Vybavení moderního kapraře - sedačky

2.6.2001 - Michal Kučera

      Lehátka, sedačky a bivaky neboli přístřešky za vás sice kapra neuloví, ale že mohou ovlivnit konečný výsledek lovu, o tom jsem se přesvědčil už několikrát. Naposledy při červencové výpravě k našim východním sousedům spojené s rodinnou dovolenou. Do auta se mi totiž tentokrát nevešlo lehátko a tak jsem ho chtě nechtě musel nechat doma. Jenže jsme zapomněli i na matračky a tak mi jedinou podložkou na tvrdém hrbolatém břehu byla podlážka bivaku. Že jsem se vůbec nevyspal snad ani nemusím zdůrazňovat a tak po dvou probdělých nocích jsem tu následující ze zoufalství ulehl na podložku určenou pro kapry. Z počátku se mi to zdálo jako výborný nápad, neboť jsem okamžitě usnul. Po dnech bez záběru však tentokrát přišel půl hodiny před půlnocí konečně pořádný jekot brzdy a hlásiče. Chtěl jsem rychle vyběhnout k prutu, ale v té rozespalosti se mně absolutně nedařilo nahmatat zip od moskytiéry a navíc, jak jsem zjistil, díky nepoměru délky mého těla vzhledem k délce podložky se mi levá noha, zřejmě celou dobu visící ve vzduchu odkrvila natolik, že jsem se na ní nemohl ani postavit. No, nebudu to dál protahovat. Než jsem dokázal vylézt, kapr v pohodě dosáhl svého a tak jsem po zdvižení prutu pouze ucítil, jak silným tahem trhá moji šňůru o zatopené porosty. Další dva dny jsem opět nespal. Jednak mě šíleně bolela ta odkrvená noha a jednak jsem si neustále dokola přemítal ten prohraný souboj s monstrem, které mi spolklo dvě 26mm!! velká boilie a v pohodě protáčelo téměř dotaženou brzdu navijáku. Následujícího rána jsem s vážným výrazem v tváři oznámil manželce, že jestli se mi příště tam to lehátko nevejde, bude muset běžet za autem ona. Nu což, pokud pojedeme opět na Slovensko, možná se jí konečně podaří zhubnout, jak si pořád přeje ...

