NMalab - Profil | Pá 17.7.2020 21:43:44
Chlapi děkuji za vysvětlení a nasměrování . Zase jsem o něco moudřejší.
N1Mara - Profil | Pá 17.7.2020 20:42:12
osprey >> jako DNA :-)))) Psal jsem jako :-)))) jinak vidíš, já měl za to, že to je kost a máš pravdu, jedna se nám rozlomila, tedy Andrejce .-)
Nosprey - Profil | Pá 17.7.2020 20:19:53
1Mara >> Otolit není kost. Je to vápnitý útvar ve vnitřním uchu. V postatě jde o součást sluhově - rovnovážného ústrojí. Ta věc se převaluje uvnitř dutiny a dráždí smyslové receptory na jejích stěnách (velmi vulgárně řečeno) a ryba tak má informace o své poloze.
Jak ryby roste, otolit roste s ní a obsahuje v podstatě stejný sled vrstev, jaký je zachycen na šupinách a kostech.
Pomáhal jsem to vylámat kolegům, co nevěděli, kde to hledat, sám žádné nemám.
S DNA to nemá nic, ale opravdu nic společného. DNA je molekula, která uchovává záznam dědičné informace. Taková molekulární páska s programem.
Nmascha - Profil | Pá 17.7.2020 15:53:50
Malab >> buď vybírá perly z požeráků nebo chce vysrknout z mozku amigdalu :-D
N1Mara - Profil | Pá 17.7.2020 15:49:00
Malab >> to se rybám berou jejich otolity, to je kost, kterou má každá ryba v těle a dle toho určíš kde byla, jak je stará a jiné věci , něco jako DNA :-)) Prý to má i člověk v těle :-))
NMalab - Profil | Pá 17.7.2020 15:34:57
jurasoft >>Může mi někdo objasnit co se děje ve videu od jarasoft v čase přibližně 3:25 až 3:35?
NStroft - Profil | Pá 17.7.2020 10:55:38
la_coruña >> Moc pěkné.
N1Mara - Profil | Pá 17.7.2020 10:16:40
la_coruña >> jo to je svatá pravda, my jezdili s Andy i jen tak , moc jsme toho tam ani neodchytali .-))
N1Mara - Profil | Pá 17.7.2020 10:08:46
jurasoft >> to máš na tu baterku od el. multíku ?
Nla_coruña - Profil | Pá 17.7.2020 10:07:39
jurasoft >>
hmm :-)
hodne nástraźek..
N1Mara - Profil | Pá 17.7.2020 7:29:22
jurasoft >> No to my víme, kolik a jak to ty jejich lodě tam berou, ale jsou to jejich lodě, jejich bohatství, takhle to nemůžeš brát, ty jsi tam host a dle toho by ses měl chovat a brát ohled na to, aby se zachovala další generace ryb a o tom je řeč .-))) Všechno s rozumem .-)
Nvaga - Profil | Čt 16.7.2020 22:28:56
O tom ci je stredne norsko vymlatene ci vybrakovane by sa dali viest siahodlhe diskusie.. ale mernu mincu by som nebral skusenosti nasincov co tam jazdia sice 20 rokov 2 rocne a maju x-prutohodin.. vo finale je to rok.. a to je furt malo. ano, skusenosti maju, ale kazdy rok je iny.. viem ze su fjordy kde o velkych tmavych roky nechyrovali a teraz su tam kazdy rok hojne.. ale to je tiez len lokal, o ziadnej oficialnej statistike neviem... a urcite aj s jedlom rastie chut, svojho casu bola pre mna velka aj 70 obecnacka:-)
Nosprey - Profil | Čt 16.7.2020 19:42:50
mascha >> Prutohodin tak ke třem stovkám.
A duševně jsem vykrad desítky osob včetně tvé maličkosti. Zrovna tebe hodnotím docela vysoko.
Nosprey - Profil | Čt 16.7.2020 19:24:49
jurasoft >> Proč se každou chvíli oháníš průmyslovým lovem?
