Deštník Tuto zdánlivě zanedbatelnou pomůcku považuji za jednu z nejpraktičtějších věcí, kterou sebou nosím k vodě. Stavím jej v důležitosti hned za prut, naviják a podběrák. S jeho pomocí mohu chytat i tehdy, když jiní odcházejí od vody do tepla a sucha, nebo si naopak nemohou na sluncem spálená záda obléci ani tričko. Je to opravdu super věcička a všem ji vřele doporučuji. U vody jej využiji asi v 50% případů a nosím ho i na velmi krátké (několikahodinové) vycházky.
Doporučuji co největší deštník, v průměru alespoň 2 m, pod který se vlezou 2 normální rybáři na židličkách s celou výbavou, nebo jeden plavačkář. Složený deštník měří kolem 120 cm, hmotnost je asi 2 kg.
Důležitá je teleskopická hliníková tyč, která musí být co nejdelší. Většinou i plně vytažená tyč bude příliš krátká na to, abyste se pod deštníkem mohli narovnat. Naopak při nutném hlubším zapíchnutí do měkčího povrchu bude výška deštníku sotva stačit na to, abyste se pod ním posadili na židličku. Takže vybírejte typy s co nejdelší tyčí, případně si zkuste sehnat vnitřní delší tyč, kterou do originální tyče zasunete místo původní. Od věci nejsou ani duté podstavce na slunečníky plnitelné vodou.
Některé deštníky mají kloubové uchycení tyče, které umožňuje nastavit sklon deštníku. Mohu vás ale ubezpečit, že to téměř nikdy nevyužívám a z 99% jej stavím kolmo (resp. rovně). Nakloněný deštník má silnou tendenci se i v mírném větru protáčet a není vůbec stabilní - bylo by jej potřeba pevně zafixovat, např. zasunout do podstavce a přitáhnout šroubem, což ale většinou není možné (pokud nevlastníte plavačkovou plošinu). Pokud potřebuji deštník naklonit, dělám to tak, že jej nakloním včetně tyče (jako je to na obrázku) a tu zabodnu šikmo do země. Deštník je zároveň opřen o dvě výztužná ramena (nebojte se, jsou velmi pevná) a když fouká, ještě jej přivážu zezadu k nějakému pevnému předmětu (strom, kámen apod.) za očko na horním konci tyče - provaz musí být stále napnutý.
Většina deštníků není stavěna pro dlouhodobý déšť, a tak mohou po několika hodinách začít prokapávat, zejména kolem švů a v místech dotyku výstužných ramen s látkou. Nelekněte se, je to normální. Je přesto vhodné jej čas od času ošetřit nějakým impregnačním prostředkem.
Po dešti nezapomeňte deštník nechat rozložený usušit, jinak může zplesnivět nebo zrezavět. Je dobré si na něj opatřit pouzdro s popruhem přes rameno, většinou se deštníky prodávají jen tak v igelitovém pytli.
Životnost rybářských deštníku je, na rozdíl od deštníků klasických, poměrně dlouhá. Sám mám svůj současný deštník již 4 roky a je stále jako nový (a to ho použiji tak 40x za rok a rozhodně ho nešetřím - přežil i pořádné vichřice a dokonce se mi několikrát protočila kopule na opačnou stranu). Investice okolo 1000-1500 Kč jednou za několik let se podle mne vyplatí. Přinejmenším deštníky nepodléhají módě a tak vám jistě vydrží déle než třeba naviják.
Prak Pro zakrmování na větší vzdálenosti je vhodné mít dobrý prak. Prodávají se různé typy především pro různé vzdálenosti a různou návnadu. Praky s tenčí gumou a malým košíčkem jsou původně určeny pro nastřelování červů, ale oceníte je i např. na konopí apod. Vzdálenost dostřelu je asi 8 - 15 m (což rukou rozhodně nezvládnete). Silnější praky jsou určeny pro střílení návnadových koulí pro lov na odhoz a nejsilnější verze zvládnou i 60m. Tato vzdálenost je ale krajně problematická a pokud uvažujete o koupi svého prvního praku, tak s ní v prvním roce rozhodně nepočítejte. Sám bych si na takovou vzdálenost netroufal zakrmovat (možná tak ještě boilie, ale to sem nepatří). Zato rád zakrmuji těmito praky kukuřicí, kterou lze střílet asi tak 30m od břehu, což je na stojaté vodě universální vzdálenost. Zakrmování návnadovými koulemi do 40m se lze naučit poměrně rychle, i když ani to není úplně automatické a chce to cvičit a cvičit.
