Diskuse k článku: Zvláštnosti chovu „divokého“ pstruha

NMrknato - Profil | So 21.3.2015 6:55:17

potočák 62 >> Stanovy jsou dokumentem, který spolek potřebuje. Jaký je jejich obsah a jak jsou spolkem dodržovány, je věcí druhou. Stanovy ale zcela jistě neřeší a neměly by řešit VRP. To náleží jen zákonu a RO.

Sám jsem se přiznal, že chovu ryb do hloubky nerozumím, protože se zabývám profesionálně jinými činnostmi. Nezvratným faktem je, že dřív umělý chov jak Po, tak Li, jejich populaci neškodil, naopak jejich populace se rozvíjela. Dnes je tomu zcela jinak. Já si pod pojmem smysluplného chovu pro rybáře představuji výsledek a tím není plůdek žijící z váčku v relativně čisté vodě potoka. (i kapr přežije ve vaně týden ...))) Výsledkem je pro mě mírová ryba, kterou je možné ulovit.

Očekával jsem, že výstupem z konferencí o PO a Li a i jiných podobných fór bude zjištění, co dělá špatně cca 98% chovatelů, v jejichž vodách je mírový 27cm divoký potočák zázrakem, oproti těm cca 2% chovatelů, kde je úlovek mírového PO zcela běžný, tedy počty Po se zhruba rovnají průmyslové rybě.

Jinak to pokecání beru za hotovou věc, jen najít "volné okénko".....))))) Určitě to domluvíme.

Ahoj.

• Nelíbí 0
• Líbí 0

NMrknato - Profil | So 21.3.2015 6:30:56

Stilet >> Když se podíváme do wikipédie, abychom nazdali, co to legenda je, tak tam se praví:
"Legenda (pochází z latinského legenda, což znamená "věci určené ke čtení") je epický literární žánr, pojednávající o životě, smrti, umučení a zázracích určitého světce či mučedníka, příp. ostatků nebo svatého předmětu (legenda o sv. Kříži). V legendách se vyskytují zázraky a postavy křesťanské historie. V přeneseném smyslu může být i legenda o význačné osobě."

Tvůj článek je určený ke čtení, je o životě Po, je o jeho čistém životě, mučení CaR rybolovci, smrti rukama rybářů, vyder, kormoránů a i o mučení lovícími četami s agregáty a zázrakem je, když se občas nějaký potočmen uloví a současně je zázrakem, že v několika MO chov PO funguje a ve většině případů nikoliv. Ber to prosím jako lehkou nadsázku.....))))))

• Nelíbí 0
• Líbí 0

Npotočák 62 - Profil | Pá 20.3.2015 17:59:58

Mrknato >> V předpisech se vyznáš,to uznávám ale přečti si stanovy ČRS.Pokud jde o rybochov,tak promiń, ale tomu nerozumíš.Přijed´,posedíme,pokecáme a porozumíš,takhle je to ztráta času.Petrův Zdar

• Nelíbí 0
• Líbí 0

NStilet - Profil | Pá 20.3.2015 17:11:52

Mrknato >> Mrzí mě, že nechceš vidět, Tvůj jednostanný pohled je nevidící to hlavní - jinak bys takovou kravinu nenapsal (legenda).

• Nelíbí 0
• Líbí 0

NMrknato - Profil | Pá 20.3.2015 14:30:05

Stilet >> Ale i chování uživatelů v revírech určuje trh....... a uživatel je povinen v revírech hospodařit! Tedy hospodařit, nebo budovat a obnovovat "přírodu"? Může se s přírodou hospodařit? Můžeme pak i nadále hovořit o přírodě, nebo o industruální krajině?

Ono to s tím potočákem a i možná s lipanem bude stejné, jako s Kolowratem, duhákem a sivenem. Rozdíl je v tom, že potočáka může chovat každá MO v potocích bez dalších nákladů, jako je tomu u intenzívního chovu ostatních lososoidů, který už MO nezvládmou a ujel by jim vlak se svazopěnězi. Proto je tu legenda o divokém potočákovi.....

• Nelíbí 0
• Líbí 0

NStilet - Profil | Pá 20.3.2015 10:44:47

Mrknato >> PD je např. v Bečvě Rožnovské od roku 1933, nedohledám, která genetická linie to je. Kolik genetických linií se nachází v revírech svazů nyní by Ti odpověděli chovatelé a možná svazoví "nákupčíci". Všechno jsou to od začátku dlouhodobě intenzivně chované ryby, tedy geneticky upravené. PO je nyní už taky geneticky upravován pro intenzivní chov jako tržní - proč ne. Ale nechť je používán pro trh ale ne jako "náhrada" přírody.
Právě přírodu se před možným nevratným zásahem ekonomiky a hlouposti níže uvedené zákony chránit pokouší.

