Okouni podle RČ

- Roman Čejka


Jedno z možných dobrých okouních míst - můstek a schody do hlubší vody jsou často oblíbeným úkrytem právě pro okouny.
      V tomto článku bych rád popsal moje postřehy s lovem okounů. Pokud se ptáte proč právě okouni se stali mým terčem, tak to hned vysvětlím. Okoun jako takový je hojně se vyskytující hejnová ryba a není až takový problém ho ulovit. Začínáte-li s přívlačí (případně jste mírně pokročilý), pak okoun bude ta ryba, u které budete mít pravděpodobně největší úspěch. Díky okounům budete mít pocit, že ve vodě jsou ryby a vy je umíte přelstít. Když se hned z počátku budete orientovat na větší dravce, jako je třeba štika (přece jen jich je oproti okounům daleko méně), pak s největší pravděpodobností dopadnete, jako já minulou sezónu. Kvůli sázce jsem se snažil o štiku přes 65cm, kterou jsem nejenže nechytil, ale kromě toho jsem nechytil prakticky žádné jiné dravce. Takhle se vláčet prostě nezačíná.
      Letos jsem si proto řekl, že se zaměřím hlavně na okouny a štiky nechám letos trochu bokem. Jakmile se soustředíte na okouny, neznamená to, že o ostatní dravce nezavadíte. Klidně můžete vytáhnout pěknou štiku, nebo cokoliv jiného. Osobně raději chytnu za docházku 10 menších dravců na malé nástrahy, než abych chodil kolem vody s 20-ti centimetrovým woblerem a čekal na záběr metrovky, která mě stejně dobře může zabrat i na malou nástrahu.

Nástrahy

Vlevo je vidět klasický tandem zakoupený v obchodě, vpravo je vylepšená rotačka pomocí ocásku z twistera. Všimněte si jak je ocásek napíchnutý.
      Přiznám se, že 90% mnou používaných nástrah jsou rotační třpytky. Postupně si získaly moji důvěru a zatím ji neztratily. Rotačkám prostě bezmezně věřím a hlavně vím, jak a kudy je tahat. U ostatních typů nástrah mám také úspěchy, ale nemám s nimi takovou praxi jako s rotačkami. Okounům rotačky "chutnají", tak proč je zatracovat nebo nahrazovat něčím jiným. Používám velikosti 0 - 3. Co se týče tvaru, tak klasický oválný tvar i "vrbový list" u mě slaví úspěch. Vrbový list je na tom, přece jen trošku lépe a dávám mu přednost. Tento tvar byl sice určen hlavně na řeky, kde neklade takový odpor vodě, ale já ho velice rád používám na stojatých vodách.
      Barvy rotaček je nutno vyzkoušet, protože na každém revíru jsou úspěšné jiné. Mě se na naší přehradě nejvíce osvědčila stříbrná perleť, černá s červenými tečkami (BF- black fury - v překladu znamená něco jako černá dračice, bestie atd..), stříbrná s černo-červeným žíháním. U BF rotaček mám dvě verze - jedna obyčejná a druhá, která má trojhák pokrytý oranžovým peřím (tyto rotačky nesly označení "mouche"). Na všechny tyto barevné kombinace jsem téměř pokaždé okouny nachytal.
      Jako doplněk rotaček používám tzv. tandemy - rotačky s gumovou rybkou. Tyto kupované tandemy se dají nahradit připíchnutím ocásku z twistera (pouze gumu bez hlavičky a háčku!) na libovolnou rotačku. Ocásek napichuji na jedno ramínko trojháčku, tak aby co největší část gumy se mohla volně pohybovat (tedy za krajíček). Ocásky používám hlavně bílé a žluté, ale zase je třeba říci, že na každém revíru budou úspěšné jiné barevné kombinace. Při navazování rotaček na vlasec nepoužívám žádné karabinky - vše vážu přímo na vlasec. Mám pocit, že nástrahy tak mají lepší chod. Určitě vás napadnou problémy se zamotáváním vlasce - zatím mě to nepotkalo (prostě žádný "pavouk", nebo podobné rozmotávaní chuchvalců vlasce) a tak se tím ani nezbývám.

