Závody v Jestřabicích

- Jurin

      Všechno to začalo oznámením na Mrku o závodech na soukromé vodě v Jestřabicích. Pravidla se zdála být přece jenom spravedlivější než na závodech ve Vracově a tak jsme se po krátkém váhání dohodli s Matym, Red.footem a Lubinem na účasti. Všemu ještě předcházela debata o množství krmení, protože v propozicích bylo max. 1 kg. Telefonát s organizátory závodu nás však uklidnil, může se použít až 5-7 litrů a tak nám nic nebránilo ukojit potřebu po soutěžení.

Pravidla: Bodoval se kapr, amur, lín co 1 cm to jeden bod + ostatní ryba co kus to 1 bod. Místa se losovala a to vždy sudé číslo a na liché si mohl sednout kamarád. Závod začal v 6:30 a končil v 11:30.

A tady jsou reportáže jednotlivých účastníků, seřazené podle umístění.

Jurin (2. místo)

      Po brzkém raním vstávání okořeněném pohledem na částečné zatmění slunce (prý zlé znamení) jsem spolu s kamošem Lubinem dorazil na malou přehradu, umístěnou v opravdu pěkném prostředí. Nás však zajímaly spíš krásy ukryté pod hladinou a tak jsme se urychleně vydali směr hráz, kde se losovala místa. Losoval jsem já a vylosoval nic neříkající číslo 64. Ukázalo se však, že jsem měl šťastnou ruku, protože místo bylo v horní třetině přehrady a navíc odděleno od ostatních územím, kde se nelovilo.
      Rozhodl jsem se lovit na dva feedery, na jednom kmen pletenku, paternosterovou montáž s návazcem 0,15, na druhém montáž průběžnou se stejným návazcem. Zakrmil jsem si místo asi 15 metrů od břehu, kde jsem viděl vycházet ze dna bubliny evidentně od ryjících kaprů. Krmení jsem měl lorpio se strouhankou, vanilkovým posilovačem, mletými arašídy, kukuřičkou, řepkou a na kostičky nakrájenými napařenými rohlíky ala MM, které jsem použil i jako nástrahu.
      První půlhodinu nic, akorát Lubinův otec nás s dalekohledem na očích neustále znervózňoval svými komentáři: tamhle táhne, to je macek nebo ten má snad už tři. Pak záběr a první ryba je na břehu, bohužel 1-bodový duháček. Ale trošku jsem se uklidnil, že neodejdu bez ryby. Kolem 8 se to přece jenom trošku rozběhlo, vytáhl jsem dva kapříky, amura a plotičku, všechny ryby na prut s paternosterem, na druhý nic. Tak jsem ho převázal na bublinu a začal chytat z hladiny, kde se ryby občas ukázaly. První nához a šup, pěkný kapřík. Po chvilce menší amur. Mezi tím na feeder taky kapřík. Jenomže pak dlouhou dobu nic, jen jsem pokazil dva záběry na feeder. Úplně na závěr jsem ještě z hladiny chytl pěkného perlína.
Můj výsledek : 4 kapři, 2 amuři, pstruh, perlín, plotice. Celkem 250 bodů.
      Vzhledem k tomu, že ostatním účastníkům se moc nedařilo, tušil jsem, že bez ceny asi nezůstanu. Nakonec z toho bylo druhé místo, za místním borcem (290 bodů). Dilema výběru ceny mezi zmrzlým pašíkem a víkendovým pobytem pro dva v místním penzionu s povolenkou na místní vodu jsem vyřešil ve prospěch penzionu. Takže se tam určitě ještě vrátím. A rád.

Red.foot (4.místo)

