Náhodné úlovky

Rybář, který už nějakou dobu ryby chytá se určitě setkal s různými kuriózními úlovky. Úlovky si rozděluji do dvou kategorií: jednak ulovení ryb, kdy se mi podařilo dostat rybu naprostou náhodou a štěstím; druhá je kategorie úlovků „nerybích“, což někdy nemusí být zrovna příjemná záležitost.Takže k první skupině: pravidelně se mi stává, a to i několikrát v roce, že při lovu na plavanou mám najednou na prutu štiku. Je to asi poměrně častá situace, kterou zažila spousta rybářů. Prostě si v klidu vytahuji z vody menší rybu a najednou bác! Na prutu je štika, chvíli se s ní přetahuji a pak většinou odpor náhle ustane. Štika buď rybku pustila, nebo přepilovala zuby tenký vlasec. Pouze jednou se mi štiku podařilo dostat až na břeh, háček se jí šikovně zasekl do „rtu“, který lemuje štičí tlamu, takže neprocházel přes ostré zuby. Štička měla jen asi 45 cm, přesto na matchovém prutu s návazcem 0,12 mm to byl urputný boj. Druhý případ se týká také štiky. Stal se mi někdy před 5 lety na Žermanické přehradní nádrži. Chytal jsem tenkrát na běžnou položenou a sestavu se mi povedlo ve vázce utrhnout. Navázal jsem tedy znova a cvičně jsem si zkusil bez nástrahy hodit, abych viděl jak daleko to poletí. Nové, ještě stříbrné olovo ve tvaru kuželu dopadlo asi zrovna do hejna ouklejí, ve kterém právě zalovila štika. A ta si spletla mou zátěž z rybkou a vyjela po ní. Přitom došlo z zaseknutí háčku do tlamy – zvenku, takže vlasec nebyl ohrožen. To jsem já na břehu ovšem netušil, myslel jsem si, že tahám nějaký kus dřeva nebo trs rostlin, který se mi podařilo zachytit. Teprve asi 25 m od břehu jsem zjistil, že na háčku je štika! Štiku velkou 55 cm jsme si tenkrát s kamarádem nechali a večer si ji připravili na ohni. Poslední náhodný úlovek na který si pamatuji, je úlovek ostroretky, který se mi povedl minulý rok na jedné menší říčce. S kamarády jsme tenkrát chytali na místě, kde ostroretky byly vidět, vůbec ale nebraly. Ze zoufalství jsem nahodil k protějšímu břehu na mělčinu a ihned po dopadu splávek signalizoval prudký záběr. Po přiseknutí jsem začal zdolávat velkou ostroretku. Až v podběráku jsem zjistil, že není chycená háčkem za tlamku. Háček se zachytil za návazec a vytvořil tak smyčku, která se dala stahovat. A ostroretka vplula přesně do této smyčky, která se jí potom na úrovni prsních ploutví zatáhla, takže nemohla uniknout. Opravdu neuvěřitelné! Ale stalo se …. Druhou kategorii tvoří, jak jsem již naznačil, všechny možné úlovky, jen ne ryby. Leckdy se jedná o situace komické, i když ve chvíli, kdy se tyto věci odehrávaly mi do smíchu příliš nebylo. Nejprve ale k těm méně neobvyklým. Tady řadím úlovek raka, škeble a žáby. Raka jsem poprvé ulovil ještě v dobách, kdy jsem jako dítě chodil pytlačit na malý potůček, tekoucí kousek od našeho domu. Od té doby se mi to stalo také již několikrát, v současnosti je to celkem běžný úlovek na Slezské Hartě, kde je raků dostatek. Neudivilo mě, když mi raci tahali za rybku při lovu candátů, teď se mi ale stalo, že jsem raka chytil na chuchvalec bílých červů, nastražených na kapra. Alespoň to svědčí o místní kvalitě vody. K úlovku škeble jsem přišel na jedněch rybářských závodech, které se odehrávaly v jakýchsi uměle vytvořených nádržích či sádkách, přímo v areálu jedné místní skupiny ČRS. Se splávkem si tenkrát něco velmi jemně pohrávalo, chvěl se a trochu potápěl, po záseku jsem vytáhnul asi 10 cm škebli. Bohužel si již nevzpomínám na jakou to bylo nástrahu. Ulovit žábu je jednoduché. Stačí nechat nepozorně viset prázdný háček před rákosím u břehu, žába si ho splete s nějakým hmyzem a hup! Je tam! Tak se to přesně stalo mi, když jsem vytahoval z navijáku vlasec, který se dostal pod cívku. Pokud žáby nemáte rádi, vyproštění háčku bude …… hm, velmi nepříjemné! A teď k těm horším případům. Tady v prvé řadě patří můj úlovek ondatry. Brrr!! Při zimním lovu plotic na jednom potoku se mi ji podařilo nechtěně podseknout. Nikdy jsem netušil jak rychle umím překousnout vlasec, když jde do tuhého.