Kde okouny hledat?
      Hlubší místa, kamenitější a strmější ráz dna, skály, zlomy mezi mělčinou a hloubkou, překážky ve vodě (např. velké kameny a pařezy) , různé můstky, mola - v takovýchto místech většinou okouny úspěšně hledám. Okouni rádi vyhledávají úkryty a mělkou vodu zrovna v lásce nemají. V mělké vodě uvidíte okouna pouze tehdy, když okouní "smečka" zaútočí na malé rybičky, které se vyhřívají v teplé vodě. Zjednodušeně řečeno - na mělčině s písčitým, nebo bahnitým dnem bych okouny nehledal. Všude jinde je jejich výskyt pravděpodobný.

Okouní projevy u hladiny
      Skoro všichni dravci o sobě rádi dávají vědět zalovením u hladiny. Každý z vás určitě zažil prchající rybky u hladiny a za nimi metrové torpédo. Když dravci aktivně loví je to náš nejlepší čas, pravděpodobnost že si dobře zachytáme se zvětšuje.. Jak tedy rozpoznáme okouní zalovení? Okouni většinou útočí na menší hejna malých rybiček, za kterými vyráží z hloubky. Rybky samozřejmě unikají až k hladině. Většinou nevyskakují nad vodu, ale pouze "zčeří hladinu svými hřbety" a vějířovitě se rozprchnou. Pokud něco takového uvidíte, pak se jedná o okouny a vždy se vyplatí do takového místa nahodit. Většinou nepůjde o jednoho jedince, ale o celé hejno. Já sám jsem pěkné okouny chytl právě v místech, kde o sobě aktivně dávali vědět svými výpady po rybkách a musím říct, že zalovení bylo vždy více než jedno. Pro srovnání ještě uvedu zalovení od bolena a štiky: Štika většinou útočí po jedné větší rybě, která často vyskočí nad hladinu a štika za ní.Bolen zase rád udeří do většího hejna vyhřívajících se rybek někde na mělčině. Rybky pak vyskakují v hojném počtu nad hladinu.

Doba braní a počasí
      Okouny nejčastěji chytám v ranní a dopoledních hodinách. Je to zřejmě jejich doba. Ani večerní výpravy nejsou k zahození, ale ráno je ráno. Přes den jsem nikdy úspěšný moc nebyl, až na pár výjimek. Vše ale bude záležet na revíru a místních okouních zvycích. S počasím je to jednoduché, na dravce chodím, když je relativně pěkně a neprší. V tu dobu celkem berou. Za deště jsem to ještě nezkoušel takže nevím. Mírný větřík nemůže být na škodu.

Taktika lovu

Hodem číslo 1 v tomto konkrétním případě neprolovíte ty opravdu horká místa. Naopak hod č.2 by měl být daleko úspěšnější. Někdy praktikuji kombinaci 1 a 2 - nahodím daleko, třpytku kousek táhnu a v předpokládaném zlomu ji opět nechám klesnout až na dno odkud ji znovu rozjedu.

