NHonza7 - Profil | So 8.1.2022 15:15:26
krusnohorec >> V té větě mi kolego vypadlo na nového savce, tím teda jsem chtěl říct, že během našeho života - zkrátka nenarazíš na nový živočišný druh u savců.
Jinak s tou mulou to nebylo šťastné přirovnání - rozhodně to nebylo spontánní činností matky přírody, ale vlivem člověka, který tyto druhy spojil. Na víc pokud se nepletu tito kříženci nebývají plodní - teda aspoň samci. Když jsi jenom porovnáš velikostně samce osla a koně, musí ti být předem jasné že osel v boji o samici neuspěje. Kůň sám o sobě je celkem teritoriální zvíře a nejlépe mu je ve stádě.
NR.P. - Profil | So 8.1.2022 15:14:12
Honza7 >> Co ty děláš pro udržení původních druhů ryb??
Nkrusnohorec - Profil | So 8.1.2022 14:34:34
computerfish >> napsal jsem, že nejsem přesvědčen o tom, že některé druhy ryb se staly ohroženými díky lidské činnosti. Ty jsi to zúžil na vymizení druhů z určitých lokalit . S tím bych mohl i souhlasit. Ale je třeba si uvědomit, že např po stavbě přehrady, vznikne pod přehradou v nových podmínkách nová pstruhová voda( není tam tedy nadále cejn, kapr a jiné teplomilejší druhy ryb). Jsem si vědom, že se člověk zasloužil hlavně kvůli znečištění vod o to, že např dolní Labe, říčka Bílina, v SRN Rýn byly určitou dobu prakticky bez ryb. Ale do celé diskuze jsem se zapojil proto, že jsem přesvědčen o samozotavení se a nové samozarybnění, pokud se podmínky ( hlavně ozdravěním vody) změní. Labe, Bílina i ten Rýn jsou toho jasným důkazem. Toť vše, a v diskuzi na čas končím.
Ncomputerfish - Profil | So 8.1.2022 13:36:28
krusnohorec >> Vymizení druhů z určitých lokalit konkrétně u ryb během několika desetiletí nemá na svědomí lověk, který změnil přírodní podmínky? Vodní toky změnily svůj charakter a ryby v nich jen díky přirozeným přírodním změnám? Máš ale skutečně zvláštní názory.
Nkrusnohorec - Profil | So 8.1.2022 13:15:27
Honza7 >> uvádíš, že žádný z nás dvou nenarazí určitě na savce, který vznikl spontánním způsobem jako dílo matky přírody. No nevím, mula vznikla jak?, a dalo by se jmenovat další možné výsledky přírodního křížení bez zásahu člověka. A pokud se týká ryb, tak pokud je mi známo, tak např kaprovité ryby se třou často navzájem a proto pomalu na čistého původního karase nenarazíš. A to, že nechci podle Tebe nic dělat pro udržení původních druhů ryb bych nenazval alibismem ale racionalizmem. Mám za to, že pokud bude mít ryba vhodné podmínky, pokud jí nebude ohrožovat a likvidovat jiný druh nebo rybožraví ptáci či savci, tak žádnou činnost člověka k udržení nepotřebuje. A na závěr bych jen uvedl, že na rozdíl od tebe (zřejmě) nejsem přesvědčen o tom, že některé druhy ryb se staly ohroženými díky lidské činnosti.
Nkrusnohorec - Profil | So 8.1.2022 12:59:42
computerfish >> přírodní podmínky se mění ne v desítkách, ale v tisíci let ? A co např malá doba ledová, ta změnila v minulém tisíciletí přírodní podmínky 2 x během cca 400 let. A současná éra tkzv. globálního oteplování trvá jak dlouho ?
Ncomputerfish - Profil | So 8.1.2022 10:42:15
krusnohorec >> Přírodní podmínky se mění a probíhaly vždy. Jen ne v desítkách let, ale v tisících let. Myslím, že tady obhajuješ neobhajitelné.
NHonza7 - Profil | So 8.1.2022 10:17:40
krusnohorec >> Napsal jsi to hezky, jenom Tě doplním. Spontánní změna přírodních podmínek je z pohledu jedné lidské generace opravdu minimální, dá se říct, že se blíží nule. Na rozdíl od lidské činnosti, která zasahuje enormním způsobem do přírody a tím pádem mění v zasažené oblasti podmínky pro jednotlivé živočišné druhy k žití. Bohužel lidi jsou na tolik arogantní, že si v mnoha případech ani neuvědomují co svojí činností páchají, případně to zjišťovat ani nechtějí poněvadž je honí jenom míra zisku.
Proto ani jeden z nás dvou určitě nenarazí na žádného savce, který by vznikl spontánním způsobem jako dílo matky přírody. Na rozdíl od pomyslných " úspěchů " člověka díky zásahům do DNA jakéhokoliv živočišného druhu.