• Nelíbí 0
• Líbí 0

NMrknato - Profil | Čt 19.3.2015 21:22:43

potočák 62 >> O tom nevím. To bude nějaká zákonná úprava? To bych se moc divil.
U nás na Loučné, kde byl kdysi lipan velmi hojný, se cca 10 let hájil a dost vysazoval. Výsledek 0. Proč by to náš ÚS zase zkoušel?

Můj názor na rybařinu jako celek (P i MP) je takový, že ji začali ovládat divné skupiny lidí. Od navíječů K70, přes závodníky a pepiky, k ambiciózním MO a Radě a lovné míře Po 27cm. Proto si dlouhodobě myslím, že nejlepší ochranou je kumulace prostředků MO a Rady s prostředky uživatele. Plošné zarybňování, a nejen některých vybraných revírů, ale to v současném svazu dělat nejde...... stejně, aby místní svojí prácí zadarmo, vysazovali pepikům PO a Li pro jejich zábavu, nebo zábavu cca 60% samostatně hospodařících MO, jejichž členi dosáhnou na všechny povolenky, i plnohodnotné územní a CS. Tenhle problém je podle mě daleko zásadnější, než kdo, kde a a jak mačká pstruhy a hospodaří z "kaviárem"

• Nelíbí 0
• Líbí 0

NMrknato - Profil | Čt 19.3.2015 20:45:40

Stilet >> Prosím tě, po kolik generací se VYSKYTUJE v revírech ČRS Pd a Si? Tipnul bych to od boku na min. 6 generací......

• Nelíbí 0
• Líbí 0

NStilet - Profil | Čt 19.3.2015 18:29:40

potočák 62 >> To hájení je z dílny rybářů, nebo nějaké organizace. Protože rybáři mají soupis úlovků dle sumářů. Nač vymýšlet nějaká opatření s blokováním rybářů, jejich počty úlovených Li jsou přece každý rok dané.

• Nelíbí 0
• Líbí 0

Npotočák 62 - Profil | Čt 19.3.2015 17:46:35

Mrknato >> Zajímal by mě tvůj názor na to, že bude od příštího roku Lipan na 4 roky hájen.To znamená, že rybáři budou za svý zarybńovat,ZP se musí plnit,a ochránci budou zkoumat, jestli za úbytek můžou rybáři nebo predátoři nebo jiné vlivy,přitom v zahraničí bylo zpracováno dost studií na toto téma.Petrův Zdar

• Nelíbí 0
• Líbí 0

NAndulec - Profil | Po 16.3.2015 16:55:22

Stilet >> Legislativa je mi známa, ale je jak píšeš " Není žalobce, není soudce" a pak je otázka, jestli ten soudce (úředník) tomu vůbec rozumí.
Také je mi známé, že nikdo nebude žalovat na svoji vlastní MO a ti co tam přijedou chytat, tak jsou rádi, že nejeli naprázdno.
Bohužel na postech MO jsou lidi, kteří tomu ne vždy rozumí, ale bohužel jiní to dělat nechtějí a tak to půjde do doby, než se najde ten nudící se úředník a nezačne po ČRS šlapat

• Nelíbí 0
• Líbí 0

NStilet - Profil | Po 16.3.2015 13:02:04

Andulec >> Ten zákaz, o kterém píšeš existuje dokonce dvakrát. Zákaz vysazovat bez povolení orgánu životního prostředí nepůvodní druhy živočichů a rostlin je uveden jak ve "Vodním" zákoně a taky hlavně v zákoně o ochraně přírody a krajiny ( § 5 odst. 4 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů) ) ( § vodního zákonu se mi nechce hledat).

V zákonu rybářském je pak uveden pojem :
• nepůvodní rybou a nepůvodním vodním organiz-mem geograficky nepůvodní nebo geneticky nevhodná anebo neprověřená populace ryb a vodních organizmů, vyskytující se na území jednotlivého rybářského revíru v České republice méně než 3 po sobě následující generační populace.

