Lov štik s mrtvou rybkou

3.3.2008 - Ochránce koní

Hned na úvod si ujasněme jedno - vím, že přívlač s umělými nástrahami je sportovnější a dynamičtější než chytání na mrtvé rybky. "Moje sada úspěchů" však zahrnuje i tento způsob lovu a ohromně mne to baví. Můžete mi to zkusit znechutit, poslužte si. Já to vydržím a vracet úder vám nebudu. Místo toho půjdu na ryby, možná chytnu štiku, možná dvě. Nebo taky žádnou - i tak se budu mít krásně. A budu u toho dumat, jaké nové finty na ně vyzkoušet. Nebude mne zajímat, co si o mně ostatní myslí. V ten moment je to jen mezi mnou a rybou.

Pozn.: v dalším textu píši především o štikách, i když lze popisovanými metodami cíleně lovit i candáty nebo úhoře.

Jak na to

Při lovu dravců platí: čím blíže dostanete nástrahu k rybě, tím lépe. Proto jsou přívlač a dynamický lov s mrtvou či živou rybkou účinnější než vyčkávací lov na jednom místě. Je to takový podvodní zákon trhu - vy nabízíte potravu a dravec se rozhodne, jestli ji přijme. Jste obchodník na cestách, který má tím větší šanci na úspěch, na čím více rybích stanovištích předvede svou nabídku. Mnoho z nich naleznete prázdných, nebo jejich osazenstvo nebude mít na vás či vaše zboží náladu, ale vy jich za dopoledne obejdete mnoho a pár "zákazníků" zájem mít může. Pokud se naopak rozhodnete chytat jen na jednom místě a nebudete ryby hledat, budete mít před sebou třeba jen jednu jedinou rybu, kterou se snažíte přemluvit k záběru. A to je jako byste si už předem přiznali porážku.
Nebo můžete zvolit jinou obchodní strategii - vytvoříte tak atraktivní nabídku, že se k vám zákazníci jen pohrnou a vy si můžete dovolit sedět a čekat na ně. Jak to? Pravidelně jim prostřete švédské stoly plné návnad. Ukážeme si obě možnosti - pojďme na to!

Strategie č. 1 - aktivní lov

Při této strategii budeme nástrahu předkládat rybám až před tlamu. Zvolíme velkou nástrahu, která je dobře vidět a cítit, a prochytáme s ní velkou vodní plochu. Pokusíme se najít dravce, který má hlad a bude nám ochoten zabrat.

