Obecně o tlouštích Vyskytují se takřka po celé Evropě (snad jen kromě Skandinávie, části Itálie a Irska). Žijí hlavně v nížinatých řekách parmového a cejnového pásma (v rybnících, jezerech a v přehradních nádržích je najdeme jen ojediněle, a když už, tak jsou to vodní plochy alespoň s minimálním prouděním), ale najdeme jej i v lipanovém a pstruhovém pásmu, kde bývají považovány za škodnou. V našich vodách je to jedna z nejběžnějších ryb vůbec, dokáže totiž osidlovat i znečištěné vody. V mládí se sdružují do větších hejn čítajících několik desítek kusů – v dospělosti se však drží ponejvíce v menších skupinkách. Tloušti mají rádi proudnou vodu s členitým břehem, který jim skýtá úkryt. V zimě se zdržují v prohlubních a v hlubokých tůních, kde se jich na zimu nahromadí celé desítky – při prvních známkách jara se opět vydávají do proudů. Tloušť sice přijímá potravu celoročně, ale v zimně mu musíte nástrahu dovézt přímo až pod nos, kdežto v teplejších měsících jsou při vyhledávání potravy aktivnější – hlavně v době tření (tj.: hlavně květen, červen), kdy sbírají potravu jako o závod (myslím tím dobu po tření – při tření tloušť potravu nepřijímá) – v tomto ročním období je tloušť takřka nepoživatelný (maso je měkké a bez chuti). Mladí se živí většinou jen zooplanktonem nebo drobnými larvami vodního hmyzu. Dospělí sežerou takřka všechno – od rybičky, přes všelijaký hmyz – brouky, motýly housenky, až po různé nečistoty (jako např. splašky, tlející ovoce atd.), které do vody vypouštějí naši nemoudří spoluobčané - proto se jim také někdy říká vodní prasata!
Tloušti, které lovím, rozlišuji na dvě formy – zlatá a stříbřitá. Zlatou formu lovím spíše v mělčinách, zato stříbrnou nejčastěji v hlubší vodě. Kdo by si myslel , že si pletu starého tlouště, který má nazlátlou barvu, s mladým stříbrným tak je na omylu – opravdu se tyto dvě formy vyskytují v popsaných vodách! Zlatí jsou většinou o něco vyšší v těle než stříbrní – toto jejich zbarvení je podle mě způsobeno prostředím kde žijí. Tloušť se dožívá věku zhruba 15 let a někdy i více, pohlavně dospívá asi ve věku 2-4 let (samci ve 2, samice zhruba ve 3 letech – později jedině na méně úživných vodách), kdy dosahuje velikosti nanejvýš 18 cm. Staré kusy dorůstají někdy i do 60 cm a váhy až do 3 kg. Většinou se však loví ryby maximálně do půl metru, ale viděl jsem i zmíněné 60 cm kusy. V postraní čáře mívají tloušti 43-48 šupin. V hřbetní ploutvi nejčastěji 2-3 tvrdé a 8-10 měkkých, v břišní potom 2 tvrdé a 5-8 měkkých, v řitní 3 tvrdé a 8-10 měkkých paprsků . Šupiny mají vždy černý proužek. Výtěr probíhá většinou v květnu až červnu při teplotě vody kolem 15 stupňů Celsia (samci mají třecí vyrážku podobně jako jiné kaprovité ryby, např. plotice nebo cejn). Tloušti se vytírají v několika dávkách (většinou ve 3 dávkách po zhruba 15 dnech), což činí problémy hlavně rybníkářům při umělém výtěru. Jikry mají světle oranžovou barvu a bývá jich v průměru něco mezi 5 000 – 100 000 ks (záleží samozřejmě na velikosti jikernačky). Mladé se líhnou většinou podle teploty vody zhruba za 4 dny. Význam má jen pro sportovní rybaření (pro chov na maso se nehodí hlavně kvůli jeho růstovým schopnostem a chuti masa), ale někdy se vysazuje do hodně znečištěných a na potravu chudých vod.