Jde trochu o to, že porušováním těchto zákonných norem si uživatel revírů koleduje o odebrání dekretu... zatím není žalobce (rybáři ví, ale neřeknou - kapr si nevypustí rybník), ale jednou se najde nudící se úředník se smyslem pro právo ....


.

• Nelíbí 0
• Líbí 0

NMrknato - Profil | Po 16.3.2015 10:54:25

Stilet >> Oba víme, že 800 ks se 20km nezarybní a vina je obou stran (ÚS i MO), ale peněz je na daleko víc ryb. Bohužel se používají jinde a pro jiné cíle. A aby si je "čerpači" udrželi, vymejšlí ledasco..... Je zajímavé, že závěr odborníku na konferenci v Rychnově n/K o Po a Li, navrhl jako řešení špatné situace těchto ryb, vysazovat plůdek a ne dvouletou rybu. To, co popisuješ a funguje u vás z nějakých důvodů je dobré, ale není to lék na všechny P revíry. Od r. 75 máme společný výkon RP, ale organizace ČRS tomu neodpovídá a to je podle mě fenomém P vod, samozřejmě s predátory a novým, neviditelným znečištěním z ČOV. Už proto nelze hospodařit, jako se hospodařilo dříve a to k tématu je.......

• Nelíbí 0
• Líbí 0

NStilet - Profil | Po 16.3.2015 9:50:20

Mrknato >> Nesnažíš se, nebo jen nedokážeš porozumět velmi rozvětvenému "modus operandi" rybaření na P vodách, ale zjednodušuješ ho na dřeň - peníze = ryby ve vodě. A přitom to rozvětvení sám požaduješ tím, že " chceš lovit ryby a velmi rád se procházet s prutem kolem potoků a říček". Napsal jsem článek o jednom, myslím důležitém, odvětví, týkajícího se P vod. Aspektů ja daleko více, ale tady se píše jen o odnoži chovu PO a důvodem této snahy byly praktické znalosti změn P revírů a potvrzení teorie, že udržet revír P vody v živém stavu i dnes jde!.

Zvrácená je něčí naděje, nebo spíše lež, že 800 kusy tržního potočáka se zarybní 20 km toku (Tvých říček a potůčků), takže pstruhař se může hodiny procházet revírem a bude mít šanci ulovit pstruha. Ne, bude šance jen na těch cca 20-ti místech vysazení a to jen krátký časový úsek (a to jsem optimista). Jinde bude za pár let mrtvá voda, protože přirozený tah a výtěr granuláka neočekává ani největší demagog. P vody jsou udržovány v chodu právě jen tím dodržováním počtů vysazování divokých 2-letých potočáčků, kteří si za dva roky naleznou svá místa a jsou za ty dva roky loveni jako mírové ryby. Jejich počty pro vysazování jsou právě tak vysoké, aby v tom 20-ti km revíru mohli být všude a ta šance na lov tam potom opravdu je.
Nyní Tě poprosím, o další komentáře pouze k tématu. Díky. Petrův zdar.

• Nelíbí 0
• Líbí 0

NMrknato - Profil | Ne 15.3.2015 20:24:32

http://www.novinky.cz/domaci/364289-deti-zvedla-od-​pocitacu-rybarina-prebila-virtualni-svet.html

Tak vedle vyder, kormoránů, volavek, přichází ze západních čech další systémový predátor....... Peněz je dost.

• Nelíbí 0
• Líbí 0

NMrknato - Profil | Ne 15.3.2015 20:13:56

potočák 62 >> Vím, že umělý chov PO má tradici, nicméně pokud je revír ve standardní kondici a i ryby, pak by samotná lovná níra 27cm měla zajistit, že ve vodě bude spousta různých ročníků a je? Co tak jiného se stane, když do té samé vody přidáme relativně dost jedinců jednoho ročníku, kdy pouze přirozený výtěr nahradíme umělým? Rozumím tomu, že když se použije nevhodná násada, nepůvodní, tak k přirozenému výtěru nemusí dojít, to vyloučí umělý výtěr, ale jaké vlastnosti budou mít tyto uměle vytřené ryby? Budou se přirozeně množit a zakládat další generace přirozeným výtěrem, které jejich rodiče nezvládly, nebo je učelem umělého výtěru jen dotat ryby k lovu, nebo splnit ZP?

• Nelíbí 0
• Líbí 0

NMrknato - Profil | Ne 15.3.2015 19:56:56

Stilet >> Co je zvrácené na tom, že rybáři chtějí lovit ryby? Já se velmi rád procházím s prutem kolem potoků a říček, ale proč za to ještě platit?

