder očima státního trenéra
PoNBleskovka: Stanovisko ČRS k hlubinné přívlači
. . . NVideo: Zimní feeder - mražení červi a lisovaný rohlík
. . . NČlánek: Rybář Jarmil Koloušek a MRK.cz - ukázka z knihy Netipy + soutěž
. . . NČlánek: Polední ryby nejsou náhoda
. . . NMiničlánek: Závěr sezóny s osobákem
. . . NRecenze: Nabíjecí čelovka Fenix HM65R
. . . NMiničlánek: Karas obecný - pomozte najít lokality
Oznámení - obecné
Na toto místo můžete sami vložit své oznámení ostatním čtenářům MRKu.
Kalendář akcí - obecné
8.6.Dětské rybářské závody -...
8.6.Šilheřovice Sranda Mač Evolution...
8.6.Rybářské závody - dospělých
8.6.Závody dospělých o 100kg prase -...
8.6.Rybářské závody v Přehýšově
8.6.Rybářské závody 2024 -...
8.6.Lovosický úhoř
14.6.Jimramovský kapr dvojic...
15.6.O dešanské sele
15.6.Lanškroun - tradiční rybářské...
Doporučujeme e-shop
www.chytil.cz
Firma Chytil byla založena v roce 2000 a od té doby vyrábí nejrůznější návnady a nástrahy pro lov nejen kaprovitých ryb....