Na začátku prosince jsem se vydal na moji asi poslední výpravu letošního roku.I když teploty v noci klesli až na -6°C tak se mě podařilo ulovit nějaké kapry.
Dnešní den strávený u vody opět nebyl bez úlovku.Slezla tráva a listí z keřů a objevili se každoroční poklady😞.Pojedu zas.U vody je přece krásně a bylo by ještě líp nebýt hovad ve společnosti.
Najít pruhované bandity začíná být stále větší problém, ale přituhuje a ještě se o toho většího pokusím. Zatím nebylo nutné rozevírat metr, peán ani nůž, natož pak rozpalovat máslo na pánvi, vše vráceno.
Z tohoto zápisu administrátor odstranil 1 obrázek.Tak dneska to ze začátku byla taková procházka kolem vody s prutem v ruce. Nakonec se povedla štička, v dalším splavu jelčoun s okišem a pak už nic. Až kus pod městem jsem dostal dvě pecky do prutu, ale po chvilce mi ryby spadly. Další kopanec už seděl. Podseklej kapr. V úseku asi 200 metrů ještě dva. A to mě fakt nebavilo. Nejvyšší čas to zabalit.
V sobotu jsem vyrazil před svítáním, ale do oběda se bohužel nepodařila ani šupina, nicméně jsem alespoň našoulal flek, který vypadal velice slibně, spousty drobných rybek i občasná zalovení dravců signalizovala, že by bylo dobré se mu krapet víc pověnovat. A tak jsem se vypravil k přehradě i v neděli odpoledne, bylo celkem příjemně, trochu foukalo, ale jen na otevřené vodě. Párkrát jsem zkusmo protáhnul woba mělčinou u balvanů a pak vyrazil až do zátoky, kde jsem čekal úspěšnější lov. Za lesem bylo absolutní bezvětří, kdosi seděl jen u ústí úžiny, ale na fleku bylo k mé velké radosti liduprázdno. Do soumraku bylo ještě dost času a tak jsem si řekl, že to alespoň párkrát zkusím i dole pod skalou. Opatrně sestupuji k vodě, házím, kochám se výhledem na mohutnou skalní stěnu, podél níž se zvolna snáší osamocený kormorán, užívám si tu zimně zamlklou krajinu. Po pár hodech slyším šustění listí nad sebou, nějaký chlapík, asi na procházce kolem vody. Myslím, že pohledem na skálu většina výletů podél vody končí, lidi tu pochopí, že dál to prostě nejde, tak se kus vrátí a hledají pro sebe lepší a hlavně bezpečnější cestu. Chlapík však pokračuje, k mé nelibosti navíc schází až k vodě, míjí písčitou pláž a začíná poskakovat po obřích balvanech, pohybuje se šíleně hlučně zrovna v místech, kvůli kterým tu dnes jsem. Ne, teď se navíc zastavil a hodil několik velkých balvanů do přehrady. Moje vyrovnaná nálada je fuč, ten pošuk se tím zjevně baví, hází další, další a další. Po nějaké chvíli ho stříkající voda omrzí a tak další balvany silou hází přímo pod sebe, asi je chce rozbít, nebo ho těší ten neskutečný kravál, který se třeskutě odráží od hladiny i okolních skal. Nechápu to. Proč na ty šutry vůbec sahá? Uvědomuje si ten primitiv, že to suťové pole je zjevně stále trochu aktivní, že právě mrší krásný kus přírody, důkaz nekonečné kontinuity i pohybu zdánlivě strnulých kamenů. Ve spáncích mi duní ozvěna ran i krev, mám šílenej vztek, ale chlap je příliš daleko na to, abych po něm mohl sáhnout, nebo mu alespoň stručně vysvětlit jakým velkoblbem vlastně je. Občas to stačí, to prosté pojmenovaní holé pravdy bolí víc, než vyražený zub. Chlap jde dál, díky nízké vodě se protáhne pod skalním masívem, další skalisko už však neobejde, tak leze po čtyřech a potom stěnou stoupá kamsi vzhůru. Budí se ve mně to horší já, začíná polemizovat s tím lepším… Naštěstí chlap odnikud nepadá a tak ani ty moje vnitřní polemiky nemusí nijak dopadnout.
Zůstávám pod skalou, dám tomu ještě chvíli navíc, zátoka se uklidní a já s ní. Na kameny zajdu o něco později, když už tu kvůli nim jsem, vlastně kvůli tomu co se skrývá mezi nimi. A ono jo, nějací pruhovaní třicátníci tam i přes ten rachot zůstali.
Z tohoto zápisu administrátor odstranil 2 obrázky.Tak som postavil jedničkovú ? (blank aliex) a chytil som...
... ale potom to celkom šlo ( len menšie, ale o to krajšie)
načítám...
Saccon Carp