Zbožné přání to je, za současného stavu, kdy část prostředků, tedy peněz (cca 50%) si zkasírují MO a revíry je už nevidí. Ze 40% co jdou ÚS jde do vody jen okolo 22% a to jsou ty ryby a pak z cca 10% co jde Radě se hradí za kilo uloveného pstruha 355,-Kč.
Platit ryby, objednávat je by měl jen jeden subjekt, pak se může zarybňovat 6x ročně všude. Za současného stavu bohužel jen 1-2x....... peníze ani ryby si z prstu nevycucáš.

Víš čím je způsobeno to, že z 800 ks tržní ryby se vykáže jen 320 ks? Je to logické, při vysazení není problém chytit za vycházku i víc než 10 pstruhů a myslíš, že je někdo, kdo je vezme, také ten den zapíše?
V těch vašich asi je i samovýtěr, takže to může zkreslovat.

Věcí, co by měl uživatel dělat a nedělá, je daleko víc, stejně jako těch co dělá, aniž by měl. Tržní pstruhy by mohly chovat i MO, které na to mají podmínky (např. rybníky, náhony...) tak proč to nedělají? Je to asi moc práce. Zato 1x "vyrabovat revír" a vymačkat dospělce a pak podruhé z rybníků, nebo chovných potoků odlovit PO2 moc práce nedá, ale ani to nevede k zvýšení populace PO v revírech. Podobný to je i s bramborama. 1x je zaoráš a podruhé přihrneš, ale stejně si je většina kupuje v tržní velikosti...)))) Pokud někdo uvádí vyjímky, tak ty bohužel potvrzují pravidlo.... Jinak každý vysazený PO do revíru, je lepší, než drátem do voka...)))) Ale to se už bavíme o zoufalství.

• Nelíbí 0
• Líbí 0

NStilet - Profil | Ne 15.3.2015 19:13:27

Zama >> Díky za tolerantní hodnocení, vydru mám za nechty již dlouho, stala se z ní vlajková loď ochranářů a velmi výnosný artikl několika organizací, jediná cesta, kterou momentálně vidím, je dostat se do povědomí MŽp a bojovat postupně.

• Nelíbí 0
• Líbí 0

NStilet - Profil | Ne 15.3.2015 19:07:50

Mrknato >> Pohled jakési zvrácené ekonomiky, postavené na případném vysazování tržních ryb 6x za sezónu, což je co 3 týdny a o čemž všichni ví, že je pouze zbožné přání a promiň - kec. Do vody se vleje tržní ryba tak max 2 x za sezónu a ta první je 25 dkg a druhá skoro 40 dkg - zjistil sis jaká je výtěžnost těchto vysazování? Náš krajský "hospodář" přiznal 40% tedy z 800 ks se odchytí 320 ks a hotovo, ostatní uloví predátoři, nebo pojdou hlady. Z 4000 dvouletých, vysazovaných každý rok, se zase každý rok odchytí cca 600ks. A to všechno za stejných 40 000,-Kč. Co je lepší 320 ks nebo 600 ?
Je v tom však mnoho dalších aspektů, které vůbec nebereš v potaz, ale které bere v potaz právě tabulka č. 4 vyhlášky, ověřena desetiletími.

• Nelíbí 0
• Líbí 1

Npotočák 62 - Profil | Ne 15.3.2015 13:57:48

Mrknato >> Jinak pokud´jde o rybářský tlak na populaci PP ponecháním si ulovených jedinců,tak několik údajů za lońský rok za členy naší mo.Můj oblíbený revír-ponecháno 40PP o průměrné váze 0,28 a 76 duháků o průměrné váze 0,29 protože součástí revíru je i pstruhový rybník,kam se duhák pro muškaře vysazuje.U PP si byli ponechány 2 kusy z jednoho km a 4 kusy na 1ha.Na druhém našem revíru,protože je lépe přístupný a regulovaný to dělalo 130 PP o průměrné váze 0,29 a 75 duháků o průměrné váze 0,29.U PP to dělá 7 kusů na 1km a 13 na 1ha.Na třetím našem revíru-podhorské řece to dělalo 330PP o průměrné váze 0,34,240 duháků a 45 sivenů.U PP to dělá 22 kusů na 1km a 9 kusů na 1ha.Petrův Zdar

