Tloušti spadlí z višně

- LudvaBrno

      Jestli vás titulek článku svádí k domněnce, že se autor zbláznil (nebo přinejmenším spadl z višně sám), nemějte mu to za zlé. Už asi týden totiž stříhá metr a vyhlíží datum 16. 6., kdy podle řádu MRS končí doba hájení jedné z našich nejběžnějších ryb - jelce tlouště. A já říkám, když tlouště, tak jedině na ovoce! Nečekám sice, že každý kaprař, muškař, feederař nebo třpytkař po přečtení článku zahodí svoje náčiní a vezme útokem nejbližší obsypanou třešeň, ale buď jak buď, jeden měsíc v roce věnovat tomuto neortodoxnímu lovu podle mého názoru stojí za zkoušku. Na úvod mně dovolte jednu pohádku - vzpomínku.

Jelec tloušť - Leuciscus cephalus

      Bylo parné červnové poledne, ve školce jsme právě dožvýkali nějaký těžko definovatelný produkt socialistického zemědělství a paní vychovatelky začaly chystat lehátka pro odpolední siestu. První babičky a rodiče si začali rozebírat svoje ratolesti a k mému údivu mezi touto skupinou dospělých byl i můj strýc Sid. Na první pohled do skupiny nezapadal, jednak svou nekonfekční velikostí (sám o sobě s oblibou říká, že je asimetrický, přičemž to měkké i ve slově asimetrický má svůj opodstatněný důvod) a jednak oblečením, které sestávalo z ošoupaných manšestráků, vyrudlého trička a batohu, ze kterého vyčnívala násada dlouhého podběráku. Uvítal mě slovy: „Běž se voblíct, valíme do Vanglu na jelce,“ což mně znělo jako řeč šamana z povodí Amazonky. Přesto jsem příkaz bezezbytku vykonal a za chvíli jsme už seděli v dýchavičné lokálce s konečnou stanicí v Ivančicích u Brna. Pokud jste v tomto dnes malebném městečku na jihu Moravy nikdy nebyli, pak vězte, že dalo světu zejména dva kulturní velikány - Alfonse Muchu a Vladimíra Menšíka - a dále že je strategicky umístěno nad soutokem tří báječných řek – Jihlavy, Oslavy a Rokytné (řazeno abecedně, aby se někdo třeba neurazil, že jsem „tu jeho“ řeku dal na poslední místo).
      Vystoupili jsme na zastávce z vlaku a léto na nás dýchlo svou horkou vůni pokosených luk. Sid se zhluboka nadechl té rajské vůně, prohmatal si levé artritické koleno a prohlásil skoro jako převozník Prošek Oty Pavla, že dnes jich nachytáme plný pytel. Vyrazili jsme k řece Jihlavě, která se před námi líně plazila údolím, než ovšem dospěje ke Stříbskému mlýnu, kde jí škádlivé balvany načechrají hřívu. Na břehu byla tenkrát hebká tráva, která vábila k usednutí. Sid nicméně neusedl, ale vytáhl z batohu asi dvoukilový pytlík rudých třešní srdcovek a marnotratně je rozhazoval po řece, jak jsme šli směrem po proudu. Na konci klidnějšího úseku se zastavil, zapsal si docházku a rozbalil prut s jednoduchou montáží s husím brčkem. Na háček zkušeným pohybem nabodl asi dvoucentimetrovou třešeň, opatrně položil brčko na hladinu asi dva metry od břehu, kde byl proud téměř neznatelný a splávek dobře ukotvený třešní na dně jen pomaličku putoval dolů s proudem. „Teď brácho něco uvidíš,“ prohlásil sebevědomě. A opravdu, po chvíli se brčko ve vodě dalo do tance, poskočilo z místa na místo. Nakonec bez varování zajelo přímo pod hladinu. Sid neváhal a trhl prutem, který se v ten moment mírně prohnul. Naviják zavrčel jako hladový pes a za chvíli se ve smaragdové trávě mrskal můj první tloušť v životě. Ten den jsem se stal rybářem. A proč taky ne? Léto se smálo, motýli obarvili svět svými křídly, seno pronikavě vonělo, kosi a drozdi se předháněli ve zpěvu a tloušť byl zlatou rybkou z pohádky.

