Krátké pojednání o splávcích

10.10.2002 - Ladislav Kalina

      Splávek je velmi důležitá část udice při lovu na plavanou. Jeho špatná volba může rozhodnout o našem neúspěchu. Stejně tak jeho špatné vyvážení při použití správně zvoleného typu splávku zapříčiní náš nevydařený lov.
      Splávek se skládá z několika částí, anténky, tělíčka a spodního dříku. U některých splávků některá část dokonce chybí.

Anténky splávků
      U jemných splávků s nízkou nosností (gramáží) jsou anténky převážně tenké plastové. Raději delší a často několika barevné pro možnost lepšího rozpoznání nejjemnějších záběrů. U splávků se střední gramáží (2-5 g) vídáme anténky převážně jednobarevné středně silné (kolem 1- 1,5 mm), plastové. Splávky s velkou gramáží mívají anténky středně dlouhé (3-4 cm) široké 3-5 mm, a to buď plastové, balzové nebo dokonce duté plastové či okřídlené. Tyto splávky se používají při lovu na větší vzdálenost a proto musejí mít anténky velmi dobře viditelné. „Angličáky“ mají buď nosné anténky z přírodních materiálů, nebo nenosné plastové. často jsou tyto anténky vyráběny s křidélky pro lepší chování splávku během nahazování i pro lepší viditelnost na velkou vzdálenost. Někdy mají Angličáky dutou plastovou anténku kterou volně protéká voda. Tyto splávky jsou dobře viditelné, neboť průměr anténky je kolem 5-10 mm a přitom velmi citlivé při záběru.
U splávků pro lov v nočních hodinách jsou anténky výměnné za speciální chemická světélka o průměru 3-4,5 mm.

Tělíčko splávku
      Nejpoužívanějším materiálem pro výrobu tělíčka splávku je nepochybně balza, tělíčka balzových splávků se vyrábějí soustružením a broušením balzových hranolků. Méně používaný materiál je polystyren a polyuretan. Tyto materiály se vypěňují do forem. Barva tělíčka splávku je víceméně módní záležitostí a proto se splávky vyrábějí v barvách od bílé až po černou. Splávek je při pohledu ode dna k hladině vidět vždy jako tmavá skvrna na hladině ( jedná se o pohled proti světlu) a barva splávku na tuto skutečnost nemá vliv.

Spodní dřík splávku
      Dříky se dnes vyrábějí z broušených laminátových nebo grafitových tyček. Stále se však setkáváme se splávky s ocelovým dříkem nebo s dříkem ze štípaného bambusu. Laminátové a grafitové dříky mají tu výhodu, že se nelámou ani neohýbají při posouvání splávku po vlasci.

Bužírky
      K upevnění (fixaci) splávku na vlasec slouží bužírky navlečené na spodní dřík splávku. Pro tento účel se hodí zejména silikonové hadičky malých průměrů nebo tužší bužírky svlečené z izolovaných drátků. V dnešní době lze snadno koupit sady bužírek o různých průměrech navinuté na cívkách na vlasce.

      Splávky dělíme na pevné a klouzavé. Klouzavé splávky a to i angličáky můžeme na udici pevně fixovat. A zde si tedy řekněme něco o správném použití splávku a jeho vyvážení.

Pevné splávky
      Používáme jak pro lov na stojatých tak i rychle tekoucích vodách. Na stojatých vodách volíme většinou delší štíhlé tvary splávků, pouze pokud vane silný vítr, pak použijeme pro lov na děličku zavalitější tvar splávku který se dá snáze držet na zvoleném místě v blízkosti špičky prutu. Na mírně tekoucích vodách používáme pro lov na bič splávky podlouhlé, pro lov na děličku podlouhlé i mírně zavalité. Pro lov na odhoz ( prut s navijákem) pak spíše podlouhlé se širší , dobře viditelnou, anténkou. Na rychle tekoucích vodách používáme splávky velmi zavalité nebo speciální splávky ve tvaru disku.

Klouzavé splávky
      Používáme tam, kde je hloubka vody ve které hodláme lovit větší než je délka našeho prutu ( špatně by se nám v takovém případě s pevným splávkem nahazovalo). Nebo při lovu na odhoz za větrného počasí a to jak na stojatých tak i tekoucích vodách s vyjímkou vod rychle tekoucích. U klouzavých splávků pro lov s bolonézkou prochází vlasec dvěma očky (prvním na spodním dříku a druhým v horní části tělíčka) a hloubka se nastavuje pomocí korálku a uzlíku z bavlnky nad splávkem. Takovýto splávek se po ustálení ve vodě chová jako splávek pevný- lze jej nadržovat. „Angličáky“ jsou uchyceny pouze za spodní očko a to buď klouzavě pomocí korálku a bavlnky, nebo napevno pomocí různých adaptérů. Tak jako tak, tyto splávky nelze nadržovat, neboť se při popotažení potápějí.

Správné vyvážení splávku
      Pokud je splávek schopen unést celou váhu spodní části udice s nástrahou a přitom neklade rybě při záběru téměř žádný odpor, pak je nepochybně správně vyvážen. To znamená, že musíme splávek vyvážit tak, aby z vody vyčnívala jen signálně zbarvená část anténky, nikoli tělíčko splávku. Vyvažování splávků provádíme v klidu doma v kbelíku s vodou. Pokud hodláme lovit na větší (těžší) nástrahu, například na rousnice, provedeme vyvážení splávku raději až u vody s nástrahou na háčku. Musíme mít na paměti že rousnice váží více jak 1 gram.

Jednoduchá pravidla pro správnou volbu splávku
1) Čím větší hloubka vody, tím větší nosnost splávku. (větší zátěž rychleji propadne ke dnu a tak srovná celou udici. Pokud bychom na hluboké tažné vodě nahodili splávek s malou gramáží při lovu na bič, mohlo by se stát, že musíme znovu nahodit dříve než se nástraha dostane ke dnu.) Na stojatých a pomalu tekoucích vodách se nám zase může stát použití malého splávku nevhodným proto, že pomalu klesající nástrahu uchvacují oukleje či jiné drobné rybky a tak nám vlastně znemožňují odlovování těžších ryb u dna.
2) Čím rychleji tekoucí voda, tím zavalitější splávek pokud hodláme udici během lovu nadržovat. (Zejména při lovu cejnů a cejnků)
3) Pokud je voda hlubší než je délka našeho prutu, pak vždy použijeme klouzavý splávek. (Usnadnění nahazování)