• Nelíbí 0
• Líbí 0

Npotočák 62 - Profil | Ne 15.3.2015 13:38:12

Pokud´jde o vysazování průmyslových druhů ryb,tak u duháka a sivena to je se souhlasem státních orgánů-ZP ale u potočáka to je porušením zákonů-č.114/1992 o ochraně přírody a krajiny,č.254/2001 Zákon o vodách-vodní zákon a zákona o rybářství.Je otázka, zda se toto porušování zákonů neděje s tichým souhlasem státních orgánů a ochranářských organizací,protože likvidací přírodních populací PP vysazováním průmyslových forem dojde k odstranění problému s úbytkem PP, není důvod průmyslové formy chránit.Nižší počet ulovených a ponechaných pstruhů není často spůsoben nízkým počtem pstruhů, ale tím,že se dost velká část rybářů v současné době sama dobrovolně omezuje pouštěním PP, i když přesahuje míru a nechá si PD a SI,pokud´se vysazují.V případě masového vysazování průmyslového PP to povede k nastartování masového úbytku PP,protože každý PP dosahující míry v místech vysazování, bude automaticky považován za prům.PP a bude ponechán a ne puštěn.Petrův Zdar

• Nelíbí 0
• Líbí 0

NMrknato - Profil | Ne 15.3.2015 11:53:13

Stilet >> Souhlasím, ale jak píšeš, jedná se o úsek v intravilánu. Co se stane, pokud se dvouletá násada PO 10-16cm vysadí do nechráněného revíru, viz příspěvek a příčiny uvedené Zamou, tak si opravdu netroufám odhadovat, kolik z těch 4000 PO2 se dočká lovné míry (u nás Vč. 27cm)? Tato násada musí v revíru dorůstat dalších 2-5 let......... pokud míry vůbec doroste.

U průmyslové tržní ryby, vysazované do revíru cca 2-6x ročně je úbytek ryb zaviněný predátory podstatně menší. Já se na rybařinu dívám hlavně jako rybář a ne ochranář. Při restrukturalizaci svazofinančních prostředků by asi nebyl velký problém vysazovat těch 4000 ks pstruhů o kusové váze 0.25kg, ne v částce 36000,-Kč u PO2, jehož množství je limitováno, ale v částce 220000,-Kč. Opakuji, že redistribuce u P vod je 355,-Kč/1kg.

Hlavní řešení jsou dvě.
1) chovat PO v MO, zvyšovat mu míru, omezovat lov a i přes to bude počet ulovených ryb klesat, stejně jako počet prodaných povolenek, nebo
2) Stanovit si za cíl výlovek cca 190000PO, čímž bude zabezpečeno oněch 355,-Kč/1kg pstruha, jen při prodeji 10500 P CSpovolenek.......

• Nelíbí 0
• Líbí 0

NStilet - Profil | Ne 15.3.2015 11:11:09

Mrknato >> Ahoj, článek je pouze o pokusu chovu PO v dnešních podmínkách, nic víc. Otázky dodržování dekretů po stránce ZP řeší právě jen tím, že hledá možnosti, kde vzít ty požadované počty a velikosti (ročníky) ryb na zarybnění. Tabulka č.4 Vyhlášky totiž mluví jasně. Pokud někdo vysazuje PO2-leté - a jsou to tržní ryby o váze 25 dkg, není to porušení této vyhlášky, když jich vysadí požadované množství v ks tedy třeba 4000 ks. Jenže někteří uživatelé si myslí, že počet nahradí vahou a tak místo 4000ks (cca200kg) PO2 dle dekretu nasadí 800 ks (cca 200kg) tržních a mají za to, že mají splněno - nemají a porušují vyhlášku. Tečka.

