U vody nejenom na rybách

- MP-E65mm

      Určitě se každý z vás setkal při dlouhém vysedávání u vody s krásou přírody, a tím samozřejmě nemyslím jen obyvatele žijící pod vodou, ale i živočichy, kteří nás obklopují, aniž bychom to postřehli. Když si tak sedím v křesle a rybky zrovna nejsou při chuti, snažím se vnímat dění kolem sebe. Tímto článkem bych chtěl nahlédnout do říše hmyzu, obojživelníků a ptáků, a přiblížit tak svět, který je mnoha lidmi opomíjen.
      Neznám snad rybáře, který při letnícha slunečních dnech nespatřil létající torpéda. Vážky jsou výbornými letci, hájícími si své teritorium. Dokážou vyvinout krátkodobě rychlost až 100 km/h, což je řadí mezi nejrychlejší tvory hmyzí říše. Jsou velmi obratné, ale na druhou stranu řekl bych i dost zvědavé. Často pozorují v letu na místě vetřelce, který narušil jejich výsostný vzdušný prostor. V tu chvíli je ten správný čas na pozorování, popřípadě pořízení fotografie. Vážky (Odonata) se dělí do dvou podřádů (Zygoptera) a (Anisoptera), a ty se dále dělí do několika čeledí. Celkově je u nás známo zhruba 80 druhů vážek. Málo lidí ví, že vývoj vážek se dělí do několika stadií a právě dospělec (imago) je to poslední a bohužel nejkratší z nich. Jedinec nemá za úkol nic jiného, než se spářit a naklást vajíčka do přirozeného prostředí. Jsou druhy vážek, které nemají problém se při kladení vajíček do pletiva rostlin celé potopit pod vodu a v tomto stavu setrvat 20 minut. Některé druhy vážek létající v tandemu (samička přichycená samečkem pomocí přívěsků na konci zadečku) se naopak dlouhodobému kontaktu s vodou vyhýbají a pouze zvláštním nalétáváním zadečkem na hladinu upouští několik vajíček do vody. Z vajíčka se líhne larva, která má rovněž několik vývojových stadií. Larva vážky je dravá a je schopna ulovit i pulce, její přirozenou potravou jsou drobní korýši, larvy komárů, chrostíků, jepic atd. Zhruba týden až dva před vylíhnutím dospělce larva nepřijímá potravu. V časných ranních hodinách vylézá z vody, většinou poblíž břehu na nějaký stonek rostliny. Setkal jsem se často s exuvií (prázdná schránka vylíhnuté larvy) i několik metrů od břehu. Potom následuje nejkrásnější fáze přeměny vážky. Kdo mohl být svědkem této události, tak asi ví, o čem mluvím. Cyklus proměny závisí na několika faktorech, ale obecně trvá zhruba hodinu. Čerstvě vylíhlé imago se vyhřívá na sluníčku, vysouší si tak tělo a zejména křídla. V tomto období jsou však vážky nejvíce zranitelné a mohou se stát snadnou kořistí většiny predátorů.
Kněžovka stromová Acanthosoma-haemorrhoidale
Lesklice měděná (Cordulia aenea)
Motylice lesklá (Calopteryx splendens)
Šidélko páskované (Coenagrion puella)
Soumračník jitrocelový (Carterocephalus palaemon)

      Nechme vážky vážkami a pojďme se posunout trošku dál. Dalšími neméně výraznými obyvateli břehů řek a rybníků jsou obojživelníci. Tady bych se zastavil u tvora, kterého považuji za „královnu obojživelníků“, a tím je rosnička zelená (Hyla arborea). Tento malý a křehký tvor krčící se na stéblu rákosí, vyčnívající svou krásou nad ostatní příbuzné z řad žabího světa je natolik vzácný, že je na většině míst republiky těžko k vidění. Jsou však lokality, kde se vyskytuje hojně a je opravdu zážitek tohoto tvora pozorovat v jeho přirozeném prostředí. Její úbytek je přisuzován zejména znečištění a regulacím toků. Stejně jako některé druhy vážek je i rosnička bioindikátorem znečištění prostředí. Dorůstá velikosti kolem 5 cm. Její barva je proměnlivá v závislosti na podkladu, avšak sytě zelená u ní dominuje. Živí se bezobratlými živočichy. Rosnička se rozmnožuje od dubna až do června, klade pod vodní hladinu kolem 900 vajíček, z kterých se líhnou pulci. V tomto období je tedy možné rosničku vidět na vodní ploše nebo v její bezprostřední blízkosti. Mimo dobu páření se vyskytuje v křovinatých porostech, ale i na stromech. Je to jediný zástupce stromové žabky u nás a domnívám se, že i v Evropě. Mimochodem, je to výborný a neocenitelný objekt vyhledávaný fotografy. Nezapomeňme, že to je silně ohrožený druh, zákonem chráněný.