Lov tloušťů Jelec tloušť se dá lovit všemi u nás používanými (a samozřejmě také povolenými) rybolovnými technikami, tj. lov na plavanou, položenou, ale také na mušku a vláčením. Je to velmi opatrná ryba (hlavně starší kusy) a její ulovení není zrovna jednoduché.
Plavaná Lov tloušťů na plavanou je asi nejužívanější metodou u nás . Důležité při lovu na plavanou je to, aby sestava nebyla příliš těžká a nevzbuzovala u ryby tak ostražité, jako je tloušť, nedůvěru k nástraze. Dala by se rozlišit asi na zimní (ke které počítám i studené jarní a podzimní měsíce) a letní (teplejší měsíce jara, léto a teplý podzim).
Zimní - v chladnějších zimních a jarních měsících lovím tlouště s menším 250 cm prutem s gramáží 5 – 40 g - nejdůležitější při lovu tloušťů na plavanou v zimě je co nejjemnější nářadí: lehký krátký prut a hlavně co nejmenší průměr vlasce: kmenový vlasec max. do 0,18 mm (optimání asi 0, 16) s návazcem až 0,10 mm (optimální asi 0,11). Důležitý je také háček, který by měl být co možná nejmenší! V zimě bývá voda většinou velmi čirá, tudíž i velmi průhledná, proto používáme raději méně barevné splávky (abychom ryby nepoplašili) – vhodné jsou i kapky. Splávek musíme dobře vyvážit - na tenkém vlasci (který je při lovu v zimě velmi důležitý) bych nedoporučoval broky, která mají za následek ztenčení vlasce a utrhnutí celé sestavy při záběru větší ryby! Nejvhodnější nástrahou na tlouště v zimě je hlavně hnojňáček a z rostliných nástrach kukuřice nebo hrách. Méně vhodné, ale také účinné jsou v zimě např. sýr, luncheonmeat apod. Tloušti nejsou v zimě příliš při chuti a, jak jsem se již zmínil, musíme jim nástrahu dovést doslova až pod nos. V zimě je nejlepší jít na jelce dopoledne (myslím tím kolem 11:00) , kdy jsou nejvíc aktivní. Protože se tloušti zdržují v zimě hlavně ve větších hloubkách, musíme nástrahu umístit těsně nade dnem, aby ji ryby mohly lépe zpozorovat.
V zimě není tolik záběrů a u vody není taky příliš příjemně a tak mnozí rybáři zůstanou raději doma v teple, ale někteří rybáři si zajdou na ryby i když je zima a sněží. Je tloušť ryba, která se spolu s ploticemi, okounky a cejny loví v zimě na plavku nejlépe!
Letní - v létě lovím tlouště většinou na 3 metrový (někdy i delší) prut s grámáží asi 20 – 60 g, nejlépe se střední akcí. Vlasec již nemusíme používat tak tenký jako v zimě - ryby teď berou aktivněji a také mají více energie a tudíž lépe bojují. Návazec používám většinou průměru asi 0,16 – 0,20mm. Kmenový vlasec asi o tloušťce 0,25 mm – používám sice i mnohem menší průměr vlasce, ale když jdu na větší tlouště, vezmu si raději něco silnějšího – loni v létě jsem chytal na vlasec o průměru 0,17 mm (nejmenované, ale hojně používané značky) a někteří velcí tloušti vlasec prostě přetrhli – a samozřejmě jsem nepřišel jenom o háčky a olůvka, ale také o splávky (a ne že by byly zrovna zadarmo). Protože jsem neměl po ruce žádný jiný vlasec, navázal jsem si pod splávek obratlík (který mi slouží zároveň také jako zátěž) a na něj slabší návazcový materiál – poté jsem sice ještě několik tloušťů utrhl, ale o splávek už jsem nepřišel. Od té doby už to takhle dělám pořád (a taky s sebou nosím vždy raději náhradní cívku se silnějším vlascem) a o splávky už takřka nepřicházím. Věřím, že tímhle