RYBÁŘSKÉ SEDAČKY A LEHÁTKA

      Kdo z nás by si ještě před pár lety pomyslel, že s sebou k vodě budeme tahat takové krámy ? Jeden můj soused, když mě vidí nakládat do auta věci na několikadenní výpravu, si nikdy neodpustí poznámku: "A to už se zase stěhujete?" Každý normální člověk by mu musel dát za pravdu, ale kdyby si vyzkoušeli týdenní přespávání na hrbolaté zemi nebo celodenní posezení na stoličce bez opěrátka, zřejmě by rychle změnili názor. Není totiž nic horšího než se celou výpravu trápit s bolavými zády!
       Na krátkou několikahodinovou vycházku vystačíte jen s rybářským křesílkem. První věc, které by jste si při jeho výběru měli všímat, je možnost samostatného nastavení všech čtyřech nohou. Jestliže alespoň občas chytáte na místech s nerovným terénem, kamenitým podkladem nebo svažujícími se břehy, bez individuelního nastavení nohou se neobejdete. Klasická plážová křesílka jsou dobrá pouze tam, kde to napovídá jejich název. Pokud jste zvyklí často měnit místa, nezanedbatelná bude také váha sedačky. Ovšem pozor, extra lehké výrobky zase nemusí mít dlouhou životnost, zvlášť, překračuje-li vaše tělesná hmotnost váhu dvou či více pytlů cementu. Poslední věcí je potah a jeho výplň. Potahová látka nejlépe z pevného materiálu, ale přitom příjemná na dotyk; prodyšná, aby byla schopna absorbovat váš pot /až vám kolem bójky začne skákat jeden patnáctikilák za druhým/. Výplň by měla mít termoizolační vlastnosti, tj. že vám nepropustí chlad jdoucí od země a naopak z druhé strany udrží teplo, které jste vyrobili vlastním tělem. Některé sedačky navíc mají polohovatelné opěrátko. Podle jeho nastavení vždy poznáte, jestli vám dotyčný rybář říká pravdu, když naříká, jak ty potvůrky šupinatý vůbec neberou. Pokud je opěrátko na jeho sedačce sklopeno šikmo dozadu, tak si nevymýšlí, u prutů spí a o záběrech si nechává jen zdát, pokud je ve střední poloze, setrvává v polobdělém stavu, což znamená ojedinělé záběry, ale jestli opěrátko svírá se sedačkou pravý úhel, tak vám lže jak když tiskne, neboť je připraven okamžitě a kdykoli vystartovat ke svým prutům a vás chce jen rychle dostat pryč od jeho úspěšného místa. Zkuste prohodit: "Tak já to přeci jen vedle vás tady zkusím" a uvidíte ty reakce. V lepším případě odtud odejdete s vidličkou v zádech!
       Na několikadenní výpravu potřebujete kromě křesílka také lehátko. Při jeho výběru platí to co pro sedačky. Požadujte vysunovatelné nohy, kvalitní a nevrzavý potah s termoizolační vložkou, popř. pružný výplet po celém obvodu a polohovatelný koncový díl. Otázka je, kolik párů nohou by takové správné lehátko mělo mít. Viděl jsem dobré modely i s dvěma páry, ale kdo si potrpí na 100% stabilitu, tak ať raději zvolí lehátko s třemi nebo ještě lépe čtyřmi páry /osm nohou/. Pak ale musíte počítat s vyšší hmotností lehátka.
       Co se týče jednotlivých modelů sedaček a lehátek, liší se od sebe především kvalitou zpracování, hmotností, způsobem provedení kloubů či vysouvání nohou. Vynikající, ale velmi drahé výrobky pocházejí od anglických výrobců Fox nebo JRC. Cenově dostupné a přitom stále velmi kvalitní sedačky a lehátka nabízí německá firma Pelzer. Na jejich sedačkách se mi kromě kvalitního příjemného potahu a perfektně zpracovaného rychlonastavení nohou zamlouvá také o něco vyšší opěrátko než je obvyklé u standardních výrobků, takže vždy když mám z ryb nebo manželky těžkou hlavu, můžu si ji v klidu opřít a snít přitom o lepších zítřcích.
      Výrobou speciálních sedaček a lehátek se zabývá také několik českých firem. Některé modely, jež jsem měl možnost vidět, vypadaly poměrně dobře. Jak jsem však vzápětí zjistil, ne vždy se líbivý vzhled snoubil s dlouhou životností. Chci tím říct, že mezi tuzemskými produkty lze najít dobré výrobky, ale je nutné být při výběru opatrný, aby vaše radost z ušetřených peněz nebyla jen krátkodobá. Zvlášť dobře si prohlédněte nejvíce namáhaná místa, jako jsou konstrukční spoje nebo švy na potahové látce.

