Zprávy z Maďarska

- Michal Kučera

Den první :
Po zmatených dohodách na poslední chvíli vybíráme revír na jihu Maďarska, který se nám podle dostupných informací zdá jako dobrý tip. Přijíždím se Sváťou k místu, kde už je Petr Bolek, jenž jel o den napřed. Je nám hned jasné, že zas tak dobrý tip to nebyl a Petr, který si tu zakoupil týdenní povolenku, zde tak chytá svého nejdražšího karase v životě (10000Ft). Přejíždíme proto na revír, kde jsme chytali na jaře. Hned první noc máme pět záběrů, ale ani jednu rybu se nám nedaří zdolat, všechny ztrácíme ve vázkách. Tedy 5 : 0 pro kapry.

Den druhý :
Z dalších pěti záběrů už se nám daří zdolat čtyři ryby. Většina jich má kolem 10ti kg, ale Petr ve dvě v noci zdolává na oliheň šupináče 96cm - 18kg. Během 20ti minut pak spořádáme 1/2 šišky uheráku, 1/2kg uzeného sýra, několik klobás, piv a flašku Czeres pálenky.

Den třetí :
Přijíždí Rick s Láďou a tak jim ukazujeme místo, kde jsme nachytali na jaře. Moc se jim nelíbí, ale velký výběr není a tak hoši zůstávají. Musím Rickovi půjčit oblečení, protože má s sebou pouze tepláky, které dostal k šestnáctinám - což se mi později stává osudným. Začínáme mít záběry i přes den, zatímco Rick stále naříká, že jsme jim nechali špatné místo. Když se jdu podívat blíž, všímám si, že má obě montáže pověšené nad hladinou v korunách stromů. Prý je to nová metoda rybaření na hladině ... Za stanem si všímám kartónu Czeres pálenky, v této chvíli chybí pouze 1 flaška. Rick na mé doporučení umísťuje alespoň jednu udici na dno.

Den čtvrtý :
Mám víc záběrů než Sváťa s Petrem dohromady, ale vše do 10ti kg. Petr zřejmě přichází o větší rybu. Jdu se podívat na Ricka, ale už z dálky vidím, že je zle - kartón je poloprázdný. Hoši začínají mít záběry, ale Rick se motá jak holandská pletenka, nemůže trefit ke stojanu a padá hlavou napřed do rákosí. Půjčuju mu další oblečení, což se mi později stává totálně osudným. Láďa, který vypil o flašku méně a vidí tak aspoň na jedno oko, zdolává kapra 15,6kg (prý jsem jim nechal špatné místo!!). Rick to neunáší a přeráží o Láďu svůj prut (později to svádí na Láďu, že to zlomil o rybu). Začíná ukrutně chcát (maďarsky pršet).

Den pátý :
Máme vše totálně promočené, mé oblečení má Rick a já tak ani nemám v čem v noci vybíhat k prutům. Navíc se udělal takový vítr, že nejde téměř ani zavážet. Přes den mám téměř každé dvě, tři hodiny záběr, velikost ryb ale není valná. Rick ze zoufalství otáčí pruty na druhou stranu a natahuje je přes louku do chovného kanálu. Má i první úlovky - dvě labutě a hladového vlčáka, který zabral při stahování boilie přes palouk ...

Den šestý :
Petr balí, my pomalu taky, neboť už nemáme (na rozdíl od Ricka, který teprve teď tahá svoje oblečení a vrací mi mé mokré) nic suchého na sebe. Stále fouká silný vítr, na každý zavezený prut je do několika hodin záběr. Rick vyndává z auta zbylých 25kg boilie, které tu chtě nechtě musí nechat (ono ty labutě a vlčák přeci jen zaberou v kufru dost místa). Nakonec koule rozdává místním bezdomovcům. Alespoň nějaký dobrý počin, říkám si. Jenže když přijdu za chvíli, vidím, že to nebylo zcela nezištné. Bezdomovci mají v tlamě zapíchnuté háčky, musí předstírat že jsou kapři - otvírají tlamu, jakoby mávají ploutvema a Rick je postupně zdolává a ukládá do saku. Nasedám do auta a mizím, neboť mi tyto holandské metody lovu nepřipadají zcela humánní.

Shrnutí :
Pro mě byla výprava úspěšná co do počtu kusů, pro Petra nádherný osobák, pro Ricka počet naplněných saků. Na jeho obranu ale musím říct, že je všechny doma pustil zpět na svobodu. Když se nyní projdete v Kouřimi parkem, potkáte tam desítky bezdomovců s natrženou tlamou. Od Mommrsů se line vůně z komína. Za chvíli se budou podávat labutí krky na smetaně a Žerykovo překvapení … Dobrou chuť!!!

Autor: Michal Kučera

Přečteno: 5 154x
Průměrná známka: 1.76

NTalianska pohoda v delte rieky Pád

Jediným a naozaj veľkým problémom je tu bivakovanie, nakoľko je celá delta Pádu vyhlásená za národný park. Rybári sú v poslednom čase často kontrolovaný miestnymi ''forestale'' čo je vlastne stráž prírody a lesník v jednej osobe.

NVelké francouzské pokušení I.

Tady na nás poprvé dýchla atmosféra Cassienu, stěny restaurace byly posety desítkami fotografií kapitálních kaprů.