Prahou na člunu 1

8.2.2005 - Martin Szotkowski

Úvod

       Tento seriál píši nejen pro rybáře, kteří v pražské Vltavě již loví, ale především pro ty, co za atraktivními revíry vyrážejí mnohdy stovky kilometrů, a přitom jim pod nosem protéká řeka, oplývající množstvím krásných ryb, které jenom čekají na své ulovení.
       Asi se ptáte, proč civilizací silně poznamenaná, regulovaná, špinavá a páchnoucí Vltava v Praze? Na první pohled by se tato řeka takovou opravdu mohla jevit, ale ve skutečnosti se jedná o vodu plnou života. Pod některými jezy se dokonce usídlily druhy, které jsou pevně spjaté s čistou vodou. S trochou štěstí zde není problém ulovit duháka nebo potočáka. V různých NEJ NEJ soutěžích jsem našel i několik krasavců kolem 60cm.
       Poprvé jsme od břehu odrazili o prázdninách roku 2003, kdy jsme po dlouhých úvahách koupili nafukovací člun Seahawk 400. Dlouho jsme se rozhodovali mezi Fishunterem a nakonec zvoleným Seahawkem. Musím dodat, že rozhodujícím kritériem nebyla kvalita, ale cena. U Seahawku jsme se i s příslušenstvím dostali pod 3000,-. Fishuter v podobné velikosti stál v té době téměř třikrát tolik. Tím se náš rybářský život otočil o 360°. Do té doby jsme v Praze navštěvovali hlavně Hostivařskou přehradu, která je sice celkem solidně zarybněná, ale rybářský tlak je natolik silný, že na toho, kdo nepřijde s rozedněním, se pořádné místo nedostane. A právě to nás vedlo k objevování pro nás dostupných, ale pražskými rybáři málo navštěvovaných míst.
       Vltava se téměř v celé své délce proplétá hustou pražskou zástavbou a v korytě je držena regulací z kyklopského zdiva, které na mnoha místech dosahuje výšky i několika metrů. Tento poněkud fádní pohled nám vynahrazuje velké množství mostů, které společně s několika jezy, ostrovy, přístavišti a zátokami vytvářejí osu potenciálních horkých míst. Na nábřeží jsou k vidění na mnoha místech bobkaři, plavačkáři a občas i vláčkaři, ale vzhledem k regulaci a velké šířce řeky je zde klíčem k úspěchu pramička nebo nafukovací člun .

       Kdysi dávno jsme si odbývali závěrečnou praxi střední průmyslové školy stavební na rekonstrukci domova důchodců u Podolské vodárny. Komunismem vyškolení zedníci nás tehdy rychle naučili, jak se co možná nejrychleji „zašít“ a my jsme tedy neváhali a praxi trávili v přístavu Podolské zátoky, kde kromě několika luxusních jachet kotvilo i několik rybářských pramiček. Jejich majitelé, převážně důchodci, každé ráno vyráželi na řeku a vraceli se až odpoledne. Nikdy nepřijeli s prázdnou….
       Vltava v Praze je jedinečná svojí obrovskou vodní plochou - délka přes 21 km, minimální šířka 40 m pod Trojským jezem a maximální šířka 420 m pod Jiráskovým mostem. Přidáme-li k tomuto minimální rybářský tlak a poměrně slušné množství každoročně vysazovaných ryb (viz. tabulka), je jasné, o jak úžasný revír se jedná. Ve skutečnosti jsou to však revíry tři: Vltava 6, 5 a část 4.
       Vltavu zmapujeme od soutoku s Berounkou až po čističku v Praze - Troji. Rybářsky přitažlivá je i řeka nad Prahou, která ale díky menší šířce toku a poměrně velkému proudu je vhodnější k rybaření ze břehu a nám, jak je již z názvu patrné, půjde především o vytipování nejlepších míst pro lov ze člunu.

