Plotice - jak na ně?

9.5.2006 - Kolči

      Plotice je asi nejběžnějším rybím druhem u nás. Je tomu tak hned z několika důvodů:

• rybáři se na ni nezaměřují, úlovek plotice si neponechávají,
• v revírech obvykle chybí dravé ryby, které by snižovaly její stav,
• dokáže se rozmnožovat na trdlištích, které jiným rybám nevyhovují,
• nevadí jí zhoršená kvalita vody a vodního prostředí obecně.

      Její zbarvení se může lišit vodu od vody, ale je možné ji vždy od ostatních ryb rozeznat tělesnou stavbou. Nejčastěji si ji rybáři pletou s perlínem. Rozeznáte je podle postavení hřbetní ploutve vůči ploutvím břišním, jak je patrné z obrázku. Další teoretická záměna může být s jelcem jesenem (mnoho trofejních plotic nebo perlínů jsou jeseni, kteří byli, nebo někde ještě jsou, vzácní a i zkušení rybáři je nepoznají). Jesen má mnohem větší tlamu, menší šupiny, mohutnější ocasní nástavec, oko není nikdy načervenalé.
      Mladé plotice jsou štíhlé a zatímco některé si tento vzhled udrží i přes dospělost, jiné se trochu rozrostou i do šířky. Podle některých průzkumů žije na území ČR několik značně rozdílných variant plotic obecných.

Kde lovit?

      Plotice obývají všechny typy vod, přesto je v některých revírech téměř nenajdete a jinde jich jsou tisíce. Pokud se chcete zaměřit na velké plotice, asi nejjednoduší to bude na velkých hlubokých přehradách (Orlík, Slapy, Dalešice, Brněnská...). Velké revíry mají svou rovnováhu, která udržuje početnost všech druhů ryb na rozumné úrovni a ryby proto mohou růst do zajímavých velikostí. (Samozřejmě do toho zasahuje člověk svým rybolovem či jinými způsoby, ale jeho vliv je zde menší než na malém, lehko prochytatelném revíru.) Nejde tedy ani tak o úživnost revíru, ale o to, kolik v něm žije ryb. Příklad: Vezměme 2 stejně velké a hluboké rybníky, ale jeden na studené Vysočině a jeden v teplém Podyjí. Do prvního dáme plotice a štiky a do druhého, teplejšího, jen plotice. Za 3 roky v tom prvním budete mít plotice všech velikostí včetně trofejních (a také moc pěkné štiky), v tom druhém budou jen tisíce mrňavých plotiček. Závěr: Nemůžete chtít ulovit megaplotici tam, kde nejsou hojně zastoupeny dravé ryby. (Platí to i obráceně, kde jsou velké plotice, budou dravci.)
      Revír tedy máme, teď místo lovu. Plotice tvoří velká hejna podobně velkých ryb. Tato hejna migrují vodou, během roku je budete nacházet na různých místech. Zpravidla platí, že na jaře vyplouvají proti proudu k přítokům přehrad, většinou až pod první jez (zde bývá v období tření pochopitelný zákaz lovu). V tu dobu lze lovit velké plotice (nad 35 cm), o kterých pak zbytek roku většina rybářů neví. Stačí se podívat na data lovu trofejních kusů - většina bude z března až května. Později v sezóně se chytají jen ojedinělé kusy. Dobře se dají chytat snad jen na větších rybnících nebo přehradách, kde nejsou velké hloubky. Na hlubokých přehradách vše nasvědčuje tomu, že se velké plotice stahují právě do hloubek, ve kterých většina rybářů nemá odvahu lovit - minimum bude tak 10 metrů. Cíleně chytat v takové hloubce je technicky obtížné a zatím jsem neslyšel o případu, že by se zde na ně někdo zaměřoval. Zprostředkovaně o jejich výskytu hovoří úlovky velkých štik z velkých hloubek, které měly v útrobách právě jen tyto velké plotice.
      Plotice mají raději tvrdší dno, pokud možno štěrkové nebo kamenité, ale může být i jílové nebo písčité. Bahnité pro ně není tak typické, nedovedou se v něm přehrabovat tak dobře jako ryby s výsuvnými rypci (kapr, cejn, lín). Dávají přednost potravě, která leží na povrchu (šneci, chrostíci a různá jiná vodní havěť) nebo plave ve sloupci (líhnoucí se hmyz, plankton). Na rybnících k večeru často uvidíte menší kusy sbírat hmyz z hladiny.