      Na vyhlédnuté místo se snažte přijít co nejtišeji. Rozhlédněte se kolem a zhodnoťte situaci. Když zrovna okouni neloví, tak začněte systematicky prolovovat zvolený úsek vody. Obvykle začínám nahazovat podél břehu a postupně v oblouku protahám dosažitelnou vodu. Pokud v nějakém místě narazím na okouny (vytáhnu třeba jeden kus, případně zaznamenám útok a setřepání), tak se na toto místo soustředím a snažím se ho víc proházet. Pokud se už nic neděje, tak se pokouším okouny znovu najít. Když přijdu k vodě a okouni loví, tak nahazuji právě do míst, kde jsem je spatřil. Většinou mám v takových situacích úspěch. Teprve až poté zkusím systematicky prolovit zvolené místo. Nemůžete-li na okouny narazit, tak zkoušejte měnit nástrahy. Je možné, že vodou taháte něco, čím okouny k útoku nevydráždíte. Nemá cenu bombardovat 15x jedno místo tou samou nástrahou. Ryby budete jednak plašit a pokud se nedočkáte záběru zhruba do 5-8 náhozu, tak už se ho většinou nedočkáte nikdy. Je lepší chodit kolem vody a měnit nástrahy tak dlouho, dokud na okouny nenarazíte. Klidně můžete chodit tam a zpět, ale pamatujte na to, že je vždy dobré nechat již proházené místo chvilku v klidu, aby se tam mohli vyplašení dravci vrátit. Správně zvolenou nástrahu poznáme snadno. Jakmile na 1-4 nához dostaneme rybu, tak námi použitá nástraha není až tak špatná. Ve chvíli, kdy se do okounů trefíte se nezdržujte žádnými zbytečnostmi, jako je focení, měření atd… Využijte co nejlépe drahocenných pár minut, kdy jsou okouni někde před vámi. (a vy podle posledně uloveného kusu tušíte, kde to asi je). Nahazujte do těchto míst a určitě se dočkáte úspěchu v podobě pár dalších kousků. Jakmile zájem opadne je načase zkusit změnit místo případně nástrahu (možná je už okoukaná). Občas se mi stává, že tahám okouna za okounem do té doby, než se mne nějaký setřepe. Vypadá to, jak kdyby ostatním vykecal, na co skočil a ti si pak raději dávají větší pozor. Setřepaný okoun bývá často to poslední, co na prutu na daném místě mám. Raději potom změním flek…
       Snažte se také nahazovat přímo do míst, kde zhruba okouny očekáváte. Nahazovat zbytečně daleko nemá cenu. Nemusíte pak prolovit ty nejlepší místa u dna (myslím rotačkou). Uvedu jeden příklad: Vím o fleku, kde břeh celkem strmě klesá do hloubky (do cca 10m) a je pokryt většími kameny (dále vím, že dál od břehu již tyto kameny nejsou, a hlavně tam není již takový strmý břeh, ale už spíš rovinka s nánosy bahna). Zkrátka ideální okouní flek. Když nahazuji s rotačkou, tak se snažím hodit zhruba do míst, kde jsou na dně ještě kameny. Kdybych to hodil dál, tak prolovím pouze zabahněný úsek a poté již začne rotačka stoupat pomalu k hladině. Teprve až kousek od břehu se rotačka opět dostane do blízkosti dna a tím do "lovné zóny" okounů. Někdy i tato taktika vyjde, ale není to pravidlo (občas okouny chytnu ihned při "rozjetí" rotačky po dopadu). Daleko efektivnější bude, když nahodíte těsně za předpokládané kameny, případně přímo do nich. Nebojte se nahazovat opravdu pár metrů od břehu. V takovém případě potáhnete rotačku delší dobu u dna a mezi kameny, čímž zvyšujete pravděpodobnost úlovku, ale také uváznutí rotačky. Zjednodušeně řečeno - rotačka by měl kopírovat dno po celou dobu tažení. Několikrát jsem se přesvědčil, že risk je zisk. Protahovat pouze místa, kde víte, že na dně nic není, případně nenechávat dopadnou nástrahu až na dno, je nejlepší cesta, jak nic nechytit. Chcete-li okouna, tak nástrah musí vždy dopadnou na dno. Některým nástrahám trvá dlouho než klesnou ke dnu, takže je nutno delší dobu počkat. Jestli nástraha už leží na dně poznáte podle tahu vlasce - při dopadu tah přestanete cítit. Mezi vodní hladinou a špičkou prutu dojde v takovém případě k průvěsu vlasce. U lehčích nástrah, kde je občas problém s určením, jestli už leží na dně praktikuji způsob "napočítání do cca 20" a pak teprve začnu navíjet. Vedení rotačky - tyto třpytky vedu vodou maximálně rovnoměrně konstantní rychlostí. V literatuře se sice uvádí, že okouni mají rádi různé pocukávání a nerovnoměrné vedení nástrahy. U rotaček si myslím, že to neplatí a tento způsob využívejte spíš u gumových nástrah.


Okoun 38cm, ulovený na brněnské přehradě na perleťovou rotačku vrbový list.
Vyprošťování nástrah
      Vázka je vždy nepříjemná záležitost. Pokud uváznete, tak zkuste nejprve jemně zatřepat špičkou prutu a poté povolit vlasec. Někdy i taková "jemná" práce je efektivnější než silové řešení. Nepomůže-li to, zkuste s prutem zacloumat silněji, případně kousek popojít a zkusit vyprostit třpytku pod jiným úhlem. Pokud ani toto nepomůže, tak je tu další možnost - opřete se pořádně do prutu a poté rychle odklopte překlapěč na navijáku. Dojde k jakémusi vystřelení vlasce, které může uvolnit nástrahu (zrovna tento způsob mi hodněkrát pomohl vyprostit třpytku). Toto vystřelení praktikuji u rotaček do vel.3. Větší rotačky se mi tímto způsobem vyprostit nedaří. Na závěr bych uvedl poslední mě známou vyprošťovací variantu. Po uváznutí omotat vlasec, který vede k nástraze kolem nějakého kusu většího klacku a velkou silou tento omotaný klacek hodit do vody a pokusit se přehodit místo uváznutí. Mělo by to pomoci. Zklamou-li všechny způsoby vyproštění, nezbývá, než zaklapnout naviják utáhnout brzdu, sklonit prut k vodě a potupně couvat dokud nepraskne vlasec, nenarovnáte háček, případně z vody nevytáhnete zrezlou konzervu atd….

