Feeder a stojaté vody

25.6.2006 - Martin Maťák

      Lov na feeder na stojaté vodě si žádá jiný přístup než v proudu. Ryby mají jiné zvyklosti, jinak se chová ve vodě nástraha i návnada, jinak se musí chovat i rybář. Zde jsou hlavní rozdíly oproti řece:

• ryby jsou všeobecně opatrnější a pomalejší, mají na vše více času
• kolem našeho místa se mohou pohybovat v kruzích a často nelze říci, ze které strany se k nástraze přiblíží a kterým směrem s ní pak poplavou
• nástraha se nehýbe v proudu, návazec většinou neleží na dně napnutý
• návnada není z krmítka vyplavována prouděním vody
• vlasec vede od krmítka ke břehu těsně kolem dna, protože pruty jsou položeny špičkami nízko k zemi

      Při lovu na stojaté vodě pokládám za klíčové tyto věci: složení a množství návnady, přesnost při nahazování a zakrmování, správně zvolené náčiní, typ a vyladění koncové montáže, volbu nástrahy.

Zakrmování

      Myslím, že na stojaté vodě je potřeba si uvědomit jeden fakt. V provnaděném místě, kterým může být cokoliv od malé hromádky krmení kolem krmítka až po několik metrů čtverečních hustě pokrytých návnadou, ryby proplouvají a vyvolávají zde víření, které zvedá návnadu do sloupce vody. Že tomu tak je, se můžete přesvědčit v mělké vodě, do které vhodíte hroudu návnady, necháte ji rozpadnout a pak pomalu zkusíte vodu zamíchat rukou nebo třeba lopatkou, stačí 20 cm nade dnem. Uvidíte, že se voda začne zakalovat a částečky návnady se budou vznášet ve sloupci. Jediné, co zůstane u dna, bude partikl a jiné hrubé částice. Není tedy správné myslet si, že má nástraha bude celou dobu lovu ležet v blízkosti návnady. Nebude, ryby již za pár minut po nakrmení (nebo po nahození krmítka) návnadu rozmetají do širokého okolí. Co když většinu z ní budou sbírat ve vodním sloupci a ne ze dna! Často tento fakt umocňují velmi aromatické návnady, kde ryba nemůže ve voňavém mraku čichově lokalizovat jednotlitá sousta a jen proplouvá nade dnem. Dobře si to lze ověřit echolotem (pokud je povolen), na kterém jasně uvidíte, že v prokrmeném místě se ryby nepohybují jen u dna, ale i výše nad ním. Často na echolotu uvidíte i samotný mrak z návnady.
      Vždy tedy musíte počítat s tím, že když máte dlouho nahozeno třeba i bez záběru, s největší pravděpodobností již neleží vaše nástraha v těsné blízkosti návnady z krmítka. Tato návnada je během pár minut po svém rozpadnutí "rozfoukána". Řešení 1: častěji přehazovat. Řešení 2: mít tak tuhou návnadu, aby se pozvolna rozpadala po celou dobu, co máte nahozeno, a nemohla zmizet všechna naráz. Řešení 3: používat takovou návnadu, která do sloupce nevystupuje ani po svém vysypání z krmítka.
      Platí, že zvířená návnada ve sploupci přitahuje ryby více než nástraha na dně. Kde ale máte nástrahu? U dna. Je tedy dobré zakrmovat lehkou návnadou, která se zvedá ode dna již při slabém zvíření vody okolo proplouvající rybou? Asi jak kdy, jak kde a jak na které ryby.
      Toho lze využít, nebo se toho vyvarovat. V prvním případě budou bodovat dlouhé návazce s lehkou nástrahou, která se bude při prudších "průvanech" pohybovat po dně společně s lehkými drobky návnady a upoutá rybí pozornost. V druhém případě uděláte takovou návnadu, která se do sloupce nebude příliš zvedat a zůstane u dna tam, kde máte svou nástrahu.
      Sám se téměř vždy snažím, aby má návnada při lovu na feeder šla do sloupce jen málo. Vím, popírá to možná všechny rady, které jste se dočetli jinde. Všechny ty anglické vločky, popcorny, kousky oplatků v návnadě... já říkám NE! Jediné, čeho bych tím dosáhl, by byla rychlá reakce menších ryb, a nebo bych stáhnul i velké ryby, ale ty by pak nemusely chtít sbírat ze dna. Možná bych se k tomu uchýlil v chladné vodě, nebo pokud bych na lov měl jen třeba 2 hodiny, abych chytil aspoň něco. A nebo bych tak zakrmoval jen za začátku lovu, aby ryby rychle zareagovaly, a pak bych dokrmoval na dno. Častěji se ale setkávám se situací, kdy je nutné zabránit záběrům malých ryb a zaměřit se na větší jedince - pak je povinnost nezakrmovat do sloupce vůbec.
      Přikládám seznam, jak se zakrmuje na jak velké ryby, na kterém lépe pochopíte, co mám na mysli.