Rosnička zelená (Hyla arborea)

      A do třetice jsem si pro vás připravil obyvatele žijící jak ve vzduchu, tak i na hladině našich vod.


Racek chechtavý (Chroicocephalus ridibundus)
Potápka roháč (Podiceps cristatus)

Potápka roháč (Podiceps criscatus)

      Měl jsem možnost účastnit se fotografického víkendu, jehož hlavním cílem bylo pořízení snímků potápky roháče. Potápka je výjimečný pták nejenom zbarvením, ale především pro své atypické chování při tzv. svatebních tanečcích, kdy péřové laloky umístěné na krku rozevírá spolu se vztyčenou chocholkou. Tohoto krásného ptáka je možné dnes díky důsledné ochraně vidět na celém území České republiky. Živí se převážně rybami menší velikosti, její dlouhý zobák se špičkou na konci je k lovu přímo stvořený. Dokáže se potopit i několik metrů pod hladinu, aby ulovila kořist. Mimo ryby tvoří její jídelníček žáby, hmyz, ale i drobní korýši. Hnízdí od dubna, klade kolem pěti vajec, o které se starají oba rodiče. Pokud uvidíte ptáka plujícího po hladině, jemuž ze hřbetu vyčnívají malé hlavičky, bude to právě potápka roháč a čerstvě vylíhlé potomstvo. Trvá asi tři měsíce, než se nově vylíhlá potápka roháč plně osamostatní.

Ledňáček říční (Alcedo atthis)


Lednáček říční (Alcedo-atthis)
      Při mých fotografických vycházkách především za hmyzem, jsem se již několikrát setkal s tímto překrásně zbarveným ptáčkem, který se právem pyšní označením „létající drahokam“. Při jednom slunném dopoledni jsem byl svědkem opravdu překrásné podívané. Když se tak brodím  trávou u hustě zarostlé tůňky a slyším opakované žbluňknutí, není rybáře, který by se nezajímal, co že to tam loví. Po delší době jsem zaznamenal na protějším břehu lovícího ledňáčka. V klidu jsem poklekl a nikým nerušen sledoval podívanou, kterou bych přál všem. Ledňáček sedící na větvi zhruba 2 m vysoko sledoval dění ve vodě, a když zahlédl potenciální kořist, vzlétl a střemhlav se řítil k hladině. Následovalo již zmiňované žbluňknutí a v „cukuletu“ byl zpět na větvi. Bohužel chvíli trvalo, než nějakou tu rybku ulovil, ale po několika pokusech se mu to přeci jen povedlo, a to, co následovalo, mě doslova a do písmene odrovnalo. Ledňáček přistál na větvi s ulovenou rybkou usilující z posledních sil o život mrskáním se v zobáku, a jelikož velikost rybky nebyla nikterak malá, s celým ledňáčkem to poměrně házelo. Žádný hrdý lovec nepřipustí, aby mu kořist unikla, a tak ledňáček nelenil, a začal s rybkou v zobáku třískat o větev. Po několika „zalomeních“ krku se mu rybku povedlo omráčit. Chvilku tam ještě vysedával, jako kdyby se uspokojoval řečmi, jaký je frajer, a posléze odlétl neznámo kam. Tím celé představení skončilo a já se šel v klidu věnovat svému koníčku.
      Tímto bych chtěl poděkovat kamarádovi a skvělému fotografovi divoké přírody Michalovi Jiroušovi za zapůjčení fotografií potápky roháče, ledňáčka říčního a racka chechtavého pro tento článek.

      Ostatním přeji spousty úlovků a fotografům pěkné světlo.

Autor: MP-E65mm - ®

Diskuse k článku (39 reakcí)

Přečteno: 12 268x
Průměrná známka: 1.19

NJak se fotí ryby

Naučme se dobře fotit ryby a jednoduše pak zpracovávat fotky na počítači.