Ještě teď se mi dělá husí kůže, když si toho tvora představím! Úlovek psa jezevčíka nebyl zdaleka tak hrůzný jako spíše trapný. Na rybníku tenkrát seděl asi 30 m vedle rybář, který měl sebou i svého čtyřnohého přítele. Ryby příliš nebraly a jezevčík pobíhal po břehu, navštívil a očichal i okolní rybáře, vše ale naprosto v klidu. Pak se mi podařilo zaseknou a zdolat asi 30 cm kapříka, jeho vylovení zaregistroval i jezevčík a v mžiku byl u mne. Já jsem kapra odháčkoval a sešel k hladině, kde jsem ho pustil. Vtom se za mnou ozvalo hrozné zakňučení! Pejsek – nešťastník si do nohy zapíchnul háček, který zůstal po vyproštění volně na břehu. Chtěl jsem ho přivolat a háček mu vyprostit, moje pohyby ale psa naopak vylekaly a ten se dal na útěk. Samozřejmě i s prutem, který měl dostatečně utaženou brzdu, takže
se začal po trávě pomalu pohybovat. Musel to být pohled k popukání: vpředu kňučící pes, který táhne rybářský prut a za ním já, mávající zběsile rukama. Naštěstí brzo povolil návazec a pes byl volný. Zašel jsem za majitelem, který psa přivolal a společně jsme zranění psa prohlédli. Naštěstí se nejednalo o nic vážného, háček šel snadno vyprostit a ranka nebyla hluboká. Úplně poslední případ se nestal přímo mě, byl jsem ale jeho přímým svědkem a nemůžu ho prostě vynechat. Jednalo se o úlovek divoké kachny. Na onom rybníku se lovili kapři stylem „na vyplavanou“. Dlouhý vysoko umístěný návazec umožňoval, že nastražený velký kus rohlíku nebo chleba vyplaval až na hladinu, kde pomalu pouštěl částečky a lákal kapry k záběru. Velmi úspěšný způsob na kapry a jak se ukázalo nejen na ně. Nebohá kačena dostala na jeden rohlík chuť a nešťastně došlo ke kvalitnímu průniku háčku do jejího zobáku …… A začalo zdolávání, které bylo opravdu zajímavé tím, že vlasec tentokrát nesměřoval do vody ale do vzduchu, protože kačena ihned vzlétla! Myslím, že dotyčný rybář dodnes považuje tuto věc za jednu z nejhorších, které ho v životě potkaly. Boj netrval dlouho, za to ale byl opravdu urputný. Nakonec se podařilo kachnu přitáhnout až k zemi a s pomocí ostatních rybářů a kleští jí háček vyprostit. Vypadalo to, že na zvířeti to nezanechalo žádné negativní následky, horší to bylo s rybářem – předpokládám, že chytat „na vyplavanou“ si už nikdy netroufne.

www.rybareni.euweb.cz