Driftující plavaná

První volbou pro tento úkol je plavaná. Splávek nebude ukotven ke dnu, takže jej proud a vítr ponese po hladině. Při tomto způsobu lovu můžete použít živou rybičku, ale není to nutné. Dávám přednost mrtvé rybce, kterou pořežu nožem na bocích, aby vypadala jako pokousaná od jiného dravce. Zavěsím ji pod splávek tak, aby bylo na první pohled zřejmé, že je mrtvá - břichem nahoru. Průběžný splávek po vlasci klouže mezi zarážkami, což mi umožňuje během lovu zatáhnutím za vlasec potahovat rybičkou nahoru a dolů a dodat jí tím trochu pohybu.
Každá mrtvá rybka, pokud není vykuchaná, nemá pod vodou žádnou hmotnost, jen tak si splývá. Proto není potřeba velký splávek – ideálně kolem 10 - 15 gramů. Olůvko úplně stačí kolem 5 gramů. Zvláště na velkých hloubkách pak rybka klesá jen pomalu dolů a už během této doby si ji může dravec všimnout. Pokud použijete vykuchané rybky, které nemají plynový měchýř a pod vodou jsou těžké, musíte vzít nosnější splávek, naopak zátěž nemusíte použít vůbec.
Montáž při lovu na plavanou je jednoduchá. Budu ji popisovat shora dolů - první je na vlasci gumová zarážka (koupíte speciální na plavanou v rybářských obchodech), pod ní je klouzavá korálka, pak splávek provlečený skrz středovou dutou trubičku, pod ním druhá zarážka, pod ní asi 60 cm následuje zátěž, pak stoper (gumová korálka) a pod ním pevný obratlík. Do něj je uchyceno lanko, jehož délka by měla být alespoň 50 cm (klidně i více, protože štika může na rybičku zaútočit zespodu a může se jí pak dostat do tlamy vlasec nad lankem). Lanko je zakončeno dvojicí trojháčků vzdálených od sebe asi 12 cm (dvě třetiny délky nástrahy). Dva ze tří protihrotů na háčcích jsou zamáčknuty - s protihrotem je vždy ten, který je zapíchnut do nástrahy. Velikost trojháčku je číslo 8 až 6. Pravděpodobně neseženete lanko se dvěma trojháčky, ale můžete si koupit sadu pro domácí výrobu lanek. Vezměte ocelové lanko s nosností alespoň 15 kg - zapomeňte na jakékoliv experimenty s jinými materiály.
Vlasec by měl mít průměr alespoň 0.30 mm, slabší nemá smysl. Pokud má být ryba něčím hrubým odrazena, tak to bude síla lanka a ne síla vlasce. Můžete použít i pletenou šňůru - ta má díky malé průtažnosti výhodu, pokud budete chytat na větší vzdálenosti, a navíc pěkně plave po hladině. S potopeným vlascem se špatně loví, zachytává se o dno a během unášení vlnami nejde srovnávat jeho oblouk. Proto je dobré vlasec před lovem namastit (stačí nějaká indulona) - jen lehce na houbičku a protahovat přes ni vlasec při smotávání na cívku navijáku.
S běžným splávkem prochytáte okolí asi tak 40 m od břehu, dál nejde dohodit a vítr jej kvůli odporu oblouku na vlasci o moc dál nezanese. Proto, pokud chcete lovit ve větší vzdálenosti, použijte splávek, který má na vrchní části křidélka, do nichž se může lépe opírat vítr. Ideální jsou kaprařské splávky markery (slouží jim k prozkoumání a označení loviště) - mají však jen spodní očko, takže na ně musíte připevnit druhé nahoře. Anebo si taková křidélka vystřihněte z plastové kancelářské složky a na splávek je přilepte. Pokud budete sedět na místě, kde vám fouká vítr do zad, budete s nimi moci lovit i 70 m od břehu, což už je vzdálenost, kterou třeba s přívlačí bez loďky jen stěží efektivně pochytáte (navíc třeba v 8m hloubce). Pozn.: existují i speciální "drift" splávky s plachtičkou, v Čechách se mi je však nepodařilo sehnat.
Nebojte se prochytávat ani otevřené vody bez možných úkrytů pro dravce. Většina dravců žádný úkryt nemá - buď následují hejna ryb migrující revírem, nebo jen tak putují vodou a hledají něco k snědku. Mohou být třeba nad 20m hloubkou jen ve čtyřech metrech pod hladinou. Nebo budou ležet na plochém dně v 3m hloubce daleko od pobřeží - i taková místa má smysl prochytat. Popadané stromy u kraje nechme vláčkařům. Ono většinou ani není o co stát - kdyby tam bylo cokoli zajímavého, už by se to chytlo. Stejně tak jako kaprovité ryby se i větší dravci naučili, že kolem břehu je to pro ně nebezpečné!

Lov na polotěžko

Lov na polotěžko je lov se splávkem, který je kotven ke dnu zátěží a neunáší jej proud. Mnoho rybářů jej mylně pokládá za lov na plavanou. Ukázku sestavy vidíte na nákresu. V těchto případech je vhodnější lovit s potopeným vlascem mezi prutem a splávkem, aby jej na hladině nebral vrchní proud a vítr.
Tento styl lovu má smysl především tam, kde tušíte stanoviště ryby a chcete zde nabízet nástrahu delší dobu bez jejího odplavání pryč, nebo kdykoliv vám vítr a proud nehraje do karet (protivítr, spodní proudy apod.) Může to být např. podél břehu, kde nahodíte třeba 30 m od sebe a postupně každých 5 minut nástrahu přitahujete o pár metrů k sobě. Nebo u potopeného stromu u druhého břehu, rákosového ostrůvku, podél pařeziště apod. Oproti položené, s kterou tato místa prochytáte také, má však výhodu v tom, že kdykoliv vidíte, ve kterém místě se právě nachází vaše nástraha. Také po záběru, když čekáte se zásekem, vidíte, kam s nástrahou ryba odplouvá a podle toho uspíšíte nebo oddálíte zaseknutí.