Krmení

      Při přípravě ploticového krmení je třeba řídit se jednou důležitou věcí. Úspěšné krmení na tyto rybky by mělo být vždy tmavé a mělo by mít barvu podobnou dnu, na kterém lovíme. Důvod je jednoduchý – plotice je malá ryba a musí se přirozeně chránit před predátory, k čemuž jí napomáhá tmavé zbarvení hřbetu. Plotice si dává pozor, kde tráví svůj čas, protože jí neustále hrozí nebezpečí napadení predátorem. Proto, když máte světlé krmení, plotice na něj prostě nenajede, protože by na světlém podkladě byla pro dravce až příliš viditelná. Nebo bude alespoň velice plachá a záběry nebudou upřímné.
      Jestliže máte kupované krmení, které je světlé, bude nutné ho ztmavit za pomoci hlíny nebo potravinářského barviva rozmíchaného ve vodě. Ovšem pokud je kupované krmení světlé, pravděpodobně není určeno na plotice a bude obsahovat hrubší složky, které nejsou žádoucí a lákaly by i větší ryby, jako jsou třeba kapři. Komerční ploticová krmení mívají buď červenou nebo tmavou barvu a voní po koření (koriandr, vanilka).
      Jestliže si krmení na plotice připravuji sám, tak jen smíchám jemný kukuřičný šrot 2 : 1 s jemnou strouhankou, jemně pomletý popcorn 10 % a nasypu do něj perníkové koření prodávané v potravinách. Za sucha přidám buď černé (v zimě či na jaře) nebo červené (v ostatních obdobích) potravinářské barvivo. Když potom krmení navlhčíte, umačkáte do koulí a nahážete do vody, stoupají z něj drobné částečky popcornu a strouhanky, které nasají vodu a pomalu padají zpět ke dnu, což ryby láká. Plotice vždy nejdříve posbírají tyto volné částečky a až potom se pustí do potravy na dně.
      Plotice miluje konopné semínko, takže není na škodu jej povařit a přidat do krmení. Když jej uvaříte, má příjemnou ořechovou vůni a kouká z něj bílý klíček. Dále byste do návnady mohli přidat bílé červy nebo kukly a pro větší kusy třeba i sladkou kukuřici. Samozřejmě toto krmení nebude lákat jen plotice, ale i kapry, cejny a další ryby. Plotice by ale měly reagovat jako první. Čím déle budete vnadit, tím méně budete chytat plotic a více jiných ryb.

Nástrahy

      Přirozená potrava plotic je velice pestrá a závislá na ročním období. Živí se planktonem, hmyzem, měkkýši, korýši, patentkami a vším, co je právě dostupné. Možnosti výběru správné nástrahy jsou proto téměř nekonečné. Asi nejčastější nástrahou jsou masní červi, které plotice doslova miluje. Vhodná velikost háčku je 14 - 18. Jestliže jsou ryby při chuti, je možné použít až 5 červů na háčku velikosti 14, v případě že jsou ryby opatrné, není od věci použít malý háček s jediným červem.
      Z dalších nástrah bych ještě zmínil patentky, které mají plotice možná ještě raději než bílé červy. Nemáte-li možnost sehnat čerstvé a živé patentky (jsou dost drahé a náročné na udržení při životě), zajděte do nejbližšího zverimexu a kupte si mražené patentky, které se zde prodávají jako potrava pro akvarijní rybičky, želvy atp. Prodávají se dvě „verze“ – větší (jumbo) a menší. Pro nastražení na háček jsou vhodné větší. Ještě bych upozornil, že je potřeba hodně experimentovat, protože stejně jako na některých vodách budou mrtvé patentky ryby přitahovat, jinde je mohou odpuzovat. Můžete zkusit i umělé gumové patentky, pak bych ale na háček přidal jednoho masného červa, aby dodal nástraze pohyb.
      Jestliže nezabírají červi ani patentky, vyzkoušejte střídku bílého pečiva nebo zrnko konopí na malém háčku. Pečivo bývá dobré v zimních měsících, kdy se masňáci ve studené vodě nehýbají.
      Výběr nástrah není snad ničím omezen. Vyplácí se zkoušet, protože co funguje dnes, nemusí fungovat zítra.

Samice (nahoře) a samec s třecí vyrážkou (dole).

