Splněný sen

- radeknom

To jsem si takhle pročítal jeden z rybářských časopisů a prohlížel trofeje rybářů na posledních stránkách a narazil tam na jednoho vypaseného kapříka kolem 16 kg, kde lovec uvádí, že ho chytil na boilies. V tom si uvědomím, že já jsem vlastně kapra většího jak 60 cm na těch našich svazovkách nikdy nechytil, ani neviděl chytit.

V okolí Jihlavy je totiž pouze několik svazových vod, převážně rybníků. Tyto revíry, díky velkému rybářskému tlaku, jsou poměrně chudé na větší ryby. Je to dáno i tím, že zde funguje nárazové vysazování kapříků, které je navíc ohlášeno cedulemi, že zde proběhla násadba a 14 dní rybník je hájen. To pak zde lidi sice chytat nemůžou, ale během těch 14 dní se to mezi rybáři rozkřikne, a na jinak během roku moc rybáři neobsazeném rybníčku, najednou vidíte po konci hájení tolik lidí, které jste tu ani během celého roku nepotkali. Člověk si tu sotva sedne a ani nemluvě o zamotání udic, či občasných nadávek vedle od kolegů. Tihle rádoby rybáři sem chodí na ty chudáky násaďáky do té doby, dokud berou, respektive dokud se nevychytají. No a jak tu má pořádná ryba vyrůst?

jedna

Nemám nic proti tomu, aby si člověk rybu vzal, ale tohle je hotová masařina a s rybařinou nemá nic společného. Je to však každého věc, protože to dosavadní systém tak bohužel umožňuje. Ale to asi zabíhám někam jinam než jsem chtěl. Když si tu člověk ale chce chytit pořádnou rybu, tak to je opravdu zázrak. Nebo alespoň pro člověka jako já, který se chce naučit ty větší ryby teprve lovit, je to opravdu kumšt. Konkrétně se naučit chytat velké kapry na boilies a nečekat týdny na 1 velkou rybu v rybníku. Proto jsem se rozhodl, abych si to jednak vyzkoušel, naučil a také si splnil sen, chytit si nějakého toho většího kapříka, jet na soukromý rybník, kde je ta šance mnohonásobně vyšší. Sice ryba zde chycená není tak cenná jako na svazové vodě, ale aspoň se s ní člověk setká mnohem rychleji. Navíc kde jinde se naučit lovit ty velké ryby, než tam, kde opravdu jsou.

Je pátek a já přijíždím jako každý týden z Brna, kde studuji, do Jihlavy ke svým rodičům domů. Už dlouho dopředu jsme se s mým kamarádem Davidem chystali na jeden soukromý revír, který je zaměřen hlavně na lov kapra. Slyšeli jsme, že je tu docela početná obsádka kapra v průměru kolem 5 až 12 kg a několik velkých amurů. Už se těším jak malý Jarda, balím rychle věci do auta a s pomocí GPSky ještě ten pátek razím na místo. David už tu den chytá a hlásí zatím pár kaprů kolem 5 až 6 kg. V duchu si říkám, že to by mi stačilo, i ten pětikiláč, vždyť takovou rybu jsem nikdy nechytil. Jsem na místě, po zaplacení 50 Kč na prut na den (pro mě jako chudého studenta ideální) si to už šinu s plnou polní za svým kamarádem, kterého už vidím z dálky. Jsme tu sami, což nám docela vyhovuje. Chytáme na posledním dovoleném místě směrem na bahno. Chytat až na bahně u přítoku je zakázáno kvůli tomu, aby ryby měly alespoň někde klid. Svoje montáže umísťujeme na druhou stranu, která je lemována lesem a podle fotek z výlovu rybníka, jde místem koryto potoka, tam si myslíme, že by kapři mohli najíždět.

jedna

Na prut nasazuji jedno plovoucí boilies s příchutí ananas/broskev a na druhý prut panáčka z boilies ananas N-BA a stejné plovoucí boilies jako na první montáži. Pruty dávám do stojanu a netrpělivě čekám na svůj vůbec první záběr na boilies a snad i od velkého kapra. Půl hodiny, hodina a stále nic. David jede místo prokrmit vařenou kukuřicí a pár kuličkami boiliesu. Když tu mi pípák hlásí záběr a cívka na navijáku se roztočí závratnou rychlostí a pouští nenávratně metry a metry rybě pryč. Srdce se mi neskutečně rozbuší a adrenalin mi vyskočí na maximální hodnotu. Zvedám prut a zasekávám, s rukou na cívce, kterou se marně snažím přibrzďovat. Je to on, můj kapr, kvůli kterému jsem sem jel. Ryba si to razí stále při dně a já si říkám, že to není možné ji obrátit, pak se ale ryba po prvním náporu pomalu, ale jistě nechává přitáhnout a po několika minutách boje ještě u břehu ji podebírám a přenáším rychle na podložku..Tak takového kapra jsem ještě neviděl, jsem z toho neskutečně vyplesklý, možná ještě víc, jak sám ten kapr v podběráku ze mě. Rybu dávám na podložku, rychle odháčkuji a co nejrychleji změřit, zvážit, vyfotit a šup s ním zpátky do vody. Tak míry ukázaly krásných 76 cm a 7,8 kg. Krásný první šupináč. Neskutečný pocit!

jedna

Poté jsem ještě zdolal několik kaprů kolem 6 kg. Blíží se večer a říkám si, že abych nemusel stále přehazovat kvůli menším kaprům, tak nasadím na oba pruty vždy 2 boilies o průměru 18 mm, oba na panáčky. Pomalu zalézám do stanu, že si zdřímnu. Po nějaké době klidu, kdy kapři přestali brát, se mi to na chvilku daří. Když tu mě probudí hlasitý jekot pípáku kombinovaný s hrkotem brzdy na navijáku, hlavou mi probleskne: „Vstávej, to bude určitě macek“! Rychle vybíhám ještě v trenkách ven ze stanu, jediné co tak stihnu, je ještě skočit do holínek a pak rychle zasekávám. Cítím mohutný tah, ještě větší, než co jsem měl u prvního kapra. Naviják se jen protáčí a já už po 10 minutách začínám pociťovat bolest v ruce. David, který též spal, pomalu vylézá ven ze stanu a pozoruje mě, nešťastníka, jak pomalu bojuji s rybou. Ještě 5 minut a pomáhá mi již rybu podebrat..Ve světle čelovky ryba vypadá nekonečně dlouhá. To je on, můj vysněný kapr. Rybu dávám na podložku a šup s ním na váhu. Ta ukazuje 9,8 kg a 80 cm rovných, neskutečně krásný a zdravý lysec.

jedna

Ještě pár fotek a pak už jen zamávání ploutví a je ten tam. Dívám se na hodinky, které ukazují 23:50. Vysílen z boje a neskutečně plný zážitků z nočního boje, oba pruty vytahuji a jdu si alespoň na chvilku zdřímnout. Ráno jsme s Davidem chytili ještě dohromady asi 20 ryb, ale s hmotnostmi opět kolem 6-8 kg. S blížícím se večerem aktivita kaprů pomalu slábla a já pomalu začal balit domů. Celkem jsme tedy za ty 2 dny nachytali asi 30 kaprů a některé ryby těsně pod 10 kg. Neuvěřitelně krásná chvilka u vody na kterou budu vzpomínat ještě hodně dlouho, navíc se splněným snem chytit si toho pořádného macka.

Autor: radeknom - ®

Diskuse k článku (39 reakcí)

Přečteno: 13 035x
Průměrná známka: 1.26