Je dobré vybírat takové praky, u kterých lze vyměnit gumu a případně i košíček. Právě guma je dosti choulostivý článek většiny praků. Sám jsem si ji na všech pracích, které jsem kdy vlastnil, musel brzy vyměnit za leteckou gumu odpovídajícího průměru. Ta vydrží spolehlivě i několik sezón bez jakékoliv údržby. Kostra (vidlice) praku je většinou z kovu nebo pevného plastu a závady na ní nebývají.
Ceny praků se pohybují od pár desítek korun až do zhruba 600 Kč podle typu a provedení.
Návnadový košík Pro zakrmování partiklu na větší vzdálenost a zejména s větší přesností jsem si zvykl používat velký návnadový košík, jako vidíte na obrázku. V postatě je to velké otevřené feederové krmítko s uzavřeným spodním koncem vyrobený z jemného pletiva. K vlasci se připevňuje přes obratlík, který je na silném vlasci přivázán ke košíku. Naplním jej asi 100g návnady, většinou partiklu nebo i sypké směsi, která může být krásně lehká, tvořící mrak. Zakrmuji pomocným tvrdým prutem a házet lze asi tak do 40m od břehu. Jistě naleznete podobné pomůcky, s kterými dokážete nahodit ještě dál.
Po nahození nechávám pár sekund košík klesat do hloubky, přičemž partikl klesá pomaleji než krmítko a proto se košík rychle a zcela vyprázdní. Pak překlopím překlapěč navijáku, prázdný košík vytáhnu z vody a pokračuji. Jde to docela rychle a hlavně je to maximálně přesné - daleko přesnější než prak, který partikl při jednom výstřelu rozprostře na velkou plochu.
Vlasce - kmenové Obecně z vlasců mohu doporučit ty, které mají po dlouhou dobu stále stejné parametry, tedy tzv. dlouhou životnost. Udávaná pevnost vlasce v kilogramech není až tak důležitá! Není náhodou, že v Anglii mají nejpopulárnější vlasce (na feeder a plavanou) v průměru 0.17 mm nosnost jen okolo 3 lb. Když jsou ty 3 libry (1,3kg) zaručeny, je to až příliš na to, abyste tento vlasec přetrhli tahem přes prut. Při pochybnostech doporučuji můj oblíbený test, kdy si zkusíte plavačkovým prutem zvedat závaží - méně odvážní zvednou stěží 500g! S dobrým kmenovým vlascem se musíte spolehnout na to, že vydrží přesně tolik, kolik od něj očekáváte a nikdy ne méně.
Při nákupu kmenového vlasce, který neznáte, je dobré si jej "ošahat" a zjistit si, jak je průtažný, hladký a jakou má tvarovou paměť. První z těchto vlastností nejlépe poznáte tak, že uchopíte asi metr vlasce a zkusíte jej roztáhnout. Průtažné vlasce se roztáhnout alespoň o 20% (než prasknou) a budou vám proto pomáhat zdolat větší rybu. Méně průtažné vlasce jsou vhodné pro chytání na velké vzdálenosti, kdy lze lépe zaseknout, a nebo pro použití s měkčími pruty, které malou roztažnost vlasce vykompenzují. Je-li to možné, doporučuji chytat raději s více průtažnými vlasci (zejména začátečníkům). Pružnost vlasce se projeví jen tehdy, když má odpovídající průměr. Sebevíce průtažný vlasec o průměru 0,18mm se při zdolávání příliš neprotáhne, nasadíte-li na něj návazec 0,12mm. Sestavu je potřeba mít sladěnu a pak plně využít pevnost a průtažnost jak kmenového, tak návazcového vlasce.
Hladkost vlasce poznáte pouze subjektivně přejetím prsty po vlasci a také podle toho, jak moc se vlasec leskne. Je-li matný, pravděpodobně není úplně hladký a lze pak předpokládat, že to časem bude ještě horší a vlasec se bude také třepit. Během samotného používání sledujte jeho povrch - především jeho hladkost (roztřepení), lesk a barvu. Při viditelné změně lze usuzovat, že se změnila i celková pevnost vlasce a další podstatné vlastnosti.