Lov na těžko

U položené vidím hlavní výhodu ve dvou ohledech - jednak můžete snadno chytat na opravdu velké vzdálenosti a ve velkých hloubkách, dále pak lze použít signalizátory záběrů, které vám dovolují věnovat se jiné činnosti, např. chytání druhým prutem jinou metodou. Po nahození vypnete vlasec, položíte prut do vidliček, vlasec zaháknete pod klip nebo navlečenou gumičku na rukojeti prutu, odklopíte naviják a zapnete signalizátor. Při záběru ryba vytrhne vlasec z klipu-gumičky, a ten se může volně odvíjet z cívky. Lov s povolenou brzdou nebo baitrunnerem se mi neosvědčil, odpor brzdy je stále příliš velký a ryba nástrahu pustí.
Sestava je opět vidět na kresbě. Je na vás, jestli zvolíte nástrahu ležící na dně nebo nadlehčenou - záleží na tom, čemu více věříte. V čisté vodě má možná nadlehčená mrtvá rybka větší opodstatnění, jinak se ale dravec-mrchožrout řídí spíše čichem.
Slovo mrchožrout jsem použil záměrně - jednak je pro dravce čerstvá mrtvá rybka snadnou a lákavou kořistí, jednak se více známých rybářů ve svých článcích shoduje, že ti dravci, kteří aktivně loví živé rybky, jsou nejsnadnějším úlovkem vláčkařů i rybičkářů (a pak dostanou klackem po hlavě). Ve vodě zůstanou déle ti jedinci, kteří z nějakých nám neznámých důvodů dávají přednost mrtvým rybkám, rakům, utopeným hlodavcům a jiné na dně ležící potravě (u sumců např. velké škeble). Tyhle ryby jsou na umělé nástrahy neulovitelné a živá rybka je nemusí vůbec zaujmout. I to je argument pro výše popisované doporučení, proč narozdíl od vláčkařů nehledat dravce čekající na kořist u překážek, ale prochytávat celou plochu revíru a snažit se ulovit migrující mrchožrouty. Také proto po nahození každých zhruba 5 minut s rybkou potáhněte o několik metrů, prochytáte tím větší prostor. Neseďte a nečekejte hodiny na záběr, to je vůbec nejhorší, co můžete udělat! Štika je jen ryba a pokud jí nástrahu dotáhnete pod "zobák", tak ona ji vezme, ale musíte jí to tam podstrčit. A když ne tahle, tak jiná ano.
Pokud se rozhodnete použít nadlehčenou mrtvou rybku, např. polystyrenovou kuličkou v jejím těle, vždy ji nastražte tak, aby mířila ode dna hlavou nebo břichem nahoru. První trojháček by měl být v půlce jejího těla, druhý až dole u ocasu a hroty háčků míří směrem dozadu. Dravec bude velkou rybku polykat hlavou napřed a toto rozmístění háčků dává jistotu jak spolehlivého, tak i bezpečného zaseknutí - háčky nebudou zapíchnuty příliš hluboko v jeho tlamě.
Jen se krátce zmíním o tom, že při lovu na položenou je možné použít i montáže s pevnou zátěží jako při kaprařině. Ryba se sama zasekne hned při záběru. Tento způsob lovu nemám vyzkoušen, ale myslím, že to po vyladění hmotnosti zátěže, délky návazce a dalších detailů může velmi dobře fungovat. Třeba na řekách, kde v proudu ani nelze příliš jemně chytat (resp. nechat rybu před zaseknutím pár sekund volně polykat nástrahu), to může být zajímavé řešení. Podobně se chytají sumci ve Španělsku na Ebru - zátěž má kolem 400 gramů, návazec asi metr a na konci velký jednoháček s XXL peletami na vlasovém přívěsu.