• Nelíbí 0
• Líbí 0

NZama - Profil | Ne 15.3.2015 10:00:36

také mi to nedá a přidám pár poznámek ke článku, se kterým asi většina poctivých a zkušených nejen chovatelů Po, Li a p., ale i ostatních rybářů pohybujících se léta kolem pstruhových vod u nás jistojistě souhlasí. Je věcný, souhrnně informuje o všech příčinách současného špatného stavu na pstruhových vodách a nabízí kompetentní souhrn návrhů opatření pro zlepšování podmínek pro rozvoj populace divokého Po. Autor se zbytečně nezabývá tím, zda je horší zlo absence fekálií ve vodě, a nebo je v ní příliš mnoho nových reziduí z léčiv a chemie, to bere prostě jako nezvratný fakt a jde dál.
Zastavím se zde ale u dalšího zmíněného zla a to u rybích predátorů, zvláště u v posledních 10ti letech tak na mnoha místech rozšířených počtů vyder říčních. Kdo z Vás se s tím nově "odborně a kompetentně" vysazeným živočichem v praxi setkal, tak mi jistě potvrdí to, že tady nastal ten nejhorší bod zlomu. Do tak již od norků volavek a černých čápů zdecimovaných podkrkonošských říček, (pomíjím další negativní vlivy) byly nějakými odborníky postupně vysazovány vydry říční, které se dostaly postupně až do nejvyšších pater horských potoků, bylo dílo zkázy dokonáno. Zhruba před 5ti lety nastala další fáze ve výsledcích činnosti tak .zvaných "ochranářů přírody" a to byl přerod vydry říční na vydru rybniční, neboť v potocích už nebylo co žrát. Výsledkem je to, že každým rok u nás sice počet vyder " rybničních" utěšeně roste, ale v potocích je prázdno a na malých rybnících jsou opět viditelné velké ztráty.
Sám jsem se k návštěvám vyder na vlastích dvou menších rybníčcích stavěl v minulých letech celkem smířlivě, v domnění, že jde jen o pár desítek drobnějších kapříků, ale stejně mi úbytek velkých dravých ryb neseděl. Zanechané zbytky těch největších candátů, obrovské množství šupin od kaprů i 60+ a spousty výkalů všude v rákosí mne přes letošní zimu vyléčilo od naivity.
Otázka tedy zní v návaznosti na zmiňovaný článek, co s tímto fenoménem dál? Kdo dal komu oprávnění k takto drastickým zásahům do současného stavu přírody? Kdo nese zodpovědnost za ohromné škody a jak je napravit? Je ještě mnoho otázek, ale většina z naši staré generace už buď rezignovala, a nebo už ztratila naději.

• Nelíbí 0
• Líbí 0

NMrknato - Profil | Ne 15.3.2015 8:40:09

Pvl >> Letos jsem tam nebyl, možná to v jednom nestíhal.....

• Nelíbí 0
• Líbí 0

NPvl - Profil | Ne 15.3.2015 8:36:02

Mrknato >> Jen jsem si zadal "Kunvald " a je tam někdo jiný .

• Nelíbí 0
• Líbí 0

NMrknato - Profil | Ne 15.3.2015 8:33:14

Pvl >>

• Nelíbí 0
• Líbí 0

NMrknato - Profil | Ne 15.3.2015 8:16:16

Andulec >> Jo, když to funguje jak popisují pstruh62 a stilet, tak je to fajn, ale to není lék pro všechny pstruhovky a řekl bych, že pro podstanou část. U kapř nevadí, že vysazujeme industriální formu a ne divokého sazana, tak proč by to mělo vadit u pstruhů?

Co brání masívním nákupům industriálních pstruhů?
1) svaz, MO je nedokáží až na vyjímky efektivně chovat do tržní velikosti, ale přes to se o to pokouší
2) Svazu je líto převelice, že by měl utratit peníze mimo svaz a připravit tak čilimničestvo o peniažky
3) Zpupnost, závist MO a současně neschopnost chovat tyto ryby skoro zadarmo, jak to je upečeno
4) svazoceny a dělení peněz od rybářů třem subjektům
5) Hlodání v hlavách svazokoumáků, že by se přece jen PO nechal zachránit, nebo to tak prezentovat..... Stačí se podívat, jak stoupá počet vyjímek povolení lovu agregátem na P vodách. Co za tím může být, jistě netřeba bystrým překládat.

Edit : PO Kolovrat není nepůvodní druh, roste dobře, ale jistě se většina shodne, že je lepší na P vysazovat Pd a Si, než kolowrata. Řeší se na MP, zda-li se vysadí kapř šupináč, řádkáč, nebo lysec, Třeboňská forma, nebo Chlumecká?

• Nelíbí 0
• Líbí 0

NPvl - Profil | Ne 15.3.2015 7:38:37

Mrknato >> Zientek .. v Kunvaldu ?

