něco od ruských bajkařů:
Štika obecná (Esox lucius)
Tuto rybu zpravidla poznaji na fotografii i laici rybařením nepolíbení, ale co se může stát, když se štika chová jinak než je pro ni obvyklé. Jedním z příkladů je příběh sepsaný do časopisu Uralskij sledopyt ve kterém se uvádí případ o příšeře z jezera Ubyr-kul, které v překladu popisuje "žravé jezero". Název jereza je pravděpodobně odvozen o stále se tvořících propadlin, kde mizí jak lidé, tak i dobytek. V legendách se zmiňují domorodci o jezerní příšeře nazývané Adžacha. Na toto jezero se vydavala jen hrstka nebojácných Baškirců. Je zajímavé, že do té doby se vyprávělo o úlovcích obrovských štik. Jednoho dne šel jeden ze starých neohrožených lovců zkotrolovat své sítě a byl vylekán tvorem, který se ve vrši nacházel. Stařík se zalekl a utíkal domů. Po příchodu domů celou historku vypravolal ostatním členům vesnice. Po nějaké době pasáčci dobytka viděli na vlastní oči na hladině jezera vyhřívat se obrovského tvora, který byl podobný velké a staré štice.
S výše uvedenýcm příběhem koresponduje i další historka, která je uvedena v knize Omjakonskij Meridiam sovětského spisovatele Pankova, který uvádí: "Ne náhodou se vesnice u níž tvoří slevající se horské potůčky řeku Indigirku nazývá štičí, v jakutštině Sordonnoch. Existují legendy, podle nichž se na břehu sousedního jezera Vorota nalézali takové štičí čelisti, že postavil-li se na zem, mohl pod nimi projet jezdec na sobu jako vraty." Z novodobější historie stojí za zmínku příběh buldozeristy, který zastřelil štiku. Viděl v řece obří tlamu, vystřelil a ryba vyplula břichem vzhůru. Její délka se pohybovala okolo čtyř metrů.
V úpřípadě, že se jedná na pravdě založené zvěsti, tak se jedná o senzaci, která nemá obdoby. Je možné, že v asijských stepích existuje dosud neobjevený druh štiky, který dorůstá obřích rozměrů.
Pro další zajímavou příhodu nemusíme chodit daleko. Údajně v roce 1944 byla v dánském jezeře Fureso spatřena obří ryba podobná štice, která v blízkosti břehu při prudkém obratu vytvořila vlnu, která rozbila prkenné molo. Zajímavý příběh se odehrál v naší středoevropské historii, kdy sám římsko-německý císař Fridrich II označkoval zlatým kroužkem a do jezera vypustil malou štiku, která byla po 267 letech vylovena a měřila 570cm a vážila více než 140kg.
Ač se vesměs jedná o příhody staršího data, tak jedno z nich je zřejmé. Popisují tvory podobné štice, kteří dorůstají obřích rozměrů. Je možné, že obří vzrůst štik byl zapříčiněn fantazií a respektem lovců, ale kdo ví ... V tuto chvíli mě napadá ještě jeden případ, který se objevil v roce 2007 a byl uveřejněný na českém serveru novinky.cz. Hlášení pochází z rakouského jezera Badesee Wildenau ve kterém bylo nutné uzavřít pláže pro plavce, které tam napadala štika. Obava z této ryby dospěla až tak daleko, že byla vypsána odměna na její ulovení. Více informací k tomuto "čerstvému" případu naleznete zde (
http://www.novinky.cz/koktejl/120521-v-rakouskem-jezere-napada-plavce-velka-stika.html)
Na samotný závěr se podívejme na oficiální rekord štiky obecné. Jde o rybu o délce 200cm a hmotnosti 65kg. Přičemž se zmiňují i další dva nepodložené úlovky z ruské řeky Vyčegny 80kg a z anglického Littethallu 65kg. Český rekord drží ryba o velikosti 137cm a hmotnosti 27,20kg z ÚN Vranov.
načítám...
