Lov s feederovými pruty lze považovat bezpochyby za jakousi variantu položené, protože se od ní prakticky nijak neliší, pomineme-li způsob signalizování záběrů. Nástraha leží v klidu na dně, pokud tedy nepoužijeme nástrahu plovoucí nebo nadlehčenou tak, aby se vznášela kousek nade dnem, nejlépe velmi blízko krmítka, což je obzvlášť účinný způsob lovu, zejména při lovu kaprů. Ovšem žádná pravidla v tom smyslu, jak daleko může plovoucí nástraha ode dna být, samozřejmě nejsou.
Lov feederem není nic jiného než položená
V případě lovu kaprů klasickými pruty na položenou se neplovoucí nástraha obvykle nenachází od zátěže dál než 35 cm, ale spíše tak 20–30. Ovšem plovoucí nástrahy mohou být od zátěže vzdálené celé metry. Lov s populárními letními sestavami zig‑rig, kdy se kapři nachází buď u hladiny, nebo ve sloupci, přináší bezesporu výsledky. Je to přirozené. Těžko se dočkáte záběru v hloubce několika metrů u dna, když jsou kapři u hladiny anebo prostě postávají v polovině sloupce. Pokud jim nabídnete nástrahu v „jejich zóně“, máte jistě větší vyhlídky na úspěch, než když je nástraha úplně mimo.
Co se lovu s feederem týká, stále tu ještě panuje jakýsi ostych z dlouhých návazců. Já chápu, že nahazování s několikametrovým návazcem přináší jisté obtíže, ale na druhou stranu zase můžeme chytat pěkné ryby i v době, kdy zdánlivě vůbec neberou.
Normální feederové pruty nás samozřejmě limitují svými malými očky, ale najdou se i pruty s očky většími, se kterými se nahazuje snáz a spojení vlasce s návazcem nedělá takové potíže. Nicméně obvykle není třeba používat návazce delší, než je délka prutu, a tak je to jen otázkou chuti zkusit to a najít si svůj způsob jak s dlouhým návazcem nahodit, aniž by se vám zamotal anebo o něco zachytil.
Už dlouhou dobu pozoruji, jak se feeder vyvíjí a kam se posouvá. Čím dál více rybářů inklinuje k silnějším prutům a snaží se chytat kapry, a to i kapry skutečně velké. A on to vážně není problém. Naopak, je to velká zábava. Pelety a boilie už dávno nejsou nástrahou pouze pro ty, kdo chytají klasiku, a u lehkých bivaků či přístřešků čím dále častěji vidím nahozené feederové pruty. I má kaprová výbava už dlouho leží v koutě. Na tři sady kaprových prutů, velké navijáky a stojan se jen práší a vážně uvažuji o tom, že je čas se jich zbavit, protože na dlouhé výpravy nemám čas a většinou stejně chytám jen na odhoz. A k tomu mi silné feederové pruty naprosto stačí. Všechny ostatní věci, tedy kaprařskou bižuterii, bez problémů při lovu feederem využiji, tak co? Stejně už roky i místo stojanu používám zavrtávací vidličky.
Plovoucí nástraha může být vzdálená ode dna celé metry
Vždycky jsem měl raději krátké vycházky častěji do roka než dlouhé vysedávání jednou za čas, a tak se snažím svou výbavu spíše minimalizovat než rozšiřovat a v podstatě používám stejné náčiní k lovu parem i kaprů. Na přespání či přečkání noci stačí jen lehký přístřešek a křeslo s kolečky, na kterém to všechno odvezu.
Právě jsem se zabydlel u menšího rybníka v lese, kde je kromě celkem pěkných kaprů především božský klid. I v těch vedrech je to tady celkem snesitelné, protože vzrostlé stromy poskytují milosrdný stín. Tato voda je tak trochu z ruky, cesta sem je o nápravy, a tak není voda příliš navštěvovaná rybáři a už vůbec ne koupáči, kteří jsou teď snad úplně všude. Nedivím se. V tom vedru se každý rád alespoň na chvíli svlaží. Myslím, že i já se tu čas od času namočím. Přijel jsem časně ráno, a než všechno připravím, trvá to více než hodinu. Čekám, že se objeví nějaký další rybář, ale nic. Je sobota, prázdniny, a přesto jsem tu sám. Ne že by mi bylo smutno, to rozhodně ne. Naopak. Tento stav mi naprosto vyhovuje.
Když jsou kapři u hladiny, těžko je lovit u dna
Sluníčko se ještě nedostalo přes vzrostlé stromy, ale už je pořádné horko. Meteorologové slibují až 35 °C. Na mnohých vodách už jsou problémy. Trpí jak vody stojaté, tak tekoucí. Některé malé potůčky už docela vyschly a každý den vidím ve zprávách, jak to odnese i nějaký rybník. Naposledy to byl rybník Nesyt, kde padlo možná až sto tun kaprů, a dokonce i karasi stříbřití, kteří snad vydrží i v močůvce. Je to hrůza.