1. Oukleje, perlínci, plotičky na plavanou s bičem - zakrmování velmi lehkou návnadou u hladiny (čekání několik sekund na záběr).
2. Plotice, jelci a cejnci - zakrmování do sloupce (čekání minuty).
3. Větší plotice, kapříci, malí cejni - zakrmování na dno návnadou, která stoupá do sloupce (čekání několik minut).
4. Kapři, cejni - zakrmování méně aktivní návnadou na dno s partiklem (čekání minuty až desítky minut).
5. Větší kaprovité ryby - zakrmování samotným partiklem (čekání desítky minut až hodiny).
6. Trofejních ryby - zakrmování boiliem (čekání hodiny až dny).

      Při lovu na feeder lze používat varianty 3 až 5, možná i 6. Záleží, jak velké ryby chcete chytat, kolik na to máte času a jak moc si věříte. Vše v tomto článku bude o metodě 4, se kterou si můžete dobře zachytat a zároveň už máte slušnou šanci na nadprůměrné ryby. Chytám často i podle verze 5, o tom ale někdy jindy.

Složení neaktivní návnady

      Jak již bylo řečeno výše, chceme chytat větší ryby na stojaté vodě a chceme návnadu, která nebude příliš stoupat nade dno, ale přesto bude lákat ryby a bude jim chutnat. V první řadě je potřeba zvážit složení krmné směsi. Pokud používáte kupované plavačkové nebo feederové směsi, vždy si vyzkoušejte u břehu v mělké vodě, jak zvlhčená a zmáčknutá návnada po vhození do vody vzlíná do sloupce - kolik zrníček se po rozpadnutí koule vznese k hladině. Většinou směsi určené na stojaté vody a menší ryby budou vzlínat více než směsi na řeky a na větší ryby. Nevýhoda však může být, že směsi na řeky a větší ryby také více lepí. Pokud je ale zředíte kukuřičným štrotem, lepivost se zmenší.
      K hladině nejvíce vystupují zrnka strouhanky a další lehké částice. Pokud dostatečně zvlhčíte návnadu alespoň 6 hodin před lovem, většina lehkých zrníček nasaje vodu a nebudou potom tolik plavat. Stále ale hrozí velké rozfoukání návnady do širokého okolí pohybem ryb. Tomu lze dobře čelit přidáním hrubé návnady - pártikl a červi. Jelikož zakrmujete krmítkem, nemusíte se bát přidat opravdu velkou dávku červů a různých vařených semínek. Partikl drží ryby u dna a zdrží je na vašem místě delší dobu. Červi jsou bonus, který rychle donutí ryby, aby se zde zastavily.
      Na stojatých vodách chytám vždy s krmítkem (kromě extrémních vzdáleností - někdy přístě). Věřím, že mnoho rybářů se bez nich obejde, ale sám chodím převážně na větší a hlubší revíry, kde dopad krmítka na hladinu ryby příliš neplaší a pravidelná porce návnady v blízkosti nástrahy se vždy hodí.
      Ve většině případů nezakrmuji jinak než krmítkem. Žádné vnadící koule vhazované nebo nastřelované prakem do vody. Pouze před lovem třeba 10 - 20x nahodím plným velkým krmítkem na své místo. Mám k tomu velká krmítka z novodurové trubky, téměř bez zátěže. Dobře se s nimi nahazuje i feederem medium a snadno se stahují vodou zpátky. Pokud chci krmit čistým partiklem, používám krmící raketu, ale k tomu již potřebuji pomocný silný prut.

