Jak jsme hledali červy

- Tomáš Mihula

Příhoda, kterou popisuji se odehrála v době hluboké totality, někdy kolem roku 1986, kdy nám bylo asi 14 let. Ti, kteří si pamatují nabídku obchodů v oblasti rybařiny ví, že o koupi bílých červů na prodejně se nám tehdy nemohlo ani zdát. Já s kamarádem Davidem jsme ale chytře chodili dobývat červy k jednomu kravínu - do vybetonované nádrže se vyvážely odpady z kravína a než se nádrž postupně naplnila a vyvezla, bylo možné zde červy najít. Samozřejmě to nebylo nic příjemného z důvodu úděsného puchu. V nádrži se tedy nacházely odpady v různém stáří a hustotě, myslím, že to podrobněji už popisovat nemusím.Jednou jsme taky červy usilovně hledali na všech našich ověřených místech - ale nic! David v zoufalství z neúspěchu (chystali jsme se na nějaký důležitý lov) nakonec ukázal na část nádrže, kde se nacházel zdánlivě kompaktní odpad, pokrytý zcela čistými, suchými pilinami (dodnes nevím, proč to tak bylo) a řekl památnou větu: "Zkusíme hrabat hlouběji.". A s rozběhem do těchto míst skočil a rázem byl až po prsa v ......, no ve velmi řídkém hnoji. Piliny totiž jen plavaly na povrchu nejčerstvějšího vývozu z kravína. Můj smích se ani nedá popsat (Davide, promiň). Pointou je ale návrat domů - bydleli jsme v té době v rodinných domech na okraji Ostravy, kde je mimo jiné i největší umělé koupaliště ve střední Evropě. Ono dopoledne na něj po silnicích proudily tisíce návštěvníků, mezi kterými musel David projít, aby se dostal domů. Prostě trapas jako vrata, na který se do smrti nezapomíná.

Publikováno v časopise Sportovní rybářství - duben 2000

Autor: Tomáš Mihula

Přečteno: 2 657x
Průměrná známka: 1.97