Tvarovou paměť poznáte snadno tak, že vlasec několikrát pevně omotáte kolem nějaké úzké tyčinky, např. kolem jehly apod., a po rozmotání podle šířky vzniklých smyček můžete usuzovat, jakou tvarovou paměť vlasec má. Čím užší smyčky, tím horší. Vlasce s velkou tvarovou pamětí nejsou pro chytání s navijákem vhodné. Zejména třením o očka prutu při zdolávání se může nepoddajný vlasec nepříjemně zkroutit nebo zvlnit.
Nejběžněji používané průměry kmenových vlasců na plavanou jsou 0,12 až 0,18mm. Samozřejmě lze použít i slabší nebo silnější, ale není to již tak typické. Dvě cívky na naviják s 0,14 a 0,16mm plus 100m dvanáctky pro sestavy na bič pokryjí většinu vašich potřeb. Sám mám na plavačku na navijácích vlasce 0,14 a 0,16 a potom potápivé 0,16 a 0,18mm. Nejčastěji používám čtrnáctku a potápivou šestnáctku, silnější mám v rezervě jen pro extra velké ryby.
Potápivé vlasce mohu vřele doporučit. Odpadají starosti s odmašťováním vlasce (což je procedura, na kterou u vody často není čas ani nálada) a obecně je s ním chytání pohodlnější. Tyto vlasce jsou poměrně tvrdé, málo průtažné a některé mají sníženou nosnost - i proto bych je nedoporučoval jako universální pro všechny styly lovu, měly by zůstat specialitou pro lov s waglerem, nebo pro lov s dlouhým bičem na stojaté vodě, kdy je někdy také potřeba potápět vlasec.
Barva vlasců, obzvláště kmenových, dle mého názoru nemá vliv na úspěšnost. Většinou jsou vlasce světlé, pouze potápivé vlasce jsou tmavé (nejčastěji hnědé).
Ceny vlasců se pohybují od 40 do 200Kč za 100m. Potápivé vlasce jsou o něco dražší, většinou kolem 80-150Kč/100m. Doporučuji kupovat balení alespoň po 200m, je to pak levnější a vlasec vám vydrží na navijáku déle. Vždy si zespodu na cívku navijáku napište průměr, délku a značku vlasce a také datum jeho namotání (stačí měsíc+rok). Vlasec mezi návštěvami u vody chraňte před slunečními paprsky, které urychlují jeho stárnutí.
Vlasce - návazcové Návazcové vlasce by měly mít podobné vlastnosti, jako vlasce kmenové, ale osobně se při jejich volbě řídím pouze pevností a měkkostí. Tvarová paměť nebo odolnost vůči třepení zde nemá prakticky žádný vliv, neboť je většinou utrhnete dříve, než se tyto nedostatky projeví. U návazců je na místě poohlédnout se po tom nejlepším hi-tech vlasci, jaký si můžete dovolit.
Co se měkkosti týče, nejlépe ji poznáte tak, že uchopíte asi 10cm vlasce, vztyčíte jej kolmo vzhůru a zatřepete s ním. Porovnáním ohýbání vlastní vahou u různých vlasců stejného průměru poznáte, které jsou měkčí a které tvrdší. Na návazce vyberte rozhodně ty nejměkčí.
Pevnost vlasců, a to jak na návazce tak i kmenových, v prodejně nepoznáte. Ideální je udělat si doma test s vlasci s navázaným háčkem (kvůli uzlu) a alespoň porovnat jednotlivé vlasce, které máte k dispozici.
Průtažnost návazce by měla být co největší, neboť se začíná projevovat již při menší síle, než u kmenového vlasce, a na krátké délce návazce je potřeba vytěžit z minima maximum.
Na návazce lze použít průhledné fluorcarbonové vlasce, které mají podobný index lomu světla jako má voda, takže jsou téměř neviditelné. Ostatní návazcové vlasce jsou téměř vždy světlých barev.