• Nelíbí 0
• Líbí 0

NAndulec - Profil | Ne 15.3.2015 7:34:29

Nedá mi to a taky přidám nějaký postřeh.
Autor článku napsal osobní zkušenost s chovem PO a způsobem jeho vysazování v jeho MO. Osobně mě těší, že se snaží se žalostným stavem populace PO něco udělat. Za to mu budiž dík.
Myslím si, že v chovných potocích a v místech kde je alespoň trošku života schopná populace PO, by měl být zákaz vysazovat nepůvodní druhy. Bohužel ZP se dělají spíše ekonomickým a ne ekologickým stylem (což i odporuje stanovám ČRS) a ještě lidmi, kteří tomu nerozumí.

• Nelíbí 0
• Líbí 0

NMrknato - Profil | Ne 15.3.2015 7:21:57

voz >> Mívá oboje. Podle toho jak a co mu právě "dozrává"....
http://prodejpstruhu-zientek.cz/nase-nabidka-a10

• Nelíbí 0
• Líbí 0

Nvoz - Profil | Ne 15.3.2015 0:58:51

Mrknato >> Pokud vím, tak pan Zientek nechová pstruhy, ale siveny ...

• Nelíbí 0
• Líbí 0

NMrknato - Profil | So 14.3.2015 22:48:57

potočák 62 >> Jo, ZP......... kdopak asi do ZP vpašoval PD a Si? Kdo odkejval v Jč. hospodaření na několika pstruhovkách - nehospodařením? Kdopak odkejval BP, které BP býti nemohou, ale tváří se tak? Kdo toleruje drastický úbytek PO a Li ze státních vod a na druhou stranu umožňuje přerybňování kapřem a hrátky s jeho mírami? Kapře na pstruhovkách ani nezmiňuju......

To, co popisuješ ty, nebo stilet bych chápal v jasně uzavřené společnosti na jasně vymezeném území této společnosti. V případě společného rybolovu, který si každý představuje jinak, jinak ho provádí a financuje to smysl nedává.

Co smysl dává, je cca 355,-Kč/kg z P redistribuce za 1kg uloveného lososoida, i průmyslového ........ u dlouletého PO bych to šacoval dle územního svazoceníku na cca 70,- až 90,-Kč/kg. To by smysl dávalo jen v případě......, ale to bych dost fabuloval.

• Nelíbí 0
• Líbí 0

Npotočák 62 - Profil | So 14.3.2015 21:13:02

Mrknato >> Jak výš,tak existuje ZP.Jestli předepisuje například 5000 pp2 a starší,tak předepisuje toto množství a je jedno, jestli vysazuješ PP dvojletý nebo kilový.Nahradit je můžeš bud´ročním nebo plůdkem v odpovídajícím přepočtu.U plůdku to je 1:30,to znamená místo jedný dvojky vysadit třicet kusů plůdku.Jiná situace by byla,kdyby se PP vysazoval na kila a za divočáka se platilo stejně jako za granuláka.Potom by se vyplatilo v horských a podhorských oblastech v rybnících pěstovat místo kapra potočáka.Pokusy, které jsem prováděl dokazují že lze bez problémů z 1ha vypěstovat 200 až 300 kg PP o průměrné velikosti 30cm a to nastartováním pozitivní stimulace,to znamená-na jaře odlovit z potoků PP1 a slabouPP 2 a koncem října slovit,pochopitelně bez přítomností kaprů.Ovšem při ceně 9kč nebo jako u VČ us 7kč za kus je to proti kaprovy strátové.Petrův Zdar

• Nelíbí 0
• Líbí 0

NMrknato - Profil | So 14.3.2015 18:12:20

potočák 62 >> No tak u nás v Rokytně pěstujou průmyslové pstruhy v kravíně a podražili. Ze 130,- na 189,- za kilo.
Pan Zientek v Pekle nad Zdobnicí a Kunvaldu prodával pstruhy za 120,-, teď to bude okolo 140,-

Když MO nemá rybochov a ty ubývají, pstruhy "dostane" od uživatele revíru. No a jelikož jsou regionálně "nepůvodní", je výhodnější vysazovat tržní rybu. Když taková jedna uvědomělá MO vysadí cca 6000 dvouletých "divokých" PO po 9,-Kč tak to dělá cca 55000,-Kč z kapsy uživatele. Daleko důležitější je, ne kolik sloví MO z chovných potoků, ale kolik sloví rybáři na revírech. V ČRS se loví cca 38000 ks PO. V celém ČRS je 484 MO. Když vezmeme, že pstruhy chová, mělo by chovat cca 1/2 MO pro 454 P revírů, (MP revírů je 849) tak to je cca 242 pstruhových MO.

