Muškaření na MP stojaté vodě

13.1.2002 - Lukáš Jícha

       Poslední dobou se u nás rozmáhá muškaření na vodních nádržích a to nejen pstruhových, těch je bohužel nedostatek, ale i mimopstruhové stojaté vody se dnes těší pozornosti muškařů. A o tom je vlastně tento článek, a protože o lovu salmonidů bylo v různých publikacích a časopisech napsáno hodně, byly by tyto řádky asi jen nošením dříví do lesa. Spíš se Vás pokusím navést k vyzkoušení muškaření na stojaté vodě se zaměřením na dravce a bílou rybu. Asi před třemi lety jsem se po přečtení několika desítek stran textu v knihách a časopisech rozhodl poprvé vypravit na stojatou vodu s mušákem. Cílem tehdy byla samozřejmě štika. Ale protože můj prut měl jen 2,6 m AFTMA 5/6, nedařily se mi se strímry daleké hody - již 5 cm strímry dokázaly rozhodit chod šňůry během sušení a létaly mi těsně kolem hlavy a hody s nimi nebývaly delší jak 7 metrů. Dát tam třeba deseticentimetrový, tak je to čisté HARAKIRI. Proto jsem většinou musel slevit z lovu dravců a lovit na sucho nebo na nějakou tu nymfu. Tehdy jsem se jezernímu muškaření nijak zvlášť nevěnoval, jednou či dvakrát do roka mi zcela stačilo. Ani moje úspěchy tehdy nebyly nijak výrazné. Od MP přehrady či rybníka jsem salmonidy moc očekávat nemohl, tak jsem chytal plotice, oukleje, okouny či tlouště, někdy jsem si dokonce mohl povodit i menší štiku na strímra, ale při trochu silnějším větru jsem byl ztracen.
      Letos na jaře jsem chtěl u nás na rybníku vyzkoušet chytat kapry na nymfu a hned při první vycházce za kapry s muškákem se mi podařilo najít u přítoku jejich hejno. Asi na pátý hod jsem na růžového blašivce dostal záběr (spíš hrčák) a mohl jsem si povodit svoji do té doby nejsilnější rybu na mušáku. Kapřík bojoval srdnatě asi 5 minut, nakonec měl jen nějakých 33 cm. Druhý den jsem na stejném místě zvýšil svůj muškařský kapří osobák na 37 cm. Povzbuzen počátečními úspěchy jsem si v květnu koupil na jezerařinu mnohem vhodnější desetistopý (305cm) Byron passion fly AFTMA 7 s čirou šňůrou Airflo WF-7-I. Ten mi již umožňuje pro mě do té doby neuvěřitelné hody a jeho výkony při zdolávání kaprů jsou prostě skvělé. Na štikové strímrování by sice mohl být ještě o něco tužší, ale při výběru jsem bral ohled i na lov jiných ryb. Hned první chytačku jsem s ním absolvoval na Slezské Hartě, kdy jsem na strímra ulovil 12 štik 35-55cm a dva okouny. O nějakých 14 dní později jsem na Hartě vyhmátl kousek od břehu kapry a chytil jsem dva 38cm a 43cm a k tomu ještě cejny 44 a 45cm. Vše na červeného pakomára u dna. Během jedné výpravy jsem zatím na mušku chytil nejvíc 3 kapry. Měl jsem na prutě i kousky přes 50cm, které jsme ztratil ve vázce. Jejich zdolávání stálo opravdu za to. Myslím si, že naše MP přehrady nám asi nenahradí krásu z lovu někde na potoce nebo na řece, ale mohou nám nabídnout mnohem větší druhové spektrum ryb, větších ryb.
      Moje oblíbené mušky na stojatou vodu: růžový blešivec, světle zelený blešivec, červený pakomár, zelený pakomár (vývojová stadia), patentka, chlebová kůrka, zaječí ouško, májovka, chrostík ze srnčí srsti na tlouště, peříčka a zonkery na štiku.
      Šňůry na stojatou vodu: Protože většinou nelovíme v hloubkách přesahujících 3 metry, postačí plovoucí nebo intermediální šňůra. Ta se pomalu potápí a neláme na hladině vlny, což by mohlo rybu odradit. Potápivou šňůru však na stojaté vodě až na výjimky moc nevyužijete. Jednak proto, že si ve většině situací vystačíte s plovoucí šňůrou. Když natrefíte na hloubku, kde ji už využijete, budete mít za sebou strmý svah, který Vám zase znemožní kvalitní dlaké náhozy. Pro daleké hody jsou dobré WF a pokud chcete mušku pokládat jemněji, třeba při lovu na sucho, tak si vemte i DT. Také je dobré, pokud je šňůra čirá - bezbarvá, ale musíte si uvědomit, že ztrácíte možnost sledovat záběr na šňůře a cítíte ho až v ruce, což už může být pozdě. Taková šňůra má své opodstatnění hlavně při strímrování. Občas to řeším tak, že si k vodě vezmu i prut na řeku, který mám navázán na sucho se šňůrou DT-6-F a druhý na nymfy a streamry s WF-7-I. Výběr tříd prutu a šňůry nechám na každém z vás, protože hodně záleží a subjektivních pocitech. Přesto bych jako universál doporučoval prut kolem tří metrů a AFTMA 7-8.