Nasazení dravci a kapr v roce 2003

       Do statistik ročních úlovků nevidím. Co se však týče náporu na tyto lokality, jistou představu mám. Jak úspěšní jsou zdejší rybáři a především jak se řídí heslem chyť a pusť, ale netuším. Jedno však vím jistě, většina lodičkářů chytá především kapry a pokud jde o dravce, je Vltava v tomto pohledu pole neorané. Jde „jen“ o to najít to pravé místo… Vzhledem k rozloze to sice není zrovna nejjednodušší, ale když se vám to podaří, o to větší překvapení na vás může čekat.
       Je otázkou, proč do revíru Vltava 4 (pod Prahou) je nasazován pouze kapr s hmotností kolem 1 kg a žádní dravci? Napadá mě pouze souvislost s množstvím kormoránů, kteří každou zimu na tomto úseku hnízdí a například vysazovaný candát ve velikost 12 cm by se pravděpodobně stal jejich vítanou potravou.
       A teď již k popisu jednotlivých revírů.

Vltava 6

       Revír začíná velmi atraktivně soutokem Vltavy s Berounkou na jižním okraji Prahy. Berounka je v tomto místě řeka s typickým dolním tokem, líně plynoucí a hluboká (šířka koryta 95m), oproti tomu Vltava je poměrně rychlá a studená (šířka koryta 45m). Po soutoku jsou břehy částečně regulované.
       Po povodních v roce 2002 to vypadalo, že se řeka bude vzpamatovávat dlouhou dobu, neboť většina stromů kolem břehů nevydržela nápor pětisetleté vody. Dnes už břehy vypadají mnohem lépe, došlo k jejich osázení a rekultivaci.
       S našim člunem navštívíme : modřanský jez, loděnickou zátoku, železniční most, zátoku u ledáren, Barandovský most, okolí Veslařského ostrova, podolskou zátoku, smíchovský železniční most, Palacského most a Jiráskův most.

Popis v soupisu revírů

       Přítok Labe. Od jezu u Jiráskova mostu v Praze až k soutoku Vltavy s Berounkou. Sportovní rybolov povolen celoročně. Lov z loděk a zavážení nástrah povoleno. Ve Smíchovském přístavu je lov ryb zakázán.

Vltava 5

       Ocitáme se v samém centru města. Břehy jsou téměř všude regulované. Nábřežní, silně frekventované komunikace jsou na krátkém úseku propojeny hned sedmi mosty, za jejichž pilíři na nás čeká nejedno překvapení. Zmapujeme zde: jez pod Jiráskovým mostem, okolí Žofína a Dětského ostrovu, Most legií, Střelecký ostrov, jez u Sovových mlýnů, Karlův most, Mánesův most, Čechův most, Štefánikův most, štvanický jez, Hlávkův most, Železniční most, Libeňský most, Holešovické zátoky, Most barikádníků, tramvajový most a nadjezí trojského jezu.

Popis v soupisu revírů

       Přítok Labe. Od jezu v Praze - Troji až k jezu u Jiráskova mostu. Sportovní rybolov povolen celoročně. Lov z loděk a zavážení nástrah povoleno. Sportovní rybolov zakázán v Čertovce v celé délce.

Vltava 4

       Centrum města jsme již opustili. Řeka se konečně zbavila regulace. Břehy v okolí Císařského ostrova jsou poměrně hustě zarostlé. Bezprostředně pod Trojským jezem řeka tvoří mělké peřeje. Šířka řeky v tomto místě je 120m. Trojský a štvanický jez jsou jedinými místy v Praze, kde se můžou vyžít muškaři. Mnohem účinnější než člun jsou zde broďáky.
       Na konci Císařského ostrova je obří pražská čistička. Pod ní začíná úsek značně poznamenaný každoročním náletem kormoránů a právě zde naše putování ukončíme.

Popis v soupisu revírů

       Přítok Labe. Od jezu v Roztokách až k jezu v Praze- Troji včetně plavebního kanálu Troja-Podbaba, přilehlých tůní a tzv. Malé říčky ve Stromovce. Sportovní rybolov povolen celoročně. Lov z loděk a zavážení nástrah povoleno, vyjma Malé říčky a tůní. Lov přívlačí v Malé říčce a přilehlých tůni zakázán.

       Tímto jsme zakončili velmi stručný popis pražské části Vltavy. Více se dozvíte z následujících dílů seriálu PRAHOU NA ČLUNU. Příště se můžete těšit na okolí Štvanického ostrova.