38000 ks PO : 242 MO = 157 PO á 55,-Kč/ks ulovených v 1 MO = cca 8.640,-Kč
Vezmeme-li 55.000,-Kč, které zaplatí uživatel, a peníze z rozpočtu MO (brigád) na výtěr a chov, cca 30.000,- (to se rovná 63 proplaceným brigádám v jedné MO... 484 MO x 63 placených brigád od 30500 členů v celém ČRS), pak je možné nakoupit 1545 ks tržního pstruha do jedné MO (85000,-Kč : 55,-Kč/ks), plus samozřejmě přirozený výtěr z CHRO.

Když by se z 1545 PO v každé pstruhové MO odlovila udicí polovina vysazených mírových ryb, t.j. 772 ks x 242 MO = 187000 ulovených PO. Tolik se lovilo v krásných devadesátých letech minulého století............

Toliko moje úvaha.

• Nelíbí 0
• Líbí 0

Npotočák 62 - Profil | So 14.3.2015 17:06:41

Mrknato >> Plůdek si platí organizace a dostává zaplacené až dvouleté pstruhy.Plůdek stojí 0,25kč odkrmený a organizace u nich dostává 9 kč za dvouletého a staršího pstruha.Jinak ten granulák už velkej co vozej ze slovenska na vysazení stojí 180 kč za kilo.průměrně tři do kila je 60 kč za jednoho.Petrův Zdar

• Nelíbí 0
• Líbí 0

NMrknato - Profil | So 14.3.2015 15:56:26

potočák 62 >> Ano, máš pravdu, to jsem přehlédl.

Je tu ovšem ještě jeden moment, a to, že těch koupených cca 140 tisíc PO je za peníze uživatele, a těch 75 tisíc z domácí produkce musí být 2x dražší (ZP se musí splnit a peníze utratit) Navíc chov domácí produkce má i náklady z rozpočtu MO. Za tyto peníze by mohly být teoreticky nakoupeny další ryby..... ale to je jen úvaha bokem.

• Nelíbí 0
• Líbí 0

Npotočák 62 - Profil | So 14.3.2015 15:10:52

Mrknato >> Rok 2013 tam je ve spodní části-2011 vysazeno 75 000 ,pod tím sloveno 1.2.2013. 2012 vysazeno 75 000,sloveno 1.2.2014.Chov na dvouletého pstruha s ponecháním ročka na posílení samovýtěru, kdy se vytíraj prvničky jako tříleté.Petrův Zdar

• Nelíbí 0
• Líbí 0

NMrknato - Profil | So 14.3.2015 15:03:15

potočák 62 >> No jo, ale rok 2013 v tý tabulce není. V roce 2011 3x vyšší výlovek a v roce 2012, 2x vyšší oproti ustálené hodnotě z let 2006-2010. Mně to přišlo, jako by tam někdo z ÚS vysadil průmyslovýho potočáka...)))
Úspěch se dostavil dříve, než mohl být očekáván.

• Nelíbí 0
• Líbí 0

Npotočák 62 - Profil | So 14.3.2015 14:43:25

Mrknato >> Zarybńovat vlastním plůdkem začali na jaře 2011 a projevilo se to na jaře v roce 2013,k tomu připočítej částečnou obnovu populace pro samovýtěr a i při nižším počtu vysazovaného plůdku dosáhly většího počtu vychovaných pstruhů.Alespoń já jsem to tak pochopil.Petrův Zdar

• Nelíbí 0
• Líbí 0

NMrknato - Profil | So 14.3.2015 13:39:30

Stilet >> Píšeš, že zarybňujete domácí produkcí od r. 2010. To by se na výlovku mohlo projevit až tak za 3-5 let, ale obrat a to významný nastal hned následující roky, kdy Vaše domácí ryby potoční se ještě nemohou projevit ve výlovku..... To jsem měl na mysli.....

• Nelíbí 0
• Líbí 0

NStilet - Profil | So 14.3.2015 9:58:40

Mrknato >> Od roku 2011 se začal vysazovat "domácí" plůdek - viz článek - do té doby jen nakoupený.

• Nelíbí 0
• Líbí 0

NMrknato - Profil | So 14.3.2015 7:51:20

Chovu PO detailně nerozumím, ale dost mě zaujala tabulka na konci čánku a v ní obsažená nepřímá úměra. Čím méně se vysazuje PO, tím větší je jeho výtěžnost...... Je to nahodilost, nebo by to šlo zevšeobecnit?

• Nelíbí 0
• Líbí 0