      Nyní se vraťme do tvrdé reality kopřivami a netýkavkou zarostlých břehů (jeden dědeček u řeky mně to vysvětlil slovy: „Kdo by to kosil, když už nikdo nemá králíky“), pokusím se vás seznámit se základními parametry lovu tloušťů na ovoce (peckovice). Protože se jedná o sportovní rybářství, nejprve určíme pravidla hry.
      A začneme u nástrahy. Jako modelový příklad vezmu mou oblíbenou třešeň srdcovku, ale podle literatury se dá použít i jiných druhů ovoce (višně, mirabelky nebo tzv. „špendlíky“, menší švestky). Je dobré se rozhlédnout kolem vody, jestli někde nějaký ovocný strom neroste, ryby pak ten který druh ovoce přijímají lépe. U třešní je podle mých zkušeností důležitá velikost, barva a čerstvost. Optimální parametry má třešeň velikosti 2 cm s barvou jako červené ferrari, kterou jste toho rána za kuropění utrhli cestou k vodě. Pokud zrovna taková třešeň není po ruce, nezoufejte, úspěch se zajisté dostaví i tak.

tresne na tlouste
      Ideální nástraha na pěkného tlouště.

      Teď si pojďme představit soupeře. I zde je variant více, obvykle však vaším nejčastějším sparingpartnerem bude jelec tloušť. Jeho popis asi nejlépe vystihl už jednou zmiňovaný Ota Pavel, takže všem doporučuji knihu Jak jsem potkal ryby. Já ho vnímám jako příjemného bracha, který se postará o zábavu i tehdy, když už to ostatní ryby vzdaly. Je to ryba se širokou ekologickou valencí, proto se s ním můžeme setkat mezi lipanovým a cejnovým pásmem prakticky všude. Některé toky jsou jím doslova zamořeny. Na pohled působí přívětivě svým zavalitým a zároveň atletickým tělem a ploutvemi červenými jako ty třešně, na které ho nalákáte. Olivovou barvou hřbetu dobře splývá s prostředím.
      Hrací plocha bude řeka. Sice jsem jednou tlouště chytil i v rybníku, ale řeka je řeka. Vyberte si místo, které není ani proudné ani stojaté, nejlépe něco tak mezi. Nejlepší lov jsem vždy zažil pod stromy, proto se snažte vybrat místo se zarostlými břehy. V otevřené krajině jsem měl záběrů poskrovnu. U řeky si vyberte asi dvěstěmetrový úsek, který postupně projdete. Nejprve si tlouště navnaďte několika hrstmi třešní, které vhodíte na místech, kde se v budoucnu chystáte usednout. Je dobré předtím třešně lehce pomačkat, aby pouštěly šťávu. Směr chůze při lovu není podle mého názoru v tomto případě důležitý, ale uvádí se nejčastěji proti proudu.
nastrazeni tresne na tlouste       Co se týče techniky lovu, jedná se o naprosto triviální lov na plavanou. Postačí vám k němu jakýkoliv prut, silon cca 0,20 mm, obyčejné brčko jako splávek a pár olověných bročků pro případné vyvážení celé sestavy. Doufám, že se teď nikoho nedotknu, ale připomenu na tomto místě jeden známý vtip, kdy sedí u vody rybář a kolemjdoucí pán ho komentuje slovy: „No, má sice německý prut, japonský vlasec, anglický splávek a francouzskou návnadu, ale chytne něco ryze českého.“ Pokud vám taky lezou na nervy naši kolegové s neustále pípajícími číhátky a dalšími moderními vymoženostmi, tady je určitě nepotkáte. Aspoň prozatím. Třešeň je nejlépe před použitím odpeckovat, což provádím lehkým tlakem na pecku nejlépe sirkou shora dolů (od místa odtržení stopky ke špičce). Při výběru háčků se mně nejlépe osvědčil dvojháček střední velikosti, který třešeň dobře nese i v proudnější vodě. Háček do třešně vnořte pohybem shora dolů s rotací o 180° tak, abyste neprotrhli slupku a háček se celý v třešni ukryl (viz obrázky).
      Pokud jde o lov samotný, nejatraktivnější kusy jsem chytil doslova „pod nohama“. Zvolte si místo s hlubší a velmi mírně proudící vodou. Sedněte si na břeh trošku dál od vody, ale tak, abyste na splávek dobře viděli. Ponor návnady zvolte shodný s hloubkou řeky nebo o něco menší, aby návnada kopírovala dno. Nahoďte maximálně do vzdálenosti dva metry od břehu. Dá se zřejmě lovit i dále od břehu s menším ponorem, ale já jsem dosáhl nejlepších výsledků právě tímto způsobem. Volně uchopte prut do ruky, uvolněte se, zaposlouchejte se do šumící řeky. Záběr pěkného tlouště podle mého soudu nemůžete propást. Je razantní, plynulý, a tím lehce rozpoznatelný. Splávek se nejprve několikrát zachvěje, objeví se kolem něj kroužky, aby se následně vydal do hlubin. Chlapík na druhém konci udice se s vámi asi moc prát nebude, projezdí kousek řeky vymezený vaším vlascem a pak se nabídne na břeh skoro sám od sebe. Rozhodně nečekejte parmí jízdu - a to ani u skoro kilových kusů. Pokud jde o nejlepší denní dobu lovu a počasí, přednost dávám ranním hodinám před večerními a vysokému atmosférickému tlaku před nízkým. Za deště mně obvykle nezabralo vůbec nic.