Obcházím kousek břehu a pátrám po kaprech. Nevidím nic, ale nenacházím ani žádnou mrtvolku u břehu, což je dobré. Žádné rytí, tedy ani žádné bublinky, žádné skoky na hladině. Tak kdepak, kluci, jste? Pak se dostanu na vyvýšenější místo a rozhlédnu se po hladině – kapři jsou skoro uprostřed rybníka. Tam je největší hejno. Další menší hejna jsou roztroušená po celé ploše a povětšinou se drží nad hlubšími místy. Na mělčině nic. Mezi kapry vidím i amury.
Některé pruty disponují špičkami s většími očky
Je celkem jasné, že pokud si budu chtít sáhnout na nějakou rybu, musím dostat nástrahu tam, kde se ryby právě pohybují, což znamená návazec dlouhý 2–2,5 metru a samozřejmě plovoucí nástrahy. Tušil jsem to a jsem na takovou situaci připravený. Mám kalící krmení i plovoucí nástrahy. Jen se trošku obávám, že když budu na této malé vodě krmit raketou, způsobím dost velkou paniku. Přesto to zkusím a připravuji řídké krmení do rakety tak, aby kalilo co nejvíce. Krmení je samo o sobě světlé, ale já přidám ještě trochu fluorescenční barvy, aby byl efekt ještě větší. Trošku krmení hodím na zkoušku ke břehu. Myslím, že jsem to udělal dobře. Jsem spokojený. Zbývá už tedy jen nakrmit a nahodit oba pruty, což zase nějakou tu chvíli zabere, a než se rozkoukám, je tu poledne.
Mám kalící krmení
V tom vedru vůbec neočekávám, že by se chtěly ryby krmit, ale voda se ještě ani pořádně neuklidní a špička na levém prutu už se ohýbá a naviják vrčí. Když zvednu prut a podržím ho, je hned jasné, že tohle nic velkého nebude. Nicméně vidím, že ryby jsem nijak zvlášť nevyděsil, a to je dobré. Když se vrátili malí kapři a krmí se, snad se brzy ukážou i ti větší a také budou zvědaví, jak chutná ta malá kulička plovoucí těsně pod hladinou. Znovu nahazuji a ještě ani nemám prut ve vidličce, když cítím, že vlasec něco táhne. Maličko přiseknu a vedu rybu rovnou k sobě. To bude nějaké kapří miminko… Jenže to není kapřík, ale karas. Přesněji karas stříbřitý. Možná bych měl zvětšit nástrahu, ale abych pravdu řekl, moc se mi do toho nechce. Podle mé zkušenosti v těchto podmínkách velké nástrahy příliš nebodují. Ale uvidíme. Budou-li malé ryby až příliš dotěrné, udělám změnu.
Za dalších dvacet minut mám záběr na druhý prut. Tato ryba je zřetelně větší a metr ukazuje 65 cm. Na tuto vodu je to ryba více než slušná. Po pravdě řečeno, uvažoval jsem, že když v tomto vedru dostanu rybu takové velikosti, bude to skvělé. A stalo se. Ovšem pak hodinu ani ťuk. Proto se rozhoduji zase trochu přikrmit. Dvě rakety na probuzení zájmu snad budou stačit. Po nakrmení a po dalších dvaceti minutách mám tři záběry po sobě. Všechno jsou to ryby lehce nad padesát centimetrů. Sluníčko vysloveně peče a já se jdu mezi záběry trošku svlažit. Jen vlezu u břehu do vody, brzda navijáku a ohnutá špička signalizují další rybu. Ještě že jsem u prutů! Kapra vypínám přímo ve vodě. Je to fajn, když nemusíte vůbec používat podběrák a tahat rybu na podložku. Následuje pauza a nepomáhá ani krmení. Nevadí, i já si dám oddech.
Vůbec to nebylo zlé
Když se sluníčko trochu více skloní, znovu krmím, tentokráte na jiném místě. Do večera chytím další tři kapry a menšího amura. Je to paráda. Ovšem než jsem odjel na ryby, těch nářků co jsem vyslechl, že ryby neberou… Není to tak. Chce to jen trochu změny. Večer nahazuji jeden prut na dno a jeden nechávám na hladině. Je to s podivem, ale neměl jsem ani jediný záběr. Přitom jsem očekával trošku zvýšenou aktivitu. Nevadí. V klidu se vyspím, odpočinu si a ráno se do toho pustím znovu, protože jak vidím, feederový zig-rig funguje naprosto skvěle.
Většina rybářů se snaží lovit ryby spíše v hloubce, protože jsou přesvědčení o tom, že na mělčinách nemají příliš dobré vyhlídky. Mají prostě nějak zafixováno, že velká ryba rovná se velká hloubka.
www.chytil.cz
