Duben 2007, hlavní tok řeky Moravy, hranice se Slovenskem a kromě mě také dva kamarádi, se kterými jsme se rozhodli pokořit kapry. Pointa je taková, že za celý týden chytání jsme kapra neviděli. Ale zároveň moji kamarádi - boiliesoví kapraři - museli uznat vítězství mého feederu. Mluvím v jednotném čísle, protože jsem skutečně celou dobu chytal pouze na jeden prut, protože jsem takto zvyklý. A navíc, když jsem našel nejlepší nástrahu a montáž, dva pruty bych nebyl schopen ani obsloužit.
Již brzy jsme pochopili, že jsme dorazili do „Parmova“
Zvolili jsme podle nás příhodné místo – asi 20 metrů dlouhý a 10 metrů široký vracák. To se ale záhy ukázalo jako naprosto nevhodné, a tak jsme postupně přemísťovali pruty a bivaky o několik desítek metrů níž a chytali v proudu. První den kluci máčeli koule do zaručených a nejlépe fungujících dipů, ale výsledky se nedostavovaly. Já na to šel jinak. Rohlík, rohlíkové boilies, kukuřice, masní červi, rousnice, ale první hodiny ani záběr, ani potah. Nejsem milovníkem boiliesového chytání, ale můj kamarád Martin G. mě vybavil i miniboiliesy Richworth (krab-mušle) a chytacími peletami SBS CSL. Právě tyto dvě nástrahy mi začaly otevírat cestu k rybám.
Po nastražení na průběžnou feederovou sestavu každé dvě až tři hodiny jedna parma. A potom jsem začal experimentovat. Kmenový vlasec jsem ponechal stejný – 0,16 mm. Návazec 0,14 jsem vyměnil za FireLine Crystal (průhledná pletená šňůra 0,04 mm – 3,5 kg), kterou mi zase dali na testování kluci z babického Rybolovu, za což jim mockrát děkuji, protože to byl také jeden z klíčů mého úspěchu. Tuto šňůru jsem měl v ruce poprvé a kdybych nevěděl, že je to pleténka, neváhal bych ji označit jako silon. Její jedinou nevýhodou (alespoň pro mě) bylo to, že jsem nenašel uzel, kterým bych uvázal háček s lopatkou, všechny mně známé uzly se v tahu rozplétaly a já musel chytat jen na háčky s očkem a navazovat je dle letáku Berkley – ten uzel je naprosto jednoduchý a spolehlivý.
Výhodou této splétané šňůry je údajně to, že ve vodě je pro rybu neviditelná a nezanechává na dně stín. Nevím, zda je to pravda, ale přesvědčil jsem se, že je pro rybu o 100% nenápadnější než zmíněný silonový návazec 0,14 mm. Frekvence záběrů byla skutečně dvojnásobná.
A šel jsem ještě dál… V literatuře se často dočítám, že parmy berou pouze ze dna. Když jsem si ale uvědomil, že na jiném místě Moravy v prudkých vývalech (znám pouze jedno takové místo) chytám cíleně parmy na plavanou (nástraha rousnice) ve sloupci, rozhodl jsem se návnadu nadzvednout nade dno tak, aby se tři miniboiliesy za sebou, případně jedna peleta, těsně vznášely nade dnem, pohybovaly se, a tím připoutávaly pozornost a provokovaly.
Když jsem dal k háčku kousek pěny, nemělo to valný efekt, ale potom jsem si vzpomněl, že mám (teď si uvědomuji, že všechny podstatné věci jsem dostal na testování zadarmo) zahnutý průjezd s podvodním splávkem – ten je na konci delšího, asi 20cm raménka. Později po utržení jsem použil normální feederový průjezd a místo podvodního splávku na něj zafixoval obyčejný korek ze starého splávku. A to byl moment, který změnil naši výpravu. Nestačil jsem parmy zdolávat. Právě tato sestava byla konečně pro ryby důvěryhodná. Musel jsem bohužel v týdnu na několik dnů pracovně odjet, ale za tři dny čistého chytání jsem dostal na břeh desítky parem narozdíl od mých kolegů, kteří zůstali věrni klasické položené a boilie. I když nějaké parmy také ulovili, byl to jen zlomek celkového počtu.
Když už jsem měl sestavu „vychytanou“, zkoušel jsem znovu měnit nástrahy. Parmy mi však stále braly jen na miniboiliesy Richworth (krab-mušle) a chytací pelety SBS CSL. Měl jsem namícháno několik směsí do krmítka, ale ty nehrály roli. Podstatné bylo, že v krmítku bylo „něco“ – bez krmítka jen se slzou to bylo špatné. Co se týče krmítka, byl normální stav vody a já si vystačil s 30 g s tím, že krmení jsem dělal silně lepivé, aby se hned nevyplavovalo.
Průhlednou FireLine jsem později pro srovnání znovu zkoušel vyměnit za klasickou pletenku, případně silon, a frekvence záběrů šla rapidně dolů.
Absolutní deficit kaprů si nedovedu vysvětlit jinak, než že je parmy jednoduše vytlačily, případně k potravě nepustily. Co pochopit nedovedu, že se k potravě nedostali cejni. Je ale možné, že tam vůbec nebyli.
P.S. Tento článek (jestli se ten tvar takto dá vůbec nazvat) je tak trošku vynucený :-). Po návratu od vody jsem totiž napsal několik řádek do rubriky „Můj lov“. Během několika hodin se mi ozvalo několik kolegů-rybářů a chtěli znát detaily a také to, abych jim poslal nákres montáže. Byl jsem tedy nucen nahlédnout do programu „malování“ a vytvořil v něm své první neumělé dílo, které jsem na MRK vyvěsil. Martin Maťák jej však záhy stáhl, protože mě požádal, abych ze sebe vyplodil něco zevrubnějšího. Sestava se mu totiž zdála poměrně zajímavá. Pokud i vám ostatním, jsem rád.
Přeji vám hodně hezkých chvil u vody. Občas je to ale dřina :-). Těším se někdy na viděnou.
GScarp.cz
