MRK.cz - stále na rybách - ryby a rybaření

MRK.cz - Stále na rybách

S plavanou na kapry IX

28.8.2001 - Martin Maťák


Figura tohoto kapříka dáva naději v mnohem větší úlovek z tohoto revíru.
      Během psaní tohoto seriálu jsem dostal od čtenářů několik otázek, u kterých si myslím, že by mohli zajímat i ostatní. Zde jsou.

Jak hned poznám, že se mi při nahození nezamotal vlasec?
      Zamotaný návazec (např. do broků nebo do obratlíku) odhalíte většinou jen stěží, ale jeho omotání okolo splávku lze zjistit. Je potřeba dostat "do oka", jak se splávek a celá sestava chová těsně po nahození a podle toho odhadnout, je-li vše v pořádku. V první řadě je potřeba sledovat, jak vlasec mezi splávkem a háčkem dopadl na hladinu. Za bezvětří na čisté hladině uvidíte po dopadu na hladinu dva nebo tři kruhy - od splávku, od hlavní zátěže (olivky) a někdy i od nástrahy, je-li dostatečně velká a těžká (např. 2 zrnka kukuřice). Pokud jsou tyto dva nebo tři kruhy v jedné přímce, je vše určitě v pořádku a nemusíte mít starosti. Dalším znakem dobře nahozené sestavy je postupné zanořování splávku tak, jak zátěž klesá do hloubky. Jestliže se splávek zanoří přesně tak, jak je vyvážen, hned po nahození, určitě je zamotán. Stejně tak, jestliže se dlouhou dobu zcela nezanořuje, může být sestava zamotána do vlasce nad splávkem. Při použití průběžných splávků se zamotání navíc pozná snadno podle toho, že vlasec neproklouzává - to byste jinak na břehu cítili na vlasci jako jeho jemný tah a následné povolení, jak splávek narazil na zarážku.
      Ideální je ovšem udělat vše pro to, abyste zamotání předešli. Již dříve jsem popisoval proceduru přibrzďování vlasce před dopadem splávku na hladinu. Pokud vám to ale dělá problémy (nebo se bojíte o prsty), zkuste místo toho asi vteřinu před dopadem prostě jen ponořit špičku prutu do vody, aniž byste sahali na vlasec. Vlasec se průchodem vodou přibrzdí mírně sám a vy víte, že nemůžete nic zkazit. Je to jednoduché a splní to účel. Přesto později doporučuji přibrzďování volnou rukou - přibrzďujete totiž o zlomek sekundy později a razantněji a proto splávek doletí o pár metrů dál.

Stáhnu kapry na své místo, ale nemohu je zde udržet, lze tomu zabránit?
      Ano. Je hned několik důvodů, proč tomu tak může být. První z nich je ten, že se ryby necítily bezpečně a dostaly strach. To bývá nejčastěji proto, že jste je vyplašil při zakrmování, nebo při zdolávání. Pro zakrmování pak doporučuji vhazovat větší množství návnady v delších intervalech (10 koulí co hodinu nebo tak nějak) a zdolávat tak, aby se ryba dostala co nejdříve z krmícího se hejna. To uděláte tak, že kapra z hejna buď vyrvete, nebo ho naopak pustíte, aby rychle odjel sám. Každopádně ho nenechejte "zuřit" v prokrmené oblasti a ještě k tomu u hladiny, kde bude dělat rachot. Prut sklopený při zdolávání stranou může být účinný na rozdivočelého kapra. Rád během zdolávání dokrmuji malou dávkou návnady, čímž "uklidním" ostatní ryby (resp. většinou dokrmuje kolega, s kterým jsem u vody).
      Další důvod, proč vám kapři odjedou, může být špatná návnada. Kapr na dálku přesně nepozná, čím krmíte, cítí jen aroma unášené vodou. Proto třeba připlave, ale když zde nenajde nic zajímavého, plave zase dál. Kapr potřebuje hrubší sousta, aby u vás zůstal. Vy byste se asi taky na stole s rozsypanou moukou moc nenajedli, ale když vám tam nasypu klobásy, zaváháte.
      Kromě větších soust je důležité také množství - tedy krmit dostatečně a přitom nepřekrmit. Osobně jsem dosti skeptický, když někdo tvrdí, že jsou ryby "přežrané"… Ale nevylučuji, že to na revírech do 2 hektarů v chladnějších obdobích není možné. Osobně si však myslím, že v tomhle není potřeba hledat problém a naopak na větších revírech si dávat pozor na to, abyste nekrmili málo. Na velké přehradě (100+ha) nemáte šanci naházet do vody tolik sypké návnady, aby nebyla do pár hodin všechna pryč… Respektive pokud není, tak určitě ne proto, že jste všechny ryby zasytili, ale že jste zakrmili špatné místo. Máte-li o tom pochyby, zajděte si někdy na závody v lovu na plavanou a sečtěte si množství použité návnady. Jistě to budou metráky. Nechci tím říct, abyste krmili jako o život, ono to na kapry není ani dobré, ale prostě nemějte strach z překrmení. Sypká návnada je ostatně pro kapra z větší části jen dráždidlo a jako opravdová potrava v návnadě slouží hlavně partikl, boilie apod. Sypkou návnadu sežerou z větší části plotice, její vůně však zůstane. Hrubší složku dávkujte např. podle dosažených úlovků kaprů v předešlých lovech. Dobré je také vždy sledovat způsob zakrmování ostatních rybářů a konfrontovat to s jejich výsledky. Zkuste odhadnou velikost průměrného hejna kaprů a průběžně zkrmit asi tak do dlaně jedné ruky hrubé návnady na jednoho pětikiláka. Pokud si větší část kaprů "ani nezobne", odjednou všichni.