RYBÁŘSKÉ PŘÍSTŘEŠKY NEBOLI BIVAKY

      Jak přečkat bez úhony týdenní výpravu v deštivém nebo chladném počasí ? S dnešními modely rybářských přístřešků to není žádný problém. Některé jsou natolik prostorné a pohodlné, že až vás manželka mající plné zuby vašeho koníčku konečně vyhodí z domu, můžete v nich strávit dostatečně dlouhou dobu, než si to rozmyslí a vezme vás zpátky.
      Je jen dobře, že s nástupem moderní kaprařiny se k nám dostaly i speciálně konstruované přístřešky - bivaky. Do té doby obvyklé igelitové plachty natažené na všelijakých konstrukcích neskýtaly nijak pěkný pohled, zvlášť když je mnozí rybáři při odjezdu ponechávali svému osudu. Také pestrobarevné stany se v přírodě příliš nevyjímaly. Profesionální rybářské přístřešky jsou nejen esteticky přijatelnější, ale jsou navíc propracovány do detailů tak, aby co nejlépe sloužily potřebám rybáře. Při jejich vývoji se vycházelo z toho, s jakými podmínkami se rybáři na svých výpravách běžně setkávají. Silný vítr, několikadenní déšť, bláto nebo nálety hmyzu – na všechny tyto možnosti bylo pamatováno.
      Bohužel, používání přístřešků dosud není jednotně upraveno Rybářským řádem. Vyvolává to zbytečné diskuse, co je povoleno a co zakázáno, co je ještě přístřešek a co už stan. Jasná definice přístřešku by tyto problémy jednou pro vždy vyřešila. Nedocházelo by ke sporům a rybáři by se na některých revírech nemuseli setkávat se samozvanými výklady místní Rybářské stráže či dokonce se stupidními zákazy, jejichž účelem je ve většině případů odradit rybáře ze vzdálenějších míst od návštěvy dané lokality.
      Účastnil jsem se několika diskusí na toto téma a převládající názor na definici přístřešku byl ten, že by to mělo být účelově vyráběné zařízení, které, aby se odlišilo od stanů, bude používáno bez podlážky. Tím by se zamezilo všem provizorním plachtám a igelitům, jejichž potrhané zbytky mnohde hyzdí břehy našich vod a na straně druhé by se použití přístřešku odlišilo od stanování. Problém je však v tom, že přístřešky s neoddělitelnou podlážkou dnes vlastní již mnoho našich rybářů, navíc stále tvoří podstatnou část nabídky rybářských prodejen. Proto je nutné při řešení tohoto problému zvážit všechny aspekty. Mám-li být konkrétní, mnoho předních britských výrobců jako jsou Fox nebo Nash nabízí většinu modelů právě s neoddělitelnou podlážkou. Navíc jsou velmi drahé, snad jen další britský výrobce Hutchinson má v nabídce některé cenově přijatelné bivaky - např. Big Boy Shelter.
      Velký výběr přístřešků nabízejí také němečtí výrobci. V první řadě bych jmenoval dnes už zavedené a velmi populární modely Omega a Tajfun firmy Mosella. Oba vynikají velkým vnitřním prostorem a stabilitou. Jsou si i dost podobné, ale na rozdíl od Tajfunu lze Omega postavit pouze s podlážkou. Kromě těchto dvou modelů nabízí Mosella ještě přístřešky Dome Tent, jejichž cena je vzhledem ke kvalitě víc než příznivá. Také Pelzer připravil na tuto sezónu horké novinky, a to The Dome a Wizzard. První z nich nabízí komfortní prostor pro dvě osoby a odpojitelnou podlážku i předsíňku. Wizzard, jenž má rovněž odpojitelnou podlážku, umožňuje zvolit kombinaci jednotlivých dílů dle přání zákazníka. K základnímu přístřešku Shelter si můžete připojit předsíňku, bočnice, moskytiéru nebo tzv. Winterskin - doslova přeloženo zimní kůže. Na závěr něco z domácí produkce, kde bych jmenoval především firmu Zico, jež nabízí přístřešek ve formě deštníku s bočnicemi.
      Vybavení uváděné v tomto dílu je určeno především pro dlouhodobější pobyt u vody. Standardní délka výpravy za trofejními kapry se u našich rybářů pohybuje mezi jedním a dvěma týdny. Pro zajímavost, Britové považují takovou dobu za vyloženě krátkodobou. Pokud si však, tak jako já, takovou výpravu můžete dovolit pouze jednou či maximálně dvakrát ročně, nezoufejte. I na kratších např. víkendových výletech se dají nachytat trofejní kusy. Staré pořekadlo - pořádný kapr se musí vysedět - je jen pohádkou a výmluvou pro ty, kteří jsou ochotni pro úspěch udělat pouze to, že obsadí nejpohodlnější místo v nejbližším okolí svého auta a otevřou si vychlazenou dvanáctku ...