Zákaz vstupu na pozemky - jak to bylo a je.

Kategorie: Všeobecné
Jak jsem v předchozích „plakátovacích“ příspěvcích odkazoval na zákon Františka Josefa, tak ten vstup na pozemky při lovu ryb neřešil; tyto věci byly řešeny obecným zákoníkem občanským z roku léta páně 1811, jen na to mrknout.
Toliko hlava státu sama, a podle jejích regulí i ostatní měli právo lovit ryby; právo rybaření bylo totiž vyhrazeno hlavě státu.
Lovit ryby bylo zařazeno obecným zákoníkem občanským mezi práva nehmotná a ryby samotné byly pokládány za příslušenství věci nemovité (rybníka či řeky) cit.: „Tráva, stromy, plody a jiné upotřebitelné věci, které země na svém povrchu plodí, zůstávají tak dlouho nemovitým jměním, dokud nebyly od země a půdy odděleny. I ryby v rybníce a zvěř v lese stanou se teprve tehdy movitým statkem, když byl rybník vyloven a zvěř polapena nebo skolena.“.
Pokud jde o nabytí ryby přivlastněním, tak obecný zákoník občanský (obdobně jako dnešní zákony, ale mrknato třeba ne) stanovil, že bez právního důvodu a bez právního nabývacího titulu nelze vlastnictví k rybě nabýt. Ryba nebyla věcí „ničí“, kterou mohl přivlastněním nabýt každý člen státu, ale nabývací titul byl, vhledem k vyhrazenému právu rybaření hlavy státu, regulován, cit.: „Kdo má právo honiti nebo ryby loviti… jest ustanoveno v zákonech politických. Jak mají býti trestáni pytláci, jest určeno v zákonech trestních.“ a to dnes, když na to mrknu, také.

V této souvislosti se otevírá otázka, zda ten, kdo vlastnil rybářský lístek, mohl při lovu ryb vstupovat na všechny pozemky přiléhající k vodě.

Byl-li pozemek i voda v majetku státu nebylo co řešit pokud měl lovící rybář rybářský lístek, tak měl i možnost vstupu na pozemek přiléhající k vodě (ostatně jako všichni členové státu, pokud jde o volný průchod).

Pokud mezi vodu ve vlastnictví státu byl pozemek ve vlastnictví soukromé osoby (typické pro řeky), ctilo se obecně právo vlastníka pozemku, který byl v případě výkonu rybářského práva (a nejen při něm) omezen polní služebností - právem stezky. „Právem služebnosti jest vlastník zavázán, aby ku prospěchu jiné osoby vzhledem ku své věci něco trpěl nebo opomíjel.“. Majitel pozemku tak musel strpět průchod rybáře přes jeho pozemek k vodě.

A za třetí a teď na to mrkni, podstata přirozeného práva majitele pozemku i vody spočívala v tom, že rybářský lístek vůbec nepotřeboval, cit.: „Jedině k lovení ryb v rybnících anebo v jiných rybných nádržkách bez rozdílu, zdali jsou mezi ohraženými místnostmi anebo v širém poli, není majiteli toho kterého rybníku lístku rybářského zapotřebí.“. Tady stát (oproti dnešku - srov. např. § 4 odst. 3 písmeno c) zákona č. 99/2004 Sb., jak státní moc vyhlašuje rybářský revír) vůbec nezasahoval do vlastnických práv majitele a na něm bylo, jak rybník využije.

Ke vstupu na pozemek za účelem lovu ryb se také vyjádřil rozsudkem Nejvyšší soud Československé republiky v roce 1929. Ten v něm konstatoval, že právo loviti ryby je právem soukromým, upozornil na ministerský výnos ze 7. dubna 1852, kde bylo zdůrazněno, že je potřebné chránit stav z roku 1847, a že vlastníci břehů mají „vstupování osob k rybářství oprávněných trpět tím způsobem, a v tom rozsahu jako před rokem 1848.“. V rozsudku se řešil spor, kdy se obec domáhala určení, že jí přísluší právo vstupovat na pozemek žalovaných (majitelů pozemků), pokud to potřebují k výkonu práva rybolovu, že žalovaným nepřísluší právo zřizovat plot na pozemku ani zřízením plotu zabraňovat přístup na pozemek, a aby žalovaní odstranili část plotu, který zabraňoval přístup k výkonu práva rybolovu. Žalobě bylo vyhověno.

