Otázky nad novým zákonem

- Ladislav Kalina

V souvislosti s debatou o přípravách nového zákona o rybářství jež má nahradit zákon 102/63, zákon vysloužilý a přežitý, se musím pozastavit nad několika tématy.

V první řadě je tu samo dění v ČRS. Člověk by si myslel, že se členy rybářského svazu stávají lidé, kteří chtějí lovit ryby udicí. A přitom naši mocní funkcionáři nás sami omezují, zakazují nebo ztěžují nové metody lovu a pokud se přeci jen podaří prosadit nějaké novoty ( celoroční možnost přívlače na Vltavě 7 a 9 nebo možnost lovit na dírkách pod ledem na ÚN Jordán) jedná se vždy o věci s místním dosahem. Nic na tom nezmění ani fakt, že se tyto věci osvědčily a zůstávají nadále ( již poněkolikáté) součástí rybářského řádu. Proč se konečně na základě zkušeností z Jordánu nepovolí lov na dírkách ( za jasných pravidel, které jsou ostatně součástí soupisu revírů) v širším rozsahu ? Proč se nevytvoří alespoň krátké úseky řek, kde by bylo možno lovit přívlačí celoročně? Proč je neustále zakázána přívlač na většině stojatých vod? Proč je stále považován lov na marmyšku se žížalou nebo červem za přívlač a takto omezen na ½ roku? Proč je na některých revírech zakázáno použití echolotu ? Proč je zakazováno použití vábničky na sumce?

Cožpak by uvolnění těchto zákazů nevedlo k celoročnímu a lepšímu využívání našich revírů ? Cožpak by ten celoroční pohyb rybářů kolem vody neznamenal horší možnosti pro pytláky ? Nebo někomu vyhovuje mrtvolné ticho kolem některých našich revírů, jež zcela jistě znamená netušené možnosti pro pytlačení?

V poslední době lze pozorovat rozdílný postoj ČRS k různým skupinám rybářů. Nebývale kladně se vychází vstříc skupinám bobkařů-krmítkářů – neboť právě pro ně se nasazuje největší množství ryb, je jim dovolen celoroční lov ryb na většině našich vod (v ČR) na základě vyjímky ze všeobecného hájení. Naproti tomu je vidět snaha co nejvíce poškodit ty rybáře, kteří loví moderními způsoby lovu. Plavačkářům je zakázáno krmení bílými červy ( ojedinělé nařízení v celé Evropě) a přitom je více než 30x ročně udělena vyjímka z tohoto zákazu pro pořádání závodů, kdy se do vody nahází i více než 100 litrů červů denně na kilometrovém úseku a to bez jakýchkoliv negativních následků.
Muškařům je zase zakázáno lovit na mimopstruhových vodách v jarních měsících na „strýmr“ – aniž by byla jasná definice strýmru.
Přívlačáři mohou lovit jen polovinu roku, sumcaři nesmějí na mnohých revírech používat vábničku. Moderním kaprařům je zakazováno zavážení návnad a nástrah. Co vede asi k takovým nesmyslným a nepromyšleným zákazům? Čí zájmy jsou zde preferovány ? Nejsme snad členy rybářského svazu proto, abychom mohli lovit ryby? Nebo snad nemáme všichni stejná práva? Proč jedněm členům nadržujeme a jiným jejich lov znesnadňujeme? Proč může kaprař lovit na celoroční povolenku celý rok a přívlačář jen půl roku ? Je to spravedlivé ? Vede tento stav k optimálnímu využívání našich společných revírů?

Proč je rybářský sport ( nemyslím uspokojování potřeby zajistit rybí maso k zpestření jídelníčku) degradován na většině revírů na bohapusté masaření v prvních dnech po nasazení ryb do revírů a následné dlouhé čekání na další nasazení ? Proč nemáme možnost dobře si zarybařit i uprostřed rybářské sezóny na pstruhovém revíru. Proč se 70% ryb z celkového množství ročně ulovených, odnese od vody právě v těch prvních 14 dnech po nasazení.

V druhé řadě je to rozdílný přístup k rybám. Zákon 120/63 a rybářský řád si dovoluje rozdělovat ryby na cenné a méněcenné ( řečí zákona ušlechtilé a neušlechtilé), bude takové rozdělení možné i v budoucím zákoně ? Jak to dopadlo, když si někteří lidé v minulosti mysleli že lze rozdělovat lidi na nadlidi a ty ostatní, víme všichni velmi dobře. A přesto se někdo snaží rozdělovat ryby na nadryby a podryby. Cožpak není parma stejně ušlechtilá jako štika nebo sumec ?

Proč hájíme některé druhy ryb v době jejich tření a jiné nehájíme vůbec nebo dokonce mimo dobu tření? Zdá se vám logické hájení štiky v dubnu, květnu a polovině června- tedy v době kdy je již štika dávno vytřená ? Je podle vás normální hájit sumce od 1.1. do 15. června i když se sumec v našich podmínkách vytírá koncem června a v červenci ? Proč nehájíme cejna, lína, podoustev, ostroretku a další? Cožpak by bylo tak těžké tyto ryby ulovené v době hájení zase bez prodlení pustit zpět do vody?

Ve třetí řadě je to přístup Rybářského svazu k zákonům. Není mi jasné, jak je možné aby kdokoli zpřísňoval zákon. Zdá se mi to nedemokratické a nezákonné a protiústavní. Jak lze kvalifikovat jednání MO Poděbrady a dalších, když si tyto organizace zpřísní a rozšíří zákaz lovu přívlačí místo do 16.6. až do 1.9. Mám toto ustanovení zapsané v soupisu revírů respektovat, mám brát rybáře z Poděbrad vážně? Nedopouští se náhodou zmíněné MO trestního jednání a nepoškozují má občanská práva? Kdo jim dal právo povyšovat se nad zákon?

Tak to je pár otázek, které mne v současné době napadají. Všem rybářům, kteří se stali členy rybářského svazu proto, aby mohli lovit ryby udicí a zvláště těm, kteří berou rybu jako nevyzpytatelného soupeře a protivníka a nehledí na ni jen jako na kus žvance, vám všem přeji mnoho krásných chvil u vody.

K článku můžete připojit svůj komentář (dole klikněte na odkaz).

Autor: Ladislav Kalina

Diskuse k článku (41 reakcí)

Přečteno: 3 405x
Průměrná známka: 1.37

NVolby 2006 - co zajímá rybáře (aktualizováno)

S blížícími se volbami bude jistě mnohé z vás zajímat, jak budou politické strany hájit zájmy rybářů.

NMáme na výkonnější rybářskou stráž?

To by RS přimělo neopomíjet i méně závažné přestupky a zároveň by byli i rybáři motivováni dodržovat pravidla bezezbytku.

NVedení rybářského kroužku

Část teoretická u mne začíná v září v klubovně, probíhá jednou týdně po dvou hodinách.

NJde o nás nebo o ryby?

Někdy je prostě lepší zříci se krátkodobých výhod ve prospěch trvalejších cílů a nechat ty, kdo pracují pro budoucnost naší rybařiny, dělat jejich práci.

NVývoj rybaření u nás

Všudypřítomná preference kapra, ryby ve většině našich vod nepůvodní je zoufalá a zarážející.