Lov pstruhů na umělé mušky

Autor: Bob Church & Peter Gathercole

Nakladatelství: Agentura FOX
Přeložil: Z anglického originálu "Fly Fishing for Trout" přeložil prof. ing. Josef Kuthan, DrSC., odborný lektorem byl Otto Pospíšil.
Rok vydání: 1997
Počet stran:
Cena: 399,- v jednom pražském knihkupectví



      Po dlouhé časové prodlevě od vydání jsem se stal šťastným majitelem výše zmíněného díla. V době kdy vyšlo, byla na trhu také kniha polského autora A. Sikory Muškaření, kterou jsem koupil přednostně. I v ní jsem našel díky překladu řadu "novinek", ovšem oči mi otevřel až neortodoxní překlad knížky B. Churche a A. Gathercolea. Autorovi překladu pro stručnost uděluji přezdívku Josef K., paralela s hlavní postavou románu světoznámého židovského autora z Prahy se mi zdá být velice příhodná vzhledem ke spletitosti "díla", které napáchal. A protože jsem entomolog, budu hodnotit především úroveň entomologické části knihy, část o metodice rybaření na stojáku nechám někomu povolanějšímu. Jsem si vědom toho, že pro mnohé už kniha není aktuální, vyšla v roce 1997. Přicházím možná s křížkem po funuse a kopat do mrtvol se také nemá, ale když už jsem zaplatil své čtyři stovky, chci si také trochu užít.
      Hned na úvodní stránce (str. 7) se dozvídáme o jakémsi záhadném řádu Tricoptera (Josef K. nám naštěstí objasňuje, že bývá někdy označován jako chrostíci, skutečně je tomu tak, děkujeme). Možná v Anglii používají na výrobu křidélek materiál z trik (T-shirt, pozn. překladatele). Velice pěkná jsou také Odionata (asi má jít o Odonata, vážky), idioti se v říši hmyzu na rozdíl od říše lidí nevyskytují. K těm vážkam (tedy Odonata) ještě jednu důležitou poznámku - podřád Zygoptera (ang. Damsel Flies) se vždy překládal jako šidélka (ne jako šídla ve všech případech, Josefe K.), opravdová šídla jsou mohutná stvoření blízce příbuzná vážkam (latinsky se podřád označuje jako Anisoptera, anglicky Dragon Flies). A ještě jedna otázka k věcné stránce, proč byly ploštice vyňaty ze společnosti ostatního hmyzu a zařazeny (tentokrát anglickými autory) bez udání důvodu do druhé skupiny ke korýšům a měkýšům?
      Na straně 29 se zase dozvídáme že ploštice rodu Corixa lze označit česky jako znakoplavky. Nelze, Josefe K., znakoplavky (rod Notonecta) plavou naznak, ledaže by byla fotografie obrácena naruby. Rod Corixa najdete v každé české publikaci pod pěkným a navíc tradičním názvem klešťanka. Na fotografiích na stranách 34 a 101 vidíme dvoukřídlý hmyz stejného druhu, proč je jednou (správně) prezentován jako tiplice a podruhé jako pakomár? Není cílem tohoto článku jmenovat všechny omyly v překladu, spíše jen varovat začátečníka před přílišným lpěním a citováním mouder z nešťastné knihy. Velice pěkné fotografie dobře ilustrují a podbarvují text, koneckonců kvalitní barevná fotografie a barevná úprava dnes prodá knihu lépe než sebekvalitněji napsaný text. Bohužel k fotografiím nacházíme legendy, které si svou pitoreskností nezadají s textem knihy. Jeden příklad za všechny (str. 30, legenda k barevné fotografii):
      Hlemýždi stoupající k hladině prokazují dobrodiní pro pstruhy, avšak opak pro muškaře. Objasnit příčinu tohoto "nemožného" vzestupu může být daremné, když už se však nějaká ryba zvedne, může být ulovena na vhodné vnadidlo, a pokud jsou za to odpovědni právě hlemýždi, je nutno předložit této rybě odpovídající napodobeninu. Často nepotřebujete lovit požírače hlemýžďů; ulity přitom působí, že po nich vlastně jen vyjíždějí.
      Není nad stručnost a jasnost výkladu, bravo. Já taky nepotřebuji lovit Francouze, jsou to milí a přátelští lidé, i když občas vyjíždí po hlemýždích.
      Samostatnou kapitolou je tvořivá donkichotská činnost Josefa K. v oblasti tvorby nových českých názvů mušek. Některé, obzvlášť mile působící, vybírám: Flexibody Nymph (nymfa s prýmkovaným tělíčkem), Lead Eye Dragon (dráček s olověnými očky), Long-Legs Daddy (dlouhonohý tatík), Ace of Spade (špádové eso, copak tím asi Josef K. myslel), Concrete bowl (betonová kuželka), Booby (prostoduch) a asi nejzajímavější Viva (živa). Velikou novinkou pro mne bylo také označování pakomářích vzorů Buzzer jako bzučáků (nedali by se pojmenovat třeba buzeranti?). Naštěstí překladatel nepokazil svými "výtvory" velké barevné tabule s navázanými vzory mušek. Prostoduché (Booby-like, pozn. překladatele) přepisování anglických názvů do češtiny nepomůže, podle mého názoru spíš uškodí. Ale to zjistili novátoři českého jazyka již v předminulém, tedy 19. století. Nebo si překladatel utírá nos nosočistoplenou?
      Na Druhé muškařské stránce nám páni autoři předvedli, jak se počítačovým programem překládá do češtiny anglický text. Některé pasáže díla Josefa K. vypadají stvořeny stejnou cestou. Rozhodně mají blíž k ukázce DCM než ke konvenčnímu českému textu. Nasvědčuje tomu i opravdu netradiční větná skladba. Nebo se pletu?

      Závěrečné hodnocení: Velice zajímavá, graficky skvěle zvládnutá kniha, která je v českých podmínkách vlastně prvním souborným dílem, které se věnuje jezerní rybařině, a navíc reprezentuje klasicky entomologický směr víceméně věrných napodobenin, byla neuvěřitelným způsobem znehodnocena překladatelem. Po počátečním přemítání, zda je onen dotyčný muškařem, si nejsem zcela jistý ani národností, a to jak překladatele, tak i lektora. Na konci knihy by místo poznámky překladatele o skromnosti jeho úmyslů s novým názvoslovím a obdivu k vyspělosti naší muškařské literatury měla být velká omluva minimálně na půl stránky. Anglickým autorům díla a hlavně českým čtenářům, kteří jsou nuceni prokousat se pitominkami ke skutečně zajímavému meritu věci. Nemohu tak souhlasit s nadšeným komentářem kolegy J. Havelky z Muškařských listů. Knihu doporučuji vyspělým rybářům vyrovnané sangvinické povahy (u nich nenadělá takové škody), cholerikům a melancholikům raději vůbec ne. Kniha by také mohla být vhodným doplňkem k několika lahvím alkoholu po náročném muškařském dni, určitě vykouzlí úsměv na rtu. Začátečníkům doporučuji až po povinném přečtení některé klasické publikace. Nebo se doopravdy dočkáme zrodu bzučáků v Čechách.

Obsah: 3
Fotky: 1
Kvalita tisku: 1
Jazyková korektura: 4
Praktické využití: 2
Celkový dojem: 3

(Dík patří také vráťovi a Fisheadovi za spolupráci při uveřejnění této recenze)

Zpracoval: Milan Putz

Diskuse ke knize

Žádné zápisy.