      Přípravu na závody pojal jsem spíše lehkomyslně, počítajíc s tradičním umístěním na jednom z posledních míst. Takže v pátek večer jsem místo příprav na závod šel k Matymu mlet staré pečivo a popíjet červené víno. Pozdě večer jsem jen napařil rohlíček a smíchal řepku s hotovou směsí a strouhankou, z části chlebovou, což, jak se ráno ukázalo, nebyl vůbec dobrý nápad.
      Jízda krásným ránem nás naladila poměrně pozitivně. Účast závodníků byla sice nevalná, můj neskromný odhad je tak 30 rybářů, to však také hovořilo spíše v náš prospěch. Samotná přehrada (jak vznešený název pro údolí s potůčkem, které v jednom místě zasypali hlínou), o které jsme všichni měli jen kusé info, se mi docela líbila, pouze absence stromů, poskytujících stín a poměrně strmě se svažující břehy napověděly, s čím budeme během závodů bojovat nejvíce. S potěšením jsem kvitoval poctivě vykolíkovaná loviště.
      Místa jsme losovali jako jedni z prvních, což mohlo být zásadní výhodou, kdyby Maty (jasně z neznalosti mých losovacích schopností) tu povinnost nehodil na mě. Můj los nás umístil na do horkého počasí ne příliš vhodný flek na protějším břehu, asi 30 metrů od hráze. Po přesunu na místo jsme totiž zjistili, že 5 metrů od břehu je hloubka asi 4 metry a 10 metrů od břehu už byla hloubka přes 5 metrů, dno jílové, bahnité a zcela bez rostlin. Rozhodnul jsem se tedy pro lov na plavanou kousek před špičkou prutu s dvougramovým (a posléze jednogramovým) pevným splávkem a háčkem č. 10 na návazci 0.12. Druhý prut – feeder, zapůjčený od Matyho i s navijákem, jsem nastražil s klasickým paternosterem do vzdálenosti asi 15 metrů. Podle doby klesání krmítka jsem asi chytal v Mariánském příkopu. Hned po startovním výstřelu jsem pár koulemi zakrmil své místo, a to ihned přivábilo na dlouhou dobu jedinou plotičku. Těch v průběhu dopoledne přišlo ještě několik, spolu s perlínem a třemi amury vel. 31-33 cm. Feeder se ani nepohnul, tak jsem si řekl, že nepřijde-li záběr do osmé hodiny, převážu udici na kulové plovátko a umístím na hladinu rohlík, neboť začínalo být pěkně parno, bezvětří a pod hladinou před námi jsem pozoroval hejna poměrně velkých ryb. A tak jsem taky učinil. Nahodil jsem – kostku rohlíku na háčku velikosti tak 1/0. Po několika marných náhozech se to stalo, zrovna když začal foukat slabý větřík od hráze a pomalu po hladině posouval velkou skvrnu z chmýří ze stromů. Trefil jsem se asi dva metry za pomaličku plující hejno ryb. Plesknutí plovátka o hladinu zcela ignorovaly, vůbec je nevyplašilo. Položil jsem prut do vidličky a vzal do ruky rozkouřený doutník. Potáhnout jsem si z něj stihnul jen několikrát, když se objevil pohyb u rohlíku a vlna, kterou vytvořilo ponořující se plovátko. Skok k prutu a nijak rasantní zásek. Hned bylo cítit, že ryba, která na prutu visí, není plotice, ale ani nijak nebojovala a poslušně se šinula směrem ke mně, takže jsem si netroufnul odhadnout její velikost. Už bylo viděl plovátko na hladině, Maty stál vedle s podběrákem, ale rybka stále nikde. A najednou se objevila, převalila se pod hladinou, blýskla po nás zlatavým bokem a ukázala nám svou pravou tvář, tvář čínského bojovníka – amura. Je to vskutku nádherná ryba, kam se hrabe kapr. Ty jo, to je macek, povykovali jsme jako děti. Amur vycítil blízkost podběráku, otočil se a mazal pryč. Bohužel pro něj i s mým háčkem v tlamě. Přetahovali jsme se takto asi 10 minut, k mému údivu si však nevzal ani jednou více než 10metrů vlasce. Nakonec, po mnoha marných pokusech uniknout se vzdal. Ryba na břehu, měření rozhodčího – 82 cm. Maty mně udělal pár fotek, šup s ním do síťky a znovu nahodit. Doufali jsme, že přijde ještě další, ale až do konce závodu už Maty chytil jen jednoho amuříka 31 a já taky, zřejmě téhož.
      Po závodech jsme ještě diskutovali u hráze, plni dojmů a dobře naladěni, no a právě zde Maty dokázal, jak silnou zbraní je jeho šarm, když pouze jeho pomocí získal od krásné paní Šlesingerové, která mimochodem byla ozdobou závodu, měsíček skvělého melounu, původně určeného jejím dětem.
      Závěr ? Amur mě vynesl celkově 4. místo v závodě (cca 180cm ryb) a také trofej za největší rybu závodu. Příjemný pocit. Méně už pro rybku, která za to zaplatila životem. Cenu si mohl každý vybrat sám, takže jsem si vybral čelovku místo zmrzlého prasete, které uniklo mé pozornosti . A zejména : děkuju Matymu, Jurinovi a Lubošovi, protože hlavně díky nim to byl tak krásný den. Nakonec i svému opalovacímu krému, bez něhož bych tady už asi nebyl.

