MM kalendář DUBEN

- Martin Maťák

      Duben je pro mne měsícem, kdy se mi velmi často povedlo ulovit jedny z mých největších ryb roku. Především mám štěstí na relativně větší cejny, kapry, plotice, karasi a okouny. Dodnes si velmi dobře pamatuji na 17. duben 1994, kdy jsme si s otce na Mušově krásně zachytali. Byl to první lov, kdy jsme zde měli k dispozici vlastní loďku a zároveň první lov, kdy se nám zde povedlo chytit více než jen jednu slušnou rybu za den. Konkrétně dva kapry kolem 70cm a pár dalších o něco menších (byl rok 94, takže samozřejmě na krmelec a na foukačku nebo těsto). Tehdy jsme je viděli pravidelně vyskakovat nedaleko rákosí, tak jsem tam s loďkou dojeli a přesně tam jsme je také vytáhli. Nutno podotknout, že na tomto revíru ryby skáčou nad hladinu velice zřídka a když už, tak velmi daleko od břehu. Tenkrát to ale bylo jen asi v 1,2m hloubce v místech s písčitým dnem. V dubnu stejně nějak více skákají ryby než jindy. Třeba i na Brněnské přehradě, ale i na různých řekách a rybnících, jsem v dubnu viděl skákat kapry nebo cejny, které zde jindy vyskakovat nelze spatřit. Velice často jsem po nahození do těchto míst také tyto ryby ulovil. Co je však nejzajímavější, je to, že ryby takto brzy na jaře skáčí téměř výhradně na mělčinách kolem břehu (na stoj. vodách) - mnohem blíže, než by si kdo troufl chytat! Sám zde na plavanou chytávám nejčastěji kolem 15-25m od břehu, což není určitě příliš mnoho, ale pokud ryby (hlavně kapři) touhle dobou opravdu hodně skáčou, tak je to tak do 10m od břehu v hloubce max. 2m. Ojedinělé výskoky mohou být samozřejmě kdekoliv, ale nás zajímá pravidelné zjevování se ryb.
      V této roční době obzvláště platí věta "ryby jdou s větrem" - tedy budou tam, kam vítr nažene teplou vodu. Je tedy pravděpodobné, že budou kolem návětrných břehů a blízko u hladiny. Když budete opatrní a pozorní, určitě v těchto místech uvidíte i jiné signály, které budou prozrazovat rybí aktivitu. Ve vodě začátkem dubna ještě není příliš mnoho přirozené potravy a tak to nejdůležitější, co bude po zimě ryby zajímat, bude "nahřívání zmrzlých kostí".
      Jako lovnou metodu měsíce bych i proto označil lov z hladiny. Pokud nefouká vítr a svící slunce, je téměř jisté, že ryby budou "nahoře". Není to sice metoda na extra velké ryby, ale každopádně je to zase něco jiného, co by si rybář měl občas vyzkoušet. V těch obdobích, kdy rybáři tvrdí, že ryby "neberou", bývá lov z hladiny velice úspěšný a to i přes poledne! Důležité však je ryby najít. Pokud je hladina jako zrcadlo, najdete např. amury velice snadno - někdy dělají na hladině obrovská kola a je u toho slyšet šplouchnutí, jako když do vody hodíte pytel cementu, jindy zase jen klidně proplouvají a tvoří šípovité vlny. Kapři naopak většinou klidně stojí u hladiny a mohou jim vyčnívat nad vodu hřbetní ploutve. Lze je spatřit jako velkou tmavou skvrnu (hejno) pod hladinou i na větší vzdálenost od břehu. Obvykle však přímo vidět nejsou, jen na ně upozorňuje zčeřená hladina nebo občasný klidný výskok nad hladinu. Podle mých zkušeností platí, že ryba, která jen zlehka a pomalu vykoukne nad vodu (většinou jen částí těla - asi jako velryba při nadechnutí), se pohybuje kolem hladiny, kdežto vysoké hlasité výskoky jsou častěji od ryb, které se živý ve