Historie a součastnost rybářského svazu

První spolky sportovních rybářů začínaly v Čechách vznikat koncem 19. století. Například v roce 1873 byl založen rybářský spolek v Opavě, v roce 1876 v Ronově nad Doubravou. Do roku 1900 jich bylo založeno několik desítek.

Nejznámější rybářský spolek První rybářský klub v Praze byl založen v roce 1886. Jeho členy byly i významné osobnosti té doby, například prezident Tomáš Garrigue Masaryk, Ferdinand Lobkowicz, doktor Bedřich Schwarzenberg, či světoznámá zpěvačka Ema Destinová. O práci tohoto spolku informoval Rybářský věstník, pozdější Rybářské listy, které jsou předchůdcem dnešního časopisu Rybářství.

Již začátkem 20. století pociťovaly rybářské spolky potřebu vytvoření velké společné organizace, která by mohla účinněji hájit zájmy chovu, lovu i ochranu říčních ryb a dalších vodních živočichů. K vytvoření jednotné organizace však došlo až v roce 1957, kdy sloučením Jednoty rybářů v Praze a Jednotného sväzu rybárov v Žilině vznikl Československý svaz rybářů, který měl v roce založení 409 místních organizací a 78 767 registrovaných členů. Poprvé byly jednotné stanovy, členský příspěvek i principy hospodaření. Prvním předsedou byl pan Oldřich Doležal, tajemníkem dr. Jan Hanzal.

V roce 1968 došlo k opětovnému rozdělení Československého svazu rybářů na dva samostatné svazy, Český rybářský svaz a Slovenský rybársky zväz.

K dalšímu rozdělení Českého rybářského svazu došlo v roce 1990, kdy se oddělil tehdejší Jihomoravský územní svaz, který dal základ vzniku Moravskému rybářskému svazu.

V současnosti patří Český rybářský svaz mezi největší zájmová sdružení v České republice. Sdružuje více než 254 tis. členů organizovaných prostřednictvím 480 místních organizací, které jsou sdružené do 7 územních svazů.

Současnost Českého rybářského svazu

7 územních svazů.
480 místních organizací.
254 622 členů (z toho 225 194 dospělých a 29 428 členů mladších 18 let).
2 026 rybářských revírů i s 'podrevíry' (z toho 1 487 mimopstruhových a 539 pstruhových).
35 200 hektarů rybářských revírů (z toho 32 132 ha mimopsruhových a 3 330 ha pstruhových).
ČRS vydává povolenky k lovu ryb s různým rozsahem platnosti. Nejširší platnost mají celorepubliková a celosvazová povolenka, následují územní povolenky jednotlivých územních svazů ČRS a místní povolenky na konkrétní rybářské revíry.
Rybářství v ČR legislativně upravuje zákon č. 99/2004 Sb., o rybářství a jeho prováděcí vyhláška č. 197/2004 Sb., v platném znění.
Činnost v rámci ČRS je upravena vnitrosvazovými předpisy (Stanovy a Jednací řád).


Perspektivy

Český rybářský svaz se při respektování svých historických základů a národních tradic spolkového rybářství v budoucnu soustředí na:
zachování současného systému sportovního rybolovu,
udržení stávajících rybářských revírů a pokud možno jejich rozšíření,
úpravu pravidel lovu ryb v zájmu zatraktivnění a rozšíření jeho možností,
zachování cenové dostupnosti lovu ryb na revírech ČRS pro širokou rybářskou veřejnost,
prosazování zájmů a národních specifik českého sportovního rybářství v prostředí EU,
zavádění informačních technologií do činnosti ČRS s cílem zkvalitnit služby jak pro organizační jednotky, tak i pro členy ČRS,
částečnou profesionalizaci a zkvalitnění podmínek pro činnost rybářské stráže,
realizaci opatření na stabilizaci populací pstruha potočního, lipana podhorního a úhoře říčního v rybářských revírech,
podporu projektu návratu lososa obecného do vod ČR,
řešení problematiky negativního vlivu rybožravých predátorů na rybářství v ČR.


Organizační struktura ČRS

Produkce násadových ryb

Český rybářský svaz hospodaří na 2 400 chovných rybnících o katastrální výměře 2 500 hektarů.
Roční produkce chovných rybníků a nádrží je každoročně více než 1 400 tun ryb.
Potřeba násad pro zarybnění rybářských revírů je pokryta převážně z vlastní produkce ryb.


Zarybňování rybářských revírů

Plnění zarybňovacího plánu na jednotlivých rybářských revírech je základní povinností uživatelů rybářských revírů.
Ročně se do rybářských revírů vysazuje 30 druhů ryb včetně ohrožených v hodnotě cca 180 mil. Kč.
Zarybňování rybářských revírů provádí Svaz na vlastní náklady, bez výraznější dotace státu.



Odkaz: www.rybsvaz.cz