Zkrátka jednoduše řečeno výmluvy na přírodní změny je pouhý alibismus lidí, kteří nechtějí nic dělat pro udržení původních druhů ryb. Ono i ten samotný zákon, že kritický ohrožené ryby nesmíš lovit za účelem jejich rozmnožení a navrácení do přírody postrádá logiku ( je mi jasné, že chovat ohrožené druhy ryb nemůže každý, ale že by tohle zrovna nezvládl ČRS je víc než hodně divné ).
Nkrusnohorec - Profil | So 8.1.2022 7:31:39
Honza7 >> zásahy člověka do přírody( a i člověk jako tvor je součástí přírody) samozřejmě
přírodní podmínky ovlivňují a mění. Ale ty přírodní podmínky v přírodě nemění jen člověk. Pokud jsem zmínil toho Darwina tak v té souvislosti, že druhy se vyvíjejí, některé zanikají, jiné vznikají. Kdyby tomu tak nebylo, tak by tu byl stále pravěk, nebo by to z živočišné říše nebylo nic. Já jsem poukázal na to, že příroda si se strukturou živočichů ať ve vodě či na souši( pokud ta voda a vzduch nejsou jedovaté) poradí, a že pokud to chce napravovat člověk, tak často udělá víc škody než užitku. A toho piskoře v Polabí kolega nenajde možná nenajde proto, že ho zlikvidoval( spíš jeho stavy snížil,) jiný druh, možná dosazený příliš aktivním člověkem.
NMrKos - Profil | Pá 7.1.2022 21:06:04
stormandnature >> jo, jo, je to vodu od vody jiné a vím o jedné dnes už nesvazovce, kde je asi 10 let tolik perlínů, že by se po nich skoro dalo chodit. Jsou to všechno krásné příklady toho, že prostě musíme nějak reagovat na aktuální stav a pokusit se regulovat to, co jsme sami pokazili. A kdo jiný, než hospodařící subjekt?
Vážím si toho, že zkoušíte něco udělat.
Nstormandnature - Profil | Pá 7.1.2022 20:56:36
MrKos >> no a my máme s ploticí přesně opačnej problém. Rybníček, kam chodíme s děckama, vyžraly cikorky. Zůstala tam jen plotice, trochu cejna a perlín. Z výlovů jsem tam nasypal líny a okouny, pak nám tam dali i nějaký kapry a karasy. Plotice je tam tolik, že je z rybníčku hladová voda. Vyžraly veškerej plankton. Párkrát jsem tam byl zkusit nalovit živý pro slunky, co mám v akváriu. Nic. Kříží se s cejnem i perlínem. Všechno malý zakrslý ryby. Okouni to nestačí regulovat. Když tam dám nějaký céčko nebo kudlu, tak bude po okounech. Z jara se pokusíme něco odlovit, ale počítám s tím, že to budem muset vypustit, přebrat a zarybnit znova a jinak. Pak by tam mohl být prostor i pro ty slunky a když se zadaří, tak i karasy. Samozřejmě obecňáky.
NBig Mike - Profil | Pá 7.1.2022 20:30:02
Do toho všeho přírodního sem tam pár desítek metráčků kapra, něco desítek vydrýsků, něco volavek, na zimu pár náletů kormoránků a voda je jak vymalovaná, ráj jak za praotce Čecha to na pohled.
NHonza7 - Profil | Pá 7.1.2022 19:42:18
krusnohorec >> Pane kolego asi každý z nás toho Darwina pochopil úplně jinak. Příroda si bude žít pokaždé svým způsobem na základě přírodních zákonů, ale bude vždy reagovat na to jak se budou měnit přírodní podmínky. Zásahy do přírody člověk jednoznačně dělá a je velmi naivní se domnívat, že se tím příroda nezmění.
Pokud si myslíš, že to tak není dej tady kolegovi - packa - informace kde najde živé piskoře v Polabí.
NMrKos - Profil | Pá 7.1.2022 18:39:10
Honza7 >> k monitoringu a odezvě jeden příklad za všechny: vyprávěl mi RS na jedné svazovce, kterou velmi dobře znám, že pořádali na rybníku (hluboký studený stoják 0,2ha) rybářské závody dětí a druhý den dospělých. A na to zdůraznil, že monitoringem vypozorovaného přemnoženého okouna ulovili na hnojáky a v počtu cca 150ks odvezli v pytlech nasekat kačenám. Řezačkou na kopřivy to prý jde znamenitě a kachna má po okounovi kvalitní tkáně i brk.
Ještě asi dva roky poté se tam občas zbloudilý okoun chytil a tím byl jeho výskyt důstojně ukončen. Kapr se tam vysazuje 3x ročně, občas tam šupnou ze tři 30cm kudly. Kdybych tam protizákonně nedovezl asi 400ks plotice a pak z jednoho výlovu bečku odrostlého potírku okouna, tak tam jiný druh nežije a navíc kudla nemá co do huby. Plotice se tam už i vytírá a z toho mám upřímnou radost.