Strategie č. 2 - předkrmování

Při lovu kaprovitých ryb je pravidelné vnadění považováno za velkou část úspěchu a při lovu dravců tomu není jinak. Dodnes nechápu, proč většina rybářů sice o vnadění dravých ryb ví, ale sami to ani nevyzkouší. Nejspíš chybí důkladná osvěta v českých médiích od zvučných rybářských jmen. Jsem s plnou vážností přesvědčen, že TEĎ je ta doba, o které se bude jednou psát jako o zlatých časech lovu štik a candátů. A to díky vnadění. Tak jak byl v devadesátých letech boom ve vnadění a používání boilie, nastane i éra lovu dravců na plavanou a položenou. U sumců již tomu tak je - lov na velké halibut pelety (viz výše) na místech, kde se s nimi zakrmovalo, je dnes již běžný a přináší své ovoce. Teď jsou na řadě štiky, candáti a úhoři.
K zakrmování dravců můžete přistupovat úplně stejně jako při lovu kaprů. Použijete kusy ryb nebo celé menší rybky a nahážete je do vody tam, kde chcete chytat a kde předpokládáte, že jsou dravci. Jen pozor, aby mrtvé rybky neplavaly na hladině. Je lepší zakrmovat spíše malými kousky, které uvolňují více vůně. Návnada musí být za každou cenu čerstvá, zapomeňte na zkažené rybičky doporučované pro lov úhořů! Jsou lepší ty druhy ryb, které potom budete používat jako nástrahu.
Osobně zakrmuji více různých míst. Na každé naházím několik kousků ryb pár metrů od sebe a potom tato místa během lovu střídám.
Pokud čekám candáty, kteří se zdržují v hejnech, může být porce potravy větší - klidně i několik kilogramů: zakrmím večer, lovit jdu ráno. Na štiky používám menší množství - jen tolik, aby nezasytilo jednu štiku. Orientačně jednu nakrájenou půlku syrové makrely nebo jednoho okouna. Někdy mohou být problémy např. s tloušti nebo jinými kaprovitými rybami, kteří mohou kusy ryb sežrat také. Pak to chce porcovat rybky na větší části (aspoň jako meruňka).
Pokud budete rybky na vnadění kupovat v obchodech, může to být drahá záležitost, ale v porovnání s kaprařinou vás kilo návnady vyjde ještě levně a nemusíte zkrmit plné vědro denně. Makrely se dají koupit i kolem 70 Kč/kg, pstruzi kolem stovky. Nejspíše ale použijete rybky nalovené přímo ve vašem revíru.

Jakou rybičku použít

mrazene morske ryby Dravec vždy bude dávat přednost kvalitnímu masu. Pokud jsou v revíru duháci, půjdou štiky prvně po nich (dobrý tip na nástrahu na soukromé revíry). Pak po okounech, línech a malých kaprech. Relativně nejméně zajímavými rybami jsou ouklej, cejn a karas. Samostatnou kapitolou jsou mořské ryby, které mají naprosto úžasnou vůni i pro člověka, natož pak pro dravce. Použít lze makrely, sleďe nebo jakékoliv jiné menší druhy ryb prodávané v celku - jen vykuchané a zmražené. Bude lepší je nastražovat ještě částečně zmrzlé, jsou pak pevnější a lépe se s nimi nahazuje, aniž by se z nich háčky vyřízly.
Mořské ryby jsou však zajímavé hlavně pro štiky. Candátům se více líbí okouni a plotice - těmi neuděláte chybu na žádného dravce.
K zakrmování je dobrý třeba i porcovaný kapr nebo téměř jakákoliv bílá ryba. Použít lze i na háček, ale zde dávám přednost mořským rybám a okounům. Zahraniční prameny uvádějí např. i mihule.
Pokud nezakrmujete, musíte použít větší nástrahy, které jsou dobře vidět a cítit. Můžete je nožem na bocích naříznout, aby více "voněly". Zároveň tím dravcům dáváte najevo, že tahle ryba neumřela stářím nebo kvůli nějaké nemoci, ale nepřežila útok jiného dravce. Je to tedy zdravý kus čerstvé potravy. Také před každým dalším nahozením rybku znovu trochu více nařízněte.
Pokud je moc velká, klidně ji seřízněte na požadovanou velikost - jak na délku, tak na šířku. Hmotnost nástrahy by měla být mezi 100 a 200 gramy - tj. asi jako 15 - 25cm plotice (o něco menší pro candáty a nejmenší pro úhoře). Odlište se od UL vláčkařů, používejte velké nástrahy a chytejte s nimi daleko od břehu a ve velkých hloubkách.
Samozřejmě pokud zakrmujete, lišíte se od nich dostatečně už jen tím, a pak můžete na háček dát menší nástrahu i o velikosti krabičky od sirek. V tom případě lze porci masa nastražit na velký jednoháček na lanku, nebo pod tento háček navléci maso na vlasový přívěs.

Kdy zasekout

Pokud použijete větší nástrahu na systémku se dvěma trojháčky, můžete zasekávat do 15 sekund po záběru. Jestliže dáte menší nástrahu (malá rybka nebo kousek masa) na velkém jednoháčku, nečekejte déle jak 5 -10 sekund. Při položené se může stát, že dravec občas rybku pustí, protože ucítil odpor. Při plavané je čekání se zásekem v tomto ohledu méně riskantní. V každém případě nikdy nečekejte déle jak 15 sekund.
Načasování můžete pozměnit podle aktivity ryb - ve studené stojaté vodě dravec rybku požírá pomaleji, v proudné teplé vodě zase rychleji.
Berte to však jen jako univerzální doporučení pro začátečníky. Po několika špatných či dobrých zásecích získáte vlastní představu o jeho správném okamžiku. Pokud vytáhnete rybu s trojháčkem v jícnu, bylo to moc pozdě a příště takovou chybu již NESMÍTE udělat. Stane se to každému, ale jen blbec udělá stejnou chybu, při které zbytečně zahyne krásná ryba, dvakrát. Lépe stokrát zaseknout brzy, než jednou pozdě.

