Ahoj všem. Dvoudenní výprava s rodinou se zaměřením na houby a ryby neměla chybu. Kapříkům se moc nechtělo, tak jsem šel v poledne zkusit vláčku. Ještě v těch rukách asi něco z vláčkařské éry zůstalo. Kopanec a nekonečný výpad do hloubky. Po dvaceti minutách nádherného souboje byla před foťákem. Chyběl jí jeden centimetr do vysněné štičí dálky, ale přidávat si nebudu. Rotačka Spinnex a doma vyráběné slabé lanko. Určitě těm Rusákům před měsícem zase něco uteklo. V lese hřibů, že by se to dalo vozit kolečkem a hříbka růst na hřibu jsem ještě neviděl. Ať se Vám všem daří přeje Vydra Team.
Dnešní lipanění dopadlo skvěle. Plus dva duháci bez ploutví jsou doma a nevyhnul jsem se i x potočákům. Toho nejhezčího jsem si i vyfotil a ihned poté pustil, aby nezmeškal svatbu. Petrův
Po dlouhé době jsem vytáhl plavačku, abych zjistil, jestli jsem to přes to všechno muškaření nezapomněl. No a ejhle, kukuřičku na 0,12 forpasu krom cejnů brali i krásní kapři. Nej měl 68.
Sice mimčo,ale má první parma v životě...
Asi to byla ta nejmenší co tam plave,ale udělala mi opravdu radost.
I v téhle velikosti je to opravdu krásná a majestátní ryba.
Potěšující je i zjištění,že parmičky této velikosti by měly být z přirozeného výtěru.
Příště mě snad navštíví její rodiče😁
Na druhé fotce setkání po x letech se Splešťulí blátivou.
Ráno je u řeky všechno hezké, protože den ještě nezevšedněl a my jsme si ho ještě nestačili otrávit... Nad údolím se povalovala mlha, teplota byla...nu skoro zimní a já jsem stál na místě, které jsem si již dlouho přál navštívit. Jako vždycky před chytáním jsem provedl rituál, protože bez něj bych určitě nic nechytil. A vydal jsem se proti proudu řeky až k přívozu. Chtěl jsem se zeptat Karla Proška, jestli má cenu dneska chytat a jestli budou ryby brát. Ale nikoho jsem tu nepotkal. Karel Prošek a pes Holan už byli dávno někde jinde... Sedl jsem si na lavičku pod starý akát a pozoroval jsem řeku. Byla úplně klidná, jako bez života. Usadil jsem se o kus výš. Schovaný jako pytlák v květinách, jejichž název dodnes neznám, a které jsou sice hezké, ale neskutečně páchnou. Konečně bylo vše připraveno a udice nahozeny. Napětím jsem ani nedýchal. Špička se zachvěla, trochu ohnula, já zasekl a ... tloušť. Nebyl to úplně takový, jakého jsem čekal. Opět jsem nahodil. Špičky se chvěly - nebylo to zimou a já vytahoval jen nenažrané oukleje a plující trsy trav. Kde jsou ty parmy, tloušti, cejni, štiky, úhoři...? Určitě budou dole pod jezem. Opět jsem pokračoval zpátky úzkou cestou k jezu. Tady to bylo něco jiného. Slunce už rozpustilo mlhu a já jsem se ohříval u řeky, která byla krásně průzračná a mělká. To je ono. Rychle připravit prut, trochu nakrmit a nahodit. Za pár vteřin přišel záběr. Ryba trochu zvláštně poklepávala hlavou...ostroretka. Krásná tlustá ryba, jejíž krásu kazily jen černé tečky. Už jsem se s tím párkrát u ryb setkal. Za pár okamžiků se vracela zpátky ke svému hejnu seškrabovat z kamenů řasy. Čím víc se blížilo odpoledne, tím záběry slábly. Navštívily mě ještě tloušti, plotice, oukleje, karas - toho jsem tu nečekal a ještě jedna ostroretka. A svalnaté parmy obracející kameny na dně ? Tak ty se ten den neukázaly...
Není to lepší než duhákodrohomy? Určitě je. Už se pomalu chystají do tření, tak by se jm nemělo kvůli duhákům šlapat do trdlišť, duhoň se dá chytnout i ze břeha :-).
načítám...