větší hloubce (výjimkou jsou např. cejni, kteří vyskakují pouze prvním způsobem). Vidím-li takto vyskakovat ryby, mohu se rozhodnout pro lov z hladiny nebo ze dna a nahodit do těchto míst. Při lovu z hladiny postupuji takto: na vlasec o průměru kolem 0,22mm navleču průběžné kapkovité olovo o hmotnosti asi 40-60g a na konec vlasce připevním korkový špunt klasické velikosti. Nahodím a pořádně došponuji. Pak povoluji vlasec a měřím, kolik ho musím uvolnit, aby špunt vyplaval k hladině. Takto přesně zjistím, jaká je na mém místě hloubka. Vše stáhnu zpět ke břehu, odstraním korek a v naměřené vzdálenosti (resp. pro jistotu asi o 50cm větší) od konce vlasce připevním pevnou zarážku (např. z leukoplasti). Na samotný konec vlasce přijde co nejlehčí háček velikosti 3 až 4/0, podle použité nástrahy. Teď mám olovo možná 2 nebo taky 4m (klidně i více) od háčku, ale to vůbec nevadí. Dlouhý "návazec" si poskládám za sebe a při nahazování na něj vůbec nemyslím. Nahazuji úplně stejně, jako by pod olovem žádný vlasec nebyl. Chce to sebedůvěru a jde to. Před dopadem na hladinu je výhodné vše přibrzdit, aby nástraha dopadla až za olovo a nic se nezamotalo. Lze nahazovat i přes 60m - největší "brzdou" je nástraha. Tou je nejčastěji kostka chleba o hraně okolo 2-3cm, menší se neudrží na hladině (je stahována ke dnu vahou vlasce a háčku) a větší zase špatně létá. Můžete chytat i na dva návazce (rozdvojení je asi jen 50cm od konce vlasce) - pak lze použít menší nástrahy. Chleba vydrží plavat i 3 hodiny, lepší je však situaci občas zkontrolovat dalekohledem, jestli se nepotopil nebo jej neokousali malé ryby. Menší problém mohou nastat při zdolávání, kdy vám olovo u špičky prutu nedovolí rybu přitáhnout více ke břehu - je proto lepší asistence kolegy u podebírání.
      Během dubna se velmi rychle otepluje voda a tak již v druhé polovině měsíce mohou některé druhy ryb mít tendence k výtěru. Loni, kdy bylo obzvláště teplo, jsem viděl třít se cejny již 20. dubna. Osobně považuji období těsně před výtěrem jako nejsnadnější čas pro lov nadprůměrných ryb. Malé ryby, které ještě nejsou pohlavně zralé, zůstávají na svých obvyklých stanovištích, ale velké kusy se shromažďují na několika málo místech, kde je také vyšší pravděpodobnost pro jejich ulovení. Sem se ryby stahují již dlouhou dobu dopředu a samotné tření může začít až za mnoho týdnů. Kdo zná tato místa, zachytá si.
      Během samotného výtěru se k těmto hejnům přidávají další druhy ryb, které se živí jejich jikrami. Nejčastěji to bývají okouni, úhoři a kapři, kteří sem připlouvají ze značných vzdáleností. Znám rybáře, kteří se právě na tyto ryby specializují a mají velice slušné výsledky. Samozřejmě není možné nahazovat mezi třoucí se ryby, ale ty k večeru tyto místa opouštějí a pak je zde možné bezpečně lovit "požírače jiker" - nejčastěji na položenou na rousnice a další živočišné nástrahy.

Autor: Martin Maťák - ®

Přečteno: 5 745x
Průměrná známka: 1.51

NMM kalendář - BŘEZEN

Vhodné je chytat pod převislými keři kolem našeho břehu po proudu.

NMM kalendář - ŘÍJEN

Obecně se říká, že by se na podzim mělo chytat ve velkých hloubkách.

NMM kalendář - ZÁŘÍ

Září pro mne jednoznačně znamená lov kaprů.

NMM kalendář - SRPEN

Zrnka kukuřice vždy z klasu nožem ořežu a mírně povařím...