Takto zaseknutý háček nemusí rybu udžet, budete-li při zdolávání příliš zbrdklí. Raději příště se zásekem ještě chvíli počkejte.
Mnoho záseků jde do prázdna, co s tím?
      Hmm, možná je to tím, že to ani záběry nejsou. Zejména cejni jsou experti na falešné záběry do vlasce, do kterého narazí při rejdění na dobře prokrmeném místě. Občas pak po záseku můžete vytáhnout na háčku šupinu. Tento problém se docela špatně řeší, ale asi nejlepší je přestat dokrmovat nebo nahazovat na samý okraj prokrmeného místa. Jako krajní řešení doporučuji nastřelit na místo velkou hrst kukuřice naráz, čímž většinou, doufejme, cejny vyplašíte. Ale musí to být opravdu velká dávka. Nemají rádi, když jim něco padá na hlavu. Osobně mi to funguje, jsou-li cejni "rozumní" (velcí). Na jiné ryby mi to neplatí.
      Kapři samotní většinou plané záběry nedělají, ale na velmi mělkém lovišti se i to může přihodit. Stává-li se vám to pravidelně, zkuste krmení rozprostřít na větší plochu. Když je mnoho kaprů na malém prostoru, musí pak nutně nějaký do vlasce narazit. Zakrmením větší oblasti hustotu kaprů snížíte, aniž byste se ochudili o pravé záběry.
      Další důvod záseků do prázdna může být malá razance záseku. Mějte na paměti, že vlasec jde nejdříve ke splávku, kde se pod pravým úhlem láme k nástraze. Při záseku je potřeba vytáhnout téměř tolik vlasce, jaká je hloubka v lovišti, než se vlasec kompletně napne (a to nepočítám roztažnost vlasce, což může být až 20%). Na 4m hloubce tedy musíte nejdříve prutem vytáhnout necelé 4m vlasce a pak teprve jste v přímém kontaktu s háčkem. Teoreticky. Prakticky je to tak, že rybu zaseknete dříve, ale jen proto, že průchod vlasce a hlavně splávku vodou není tak rychlý a tak se háček pohne dříve (ne směrem k rybáři, ale ke splávku!). Je to ale jen malá síla a většina (odhaduji min. 3/4) síly, kterou při záseku na této hloubce vyvinete, se až k háčku nedostane. Mimochodem 4m vlasce je asi tolik, kolik vytáhnete z vody při záseku se 4,2m dlouhým prutem. Je-li hloubka vody větší, musíte ještě po záseku namotat navijákem, aby se vlasec kompletně propnul. No a teď si k tomu připočtěte ještě prověšení vlasce vlivem proudění (tzv. pytel), což klidně udělá taky nějaký ten metr... Když to po sobě tak čtu, tak se vůbec divím, že jsem někdy něco zasekl… No jak říkám, zásek je docela výrazně zeslaben a proto, chytáte-li na velké hloubce nebo na velkou vzdálenost, musíte zasekávat poměrně prudce a po dlouhé dráze. Záseky do strany mohou být v některých případech výhodnější, protože nezvedáte vlasec z vody. Používáte-li klouzavé splávky, budete ve výhodě, neboť skrz ně vlasec při záseku proklouzne a dostane se rychleji k nástraze. Zejména u těžkých splávků je klouzavé provedení z hlediska záseku výhodnější. Pevným splávkem se při záseku pohne více, což zásek ztlumí. V každém případě jsou při tomto způsobu lovu na místě ty nejostřejší háčky, jaké máte k dispozici!
      Nepovedený zásek může být také způsoben špatným načasováním. Většinou neuděláte špatně, když zaseknete v okamžiku, kdy je splávek v pohybu - ať už směrem pod vodu nebo jakkoliv jinak. Jsou však situace, kdy je potřeba ještě chvilku počkat, řekněme napočítat do tří, a až pak zaseknout. A když ani to nepomáhá, prostě počkejte, až vám to bude brát prut z ruky… Osobně mám při tomto způsobu lovu takovou zkušenost, že jakmile kapr nástrahu jednou sebere, již ji nesmí pustit. Když ano, tak není něco v pořádku a je hloupost čekat, že příští záběr bude lepší. Raději změňte sestavu, nástrahu nebo prostě něco udělejte jinak. Na dobře rozkrmeném místě kapr nezkoumá každé sousto, jestli je, nebo není bezpečné. Prostě jede a luxuje dno. (Pro ilustraci - jednou jsem při nahození utrhl celou sestavu i se splávkem a ta dopadla do mého prokrmeného místa. Než jsem stačil navázat na volný vlasec olovo, abych splávek přehodil a vytáhl, nějaký kapr na utrženou sestavu zabral. Asi hodinu jezdil splávek v mém místě a ryba se bez rozpaků v prokrmeném oblasti dál krmila! Tomuto by se mělo říkat důvěryhodná udice! Nakonec se kapr zachytil o můj vlasec a já ho mohl vytáhnout a osvobodit.)