V roce 1942 pak vládní nařízení č. 5, o částečné úpravě rybářství stanovilo povinnost pro držitele pozemků, které nebyly ohrazeny strpět vstup na pozemky v rozsahu nezbytně nutném pro výkon rybolovu, nebyl-li přístup na ně zakázán předpisy veřejného práva (tady začíná „plotování pozemků“).

Zákon z roku 1952 povinnost majitele pozemku strpět vstup rybáře na pozemky změnil na oprávnění rybáře vstoupit na cizí pobřežní pozemky, na něž nebyl vstup zakázán v obecném zájmu a vyhláška zákaz rozšířila v duchu předchozího nařízení z roku 1942 i na pozemky, které byly trvale oploceny a pevně ohrazeny.
Právní úprava z roku 1963 jen trochu modifikovala předchozí právní úpravu, z práva vstupu na pozemek se stala jen možnost vstupu na pozemek a omezení týkající se oploceného nebo ohrazeného pozemku také ponechala.

Zákon č. 99/2004 Sb., o rybářství stanoví, že držitel povolenky k lovu může při výkonu rybářského práva vstupovat na pobřežní pozemky, pokud na ně není vstup zakázán z důvodu obecného zájmu; je však povinen nahradit škodu, kterou při tom způsobí. Zákonodárce zákaz vstupu na pozemky, které jsou trvale oploceny a ohrazeny do zákona nezařadil.

Majitel pozemku má podle § 151o odst. 1 občanského zákoníku věcné břemeno, které ho omezuje ve prospěch někoho jiného tak, že je povinen něco trpět, něčeho se zdržet, nebo něco konat.

Strpět průchod (všech) osob podél vodního toku musí majitel pozemku také podle § 50 písmeno g) vodního zákona. To neplatí na pozemcích v intravilánu obce (řeší stavební zákon) a na oplocených pozemcích. Oplocení je ale možné jen na základě rozhodnutí vodoprávního a stavebního úřadu, protože oplocení může být překážkou, jež může zhoršit průběh případné povodně.

Rovněž ustanovení § 63 odst. 2 zákona o ochraně přírody a krajiny stanoví, že každý má právo na volný průchod krajinou přes pozemky ve vlastnictví či nájmu státu, obce nebo jiné právnické osoby, pokud tím nezpůsobí škodu na majetku či zdraví jiné osoby a nezasahuje-li do práv na ochranu osobnosti či sousedských práv (nevztahuje se na zastavěné či stavební pozemky, dvory, zahrady, sady, vinice, chmelnice a pozemky určené k faremním chovům zvířat a orná půda, louky a pastviny jsou z oprávnění vyloučeny v době, kdy může dojít k poškození porostů či půdy nebo při pastvě dobytka.

Vodní zákon ani zákon na ochranu přírody a krajiny nelze podle mého názoru na průchod k vodě k výkonu rybářského práva použít, neboť zákon o rybářství právo vstupu na pozemky upravuje sám a jako speciální právní úprava (lex specialis) je tak nadřazen obecné právní úpravě.

Majitel pozemku je povinen, na základě § 11 odst. 8 zákona č. 99/2004 Sb. podle § 151o odst. 1 občanského zákoníku, strpět vstup rybáře na vlastní pozemek k výkonu rybářského práva. Proto lze, podle mého názoru, výkon rybářského práva vykonávat i za „plotem“.

A předposlední věta - cílem článků není lepení plakátů, ale snaha oživit právní vědomí rybářů, masírování se mezi sebou, sebeprezentace se já, já, já k ničemu nevede. To bylo pro tebe Mrk na to a snad si to tykání vzhledem k věku mohu dovolit – ty ses ani nezeptal.