Taktika a přesnost vnadění

      Stále více se přesvědčuji, jak důležitá je přesnost zakrmování a nahazování. Člověk to může 100x číst ve všech příručkách o lovu na feeder či plavanou, ale dokud si to nezkusí na vlastní kůži opravdu poctivě dodržet, neuvědomuje si, jak moc to je důležité. Čím větší přesnost, tím menší množství návnady vám stačí. Pokud naházíte za dopoledne 10 litrů návnady na plochu 3 x 3 metry (9 m² - to není zas tak moc, že?), na ploše 2 m² by vám k tomu mohlo stačit jen 5 litrů a záběrů bude více, protože ryby budou hladovější a budou o sousta více soupeřit.
      Jak takové přesnosti dosáhnout? Odpověď je vcelku jednoduchá - nezakrmovat házením rukou, ani prakem, ale pouze krmítkem - vytvořit si své malé loviště pravidelným nahazováním stále do stejného místa. Pokud už nějaký ten rok chytáte, není pro vás problém nahazovat s metrovou přesností do stran a vzdálenost se dá ovlivnit značkou na vlasci nebo zaklipováním vlasce na cívce.
      Značku na vlasci používám při lovu větších ryb, které by mohly po záseku vytáhnout vlasec z cívky. Nejosvědčenější a nejlépe držící je uzel z obyčejného vlasce (viz Atlas montáží). Také lze použít značkovací tužku nebo lihovou fixu - sám je ale v současnosti na feeder nepoužívám. Značku navážete nebo nakreslíte v požadované vzdálenosti na vlasec a po nahození stáhnete vlasec tak, aby značka byla vždy těsně před navijákem. Nevýhoda tohoto řešení je v tom, že musíte krmítko táhnout i několik metrů vodou a vysypáváte si po cestě návnadu. Proto musí být návnada velice tuhá nebo hodně zmáčknutá, aby takovou cestu vydržela a začala se rozpadat až po určitém čase.
      Druhou možností je zaklipovat vlasec (pletenku) na cívce navijáku. Tento klip má dnes snad každý naviják, ovšem některé nejsou pro tento účel vhodné, protože klip je příliš ostrý a vlasec se o něj poškozuje - hlavně je to neduh kovových cívek. Vlasec si samozřejmě zaklipujete v té vzdálenosti, na kterou nahazujete. Po nahození držíte prut směrem kolmo nahoru, ale v uvolněném zápěstí, a jakmile odvíjející vlasec narazí na klip, ohne a skloní vám letící krmítko prut a zabrzdí se. Nedovolte, aby se vám prut příliš otočil dopředu, protože jinak jej budete muset vracet do strany, aby šel položit do vidliček. Po nahození se snažte co nejvíce omezit pohyb krmítka vodou.V ideálním případě byste měli položit prut do vidliček bez potahování krmítka po dně a ještě namotat na cívku asi jednu otáčku vlasce, abyste měli malou rezervu pro hrčák - i při lovu se zaklipovaným vlascem - jako vždy při lovu na feeder - povoluji brzdu, abych "slyšel" záběr, když nebudu dávat pozor. Vše je vidět v přiloženém krátkém filmu.
      Vím, že ke klipování vlasce nebudete mít důvěru, ani já jsem neměl. Letos jsem začal klipovat a je to opravdu velmi dramatický krok vpřed. Radu téhle kvality dávám jednou ročně: klipujte vlasec! Ano, velkou ryby zřejmě utrhnete, ale opravdu budu raději chytat se silnějším náčiním a klipovat, než neklipovat a smět použít jemnější výbavu. Po první ztracené rybě zaklipování zruším a dám místo něj na vlasec značku, ale příště to nejdříve znovu zkusím s klipem. Samořejmě myslím lov velkých cejnů či plotic, u kterých může náhodou zabrat něco většího. Pokud bych šel cíleně na kapry, tak klipovat určitě nebudu.
      Větší rybu ale není nutné ztratit. Prozradím vám, jak vlasec bleskově odklipovat. Pokud po záseku zjistíte, že tam je velká ryba, máte často až 3 sekundy na odklipování, než vám ryba skloní prut dolů a utrhne návazec. Během této chvilky musíte udělat následující: odklopte překlapěč navijáku, sjeďte po napnutém vlasci ke klipu, odklipujte. Jde to, mám to vyzkoušeno, pár větších ryb jsem takto úspěšně zdolal. Pokud zasekáváte rybu už v jízdě, nestihnete to. Pak jedině neklipovat, ale jen značkovat vlasec.
      Chytání s krmítkem bez označení vzdálenosti je pro mne již nemyslitelné. Uvažoval bych o něm při lovu max. do 10 m od břehu, kdy vzdálenost lze odhadnout.
      Tip: Jak zaklipovat dva pruty ve stejné vzdálenosti? Nejdříve si zaklipujte jeden, pokud máte na obou prutech stejné navijáky, lze postupovat takto: spočítáte počet otáček na prvním zaklipovanám prutu, druhý nahodíte přibližně do stejného místa, zaklipujete, spočítáte otáčky. Pokud počet nesouhlasí, nahodíte znovu, odklipujete a točením vpřed či vzad povolíte nebo navinete vlasec o patřičný rozdíl otáček a zaklipujete. Pokud stejné navijáky nemáte, nezbývá, než udělat vše "pěšky" na břehu - položit montáže vedle sebe, položit na ně židličku, aby se nehýbaly, vzít pruty a couvat po břehu. Až narazíte na klip, zaklipujte druhý. Stejným způsobem si "sesynchronizujte" i pruty svých kolegů, pokud chytáte na společném místě.