Viděl jsem mraky videí, odmakal si u nás spoustu výlovů, můžu všechno pouštět anebo mít ruce po lokty od krve, ale o tom rybařina není.
N1Mara - Profil | Čt 16.7.2020 19:24:15
jurasoft >> já jo, převážně treska obecná, jednoskvrná. Kde jsou ostatní ryby ? .-)
N1Mara - Profil | Čt 16.7.2020 17:07:00
mascha >> Tak jasně, nemyslel rybáře, ale že je tam už méně ryb než bývalo , to čím je to způsobené máš pravdu, jejich lodě to berou pod plným. .-¨)
N1Mara - Profil | Čt 16.7.2020 17:04:50
Bery. >> No Míra je pan rybář s velkým "P" Jako velký Pan rybář, ale mořské ryby co se nachází v Norsku a jejich chování a celoroční jejich pouť si myslím že nezná, mě zajímá jak a kde ty ryby zimují, v jakých hloubkách, jak daleko v moři, kdy ta ryba připlouvá na tření a co pak dělá, kolik má jiker a čím se tam hlavně většinou živí a podobně. Jde o tyto ryby ( Polak, štikozubec, mník leng, okouník, halibut, keler, ) No a to jsem nikde nenašel, nějakou odbornou literaturu, takže je to o tom, co lidi vypozorovali, co znají a podobně. Já jsem byl v Norsku taky jen 2x a vypozoroval jsem to, že i na jaře, i v létě tam ta ryba je, některá dříve a některá později, na podzim prý se stahují všichni dál od pobřeží do velkých hloubek, ale je divné, že ty samé ryby člověk nachytá i třeba už zkraje jara, kdy jdou do tření obecný tresky. To mám z videí, kde si všímám co tam lidi loví a podobně , takže celkem o těch rybách vím hovno .-)))
NBery. - Profil | Čt 16.7.2020 16:19:09
mascha >> ale to uz odbocujes od minulyho zapisu. Ani na návesním rybniku nemusi byt kazdej den stejna situace,natoz moře. Ale posbirany zakladni info,viz treba Mirovo clanky nebo drobky nekde v diskuzich ci od znamych pomuzou cloveku spojovat si souvislosti u vody. Jen ten jednotlivec musi přemýšlet a ne to brat jako basnicku,kterou si doma našprtal.
Nmascha - Profil | Čt 16.7.2020 15:57:02
Bery. >> nejde jen o to, že ta voda je velká jako kráva (jenom "střední norsko" je minimálně 600 severojižních kiláků), ale i ty jednotlivý místa jsou strašlivě proměnlivý, od hlubokých fjordů po zálivečky, od rozsáhlých mělkých archipelagů po otevřený hloubky se sotva pár kopcema. A to nemluvim o tom, že se to bude měnit během roku podle počasí atd. Na to nejde sepsat nějakej popis toho, jak se tam ty ryby chovaj.
Pro ilustraci - byl jsem pětkrát nebo šestkrát na jaře na Fehmarnu, to je ostrov tak třicet kiláků v průměru. Pokaždý, když už jsme si mysleli, že jsme pochopili, jak to tam funguje, jsme při další návštěvě začínali prakticky znovu. Čtyřikrát Averoy, pokaždý úplně jiný.
Já si myslim, že se dá asi napsat nějaký startovací sada doporučení, s čím tam začít, protože to má největší šanci na úspěch, ale může to znamenat i to, že to zrovna fungovat nebude. Vercajk, montáž, nástrahy, vedení, čas a místa. Ale Mára chtěl podrobný informace o tom, jak se tam ty ryby chovaj. A já se bojim, že ani ichtyologický studie nám toho moc nepoví. Před pár tejdnama jsem hledal nějaký informace k bonitum. A ichtyoweby plusmínus svorně stanovujou nějakou maximální severní hranici výskytu. Jo, jenže jsem byl u dvou chycených o pět set kiláků vejš... tak z toho buď moudrej
načítám...