Petrův zdar
 
Turňa - 29.2.2008

Diskuse k miničlánku

hraji - Profil | St 31.8.2022 22:01:23

sitna >> revír nezakládá svaz, ale vyhlašuje ho orgán státní správy na úseku rybářství. A revír se nevyhlašuje na pozemku, ale na vodní ploše. Přístup na pobřežní pozemky neupravuje žádný svazový předpis, ale opět zákon vydaný státem.
Reaguješ na 14 let starou otázku a ještě blbě.

sitna - Profil | St 31.8.2022 20:37:25

hraji >> zakon jasne vymezuje pojem co je pobrezni pozemek i ze rybarska straz ma pravo vstupu na POZEMEK a rybar na POBREZNI POZEMEK a pobrezni pozemek urcite neni pozemek ktery zasahuje 50 metru do vody jako je u mnoha piskoven kde maji lide sve koupene pozemky a chaty a svaz si tam bez jejich povoleni zalozil revir

JKL - Profil | Ne 20.4.2008 14:35:05

sumecek: Pozemek - resp. jeho hranice musí být definovány kótami - katastrální mapou. Pokud máš problém se sousedem - vlastníkem sousedního pozemku, nezbude ti pravděpodobně jiná cesta než vytyčení hranic pozemku. Bohužel to není nejlevnější, ale odstraní to spor. Ovšem můžeš také zjistit, že část rybníka není tvá....

sumecek - Profil | Ne 20.4.2008 14:10:27

V dědickém řízení mi byl převeden rybník do vlastnictví a zároveň došlo ke sporu s vlastníkem sousedního pozemku.VLIVEM NĚKOLIKA-destiletého působení vody,ryb a ostatních živočichů,např.ondater došlo k e zvětšení plochy rybníka v délce cca 30m do hlobky plochy cca 2m přičemž hranice rybníka je stanovena hladinou vody.Soused teď požaduje uvedení hranice do původního stavu a zabezpečení břehu proti vlivům jež jsem už uvedl v ůvodu,rovněž mi nechce zpřístupnit průchod po inkriminovaném břehu rybníka.Má na to právo?Možná má někdo z VÁS UŽ PODOBNÉ ZKUŠENOSTI S TÍMTO PROBLÉMEM.DĚKUJI

Cottus - Profil | Ne 2.3.2008 11:35:52

Milý hraji: ad " Obecný zájem"...to nebyli homosexuálové....ale naši spoluobčani rybáři! Za případnou odchylku v desetině procenta se jim oběma omlouvám.

MRKnato - Profil | Ne 2.3.2008 11:34:42

kakr : v r.1992 můj soused postavil patro u domu na ústní ohlášení také a stát mu ho legalizoval pasportem... co tedy znamená nějaká rekonstrukce oplocení... podobné je to i u komunikací, kde se jejich poloha oproti stavu před více než 100lety také podstatně změnila jejich rozšířením a změnou zatáček a nikomu nevadí, že má svůj pozemek pod asfaltem. Pokud jako rybář i jako turista půjdu po této silnici, stejně jako vodou vedle oplocení, mám po problému.

hraji - Profil | Ne 2.3.2008 11:28:42

Jako vždy, když schází argument na podporu předchozího mylného tvrzení, pomůžeme si něčím jiným, třeba našimi spoluobčany s homosexuální orientací. Jak průhledné milý Watsone.

MRKnato - Profil | Ne 2.3.2008 11:27:04

hraji : jako neprávník si myslím, že práva daná mi ústavou jsou nejvyšším aktem práva a jsou dalšími podzákony rozvedena. Zákon 99/2004Sb. mi dává právo vstupovat na pobřežní pozemky, které ale nejsou nikde definovány. Naproti tomu "můj" plot je definován zcela jasně a v souladu s dalšími zákony. Ústavu totiž nikdo nebral před rokem 89 vůbec vážně a nyní je problém. Onen zákon 99/2004Sb. na toto vůbec nereaguje.
Pokud nějaký zákon mě dá právo jíst, zcela jistě to nebude jídlo někoho jiného a jídlo nezaplacené. To pochopí asi každý, u jiných komodit, jako např. autorská práva, rybářské právo to mnohým jaksi nedochází...

Cottus - Profil | Ne 2.3.2008 11:17:25

hraji: Děkuji za připomenutí naprosto logických faktů.
Jsou v přímé a logické návaznosti na znění i úroveň(praktickou) zmíněného zákona a jeho praktickou vymahatelnost.
Je to podobné , jako " obecný zájem" 4% menšiny obyvatel...

kakr - Profil | Ne 2.3.2008 11:16:05

MRKnato:
jak jsem psal níže, v tomto případě byl plot postaven bez stavebního i ohlašovacího povolení, bylo to někdy v roce 1992. Restituentka uvedla pouze věci do "původního stavu", fakt je, že já jako pamětník si zbytky starého oplocení pamatuji. Koryto řeky se posunulo asi a 2 metry a tak skutečně plot končí ve vodě. Znám podobných případů mnohem více a jsou neprůstřelné.