Osvědčené tvary háčků vám dají dostatek sebedůvěry použít je v menších velikostech.
Jak omezit padání ryb z háčku?
      Opět je důležité načasovat správně zásek - tedy nezaseknout příliš brzy. Někdy je udice sestavena tak precizně, že signalizuje záběr až moc dobře a pak rybář zasekne předčasně. Ryba je pak sice zaseknutá, ale jen v měkké kůži na okraji tlamy, a proto snadno z háčku spadne. Řešení již bylo napsáno v předchozí otázce - posečkat se zásekem. Nikdy ale čekání zbytečně nepřehánějte, jinak kapr malé sousto spolkne až k požerákům a můžete ho nepěkně zranit.
      Dalším důvodem padání kaprů je špatný háček. Nepředpokládám, že byste používali tupé háčky, tak se zaměřím jen na velikost a tvar. Je docela umění v pravou chvíli změnit háček přesně podle toho, jakou rybu zrovna očekáváte. Většinou začnete lovit na nějaký standardní typ a velikost a podle několika prvních úlovků háček když tak změníte. Když vám upadnou 2 ryby po sobě a vy cítíte, že to není "rukama", nemůžete nahodit po třetí bez toho, aniž abyste háček nevyměnili.
      Jestliže vám z některého háčku nespadne jeden den ani jeden kapr, neznamená to ještě, že vám z něj nebudou padat nikdy. Kapr (a ostatně každá ryba) nepřijímá potravu vždy stejně, zejména se k našemu soustu může jinak stavět tělem - někdy je skloněn ke dnu, filtruje bahýnko a pozvolna postupuje vpřed, jindy sbírá nahodile jednotlivá sousta a vždy se mezi nimi narovná, stojí chvíli na místě a "přežvykuje". Je rozdíl, jestli kapra zaseknete v momentě, kdy s nástrahou jede, nebo když stojí. Stejně tak je rozdíl, jestli je kapr k nám např. bokem nebo čelem a také jestli má v okamžiku záseku tlamu otevřenu nebo zavřenu. A jistě je těch činitelů ještě daleko více. Kapři v jednom hejnu se naštěstí chovají podobně a tak nám jeden den většina kaprů bude i podobně zabírat. Převazujte, testujte, zkoušejte, něco musí fungovat. Každopádně je dobré vyzkoušet si různé typy háčků tehdy, když kapři berou a to i tehdy, když vám ryby nepadají! Najdete několik různých typů úspěšných háčků a zvýšíte tím svou šanci, že vám neupadne ten jeden kapr v den, kdy jeden záběr bude úspěch.
      Zvětšit háček je také možné, ale neměl by to být první a jediný krok, který učiníte, když vám ryba spadne. Největší umění je zvětšit háček v ten pravý okamžik. Osobně bych nikdy nezvětšoval háček jen proto, že mi padají dvoukiloví kapři (to raději změním tvar háčku, sestavení udice, nebo budu jinak zasekávat), ale proto, že čekám něco extra a nechci o to přijít. To může být např. s blížícím se večerem nebo kdykoliv se mi velký kapr ukáže v mé blízkosti.
      Dalším důvodem spadlé ryby může být špatně napíchnutá nástraha. Vždy je nutné nechávat vyčnívat hrot háčku minimálně po protihrot, ale u tvrdých nástrah, jako je vařená kukuřice nebo několik zrnek pšenice, je potřeba nechat vyčnívat háček až po oblouček. Tvrdá nástraha se při záseku na háčku téměř nepohne a pro kapra pak na háčku nezbývá místo.