Lubin (6. místo)

      Chytal jsem na dva feedry. Jako vnadění jsem použil krmení od firmy Lorpio, do které jsem přidal trochu arašídů a trochu konopí. Jako esenci jsem použil vanilku. Používal jsem krmítko s pevnou montáží, délka návazce 80 cm. Háčky jsem zvolil velikosti 10 (Katana), návazec 0,15. Hlavní chyba byla v nepřesném zakrmení vzhledem k místu lovu. Od ranních hodin jsem moc záběrů neměl a myslím že ani Jurin co seděl hned vedle nic moc (kukuřice nezabírala vůbec). Situace se obrátila kolem 9 hodiny, kdy jsem přidal ke kukuřici kousky popkornu. Následovalo několik záběrů, z toho převážně jednobodoví karasi. V 10 30 záběry opět ustaly a až na pár karásků jsem už nic nechytl. Myslím, že málo kdo dodržel pravidlo max. 1 kg návnady. Já jsem použil asi 4 kg návnady, ale myslím, že ostatní naházeli ještě víc. Z toho 2 kg jsem naházel tam, kde jsem pak vůbec nechytal, což vidím jako hlavní důvod toho, že jsem se neumístil ještě lépe.

Celkový výsledek : 1 amur – 31 1 kapr – 41 5 karasů – 38

Celkově 77 bodů a 6. místo

      Jinak jsem byl spokojen, jak počasí tak příroda super, a to nejdůležitější vzhledem k regulérnosti soutěže je, že se losovala místa.

      Zajímavostí byl incident s místním domorodcem, kterému patřil pruh pozemku až k břehu a s hraběma v ruce se snažil každému zabránit v průchodu kolem vody. Jak to vůbec přesně stojí v zákoně ??

Maty (7. místo)

      Po příjezdu na mne tato lokalita působila spíše jako větší kaluž ( pod názvem přehrada jsem si představoval trochu větší vodu). Cestou po levé straně této nádrže ke hrázi, kde mělo probíhat losování, si však svůj názor postupně upravuji. Voda je to určitě zajímavá a bude hodně záležet na losování. Já osobně bych preferoval mělčí vodu dále od hráze. Při prezentaci vkládám svůj osud do rukou Red Foota a nechávám ho nalosovat pro nás flek (losují se totiž pouze sudá čísla a na liché se může posadit kolega). Los pro nás dopadl celkem neutrálně, místo máme cca uprostřed pravého břehu. Jak později zjišťujeme máme zde hloubku od 3 do 4,5 m. Jurin měl trochu více štěstíčka a nalosoval si místo také na pravém břehu cca 70 m od nás dále od hráze.

Příprava

      Po domluvě s majiteli tohoto revíru mám nachystáno cca 6 litrů krmení (místo v propozicích uváděného 1 kg ). Krmení je na sladké bázi doplněné kukuřičkou, řepkou a rozinkami. Vzhledem k zákazu používání živočišných nástrah budu rozhodně lapat na kukuřičku a rohlíček. V závodu se chytá na dva pruty což pro mne znamená nachystat si dva feedry ( na jeden navazuji páter noster – jako kmen ,18 monofil + ,16 návazec , na druhém volím průběžnou montáž s pletenkou a návazcem ,14 mm. Jelikož Red Foot si svou plavačku vybaluje pomaleji , tak rozbaluji ještě svůj třetí feeder a navazuji mu zde také páter noster – na doplněk k plavané.

Průběh

      Závod začíná v 6.30. Zakrmuji si místo cca 6 – 7 m od břehu v hloubce cca 3m. Mám celkem raketový nástup a do 7.30 mám na břehu prvního kapříka, 3 plotice, jednoho cejnka a jednoho duháka. Poté jsem netrefil dva záběry, začíná pařák a ryby odpluly kamsi do neznáma. Asi v 11.00 proměňuji ještě náhodný záběr v amurka cca 35 cm a tím končím. Konečný výčet sice nic moc, ale nutno podotknouti, že mnoho rybářů se dle výsledků nepodívalo na šupinu. Takže výsledkem pro mne je 7 místo oceněné kartonem pivka v plechu .
Určitě se jedná o zajímavou lokalitu pro případný sraz MRKu.

Závěr

      Jak už bylo řečeno, tato lokalita se nám zdá jako velmi vhodná pro sraz MRKu a to jak pěkným prostředím, tak skladbou ryb. Zachytali by se zde dobře plavačkáři, feedraři, kapraři (kapři, amuři, líni a bílá ryba), ale i vláčkaři a muškaři díky početné osádce pstruha duhového.

Autor: Jurin

Přečteno: 3 129x
Průměrná známka: 1.43

NVztah rybářů k soukromým revírům

Každý z nás si může spočítat, jakou cenu musí majitel soukromého revíru stanovit, aby se mu vrátily výdaje z nákupu revíru a zarybnění slušnou osádkou ryb alespoň do deseti let provozu revíru.