Vyhledávání kaprů

24.4.2000 - Michal Kučera

Typ revíru versus roční období

1. Zjara budou ve výhodě revíry, které se rychleji prohřívají, tj. menší a mělčí rybníky a pískovny chráněné před větrem. Přítomnost vodních rostlin je víc než vítána. Také slepá ramena řek nebo přítoky teplé vody by mohly v tuto dobu bodovat.
2. Po výraznějším oteplení vody /12 - 15st./ začínají být produktivní i větší jezera a nádrže, ale opět především ty s celkovou menší průměrnou hloubkou.
3. Na velkých řekách se výraznější aktivita ryb dostaví teprve po odchodu sněhových vod, ustálení hladiny a prohřátí vodního sloupce. Je tu však stále nebezpečí přívalových vod, které mohou znemožnit chytání až na několik týdnů.
4. Vrcholné léto je obecně lepší na vodách s omezeným výskytem přirozené potravy, tj. vodách hladových.
5. Koncem léta začíná ubývat potravy i na úživných vodách a ryby opět začínají být aktivnější. Druhá polovina srpna, září a teplý říjen jsou ideální dobou na všech typech revírů, zvláště pak na řekách 
6. Po výraznějších ochlazeních přestávají být celkově atraktivní menší revíry s nižší průměrnou hloubkou. Naproti tomu ale může mělčí nádrž s jednou hlubší zónou /koryto/ poskytnout velkou šanci na úspěch, neboť lokalizace je tím velmi usnadněna. Pozdní podzim patří opět především celkově hlubším revírům se stálejší teplotou vody.

1. Delší a širší úseky řek s únikovými zónami a pomalejším prouděním poskytují rybám výhodnější podmínky k růstu, než kratší úseky s rychlejším proudem.
2. V úsecích a lokalitách s teplejší vodou rostou ryby rychleji.
3. Klidnější oblasti s dostatkem přirozené potravy /členitým reliéfem dna/ jsou dobrou volbou na stojatých vodách.

1. Za nízkého stavu vody a déletrvajících parných dní kyslíkový deficit vyhání ryby pryč z klidných zabahněných úseků, chráněných oblastí bez většího proudění a míst plných nánosů. V této době je vhodné vyhledat písčité výspy, štěrková koryta s alespoň částečným prouděním nebo oblasti poblíž přítoků, na řekách též pod jezy, v korytě a všude tam, kde voda silněji proudí.
2. V období silného rozvoje řas /voda kvete/ je může vítr nanést ve velkém množství do zátok se stojící vodou, odkud pak náhlý úbytek kyslíku doslova vyžene ryby.

1. Zjara kapři vyhledávají mělčí místa, kde se voda rychleji prohřívá, nejlépe tam, kde stojí /neproudí/ a je vystavena slunečnímu svitu. Je ale důležité, aby tyto místa přímo navazovaly na hlubší zóny, kam se ryby uchylují při změně počasí nebo ochlazení v noci. Rozsáhlé mělčiny jsou v této době ještě neproduktivní
2. Za horkých teplých dnů vyhledávají kapři poněkud chladnější vodu, která je bohatší na kyslík, např. zpětné proudy, místa poblíž přítoků
3. S přibývajícím ochlazováním se kapři nejraděj zdržují ve vodě se stálejší teplotou, to znamená středně hluboká a hlubší místa, jako jsou jámy, koryta a hlubší rýhy ve dně

1. Nejvíce potravy ulpívá na zatopených překážkách, nerovnostech dna a při okrajích břehu. Jako zvlášť produktivní se jeví zatopené hráze a jiné strmé hrany
2. Po silnějších deštích se do vody dostává mnoho potravy splavené ze břehů. Proto v tuto dobu ryby stojí především na okrajích proudu, kde se jí zadržuje nejvíce
3. Na jaře je pro rozvoj potravy důležitá především teplota vody, v létě pak stupeň okysličení v dané oblasti
4. Na podzim bude nejvíce potravy tam, kde se ukládají připlavované nánosy

1. Vítr podněcuje ryby k aktivitě a vyhledávání potravy, obzvlášť na stojatých vodách
2. Mírný teplý vítr a postupné oteplování jsou ideálním jarním počasím. Naopak, silný studený vítr je v ;tuto dobu nepříznivý. V létě, po dlouhodobějším bezvětří, je dobrý jakýkoli vítr, i silný a studený
3. Pokud vane teplý vítr několik dní jedním směrem, tlačí před sebou ohřátou vodu bohatou na potravu. Návětrná strana by pak měla být daleko úspěšnější než strana protější
4. Teplé počasí před změnou /ochlazením/ je ideální takřka po celý rok. Taktéž teplý déšť, který nepřináší ochlazení. Bouřkové počasí je dobré především v létě
5. Ideální je stálejší počasí, než prudké výkyvy teplot a tlaku
6. Dlouhodobá vedra jsou obecně nepříznivá. Tehdy kapři přijímají potravu převážně v noci, nejčastěji na mělčích místech.
7. Silnější ochlazení je nepříznivé ve všech obdobích, především pak na jaře