Vlasce na návazce se prodávají často na malých cívkách po 25 až 50m. To jsou balení, která by vám měla vystačit asi tak na jednu sezónu. Nedoporučuji kupovat cívky větší (i když je pak metr vlasce levnější), vlasec pak zbytečně stárne a ztrácí pevnost. Ceny návazců jsou mírně vyšší než u kmenových vlasců, ale zde bych nešetřil. Ten kousek vlasce na jeden návazec vás stojí pár desetníků, ztráta ryby je bolestivější.
Zásobníky na návazce Jelikož je nezbytné mít návazce nachystané dopředu, je potřeba je mít nějak uloženy, aby se nezamotaly a nepoškodily. Prodává se několik typů zásobníků. Většinou jde o plastové skládací karty, kde se návazec koncem s háčkem zahákne za jeden konec karty a druhým konec s očkem se zasune do samostatné těsné štěrbiny na druhém konci karty. Jsou i jiné systémy uchycení, některé např. využívají k napnutí návazců gumičky. Při výběru je potřeba zvolit ten zásobník, který je určen speciálně na plavanou. Nekupujte zásobníky, které jsou určeny pro kapraře nebo pro všeobecné účely. My potřebujeme zásobník, kam se nám vejde přinejmenším 50 návazců o různých délkách, průměrech vlasců a velikosti háčků. Abyste pokryli alespoň základní spektrum plavané, potřebovali byste zásobník minimálně na 200 návazců (4 průměry vlasců 0,08-0,14mm, 6 velikostí háčků 18-8 a některé velikosti v různých tvarech, 2 různé délky návazců 20 a 40cm a to všechno vždy nejméně 3x).
Jelikož dobrý zásobník na návazce může vyjít i na několik set korun, je možná lepší si jej vyrobit sám. Stačí vám k tomu lepenková krabice, lepidlo, nůžky a špendlíky se skleněnou hlavičkou. Z lepenky vystřihněte 4 obdélníky o velikosti 25x11cm a slepte je k sobě. Pak tento tlustý obdelník pošlapejte, abyste vytlačili z lepenky vzduch a zmenšili její tloušťku. Po zaschnutí ostříhejte přečnívající hrany a na užších stranách napíchejte vždy po 1cm 10 špendlíků až po hlavičku. Musíte je zapichovat trošku pod úhlem, aby dobře držely. Pak vezměte připravený návazec o délce zhruba 40 cm a jeho očko zachyťte je o jednu z hlaviček špendlíků. Návazec přehněte přes druhý konec zásobníku a háček zapíchněte na druhé straně do papíru tak, aby byl návazec napnut (využijte pružnosti vlasce). Bez obav, háček se o papír neztupí a dobře v něm drží. Na tento zásobník můžete upevnit minimálně 20 návazců, ale když si vymyslíte nějaký dobrý a logický systém v jejich upevňování, vejde se jich vám tam i 60 (na jeden špendlík lze upevnit několik návazců, ale musíte vědět, v jakém pořadí je pak oddělávat a hlavně nekřížit návazce přes sebe). Těchto zásobníků můžete mít několik a na lepenku si můžete psát tužkou průměr použitého vlasce a velikosti háčků. Mně tyto zásobníky zatím vydržely 3 roky bez výměny. Nosím je v tvrdší igelitové složce (kancelářské potřeby) v samostatné kapse ve svém batohu, kde jim nehrozí poškození. Stačí mi zatím 2ks a na každém mám asi 50 návazců. Když vím, jak a co budu lovit, jeden z nich mohu nechat doma.
Ať již se rozhodnete pro kterýkoliv zásobník na návazce, je důležité, aby se na nich návazce nepoškozovaly a aby vám poskytoval dobrý přehled v jednotlivých průměrech vlasců a velikostech háčků. Není na škodu také vědět, které návazce jste již použili a vrátili je zpět a které jsou ještě nepoužité. Osobně ale návazec po použití vyhazuji a nechám si maximálně háček, pokud se mi zdá ještě dobrý.
Za 169 Kč Boilies nadipované CSL turbodipem a obalené v suché směsi z mouček, extraktů. Atraktivní nástraha na krátké či víkendové chytání. Více na www.chytil.cz
Deštník
Powerbanka Fox Halo 96K Power Pack
CHYTIL boosterované boilies 20 a 24 mm