Ryby, které jsem na stojaté vodě na mušku už chytil:
cejn, kapr, plotice, perlín, okoun, ouklej, štika, jelec tloušť a to ještě určitě není konec, na mušku se dá chytit opravdu všechno.

Jak lovit na stojaté vodě:
      Obecně by se dalo říci, že bílou rybu lovíme na stojaté vodě stejně jako rybu lososovitou, ale s jistým zpomalením pohybů při prezentování mušky. Kapr přece není pstruh a taky není zvyklý na to, že mu může jeho oběd utéci. Vzhledem k tomu, že se zde nevyskytují peřeje, silné proudy, či nějaká vývařiště, nemají ryby (s výjimkou štiky v některých obdobích) možnost čekat, až jim proud přinese jídlo až do domu. Proto většina z nich potravu aktivně hledá. Bílé ryby hledají potravu nejvíce v bahně či na vodních rostlinách, takže je většinou nepraktické zkoušet lovit kapra na nymfu někde u skály. Mnohem lepší bude, když na ryby vyrazíte brzy ráno, kdy jsou ještě u břehu. Například na Slezské Hartě jsem si vypěstoval zaručenou metodu, jak lovit kapra či cejna na mušku. Ráno se začnu procházet s prutem kolem břehu v místech, kam obvykle už bobkaři nechodí a ryby zde tudíž mají klid. Výskyt kaprů v mělké vodě mi prozradí oni sami tím, že se na hladině budou vynořovat jejich hřbety. Pak už stačí nasadit nezatíženého blašivce, patentku či pakomára a nahodit ho někde v jejich okolí. Věřte, že ryby, které jsou u hladiny, nejsou zástupci celého hejna. Většina z nich se jistě krmí při dně, kam mezitím doklesá vaše muška. Můžete ji nechat jen tak ležet na dně - jak se tak kapr prohrabuje bahnem při sbírání potravy, určitě musí brzy narazit i na tu vaši. Je dobré mít mušku o něco světlejší, než je barva dna a větší než to, co imituje. Jinak by ji ten slepoň ve vodě asi těžko našel.
      Klidná hladina způsobí, že je naše šňůra mnohem nápadnější než na řece, a proto musí být návazec delší a musí se častěji odmašťovat (prodloužení návazce se netýká strímrování, kdy se používá krátký návazec, který se při házení více drží dráhy šňůry). Odmaštěný návazec se snadněji potápí a neláme vlny. Návazec pro nymfaření by měl podle literatury mít délku 3-7 m! Já jsem většinou vystačil se 3-4 m a ryby ji braly spolehlivě. Možná to bylo kvůli průhledné šňůře.
      Pokud zrovna nenatrefíte na kapry, tak můžete na sucho zkusit plotice, perlíny a oukleje s muškami na způsob palmer, emerger, dospělec pakomára nebo malé jepičky. Také se mi stalo, že si oukleje poradily i s májovkami na háčku č. 10 určenými pro tlouště. Jako základ na lov ouklejí bych však volil háček č. 16 a menší. Když chytám na strímr, tak provádím 20-40 cm dlouhá potáhnutí s následnou pauzou 1-5 sekund, kdy sestava klesá ke dnu a věrně tak napodobuje umírající rybičku. Návazec stačí 0,5-1,5 m. Rybám tak krátký návazec nevadil a mě se lépe hází, protože strímr při švihu drží dráhu šňůry a nejde při zemi jako s delším návazcem. Při použití potápivé šňůry se i nezatížený strímr dříve potopí do určené hloubky a zachovává si vše ze svých klidných vláčných pohybů, které by přidáním zátěže do těla ztratil.
      Možná se vám to zdá divné, ale na nádrži se lépe chytá, když jsou větší vlny, protože ryby mají zhoršené podmínky k vidění a jsou méně ostražité. Problémy při nahazování se dají eliminovat těžší třídou prutu nebo lovem po větru, kdy vítr šňůru vystrkuje ještě o několik metrů dál.
      Více se už o technice lovu rozepisovat nebudu, protože to ani není cílem tohoto článku, který Vás má jen nalákat k vyzkoušení muškařit na stojaté vodě, přestože tam nejsou pstruzi. Závěrem bych Vám chtěl popřát hodně štěstí při Vaší první vycházce na stojatou vodu s muškařskou výbavou.