1. Revíry s bohatou zásobou přirozené potravy jsou ideální po celý rok, kromě nejteplejšího období /déletrvajících parných dní/. Za pozornost stojí především lokality s celkově menší průměrnou hloubkou, zarostlými břehy, přítokem teplé vody a široké pomalejší partie velkých řek.
2. V období před třením /duben, květen/ se kapři s oblibou shromažďují poblíž rybích trdlišť, i na velkých vodách přijíždějí trofejní kusy do blízkosti břehu.
3. Na jaře se kapři často zdržují na rozhraní hluboké a mělčí vody, aby mohli bez větší námahy měnit hloubku. Na mělčí místa /výspy/ vystupují při teplém počasí, při ochlazení se stahují zpět do větších hloubek. Rozsáhlé mělčiny začínají být produktivní až po výrazném prohřátí vody. V létě vyhledávají především dobře prokysličené oblasti s tvrdým dnem a alespoň částečným prouděním vody, na podzim pak hlubší místa se stálejší teplotou vody. Všude je to podmíněno bohatým výskytem přirozené potravy.
4. V každém ročním období jsou ve výhodě oblasti s nerovným dnem, zatopenými překážkami a vodními rostlinami.
5. V klidných nerušených zónách se cítí ryby bezpečněji. Tam, kde takové oblasti nejsou, přijímají potravu převážně až v nočních hodinách.
6. Na jaře je velmi důležitá teplota vody, naproti tomu na podzim nevadí ani její hodnoty pod 10 st. C.
7. Místa bohatá na přirozenou potravu budou úspěšná po většinu roku.
8. Kapři se budou zdržovat vždy tam, kde najdou oblast s dostatečně okysličenou vodou s vyhovující teplotou, kde bude dostatek potravy a kde se budou cítit v bezpečí, tj. nebudou často rušeni.

1. Pokud ryby intenzivně žerou, je nutné vnadit velkým množstvím, aby se udržely na místě. Pokud však ryby neprojevují přílišnou aktivitu, je lepší vnadit jen menším množstvím. V extrémním případě jen hrstí boilí nebo několika kuličkami na PVA šňůrce.
2. Návnady s vysokým obsahem proteinu jsou velmi syté, proto je s nimi nutné vnadit velmi opatrně. Návnady s nižším obsahem proteinu, zrní a semena se k dosažení optimálních výsledků zkrmují ve větším množství.
3. Velké množství návnady může rychleji přitáhnout ryby, ale pro velké zkušené kapry to může být signál znamenající nebezpečí. Při použití malého množství se naproti tomu déle čeká na záběr, často se ale pak jedná o trofejní kusy.
4. Velké množství návnady /10 a více kg/ lze použít pouze tehdy, když je zjevné, že kapři intenzívně přijímají potravu. Pak to ale může být velmi úspěšná taktika.
5. Semena a ostatní drobné návnady je vhodné použít do krmení především na jaře a také na podzim, kdy kapři preferují drobnější potravu a zájem bílých ryb o tyto návnady není tak silný. Samotné boilí se jako návnada používá tehdy, když hrozí nebezpečí, že se drobným krmivem přilákají menší ryby.
6. Pokud to podmínky loviště dovolí, stojí za vyzkoušení založit poblíž sebe dvě krmná místa. To rozsáhlejší zkrmovat větším množstvím částic /zrnin/ a měkčího boilí, na druhé pak dávat pouze menší dávku kvalitnějšího boilí a tam také chytat.
7. Při několikadenní výpravě na vzdálenější lokalitu je výhodné provnadit několik míst /nejlépe s odlišnými podmínkami/ a pak průběžně zkoušet, které se osvědčí nejvíce. Mohu tím minimalizovat riziko, že se nepodaří vybrat jedno správné místo.
8. Pokud se kapři opakovaně ukazují mimo krmené místo, je lepší pokusit se třeba jen s hrstí návnady lovit právě tam, než čekat bez záběrů stále na jednom místě, byť už několik dní krmeném.
9. Několikadenní krmení před vlastním lovem se osvědčuje především na větších stojatých vodách. V tažných úsecích řek, kde ryby denně cestují za potravou po dlouhých trasách, stačí většinou jeden až dva dny na to, aby našly krmené místo.
10. V proudných úsecích je možné a vhodné krmit větším množstvím než v lokalitách se stojící vodou, neboť vlivem proudu dochází ke ztrátám na návnadě. Navíc je nepravděpodobné, že by krmení zůstalo na povrchu dna a začalo hnít.
11. Vnadění ve dnech před samotným lovem může být velmi intenzivní, v den lovu je lepší nejprve prohodit místo jen pár návnadami a teprve při kladné odezvě pak dovnadit.

1. Při krátkodobém lovu nebo systematické krmné kampani zaměřené pouze na trofejní exempláře je nejvhodnější založit několik malých míst nebo jednu až dvě menší zóny /max. 2 x 3 m/. Je nutné vnadit co nejpřesněji, na co nejmenší ploše.
2. Při snaze rychle stáhnout ryby je vhodné nejprve založit široký koberec návnady, pak ale cíleně krmit jedno až dvě nejnadějnější místa.
3. Na málo prochytávaných vodách bývá často úspěšné větší množství návnady umístěné na rozlehlejší ploše /např. s pomocí tzv. krmných cestiček/, naopak, v silně prochytávané oblasti je lepší založit pouze několik malých míst, kde vnadit jen hrstí boilí.