Nkrusnohorec - Profil | Pá 7.1.2022 18:30:26
hraji >> souhlas, jenom bych dodal, že spousta rybářů teoretiků ( často zároveň i aktivistů), si nechce uvědomit, že příroda jde svým životem bez ohledu na to co člověk chce. Chtělo by si to občas připomenout Darwina. Zásahy člověka do úpravy ( doplňování) rybích obsádek, jsou často kontraproduktivní. Např. vzpomínám, jaké bylo nadšení v naší organizaci asi před 40ti lety, když se podařilo odchovat sumce. Pak se sumec všude rozvezl do revírů a za čas se organizovaly odlovy, protože skoro všechno vyžral. Myslím si, že pokud je voda úživná a hlavně " nejedovatá ", tak se tam ryby, kterým ten konkrétní biotop bude vyhovovat dostanou. Když se uvedl do provozu jez v Terezíně, tak několik let nad ním nebyla ve vodě skutečně " ani ploutev ". Ze zoufalství jsem tam tenkrát ( i když jsem byl srozuměn s tím že se to nesmí) vozil ve vědru alespoň plotičky, protože Svaz na to .... Ničemu jsem tím zřejmě nepomohl.. Ohře nad Terezínem se vzpamatovala sama a žije si co se týká obsádky svým životem dál. Jeden rok je dominantní jeden druh, další rok jiný a tak to má asi být.
NMrKos - Profil | Pá 7.1.2022 18:17:43
hraji >> už pár let nejsem malý chlapec ani naivní snílek a pokud zohledníš tuto informaci, tak můžeš šetřit klávesnici i čas a tvůj příspěvek mohl začínat a končit pouze první větou. Dokonce bys někdy mohl, tedy opravdu jen přátelské doporučení, volit takovou formulaci, aby diskutéry bezdůvodně nestavěla do role naprostých idiotů, ale protože jsem na to už zvyklý, tak to u tebe považuji za normální.
Nicméně k původnímu tématu se stále domnívám, že vývoj obsádek většiny stojáků, které na JM znám, jde pod taktovkou MRS v posledních cca patnácti letech od desíti k pěti a to především v počtu rybích druhů. Můžeme diskutovat o příčinách, můžeme diskutovat o tom, co dělá svaz pro změnu tohoto trendu a můžeme diskutovat o tom, jak tuto skutečnost vnímají čilimníci. Už několikrát jsem se ptal různých lidí v různých diskuzích na to, co například dělají různé PS pro to, aby se do jejich stojáků s kaprem a cejnem navrátili opět okoun, perlín, ježdík, plotice, hrouzek, slunka nebo třeba některé z kriticky ohrožených druhů. A ano, těch důvodů proč to nejde, bychom našli mnoho.
Nhraji - Profil | Pá 7.1.2022 17:16:59
MrKos >> moje zkušenost mi říká, že v každé vodě, tekoucí nebo stojaté, je vždy nějaký druh dominantní. Domnívat se, že je možné vytvořit v revíru naprosto rovnocennou obsádku složenou z přibližně stejného množství řekněme deseti druhů ryb je nepochopení přírodních procesů a zákonitostí vývoje biotopu a života v něm. Jako ano, je možné se upínat k tomuto zlatému grálu rybářů teoretiků, ale praxe je povětšinou zcela odlišná.
NMrKos - Profil | Pá 7.1.2022 14:14:50
Honza7 >> ona je něco jiného kolegou hrajim zminovana Svitava, která vybočuje velmi výrazně v počtu druhů nad ostatní svazoprumer, a něco jiného drtivá většina stojáků, kde převládají 3 -4 rybí druhy. Pokud bychom se chtěli zamyslet nad tím, jakým směrem se posouvá obsadka v uvedených stojácích, tak u nás v MRS je to priblizne od desíti k pěti. A to jak obrazně, tak i počtem druhů ryb.
A řešení nevidím, protože pokud problém nechtějí vidět cilimnici viz tato diskuze, tak je velmi těžké cokoliv změnit. Podobne to funguje v celé společnosti.
Npacka - Profil | Pá 7.1.2022 14:07:39
konktretne k tomu piskořovi.......v 60tych byl podle Labe v každe druhe louži ale naposled jsem ho videl jako ditko školou povinné...před časem jsem ho chtel ukazat dětem ve škole ale přez všechnu snahu jsem ho v Polabí neobjevil .....vite nekdo kde se vyskytuje?
NHonza7 - Profil | Pá 7.1.2022 13:53:19
hraji >> Děkuji za vyčerpávající odpověď. Ani já nemám zájem přetvářet existující původní funkční biotop za předpokladu, že do něho nebude zasahovat aktivně člověk svojí činností. Ale je nám jasné, že takových nedotčených biotopů bude na našich revírech opravdu hodně málo.
Bez náležitého monitoringu a odezvy, ale biotopy zasažené lidskou činností neudržíme v původním stavu a nebo co nejvíce podobné původnímu stavu. Sám zde pěkně uvádíš změny které během třiceti let na revíru nastaly. Pokud se jedná o spontánní záležitost, tak určitě proti tomu nic mít nebudu, ale osobně si myslím, že tomu tak asi nebude.
načítám...
