Rybařina ve světle nových paragrafů

- Petr_S

      Vydání nové prováděcí vyhlášky k novému zákonu o rybářství v podstatě završilo dlouho očekávané změny právní úpravy. Bohužel se ukázalo, že ač šlo opravdu o dlouho očekávané změny, nebyli jsme na jejich příchod uprostřed roku absolutně připraveni a vzniklo mnoho neuvěřitelných diskusí. To, že diskuse vznikají mezi řadovými rybáři, je naprosto pochopitelné, ovšem to, že jednotný názor nemají funkcionáři ČRS (stav v MRS v toto směru neznám), je opravdu politováníhodné. Vždyť jsme přece všichni věděli, že přijde nová právní úprava a dokonce jsme si do záhlaví rybářského řádu pro rok 2004 napsali, že platí do doby nabytí účinnosti nové prováděcí vyhlášky! To se stalo 23. 4. 2004 a najednou začalo obrovské váhání a dohadování, zda platí vyhláška nebo původní rybářský řád!
Vyhláška 197/2004Sb. samozřejmě platí
      V každém případě je třeba se smířit s tím, že od 23. 4. 2004 platí vyhláška 197/2004Sb. Tím současně zanikly všechny výjimky, udělené podle dříve platných předpisů. Je zachována kontinuita uživatelů rybářských revírů, hospodářů, rybářské stráže, rybářských lístků a povolenek. Nic víc. V žádném případě tedy není možné jít v tuto dobu například vláčet třeba na Vltavu 7, neboť je to do 16. 6. ve zjevném rozporu s platnou vyhláškou. Stejně tak si nelze přivlastňovat tlouště (pouze v MP revírech), podoustve, parmy, ostroretky – opět by to bylo zjevným porušením nové právní úpravy, která bez diskusí platí od 23. 4. 2004.
A co původní rybářský řád?
      Vyjdeme-li z toho, že v něm je uvedeno, že platí do nabytí účinnosti nové prováděcí vyhlášky, není příliš o čem diskutovat. Podle této věty prostě od 23. 4. 2004 NEPLATÍ. Je tam sice dovětek (pozn. redakce: pouze v RŘ pro ČRS), že platí „nejpozději však do 31. 12. 2004“, takový dovětek však bývá vždy vykládán tak, že jeho účinnost nastává, pokud by nebyla splněna první podmínka. To znamená, pokud by do 31. 12. 2004 nenabyla účinnosti nová prováděcí vyhláška. I pokud by někdo chtěl použít hodně extenzivního výkladu a tvrdit, že RŘ platí do 31. 12. 2004, rozhodně by se to nemohlo týkat těch jeho ustanovení, která jsou v rozporu s vyhláškou 197/2004Sb.
Jak se vyhnout problémům?
      Protože ČRS absolutně nebyl připraven na přechod na novou právní úpravu, není v tuto chvíli jednotný postoj ze strany hospodářů, výborů MO a RS. Snadno tedy může přijít o povolenku i ten, kdo se zjevně řídí platnou právní úpravou, a to jenom proto, že k příslušným funkcionářům ještě nedorazila. Lze sice jistě podat trestní oznámení na příslušného člena RS, ale několik týdnů či dokonce měsíců bez povolenky to nevrátí. V této souvislosti je třeba upozornit, že při odebrání povolenky ze strany funkcionářů MO v rámci projednání domnělého přestupku, je objektivní soudní ochrana velmi problematická! Lépe je tedy udělat vše pro to, aby nikdo neměl důvod povolenku odebrat. To znamená, dodržovat jak vyhlášku 197/2004Sb. tak i rybářský řád, a to podle toho, co je v daný okamžik přísnější. To znamená respektovat jak všeobecné hájení na některých revírech tak i druhové hájení na všech revírech, nechodit vláčet ani tam, kde to dosavadní místní úprava připouštěla celoročně, atd.
Lze vyhlášku 197/2004Sb. bezezbytku dodržovat?
      Téměř ano, problém je pouze na pstruhových revírech, kde nová vyhláška druhově hájí candáta a bolena a současně ukládá povinnost tyto ryby vždy „odnést“. Opravdu si netroufám říct, zda je větší přestupek pustit do pstruhové vody zpět candáta nebo ho odnést v době jeho druhového hájení...
Jak to vidím do budoucna