hraji - Profil | Ne 2.3.2008 11:12:21

Chtěl bych váženému právnickému auditoriu připomenout jedem naprosto logický fakt. Pokud platí současně Ústava a zákon 99/2004Sb., nemohou být v rozporu, tedy argument, že ústava je nadřazena, není pro platnost zákona 99/2004Sb. RELEVANTNÍ. Kdyby zákon 99/2004Sb. svým ustanovením o přístupu na pobřežní pozemky porušoval ústavu, zřejmě by jen neschválil ani parlament, ani senát a nepodepsal by jej ani prezident. Protože by byl protiústavní. A to není.
Tedy platí. A berličky o plotech a jiných překážkách na tom nic nemění. Ústava totiž překvapivě platí jak pro majitele pozemků, tak pro rybáře vykonávající rybářské právo.

MRKnato - Profil | Ne 2.3.2008 10:49:36

kakr : já myslím, že stavba plotu akademická není, ale je dobré připomenout, že jak výkon rybářského práva, tak i stavbu plotů řídí jeden subjekt a to stát. Rybář není v pozici, která by mu dovolovala "překonávat ploty" jak nabádá "výše uvedený plakát".......

Cottus - Profil | Ne 2.3.2008 10:49:34

kakr: s tou větou 10:39 nelze než souhlasit....
Ale jnak je nutno na věci pohlížet i z pohledu druhé strany. Tj. "obecný zájem" ?? Co to je? Není snad Ústava nadřazena nějakému pochybnému zákonu o rybářství?

MRKnato - Profil | Ne 2.3.2008 10:40:58

JKL : jaké přeměření? Ke změně hranic pozemků může dojít pouze jasně definovanými akty, a přeměření v nich určitě není. Každé měření je až na vyjímky pouze technickým podkladem. V právním státě nikdo nikoho nemůže svévolně zbavit vlastnictví, tedy ani soud.

kakr - Profil | Ne 2.3.2008 10:39:34

kolegové - téměř vše co tu bylo napsáno je akademickou rozpravou, realita kolem revírů je diametrálně odlišná. Doufám, že se na tom všichni, co se okolo vody pohybujeme shodneme.

Definice ne příbřežní, ale pobřežní (obce) se vyskytuje v prováděcím zemském zákoně, který rozvádí zákon o rybářství ve vodstvu vnitrozemském 58/1885 ř.z.
Je to ve vztahu k pravomocem starostů pobřežních obcí, kteří byli oprávněni vydávat povolenky k lovu v jejich katastru.

JKL - Profil | Ne 2.3.2008 10:32:24

hraji : Tak to je dost časté... Ptal jsem se na to v souvislosti s přívalovou vodou a strouhou - bylo mi řečeno že v takovém případě prý má povodí anebo příslušný vodoprávní orgán požádat katastr o přeměření. Jenže dovedu si představit soudní tahanice v případě faktického "rozdělení" pozemku řekou která se jaksi posunula...

MRKnato - Profil | Ne 2.3.2008 10:32:21

JKL : ano vodeteče, kanalizace se řeší věcným břemenem, které se zapisuje do katastru, oproti věcným břemenům ze zákona, které se tam nezapisují, jako např. energetická vedení, ale musí to jako věcné břemeno v tom patřičném zákoně být uvedeno .... v zákoně 99/2004 to není. O věcné břemeno se tedy jednat nemůže. Toto věcné břemeno ale lze vydržet, proto je vhodné rybáře s takových pozemků vyhánět.... pokud by toto rybaření mělo zavdat vydržení.....

MRKnato - Profil | Ne 2.3.2008 10:26:48

JKL : správný logický postup a jsme u kategorie pozemek.parcela, tedy jasně definovaný zemský povrch a to jak k výkonu ryb. práva, tak i k vlastnickým aktivitám nesouvisejícím a odporujícím možnosti aktivního rybolovu z tohoto pozemku. Bohužel tebou uváděná šířka "břehového pozemku" je iluzirní a velmi často bývá i záporná.

hraji : nejde o náhodné vystoupení z vody, s takovým rybářem bych i rád hodil řeč, ale jde o systematické vysedávání a oxidaci rybářů a pokud jako příklad rybáře uvedu "moderního kapraře " s celým ansámblem propriet, tak jsme samo že někde jinde....