jsem žádnou novou radu nepřinesl, ale pro ty, kdo z rybolovem začínají, je to možná důležité. V létě (a pozdě na jaře) je hvězdnou nástrahou samozřejmě třešeň, ale dají se použít i hnojňáčci, rohlík, sýr, kroupy , hrách, mouční a masní červy a jiné nástrahy zmíněné již v lovu v zimě. V létě, když je voda dostatečně teplá, lovím ryby tím způsobem, že vlezu do vody a celou sestavu nechám splavat asi 20 m po proudu – každý z vás si teď asi pomyslí, že na takovou vzdálenost a v tak proudné vodě, kde se tloušti přes léto zdržují, asi na splávek neuvidím – je to tak, na splávek vidím jen několik málo metrů ode mne (a to mám ještě 2 dioptrie a k vodě si brýle nenosím), proto lovím tzv. na cit. Prut držím pod úhlem zhruba 70 – 80 st. a sleduji špičku prutu. Při lovu s tvrdším prutem, kdy není špice prutu tím nejlepším signalizátorem, chytím si vlasec jemně mezi prsty a nechám nástrahu unášet vodou. Při záběru ryby ucítím zezačátku v prstech chvění a poté prudký zátah – sekám! Zásek by měl být trochu silnější, aby háček rybě pronik přes silné pysky (které mají tloušti neobyčejně silné a tvrdé). Tloušť je velký bojovník a při chytáni ve vodě, kde je plno kamení, spadlých stromů a jiných překážek (které tloušťům zajišťují úkryt), se do nich při zdolávání dosti často zapletou a vlasec přetrhnou, což je velmi často zachrání. Ale někdy se také do překážky zapletou natolik, že na ní uvíznou – v takovém případě tloušť uhyne. Proto, když se mi něco podobného stane, jdu třeba i těch 20 m po proudu, abych rybu odháčkoval a pustil ji do jejího rodného živlu. Mezi rybáři se často říká , že kde chytneš jednoho tlouště, tentýž den už tam žádného nechytíš – často si myslí, že je to tím že se po zdolání ryby většinou ostatní kusy poplaší a je po lovu. Není to tak docela pravda! Je k tomu potřeba velké umění, ke kterému musíme mít ještě hodně zkušeností – tj. rychlé a hlavně ne prudké zdolávání! Při chytání v proudu používám často místo splávku bublinu, která tlouště nepoplaší jako např. různě barevné splávky (zvláště, když je nástraha od splávku vzdálena většinou jen 10–15 cm – v mělkém a kamenitém proudu, kde se tloušti v létě zdržují, je to optimální vzdálenost).
Při lovu na třešeň si hodně rybářů stěžuje na to, že jim v proudu z háčku třešeň prostě spadne. Proto někteří rybáři používají menší trojháček, který nejenom, že zabezpečí spadnutí třešně, ale také sníží počet upadlých ryb! Potom je tu velké dilema mezi rybáři a to jestli lovit na vypeckovanou nebo nevypeckovanou třešeň – já osobně lovím na oboje, záleží hodně na situaci. Pokud onen den berou pouze malí tloušti, chytám na třešeň vypeckovanou – menší tloušť by sice nevypeckovanou třešeň taky sežral, ale bylo by více upadlých ryb než kdybych chytal na nevypeckovanou. Někteří rybáři si myslí, že pokud není v třešni pecka tak jim třešeň upadne - že nemá za co držet. Proto, když chytám na třešeň bez pecky, tak ji takzvaně prošiji – tj. několikrát jí propíchnu háčkem z vrchu i ze spodu a třešeň mám napíchnutou na celém háčku. Když lovím na nevypeckovanou třešeň háček napichuji pod pecku tak, že je v třešni schovaný celý háček – a to ne proto, že by tloušť háček uviděl a proto uplaval, ale proto, aby nástraha dobře držela! Další, podle mě jednou z