      Především je třeba zdůraznit, že zatímco novela zákona je poměrně složitý a tudíž zdlouhavý proces, novelu vyhlášky lze udělat poměrně rychle (musí projít určitým připomínkovým řízením, ale nejde do parlamentu, nikdo o ní nehlasuje). Stačí, aby ji podepsal ministr a byla vydána ve sbírce zákonů. Podle mého názoru budeme novelu vyhlášky opravdu co nejdříve potřebovat. Kromě zjevných nesmyslů týkajících se pstruhových revírů, obsahuje ještě jednu velkou záludnost. Je v ní totiž nesmyslně řešena otázka omezení počtu povolenek na jednotlivé revíry. Podle § 7 odst. 3 se zpravidla reguluje počet povolenek na mimopstruhový revír na 25 ročních povolenek na 1ha a u pstruhových na 15 ročních na 1 ha revíru. Pokud by toto bylo naplněno, nevydáme žádnou krajskou ani celosvazovou povolenku a o ty místní se doslova popereme! Uvážíme-li, že dnes jsou v celosvazovém či krajském hospodaření i vody o rozloze 2ha, znamená to, že namísto 50 povolenek je jich vydáno několik tisíc! Tady je tedy jistě nezbytné stanovit jiná pravidla, nebo od 1. ledna 2005 nevydáme žádnou povolenku platící na více revírů současně.
      Ve vyhlášce zdánlivě chybí mnoho dalších věcí (například rybolov mládeže). Musíme si však uvědomit, že zákon v § 13 odst. 9 dává každému uživateli revíru (tedy i ČRS a MRS) možnost v povolence stanovit bližší podmínky výkonu rybářského práva. Přesně tady je prostor pro vydání nového rybářského řádu, kde může být vše, co pokládáme za účelné, upraveno! Pouze je nutné, aby bylo jasně stanoveno, že tento RŘ je nedílnou součástí povolenky. Takto formulovaný RŘ je pak i vymahatelný rybářskou stráží, neboť zákon jasně stanoví (§ 30, odst. 1 písm f), že porušení těchto bližších podmínek stanovených uživatelem revíru v povolence, je přestupkem s horní hranicí pokuty 30.000,- Kč. Rozhodně tedy nemusíme mít vše ve vyhlášce, jak se mnozí domnívají!
      V této souvislosti je třeba si uvědomit, že vydávání povolenek není věcí státu ale uživatele revíru. Ten jako soukromoprávní subjekt má právo zpřísňovat pravidla oproti platné právní úpravě (stát toto právo nemá, neboť by se tak dostal do rozporu s ústavním principem, podle kterého lze povinnosti ukládat toliko zákonem a na základě zákonného zmocnění jen upřesňovat vyhláškou). Jestliže tedy zákon a vyhláška cosi nezakazují, neznamená to, že to nemůže zakázat uživatel revíru! Naopak to ovšem neplatí – pokud vyhláška něco zakazuje, nemůže to uživatel revíru svévolně povolit – musí požádat o výjimku příslušný krajský úřad popřípadě ministerstvo. Teprve na základě pravomocně udělené výjimky lze toto zařadit do bližších podmínek pro příslušný revír.
      V této souvislosti se objevuje názor, že současný RŘ platí právě jako ony bližší podmínky stanovené v povolence. K tomu je třeba uvést:
      1. RŘ byl vydán podle jiné, v tuto chvíli neplatné právní úpravy. Aby jej bylo možno považovat za bližší podmínky podle nové právní úpravy, muselo by to být výslovně uvedeno v přechodných ustanoveních zákona nebo alespoň vyhlášky. Nic takového tam ovšem není!
      2. RŘ obsahoval jasné ustanovení o tom, že jeho platnost končí dnem nabytí účinnosti nové vyhlášky, to znamená 23. 4. 2004.
      3. Výjimky, ze kterých vychází řada místních úprav, skončily. O nové je třeba teprve žádat.
      4. V současném RŘ není výslovně uvedeno, že je nedílnou součástí povolenky, a že jde tedy o bližší podmínky stanovené v rámci povolenky.
Závěr
      Aby zmatky nepokračovaly od 1.1.2005, je nebytné mírně novelizovat vyhlášku, požádat o potřebné výjimky (ale opravdu jen o ty potřebné a účelné) a vydat kvalitní RŘ a soupis revírů coby nedílnou součást povolenek. A mimochodem – i tu chybějící míru amura si můžeme v rámci těchto bližších podmínek zavést. Můžeme si zavést vyšší míru kapra, atd. Pokud tedy chceme pravidla z vyhlášky zpřísnit, nemusíme o tom přesvědčovat ministerské úředníky! Samozřejmě jen pokud jde o revíry, kde je uživatelem ČRS či MRS.

Autor: Petr_S

Diskuse k článku (31 reakcí)

Přečteno: 4 625x
Průměrná známka: 1.39