Rybářský revír Lubina 1

10.5.1999 - Tomáš Mihula

Příjezd:

Od Ostravy - Poruby se k revíru dojedete nejlépe přes Klimkovice, Jistebník a Košatku nad Odrou. Vozidlo je možné zaparkovat buď přímo v Košatce, na krajnici některé z vedlejších cest, nebo projet celou obcí a těsně před jejím koncem odbočit doleva na hliněnou cestu, dojet až k zákazu vjezdu a tady zaparkovat. Pro ty, kteří pojedou od Ostravy - Jihu nebo centra je lepší jet přes Starou Bělou a Starou Ves nad Ondřejnicí. Cesta je v obou případech zcela jasná, stačí nahlédnout do autoatlasu nebo turistické mapy.

Nejprve citace ze soupisu revírů: "Přítok Odry. Od ústí do Odry u Košatky nad Odrou až po splav u silnice Ostrava - Mošnov. Přítok Trnávka k revíru nepatří. Délka 8 km, rozloha 13 ha.". Já chytám pouze v části řeky od Košatky po proudu, až po soutok s Odrou, což je úsek řeky dlouhý asi 1,5 km. Řeku je možno zařadit do parmového pásma, dodal bych ještě slovo "horní" parmové pásmo. Šířka řeky je do 12 m, hloubka do 2,5 m, nejprve teče relativně rovně, asi 500 m před soutokem tvoří říčka několik meandrů. Na revíru je minimální rybářský tlak, zarybnění je průměrné. Řeka protéká rozlehlými loukami, celá tato část spadá pod Chráněnou krajinnou oblast Poodří. Přírodní prostředí velmi pěkné, nijak nepoškozené.
Nejčastěji se zde vyskytují oukleje, plotice, tloušti, proudníci, méně je již parem a úhořů. Z dravých ryb štiky.

Na tuto říčku jsem doposud jezdil jen v zimních měsících - foto zde. V letošním roce zkusím i chytání v letní sezóně, mohlo by to být příjemné překvapení. Výsledky samozřejmě uveřejním na těchto stránkách.
Jako nejvhodnější náčiní se mi jeví boloňský prut, dlouhý 5 nebo 6 m. K tomu malý navijáček, vlasec 0,14 mm, návazce 0,12 nebo 0,10 mm - podle velikosti háčku a nástrahy. Háčky jsem použil vždy jemné z tenkého drátu. Velikost #18 - 20, provedení zcela bez protihrotu, případně s Microbarbem (mikro protihrot) - vyrábí např. Mustad nebo Hayabuschi. Splávek je jasný - boloňská kapka o nosnosti 3 g zcela vyhoví našim požadavkům. Protáhlejší tvary splávků (sticky nebo avony) nejsou vhodné, řeka je v některých místech dosti proudná a splávek by turbulence strhávaly pod hladinu. Podle konkrétního místa lovu je možné použít dva základní způsoby prochytávání.
Pokud lovíme blíže k břehu je možné splávek zadržovat, to platí hlavně v proudnějších úsecích. Na širších, pomaleji tekoucích úsecích sestavu přehloubím a nechám návazec s posledním bročkem smýkat po dně. Problémy by neměly vzniknou, až na pár míst zde nejsou žádné vázky, koryto řeky je pravidelné a změny profilu dna jsou dobře poznatelné.
Jako nástrahu jsem používal bílé červy a hnojáčky, bílí červi byli více úspěšnější. Krmil jsem jen velmi málo (z důvodu zimního období) a použil jsem ve většině případů hotovou směs od Marcela von Endye nazvanou River, která je přímo určena na parmy, tlouště a proudníky. A ryby vždy reagovaly na krmení velmi dobře - nejprve najely oukleje a plotice, později i jelci a nebyl problém ryby udržet na krmném místě.
Lovené ryby měly spíše menší velikost, to ale bylo vyváženo jejich počtem. Někdy jsem si říkal, že jsem si zachytal lépe než v létě. Jak už to v zimě bývá, záběry byly velmi jemné a většinou vypadaly jako vázka na dně.

Jak jsem již řekl, lovil jsem zde jen v zimě. A s úspěchem! Díky tomu, že říčka je až k ústí do Odry v některých místech dosti proudná, nezamrzá tak lehce jako jiné řeky a v určitém období je jednou z mála, kde je možné si v zimě zachytat. Samozřejmě, že pokud teploty poklesnou výrazněji, zamrzá i ona. Myslím, že se ale dá říci: "Pokud v zimě nezachytám na Lubině, tak potom už nikde.