Jelec tloušť - Leuciscus cephalus
      Typický zástupce: Jelec tloušť - Leuciscus cephalus

      Pokud bych se měl pokusit vyzdvihnout pozitiva tohoto druhu lovu, velkým přínosem je podle mě fakt, že vám rybaření neznechutí žádná rybí drobotina, která se vám motá kolem háčku v případě použití jiných nástrah (zejména jinak neskutečně dotěrní hrouzci si dají pohov). Velikostně budete nejspíš většinou zdolávat ryby spíše větší - kolem čtyřiceti centimetrů, záleží též na konkrétní řece, moje osobní maximum z Jihlavy je 48 cm. Dost možná tam plavou i macatější kusy, zatím mně však nebyly souzeny. K zahození nejsou ani další průvodní jevy rybaření; prokrví se vám končetiny, vyrovnají puky na kalhotách, klesne množství stresových hormonů v krvi, upraví se cholesterol a odplaví se deprese.

reka na tlouste
      Hezké místo na pár tloušťů a relax – řeka Jihlava u Dolních Kounic.

      Na závěr vám prozradím jeden kuchařský recept a jeden kuchařský trik, který si můžete vyzkoušet nejlépe na tlouštíkovi od půl kila výše, kterých je v našich řekách stále dost. Zanícené Chyť&pusť přemlouvat nebudu, jestli hodlají trápit ryby svými háčky jen tak pro zábavu, doporučím jim opět Otu Pavla nebo lépe film na motivy jeho knih Zlatí úhoři, konkrétně meditaci pana Proška nad parmou.
      Nejprve recept; je to poměrně známý a klasický způsob „po mlynářsku“. Rybu nakrájejte na podkovy o šířce asi 4 centimetry, dobře ji posolte (skoro tak, jako byste ji chtěli přesolit), zakápněte citrónovou šťávou a nechte asi hodinu odležet. Potom odlijte vyloučenou vodu (tloušť jí má fakt hodně), potřete kousky masa dobře rozetřeným česnekem a obalte rybu v mouce, do které jste předtím rozmíchali papriku nebo grilovací koření. Osmažte do zlatova a podávejte s chlebem nebo opečenými brambory. Mňam. A teď ještě ten trik. Maso tlouště je velmi měkké a vodnaté, dost se rozpadá. Někteří rybáři ho proto ani nekonzumují. Abyste si kulinárně opravdu užili, je nutné tlouště smažit ve vroucím! tuku a s rybou manipulovat co nejméně. Nejlepší je použít fritovací hrnec nastavený na maximální teplotu.

      Úplně na závěr bych vám všem chtěl poděkovat za trpělivost při čtení článku, popřát co nejromantičtější letní lovy, u vody více příjemných zážitků, méně nepříjemných lidí a nashledanou u nejbližší řeky.

      Lukáš Bružeňák alias LudvaBrno

Autor: LudvaBrno - ®

Diskuse k článku (43 reakcí)

Přečteno: 20 899x
Průměrná známka: 1.16

NLetní lov tloušťů na třepanou

I když své největší tlouště jsem chytil jiným způsobem, tato metoda mi přináší naprosto jisté a pravidelné úspěchy.

NVelcí, větší, největší - tloušti 1

Od důvěryhodných rybářů mám informace o rybách 72, 73 a 75 cm. Jednou jedinkrát jsem takového tlouště dokonce i viděl.

NTloušti a ovoce

Starší ryby podřizují výběr lokality, kde se převážně přes den pohybují, vždy vlastnímu pocitu bezpečí.