Rozum, vaše nejsilnější zbraň

Převyprávím vám jeden příběh, který jsem četl v článku na internetu. Známý anglický lovec dravců Mick Brown chtěl zjistit, na jakou vzdálenost je štika schopna ucítit potravu. Vzal proto 2 mrtvé rybičky, přivázal každou ke kusu bavlnky a na jejich druhé konce dal plováky. Tohle hodil do vody a odjel domů. Druhý den přijel zpátky a hledal plováky na hladině. Jeden byl sfouknutý u břehu, štika rybku ukousla. Druhý plaval daleko na vodě a dalo se čekat, že pod ním stojí zubatka se spolknutou rybkou. Vzal tedy prut a nahodil k němu svou rybičku, ale nedohodil tak daleko, scházelo mu skoro 20 metrů. Čekal a čekal a najednou se plovák rozjel k místu, kde měl nahozeno, a následně opravdu dostal záběr. Díky tomuto experimentu jednak dokázal lokalizovat a chytit krásnou štiku, ale také tím zjistil, že dravec je schopen po nějakém čase i na tuto vzdálenost ucítit pach nástrahy.
Nepředpokládám, že teď půjdete shánět bavlnku, ale určitě to je dobrá inspirace k hledání vlastní cesty, že? Zapojte mozek, vymýšlejte všelijaké blbosti, poučte se z vlastních či cizích úspěchů a neúspěchů a myslete na ryby, i když nejste u vody. Rybařina není jen o tom, že lovíte v přírodě a relaxujete, ale že z toho dokážete mít radost a vyzařuje z vás nadšení.

Jak neubližovat rybám

stika obecna Každé ulovení ryby je pro ni utrpením. Můžete ji zaseknout, zdolat, vytáhnout a odháčkovat sebevíce šetrněji, ale ona vám za to vděčná nebude. Nehrajme si na ochránce ryb a raději si pojďme říct, jak to udělat, aby naše zábava nebyla pro dravce větším neštěstím, než je nutné.
Nejdříve je potřeba si uvědomit, že nemalá část štik, které vám při zdolávání ukousnou či přetrhnout vlasec, pravděpodobně zahyne. Samozřejmě tomu tak nemusí být vždy, ale pro ryby bude lepší, budeme-li počítat s nejhorší variantou, a na ni se připravíme. Takže nejhlavnější pravidlo zní: zaseknutou štiku nikdy nesmíte utrhnout. Je vaše povinnost používat dostatečně dlouhá a pevná ocelová lanka a pevné náčiní.
Používejte velké rybičky a nečekejte příliš dlouho po záběru se zásekem. Nikdy nespouštějte z nahozeného splávku oči a pokud nepoužíváte při lovu na těžko hlásiče, tak nespouštějte oči ani z číhátek.
Používejte háčky bez protihrotu nebo na trojháčku nechte s protihrotem jen jeden háček.
Pokud zdoláte štiku, které není možné bez velkých zranění vytáhnout háčky z tlamy, raději si ji ponechejte a lov ukončete. Nikdy nepokračujte v lovu, kterým zabíjíte či mrzačíte ryby!

Chyť a pusť

Dalo by se říci, že candát i štika jsou velmi snadno ulovitelné ryby. Pokud si tohle nemyslíte, tak to bude zřejmě hlavně proto, že jich v našich vodách už moc nezbývá a vám se nedaří je lovit. A přitom ze strany rybářů je po nich poptávka stále větší. Bohužel má mnoho z nich pocit, že když chytnou jednoho dravce ročně, tak "mají právo" si jej nechat. Obzvláště pokud ostatní ryby celý rok pouštěli. V konečném důsledku jsou to právě tyhle ryby, které odskáčou odhodlání lovců držet se z 99 % zásady "chyť a pusť". Zásadovost těchto rybářů klesá s kvalitou uloveného masa - a to není vůbec dobré. Když už si nějakou rybu chcete vzít, tak by to měly být ty druhy, které jsou nejpočetnější, a nikoliv ty nejvzácnější.
Koukněte prosím do svého sumáře a pokud zjistíte, že byla řeč právě o vás, zkuste se nad tím aspoň zamyslet. Více po vás nežádám.