Zásek, zdolávání
      Jakmile zaregistrujete kontakt ryby s nástrahou, je dobré mírně zaseknout. Razantní záseky jsou zbytečné, neboť okoun má měkkou tlamu a nepřiměřeným zásekem byste mu mohli trojháček vytrhnout. Ryby zdolávejte v klidu, není potřeba je dostat hned k hladině. Jedná-li se o menší kousky, můžete je zvedat na prutu, ale na ty větší použijte raději podběrák. Zvláště u větších kousků je konečná fáze zdolávání nejrizikovější. Největší riziko ztráty pěkného okouna nastane ve chvíli, kdy mu zvednete hlavu nad hladinu a on s ní zatřepe. Třpytka, kterou mají větší kusy na krajíčku tlamy, se ráda uvolní a pak už nám zbudou pouze oči pro pláč a v paměti přehnaná velikost okouna, o kterého jste přišli. Těmto smutným chvílím předejdete tím, že nebudete zvedat okouní hlavu nad hladinu, ale necháte jeho celé tělo pod hladinou a použijete podběrák.

Shrnutí na závěr:
  • vytipujte si dobré okouní místo

  • vysledujte si, kdy jsou okouni nejaktivnější (např. podle projevů u hladiny) a v tuto dobu choďte na lov

  • snažte se vodu systematicky prolovit (náhozy vpravo, vlevo, před sebe, blíž u břehu, dál od břehu...)

  • rotačky tahejte vodou rovnoměrně stejnou rychlostí. U různých hodů zkoušejte různé rychlosti tažení (např.hod 1 - táhnu pomaleji, hod 2 - táhnu rychleji)

  • začínejte s osvědčenou úspěšnou okouní rotačkou

  • při neůspěchu zkoušejte měnit nástrahy (jiné barvy, i jiné velikosti). Malá rotačka bude zajímavější i pro menší kusy, které o velké plechy nemusely jevit zájem.

  • jedno místo neprohazujte příliš dlouho, ryby pak zbytečně vyplašíte. Lepší je pár náhozů a pokud nejsou záběry, pak zkuste jiné místo.

  • po záběru mírně přisekněte (je to leší než začít rovnou zdolávat)

  • když cítíte, že jde o většího okouna, tak se ho snažte udržet pod hladinou a podebrat podběrákem. Nad vodou zatřepe hlavou a třpytka se snadno uvolní.


  • Doufám, že vám tento článek při lovu okounů pomůže.

    Autor: Roman Čejka - ®

    Přečteno: 13 896x
    Průměrná známka: 1.31

    NOkouni

    Když jsem začínal s přívlačí, úspěchy nebyly nějak moc valné! O pěknou štiku jsem nezavadil. Chytal jsem hlavně na woblery 8 - 12 cm, ale moc mi to nešlo!

    NNoční přívlač

    Velice rychle zjistíte, že mnoho návyků z denního chytání tu zcela odpadá a objevují se nové prvky, barva nástrah ztrácí význam, důležitý je chod a zvuky.

    NUvláčej si svého tlouště

    Jelec tloušť jakkoliv je opatrný, tak je také nenažraný a snaží se vše co do vody spadne sebrat dřív, než jeho stejně nenažraný kolega.

    NOkouni z Orlíku

    Okouni útočí tak divoce, že se kolikrát zaseknou sami, a to i za bok, hlavu, oko, hřbet nebo ocas.

    NJá a přívlač

    Ulovit okouna na pískovně není zase nic tak obtížného, jemný prut a vlasec, malá rotačka, wobler nebo twister.

    NÚhoři v menších řekách

    Za jednu takovou noc jsem schopen spotřebovat až 60 rousnic.

    NZačínám s přívlačí

    Jak jste si možná všimli začal jsem minulou sezónu s přívlačí.