nejlepších nástrah vůbec, je larva chrostíka – tzv. dřívko ! Pro ty, kteří neví jak larva chrostíka vypadá nebo alespoň jak se poznává, je jednoduché vysvětlení: larva chrostíka si staví schránky z různého materiálu – z trávy, písku, větviček nebo dokonce s ulit vodních plžů (záléží na druhu chrostíka – každý druh si staví schránku se specifického materiálu a každý se také rozmnožuje v určitou dobu). Nejčastěji je najdete přichycené na vodních rostlinách nebo spadlých větvích, odkud je sbíráme . Nejvíce jich je ve vodě v květnu, červnu a červenci, kdy je jejich sběr nejjednodušší – např. když hledám dřívka koncem července strávím hledáním 10 ks. i hodinu – ale rozhodně se to vyplatí! Vždy musíme larvy hledat tam, kde se nachází materiál, z kterého si schránky vytvářejí – tj. v písčitých mělčinách, zatopených loukách atd. Nasbírané larvy (možná se to někomu bude zdát morbidní) vytáhnu s jejich schránek a napichuji je na háček – dřívka měří něco kolem 8 mm, takže na ně používám raději menší háček a lovím výše popsaným způsobem. Tloušti na ně berou prostě nepřetržitě a často na ně zabere i pěkná parma nebo ostroretka, pro které je to taky jedna z nejlepších nástrah.
Vnadění: Kdo chytá tlouště na plavanou většinou nevnadí, nebo spíš neví čím by měl vnadit např. při chytání na třešně. Pokud chytám tlouště v zimě a zjara, jako nástrahu používám nejčastěji pařený rohlík nebo těsto. Když chytám na tyto nástrahy, používám pro směs na vnadění kukuřičný nebo pšeničný šrot (asi 40%) a přidávám do něj strouhanku, krupici a velmi často mletou skořici a cukr (na 1 l asi 0,15 kg), který je velmi důležitý, aby krmení drželo pohromadě a také tloušťům chutná – vhodné je přidat také vanilku. Hotovou směs potom zformuji asi do velikosti tenisového míče (nebo i mnohem menší) a házím je do vody tak, abych ryby co nejméně poplašil. V zimě nesmíme příliš krmit, jinak se ryby nažerou a nebudou již chtít naši nástrahu. Nejčastěji rybáři neví, jak by měli vnadit v létě při lovu s třešní – je to velice jednoduché - když chytám v létě na třešeň, vezmu si s sebou alespoň 0,5 kg třešní a zakrmuji tím způsobem, že do ruky vezmu hrstku třešní a vymačkám z nich šťávu do vody. Vymačkané třešně do vody hodím také a proud je zanese několik metrů od krmeného místa (což je nepostradatelné při mnou popisovaném lovu, kdy nechávám splávek unášet proudem). Dělám to proto, že kdybych naházel do vody třešně celé, klesly by ihned ke dnu (a to i ve větším proudu) a tloušti by je nenašli. Když jdu na ryby, tak tímto způsobem zakrmím alespoň na třech místech (vzdálených od sebe alespoň 20 m), které postupně několikrát prostřídám. To hlavně proto, že když rybu chytím, přece jenom nějaký ten hluk udělám a ostatní ryby poplaším, a tak se raději na místo vrátím později, když už jsou ryby v klidu. Tímto způsobem máte větší šanci nachytat mnohem více ryb, než kdyby jste chytali stále na jednom místě.
Při lovu tloušťů na plavanou lze použít takřka všechny druhy plavané – od lov na bič až po lov se samovolným unášením nástrahy proudem – snad jen lov tloušťů na těžké anglické splávky (které jsou vhodné hlavně na stojaté vody ) by nebylo to nejlepší.
AVID CARP nová pouzdra, batohy a tašky RVS
Starbaits dip G&G Global 500ml
Rybářské centrum Olomouc