Montáže

      Slovo "montáž" je feederové zaklínadlo. Psalo se o nich hodně, budu stručný. Na stojatých vodách používám na feeder průběžnou montáž, balaton a srkačku. Nepoužívám vůbec paternoster, neosvědčil se mi. Průběžnou montáž používám nejčastěji svou se silným monofilem, tu pokládám za nejuniversálnější a nejúčinnější - stále více lidí mi píše, jak ji také vyzkoušeli a jsou s ní moc spokojeni. Balaton je výborný do studené vody, tehdy je často jedinou montáží, na kterou se dá něco chytnout. Pravděpodobně funguje díky krátkým návazcům, které ve studené vodě pomalé ryby ještě dokáží napnout a způsobit viditelný záběr. V létě na něj ale berou spíše podprůměrné velikosti ryb. Srkačka je pak naopak do teplé vody při větším zakrmování, ale nefunguje vždy a všude. (Pro lov přes 50 metrů používám i jiné sestavy, o tom si chystám samostatný článek.)

Pletenku nebo vlasec

      O rozdílu mezi pletenkou a vlascem jsem psal v článku o řekách. Na stojaté vodě se snažím využívat pletenku v maximální míře. Kromě jiného mi pomáhá při nahazování s klipem, kdy neprůtažná pletenka po nárazu na klip nekatapultuje krmítko zpět ke mně, jak by tomu bylo s monofilem. Na druhou stranu při zaklipování její průtažnost netoleruje žádné chyby při záseku a máte s ní také kratší čast na odklipování při velké rybě.
      Ovšem co se zatím o pletence nikde nezmiňovalo, je fakt, že ji ryba při záběru vnímá více než monofilní vlasec. Vlasec je vlastně guma, která tlumí pohyby ryby - sice s ním vidíme hůře záběr, ale na druhou stranu i ryba může hůře odhalit odpor a vibrace špičky prutu! Přemýšlejte o tom. S pletenkou ryba dříve odhalí zradu, záběr je sice ostřejší, ale také kratší. Ano, při vhodně zvolené montáži tento rozdíl nemusí být tak markantní, protože stejně většina záběrů bude mít dramatický průběh se zdárným zakončením.

Nástrahy

      Volbu nástrahy nepokládám za velký problém. Červi, pečivo, hnojáci, rousnice, sladká kukuřice, burisony - s tím ve většině případů vystačíte. Pokud chcete vyselektovat větší ryby mezi malými, bývá dobrá vařená kukuřice, těsta, těstoviny a třeba brambory. Pokud zakrmujete červy, pak zpravidla bývají červi nejlepší nástrahou.

Postavení prutů

      Na stojaté vodě se vždy snažím položit pruty podélně kolem břehu se špičkami nízko nad hladinou a kolmo na vlasec. Jestliže je to možné, snažte se dávat špičky co nejníže, aby vlasec šel nízko nade dnem a ryby s ním nepřišly do kontaktu. Špičky dávám více nahoru, až když mi v proudění nestačí špičky s tvrdostí 2 unce. Nemusí to být rovnou zvednutí prutů kolmo nahoru jako na řekách, často stačí nechat pruty bokem a přední vidličky vysunout výše nad hladinu (např. viz video). Jsem lenošný člověk a opravdu nerad zírám půl dne s vyvráceným krkem do nebe. Tohle řešení vám ale nepomůže, když fouká silný vítr, který vám bude na vlasci nad hladinou dělat průvěs. Větru a vlnám umím čelit jen tvrdší špičkou. Vlny většinou ale nejsou problém, pokud se naučíte vypozorovat jejich rytmus a zpozorníte při každé změně. Opět platí, že vhodná montáž vám pomůže. Nikdy se nenechte přinutit, abyste museli čekat na záběr s rukou nad prutem.