Držte vlasec po nahození přes ukazováček a budete mít více citu pro razanci záseku.
Trhám při zasekávání vlasec, co dělám špatně?
      Jestliže máte celou sestavu vyváženou, tzn. máte odpovídající prut, naviják, kmenový i návazcový vlasec a samozřejmě dobře uvázané uzly, může být problém v samotném záseku. Na mělkém lovišti nebo na krátkou vzdálenost se návazec při zaseknutí utrhne raz dva. Sám jsem si zvykl při rybaření dělat různé zažité procedury, které si ani neuvědomuji. Mezi nimi je například to, že během lovu držím prut v ruce a přes ukazováček mám položený vlasec. Když zaseknu, na tomto prstě naprosto bezpečně cítím, kdy má vlasec "na kahánku", a prut zastavím. Vaše zápěstí není zdaleka tak citlivé, jako vaše konečky prstů! Při záseku se ani náhodou nespoléhám na brzdu navijáku a ani vám to nedoporučuji. Brzda by pro zaseknutí musela být nastavena o mnoho jemněji, než jak ji máme nastavenu na zdolávání. Prut ve svislé poloze znamená velké tření vlasce o očka (a nezapomeňte, že jich na odhozáku máte 12 až 16), takže u navijáku již vlasec není tak napnut jako před špičkou prutu a brzda proto neproklouzne. Když vám při zdolávání jede ryba přes brzdu, držíte prut pod menším úhlem k hladině, tření je zmenšeno a brzda proto pracuje správně. Mimochodem, další můj "zlozvyk" (resp. dobrozvyk) je ten, že po každém nahození levou rukou zkusím vytáhnout z navijáku pár centimetrů vlasce. Ujistím se tím, že mám správně nastavenou brzdu a že jsem si ji neutáhnul např. při předchozím vyprošťování vázky.


Návnadovou kouli rozpulte, vložte do ní psí suchar a znovu ji umačkejte.
Jak poznám, že se mi návnadová koule nerozpadne již u hladiny?
      Znám 3 způsoby, jak to poznat. Nejběžnější, ale ne zcela jednoznačné, je poslouchat zvuk při dopadu koule na hladinu. Když je to jako když dopadne naplocho krajíc chleba, tak se rozpadla, když žbluňkne jako při dopadu těžkého kamene, tak se nerozpadla. Zároveň můžete sledovat zbarvení vody, která se v místě dopadu rozstříkla, jestli není obarvena návnadou (zejména použitou hlínou apod.) - i když to není zas až tak směrodatné.
      Druhý a mnohem přesnější způsob spočívá v použiti plovoucích psích sucharů uvnitř návnadové koule. Tuto kouli vhodíte do vody na zamýšlené místo a když se suchar hned objeví na hladině, tak se koule rozpadla hned u hladiny. V opačném případě sledujte hladinu tak dlouho, až suchar vyplave. Máte-li obavy, že suchar spolkne ryba dřív, než stačí vyplavat k hladině, použijte kousek korku.
      Posledním řešení, které mne napadá, je hodit kouli podél břehu do mělké vody stejně daleko, jako lovíte, a jít se pak podívat, jestli se koule rozpadá podle našich představ. Můžete zároveň sledovat rychlost a způsob jejího rozpadání. Ostatní koule se budou chovat podobně, takže je můžete bez obav naházet na zvolené místo.


      Tím bych ukončil tento seriál o kaprech na plavanou. A nezapomeňte, nejlepší způsob, jak poznat chování a zvyky větších kaprů, je naučit se chytat mnoho malých!

Související články:
S plavanou na kapry I, II, III, IV, V, VI, VII, VIII, IX

Autor: Martin Maťák - ®

Přečteno: 10 775x
Průměrná známka: 1.21

Co je nového - plavaná + obecné
Akční nabídky
Všechny slevy a akce
akce, rybareniExtra Carp Boilie 20mm 5 kg

Za 387
Dodáme do 24 hodin.Tato řada vnadících boilies zachovává vysoký podílu proteinů, vitamínů, minerálů a aromatů. Protože jsou tyto boilies snadno a rychle stravitelné, umocňují u ryb pocit.....

akce, rybareniNovinka 2018! Shimano Naviják Big Baitrunner XTB - LC

Za 5.900
Oblíbený naviják Big Baitrunner je zpět! A teď jsou vybaveny nejlepšími technologiemi Shimano! Navijáky jsou opatřeny velkou cívkou AR-C, pomalou oscilací a systémem pokládky vlasce Aero Wrap II.

Oznámení - plavaná
Vložit oznámení

Na toto místo můžete sami vložit své oznámení ostatním čtenářům MRKu.

Kalendář akcí - plavaná
Seznam závodů
Výsledky závodů
Všechny výsledky
Doporučujeme prodejnu
Adresář prodejen
Sema Sema

Hradec Králové, Pražská 8