Malé plotice

      Pro lov malých plotic budete potřebovat to nejjemnější vybavení, které je možno použít na dané vodě. Důležitým pravidlem při cíleném lovu plotic je, že byste nikdy neměli nástrahu nechat ležet nehybně. Plotice totiž milují pohybující se nástrahy. Na stojatých vodách škubejte po chvilkách nástrahou mírně nahoru a dolů. Na větší vzdálenost to dobře jde s klouzavým splávkem, kdy při pocuknutí vlasec proklouzne očkem splávku a pak se vrací, aniž by se splávek příliš přiblížil ke břehu. Většinou právě v okamžiku, kdy se nástraha snáší zpět ke dnu, ji plotice pozře. Na řekách tohoto efektu dosáhnete tak, že splavávající lehký splávek mírně zabrzdíte, čímž se celá sestava nakloní a háček se tím zvedne ode dna. Když opět povolíte vlasec, splávek začne rychleji splavávat po proudu a háček klesá ke dnu.
      Zakrmovat se osvědčuje metodou "málo ale často" - ze začátku nevhazujete žádnou základní návnadu, rovnou začněte malými kuličkami a udržujete rytmus během celého lovu. Frekvenci zakrmování a velikost kuliček je potřeba odhadnout podle aktivity ryb. V zimě může stačit jedna kulička jako hrozen co 5 minut, v létě za stejnou dobu třeba 4 mandarinky. Důležité je udržovat "krmný mrak" po celou dobu lovu.
      Nejlepší hloubka pro lov malých plotic je do 4 metrů a 5 - 10 cm nade dnem, malé plotice milují částečky stoupající z krmení a přímo ze dna zabírají méně.
      Na feeder je úspěšnou montáží paternoster nebo krátký balaton. Účinné bývají plovoucí nástrahy - burisony, křupky nebo třeba masňáci s kuličkou polystyrenu. I zde se vyplatí s montáží občas pohnout.

Větší plotice

      Na větší plotice budete potřebovat nepatrně změněnou taktiku. Nejprve budete muset použít o něco hrubší vybavení. Dále malé plotice lovíme těsně nade dnem, u větších bude nutné naopak udici o 5 - 10 cm přehloubit z důvodu, že větší exempláře se živí již více ze dna. Řeknete si, že se jedná o maličkost, ale opak je pravdou. Velikost plotic lovených nade dnem a ze dna se může rapidně lišit, a proto změna hloubky o 15 cm přinese rozdílný úlovek.
      Dobrá metoda na řekách je zastavit udici nad krmením a poté ji nechat pomalu splavat po proudu (asi 30 cm), potom ji úplně zastavit, počkat chvíli a pomalu táhnout zpět do krmení. Tímto docílíte toho, že nástraha se bude vznášet a klesat, což dráždí ryby k záběru.
      Strategie krmení je také trochu odlišná od krmení na menší plotice. Zpočátku na místo nahážeme asi tak 1 - 4 litry návnady, a poté vždy po 20 minutách dalšího půl litru. Krmení by mělo více vázat, být tužší, aby se rozpadlo až na dně. Důvodem, proč nedoplňujeme krmení tak často, je to, že kdybychom krmili častěji, lákalo by to menší ryby, o které nemáme zájem a ty by návnadu mohly sežrat dříve, než se k nim stačí ryby zajímavějších velikostí dostat. Jedinou výjimkou je silný proud, kde musíme ryby neustále udržovat na krmném místě častějším dokrmováním.
      Opravdu velké plotice jsou bojácné a je těžké se k nim přiblížit. Proto je vhodné přijít k vodě odpoledne a do večera vydržet bez hluku. Ve vodách s dostatkem potravy totiž plotice neshánějí potravu během dne, ale začínají až za soumraku či v noci. Když přijdete k vodě až za soumraku, můžete si plotice velice snadno rozplašit přípravou lovného místa. Vězte, že ve vodě je každý hluk slyšet mnohem lépe než na souši.
      Největší plotice se chytí náhodně při lovu jiných ryb (např. na boilie při lovu kaprů a na rousnici při lovu úhořů), málokdy je ulovíte mezi desítkami průměrných kusů. Často platí, že první ryba je největší a pak už se velikost jen zmenšuje. Toho lze využít a po mírném zakrmení a chycení několika ryb hned změnit místo lovu.

      Ať už se vám to líbí nebo ne, plotice tu je a bude. Je to původní druh, který v našich podmínkách může dorůstat zajímavých velikostí téměř kdekoliv. S rostoucí oblibou plavané a feederu lze předpokládat i větší oblíbenost tohoto druhu ryby. Doufejme, že o ploticích uslyšíme mnohem častěji, než tomu bývalo dříve. Mezi vlasci nám proplouvají dvoukilové kusy možná častěji, než tušíme.